Odpověď: Paragraf 110g zákona o dani z přidané hodnoty definuje pojem „poslední známá daň“ pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa jako daň, která byla buď naposledy přiznána daňovým subjektem, nebo pravomocně doměřena správcem daně.
Pro české daňové subjekty v režimu jednoho správního místa je poslední známou daní ta, kterou uvedly v daňovém přiznání, nebo ta, kterou jim správce daně pravomocně doměřil.
Pokud jde o plnění v jiném členském státě, poslední známou daní je výsledná daň, jak byla stanovena podle tamních právních předpisů.
Tato definice je důležitá pro správné určení výše daně v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, například pro případné opravy nebo kontroly.