Co znamená „Přezkoumání pohledávky při jednání“ podle zákona?
Stručná odpověď: Soud musí u každé pohledávky výslovně uvést, zda ji považuje za prokázanou a v jaké výši, přičemž vychází z předložených listin a důkazů.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 255 zákona č. 292/2013 Sb. (Zákon o zvláštních řízeních soudních) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 255 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 24. 2. 2021
- Týká se: soud, věřitel
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 255 zákona o zvláštních řízeních soudních stanoví, jakým způsobem soud přezkoumává pohledávky věřitelů v rámci likvidačního řízení, a to zejména s ohledem na jejich prokázání a výši.
V praxi
- Pokud jde o pohledávku, která již byla přiznána pravomocným rozhodnutím soudu (vykonatelná pohledávka), soud ji může nově posuzovat jen na základě skutečností, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v předchozím řízení.
- Vykonatelnou pohledávku nelze prohlásit za neprokázanou jen proto, že by soud nyní právně posoudil stejné skutečnosti jinak než v původním řízení.
- Soud přihlédne k promlčení pohledávky pouze tehdy, pokud promlčení namítne některý z věřitelů nejpozději do doby přezkoumání pohledávky při jednání.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 255
… předpisů, dále jen „z. ř. s.“). Listiny, které žalobkyně předložila soudu v řízení o likvidaci pozůstalosti za účelem přezkoumání (notářský zápis z 29. 1. 2002, NZ 25/2002 /N 46/2002/, plná moc z 15. 11. 2001 a smlouva o postoupení pohledávky z 12. 2. 2004), přihlášenou pohledávku za zůstavitelem neprokazují (§ 255 odst. 1 z. ř. s.) a v (sporném) řízení o určení pohledávky nelze vycházet ze skutečnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce (§ 263 z. ř. s.). V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně (kromě jiného) vytkla soudům obou …
Co říká § 255 – Zákon o zvláštních řízeních soudních
§ 255 Přezkoumání pohledávky při jednání
(1) Soud ohledně každé přezkoumávané pohledávky výslovně uvede, zda ji lze pokládat na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předložených listin a dalších důkazních prostředků za prokázanou a v jaké výši; nepřihlíží přitom ke skutečnostem, k jejichž prokázání věřitel přes výzvu soudu včas nepředložil listiny (§ 247 odst. 4).
(2) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, soud posuzuje podle odstavce 1 nově jen takové rozhodné skutečnosti, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí. Byla-li pohledávka věřiteli přiznána pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, nelze ji pokládat za neprokázanou jen na základě jiného právního posouzení těchto skutečností, které byly uplatněny nebo jinak známy v řízení, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí.
(3) K promlčení pohledávky soud přihlédne, jen jestliže je některý z věřitelů namítl nejpozději do doby jejího přezkoumání při přezkumném jednání.
(4) Uplatnil-li věřitel právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které vázne na majetku patřícím do likvidační podstaty, soud postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Věřitelé by měli včas předkládat soudu veškeré listiny a důkazy k prokázání svých pohledávek, jinak k nim soud nemusí přihlížet.
- Pokud má věřitel vykonatelnou pohledávku, měl by si být vědom, že soud ji bude přezkoumávat jen omezeně, a to pouze z hlediska nových skutečností.
- Pokud chce věřitel namítnout promlčení pohledávky jiného věřitele, musí tak učinit nejpozději při přezkumném jednání.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákon o zvláštních řízeních soudních – přehled paragrafůProcesní právoVšechny právní otázky