60 Co 198/2025-149 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v , Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zamítl žalobou, kterou se žalobce domáhal určení, že vydržel právo cesty po pozemku žalovaného p. č. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, (Není-li dále uvedeno jinak, nacházejí se v odůvodnění uvedené pozemky vždy v obci a k. ú. , adresa, .) služebnost cesty, opravňující žalobce jakožto vlastníka panujícího pozemku p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 194 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 126 m², druh pozemku zahrada, obou zapsaných na LV , Anonymizováno, pro obec a k. ú. , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště , adresa, , stejně jako pro všechny jeho budoucí vlastníky, služebnost vjíždět na služebný pozemek vozidly po cestě vedoucí k pozemku ve vlastnictví žalobce, eventuálně aby byla žalobci zřízena na služebného pozemku žalovaného p. č. , Anonymizováno, služebnost cesty, opravňující žalobce jakožto vlastníka panujícího pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , stejně jako pro všechny jeho budoucí vlastníky, služebnost vjíždět na služebný pozemek vozidly po cestě vedoucí k pozemku žalobce, a to na dobu neurčitou (výrok I.), a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce odvolání, které odůvodnil tím, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť soud I. stupně rozhodl, aniž by měl žalobce možnost se tohoto jednání osobně zúčastnit a uplatnit svá procesní práva, přestože se dopředu e-mailem řádně omluvil a z tohoto e-mailu byla zřejmá žádost o odročení jednání, čehož si měl být soud I. stupně být vědom; žalobce původně zamýšlel navštívit zdravotnické zařízení až po jednání, avšak bolest volně dostupnými léky byla nesnesitelná, musel se dostavit do zdravotního zařízení hned ráno v den jednání. Dále namítl, že předvolání k jednání bylo vhozeno do domovní schránky žalobce až dne , datum, , a nikoliv již dne , datum, ; nesouhlasí ani s tím, že žalobci nemůže být doručováno do profesní datové schránky. V řízení nebyly dostatečně posouzeny předpoklady pro povolení nezbytné cesty dle § 1029 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalobce užívá přístupovou cestu zcela mimořádně k zajištění nezbytného přístupu, kdy se intenzita v čase mění a cesta, tj. vyjeté koleje, nemusí být vždy patrná; žalovaný o užívání cesty žalobcem věděl a ničeho proti ní nenamítal. Není pravdou, že by na pozemku žalovaného stály od 50. let minulého století až do roku 2018 budovy znemožňující cestu k pozemku p. č. , Anonymizováno, . Dům žalobce byl na místě samém postaven v 30. letech minulého století, tj. před budovami na pozemku žalovaného, a přístup k pozemku p. č. , Anonymizováno, musel být umožňován, neboť před vybudováním kanalizace musel přes tyto pozemky být vyvážen minimálně septik. Budovy na pozemku p. č. , Anonymizováno, netvořily uzavřený celistvý areál, v čase se neustále měnily. Není pravdou, že by na hranici pozemku p. č. , Anonymizováno, byla postavena jakákoli stavba, neboť podle katastrální mapy mezi hranicí a touto budovou existoval určitý prostor; i stavební úřad ve stavebním povolení potvrdil, že na hranici se žádné rozhrady nenacházejí. Žalovaným zmíněná stavba na hranici musela být postavena tzv. načerno a dodatečně byla povolována. Žalobce popírá, že by protiprávně vybudoval vrata do stěny nacházející se na pozemku žalovaného, ostatně v roce 2019, kdy vrata měla být vybudována, vlastníkem pozemků ještě nebyl. Žalobce rovněž odmítá tvrzení, že přístup k pozemku žalobce má být řádně zajištěn přes jeho dům, neboť tento přístup je zajištěn pouze atypickými vstupními dveřmi a přístup nemůže být nahrazen, aniž by došlo k demolici domu. Jiné domy v ulici mají zajištěn příjezd přes své garáže. Přístup je podstatný i kvůli bezpečnosti a možným zásahům integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), nepostačuje přitom právo IZS vjíždět v nutných případech na cizí pozemky bez souhlasu. Žalobce rovněž poukázal na nesprávně zjištěný skutkový stav a rozpory v rozhodnutí soudu I. stupně, kupř. v odst. 11 soud I. stupně uvádí, že mělo dojít k odstranění staveb a hospodářských budov dle rozhodnutí ze dne , datum, , v