27 Co 10/2023-61 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném , datum, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky , částka, (tj. součet jistiny , částka, a poplatků , částka, ) s 8,25% úroky z prodlení od , datum, do zaplacení a s 15% úroky z částky , částka, (tj. součet zůstatku úvěru , částka, a připsaných úroků , částka, ) od , datum, do zaplacení, s odůvodněním, že jeho právní předchůdce – , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále také „právní předchůdce žalobce“,) a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , č. účtu, , na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Protože žalovaný neplnil svoji smluvní povinnost hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil k , datum, . Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce smlouvou z , datum, s účinností k , datum, , postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Pohledávka k datu postoupení sestávala z neuhrazeného zůstatku úvěru v částce , částka, , úroků z úvěru ve výši , částka, a poplatků v částce , částka, . K výzvě soudu žalobce podáním ze dne , datum, doplnil tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tím, že žalovaný měl u právního předchůdce žalobce veden běžný účet č. , č. účtu, a jeho platební morálka tedy byla věřiteli známa, stejně tak výše měsíčních příjmů a výdajů. Žalobce navrhl vyžádat výpis z tohoto účtu, neboť jeho právní předchůdce mu tento výpis s ohledem na bankovní tajemství a ochranu osobních údajů neposkytne. Současně má právní předchůdce žalobce k dispozici podrobný doklad o posouzení úvěruschopnosti, i ten žalobce navrhl vyžádat od svého právního předchůdce.2. Žalovaný byl v řízení před soudem prvního stupně pasivní, ve věci se nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem, kterým zamítl žalobu na zaplacení částky , částka, s 8,25% úroky z prodlení od , datum, do zaplacení, s 15% úroky z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s 15% úroky z částky , částka, od , datum, do zaplacení (I. výrok) a žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení žalobce, uvedl skutková zjištění z provedených listinných důkazů a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , č. účtu, na částku , částka, , účelová část úvěru ve výši , částka, měla sloužit ke splacení předchozího úvěru žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, , ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky, se žalobce stal věřitelem pohledávky. S odkazem na § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ-III“), důvodovou zprávu k těmto ustanovením a judikaturu SDEU soud prvního stupně konstatoval, že žalobce, ani přes opakované výzvy a poučení, nedoplnil skutková tvrzení k otázce posuzování úvěruschopnosti žalovaného, a proto dospěl k závěru, že „v řízení tedy nebyly prokázány zákonné náležitosti související s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy“, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) s odůvodněním, že úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.4. Proti rozsudku, pouze co do částky , částka, s 8,25% úroky z prodlení od , datum, do zaplacení a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, podal žalobce odvolání. Namítl, že za situace, kdy soud prvního stupně posoudil smlouvu jako neplatnou, měl mu přiznat alespoň nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož jeho právní předchůdce poskytl žalovanému na základě smlouvy úvěr ve výši , částka, , tak i v případě neplatnosti smlouvy (z důvodu řádného nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného před jejím uzavřením) má žalobce nárok na zaplacení části nesplacené jistiny (tedy bezdůvodného obohacení). Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek v části I. výroku změnil tak, že uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s 8,25% úroky z prodlení od , datum, do zaplacení.5. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.7. Soud prvního stupně uvedl, že důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že „v řízení tedy nebyly prokázány zákonné náležitosti související s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy“. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není vůbec zřejmé, zda dospěl k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy podle § 86 a § 87 odst. 1 ZSÚ-III či nikoliv, tedy zda považuje smlouvu o úvěru za platně či neplatně (a z jakých důvodů) uzavřenou. Pokud však soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně otázky posouzení úvěruschopnosti žalovaného, byť ani takovýto jednoznačný závěr se z odůvodnění jeho rozsudku nepodává (viz pouze obecný závěr, že „v řízení tedy nebyly prokázány zákonné náležitosti související s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy“), bylo namístě se s ohledem na tvrzení žalobce, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr a neuhrazený zůstatek činil ke dni postoupení, tj. k , datum, , částku , částka, (bod III. žaloby na č. l. 5 spisu), zabývat posouzením uplatněného nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud k posouzení nároku z uvedeného titulu neměl soud prvního stupně dostatek skutkových tvrzení, měl žalobce k jejich doplnění vyzvat, a to s poučením o následcích nesplnění této výzvy. K uvedenému však soud prvního stupně nepřistoupil.8. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů v odvoláním napadeném rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].9. V dalším řízení se bude soud prvního stupně zabývat nárokem žalobce z titulu bezdůvodného obohacení a v případě nutnosti vyzve žalobce k doplnění tvrzení a důkazů.10. V novém rozhodnutí soud prvního stupně současně rozhodne nově o nákladech řízení, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).