Pokud se ukáže, že právní jednání je jen zdánlivé, jako by nikdy neexistovalo a nevyvolává žádná práva ani povinnosti.
Příkladem zdánlivého právního jednání může být situace, kdy chybí vážná vůle jednat (§ 552 občanského zákoníku) nebo nelze zjistit obsah jednání pro jeho neurčitost či nesrozumitelnost (§ 553 odst. 1 občanského zákoníku).
Strany se nemohou dovolávat práv ani povinností, které by ze zdánlivého jednání teoreticky vyplývaly.