Odpověď: Paragraf 504 zákona č. 292/2013 Sb. stanoví, že soud může nařídit výkon rozhodnutí odnětím dítěte a jeho předání oprávněné osobě, pokud předchozí mírnější postupy (podle § 502 a 503) nevedly k nápravě, nebo pokud je zjevné, že by tyto postupy byly neúčinné.
Soud přistoupí k odnětí dítěte jako k poslednímu řešení, když mírnější opatření (jako pokuty nebo mediace) selžou nebo jsou od počátku neúčinná.
Výkon rozhodnutí odnětím dítěte se týká situací, kdy dítě není u osoby, u které má být podle soudního rozhodnutí nebo dohody, a je předáno osobě, u které má být.
Odnětí dítěte a jeho předání osobě s právem na styk po omezenou dobu je možné jen ve výjimečných případech.
Povinná osoba se o nařízení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte dozví až v okamžiku jeho provedení, nikoli předem.