odst. 12 pak uvádí, že byla ponechána souvislá část obvodové zdi, která vytváří mj. po celé délce hranice pozemku p. č, Anonymizováno, s pozemkem p. č. , Anonymizováno, bariéru. Není patrné, zda zmíněná zeď je rozhradou na hranicích pozemku či pozůstatkem stavby původní. Představitelé města ve veřejně dostupných prostředcích nesprávně uváděli, že žalobce obstruuje stavební řízení, přestože mu přístup k jeho pozemku zůstane zachován; aktuální stavební projekt z roku 2024 již s přístupovou cestou k pozemku p. č. , Anonymizováno, nepočítá a není zřejmý ani záměr přístupu IZS k tomuto pozemku. Závěr soudu I. stupně o zjevně bezúspěšném bránění práva vedenému nepoctivým záměrem neodpovídá provedeným důkazům a svědčí o zaujatosti rozhodujícího soudce a jeho ovlivnění představiteli žalovaného, kdy žalobce nikdy ničeho proti projektu vybudování domova pro seniory se zvláštním režimem nenamítal. Žalobce samostatným podáním výslovně namítl podjatost rozhodujícího soudce, který nerozhodoval nestranně a přistupoval k žalobci nestandardně, nesnažil se o smírné vyřešení věci; žalobce uvedené podrobněji rozebral, poukázal rovněž na okolnosti vyplývající z řízení vedených soudem I. stupně pod sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, neposlední řadě žalobce namítl, že soud I. stupně se nepokusil o smírné vyřešení sporu, k čemuž by jinak mohlo dojít. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.3. Žalovaný ve vyjádření neuznal argument, že byl žalobce zkrácen na svých ústavně zaručených právech; žalobce se z nařízeného jednání toliko omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalobce uvádí informace a důkazy, které jsou mylné či zkreslující, případně které byly uplatněny v rozporu s koncentrací řízení. Žalobce manipuluje výroky soudu I. stupně a účelově je překrucuje ve svůj prospěch. Je pravdivé tvrzení, že od 50. let minulého století do roku 2018 stály na pozemku žalovaného budovy znemožňující cestu k pozemku, kdy nová vrata byla zbudována nejdříve v roce 2019, není pravdou, že by musel být dříve vyvážen septik, přístup k pozemku žalobce byl přitom vždy zajištěn z , adresa, . Je pravdou, že po provedené demolici budovy, která byla postavena před rokem 2010 a zbořena v roce 2018, byla na pozemku p. č. , Anonymizováno, ponechána jižní strana budovy jako zeď oddělující pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, . Není pravdou, že projekt domova se zvláštním režimem nepočítá s žádným přístupem k pozemku žalobce, naopak v důsledku protiprávně umístěných vrat bylo nutné počítat s meziprostorem mezi oplocením domova a zdí žalovaného. Žalovaný však nesouhlasí se zřízením služebnosti, protože pozemek p. č. , Anonymizováno, k účelu cesty pravidelně nikdo nevyužívá a využití meziprostoru by mělo sloužit jen ve výjimečných situacích. Bezpředmětný je odkaz na tvrzení zástupců či zaměstnanců žalovaného. Účelem samotné žaloby bylo jen zmaření projektu žalovaného, čehož žalobce dosáhl. Žaloba je tak ryze účelová, žalobce nehájil svá práva, ale naopak svou žalobou právo šikanózně zneužil. Žalovaný tak navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil.4. Krajský soud v Brně - pobočka ve , adresa, , jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), žalobcem jako k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), kdy po ústním projednání věci dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení napadeného rozsudku.5. Ve vztahu k primárnímu nároku pochybil soud I. stupně tím, že se explicitně nezabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, že vydržel (blíže nespecifikovaného dne) služebnost cesty po pozemku p. č. , Anonymizováno, , avšak z toho, že žalobce naléhavý právní zájem tvrdil a soud I. stupně jeho žalobní nárok následně posoudil věcně, musel soud I. stupně implicitně dospět k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán. Odvolací soud nicméně v rámci přípravy jednání dospěl k závěru, že je nezbytné se s otázkou naléhavého právního zájmu nově zabývat. Žalobce svůj určovací nárok opíral o to, že potřebuje deklarovat vydržení soudním rozhodnutím, neboť žalovaný začal činit na svém pozemku kroky, které znemožňují žalobci realizaci jím vydrženého práva cesty, nadto k podání takové žalo