16 Co 76/2026-98 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2026:16.Co.76.2026.1
Datum: 2026-06-09
Předmět: o 62 256 Kč s příslušenstvím – náhrada nemajetkové újmy, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 63 C 56/2023-44 ze dne 6. 5. 2024
Ustanovení: § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 158 z. č. 99/1963 Sb., § 201 z. č. 99/1963 Sb., § 204 z. č. 99/1963 Sb., § 205 z. č. 99/1963 Sb., § 219 z. č. 99/1963 Sb., § 224 z. č. 99/1963 Sb., § 226 z. č. 99/1963 Sb.,
hlavní líčenílhůtyodročenízadostiučinění / satisfakcedokazovánínáhrada nákladůdovolánínáhrada nemajetkové újmyodvolánínáklady řízenípodjatostdoručováníspolečné řízenínemajetková újma
O co šlo: o 62 256 Kč s příslušenstvím – náhrada nemajetkové újmy, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 63 C 56/2023-44 ze dne 6. 5. 2024 (§ 142 z. č. 99/1963 Sb., § 158 z. č. 99/1963 Sb., § 201 z. č. 99/1963 Sb., § 204 z. č. 99/1963 Sb., § 205 z. č. 99/1963 Sb., § 219 z. č. 99/1963 Sb., § 224 z. č)
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 63 C 56/2023-44 ze dne , datum, bylo rozhodnuto, že žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 62 256 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, se zamítá (výrok I.), žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.).2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně, navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví, žalobkyni přizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně rozsudek zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V rámci odůvodnění odvolání žalobkyně namítla, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, předně vyšel z nepřiměřené základní částky odškodnění ve výši 15 000 Kč/rok, nepřihlédl v tomto směru k nemalému poklesu hodnoty (devalvaci) české měny, napadený rozsudek tak de facto působí inflaci lidských práv, protože nezohledňuje ekonomický vývoj, dochází tak k tomu, že za stejné újmy na základních právech je poskytována rok od roku nižší hodnota náhrady. Závěr soudu prvního stupně ohledně výše základní částky odškodnění je zjevně nesprávný, navíc se opírá o zastaralou překonanou judikaturu. Žalobkyně má za to, že základní částka měla být určena alespoň ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení. Dále soud prvního stupně nesprávně snížil základní částku o 5 % z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni, tento závěr byl pro žalobkyni překvapivý, když v předcházejícím rozsudku bylo toto kritérium hodnoceno jinak, význam předmětu řízení pro žalobkyni byl standardní. Žalobkyně také nesouhlasí se snížením základní částky o 20 % z důvodu údajné složitosti řízení, obtíží se zajištěním spisového materiálu (nezapůjčení spisu) a vládních opatření v souvislosti s COVIDEM 19, žádostí žalobkyně i žalované o odročení jednání. Pokud jde o snížení základní částky z důvodu obtíží se zapůjčením soudního spisu, žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 267/2021 ze dne , datum, . Žalobkyně dále má za to, že by ke zvýšení přiznané náhrady o 20 % mělo dojít z toho důvodu, že se žalobkyně na průtazích v řízení nepodílela, náhradové řízení neobstruovala. V průběhu odvolacího jednání dne , datum, žalobkyně dále požádala o navýšení odškodnění z důvodu délky tohoto kompenzačního řízení o dalších 60 000 Kč.3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila při jednání odvolacího soudu dne , datum, , navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl jako věcně správný potvrzen, odvolání považuje za nedůvodné, k odvolací námitce stran inflace odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/25 ze dne , datum, , k odvolací námitce k otázce zvýšeného významu kompenzačního řízení na rozhodnutí III. ÚS 1565/23. Žalobkyni již žalovaná vyplatila částku 61 000 Kč před podáním žaloby, pokud jde o navýšení kompenzace za délku tohoto řízení, tak žalovaná má za to, že se zde nejedná o nepřiměřenou délku řízení. Žalovaná požádala o přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení za dva úkony po 450 Kč (příprava na jednání a účast u jednání dne , datum, ).4. Odvolací soud poté co zjistil, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.) a že jsou uplatněny zákonné odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v mezích uplatněných odvolacích důvodů, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.5. Podle ustanovení § 13 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OdpŠk“), stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.6. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“) každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.7. Podle čl. 36 odst. 3 Listiny každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.8. Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., dále jen „OdpŠk“).9. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 2 cit. zák.).10. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a/ celkové délce řízení, b/ složitosti řízení, c/ jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d/ postupu orgánů veřejné moci během řízení a e/ významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.).11. Ve věci byl žalobkyní uplatněn nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti soudu učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk ve spojení s § 31a OdpŠk), a to v pořadí ve druhém kompenzačním řízení ve vztahu k původnímu řízení (řízení vedené u Okresního soudu , adresa, -venkov pod sp. zn. 2 T 43/2012).12. Žaloba žalobkyně v prvním kompenzačním řízení na zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 128 000 Kč s příslušenstvím byla zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 42 C 10/2017-235 ze dne , datum, ; tento zamítavý rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 44 Co 81/2021-272 ze dne , datum, , který nabyl právní moci , datum, ; dovolání žalobkyně nepodala.13. Odvolací soud pod body 11. – 13. odůvodnění rozsudku č. j. 44 Co 81/2021-272 ze dne , datum, vyslovil tyto závěry k důvodům potvrzení zamítavého rozsudku soudu prvního stupně:„Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně se dostatečně zabýval objasněním průběhu posuzovaného řízení a dospěl ke správnému závěru, že v daném případě, kdy řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo po dobu pěti let – od zahájení trestního stíhání dne , datum, do právní moci odsuzujícího rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. 9 To 323/2015, tj. do , datum, – nebylo nepřiměřeně dlouhé. Soud I. stupně správně zhodnotil, že posuzované řízení se vyznačovalo vysokou skutkovou a procesní složitostí, neboť se ve věci jednalo o poměrně rozsáhlou trestnou činnost s velkým počtem obviněných (obžalováno 18 osob pro celkem 14 skutků), tomu odpovídalo rozsáhlé dokazování, řízení si proto vyžádalo větší časový prostor, než bývá obvyklé u trestních řízení, kdy je stíhána jedna osoba, byť i pro více skutků. Trestní spis Okresního soudu , adresa, – venkov vedený pod sp. zn. 2 T 43/2012 představuje 36 svazků, přílohy čítají samostatně několik svazků. Přezkumem chronologického postupu orgánů činných v trestním řízení pak nebyla zjištěna období bezdůvodné nečinnosti, které by vedly ke zbytečným prodlevám ve vyřizování věci, jednotlivé úkony těchto orgánů byly činěny v přiměřených lhůtách dle složitosti projednávanévěci a aktuální procesní situace (viz odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně pod bodem 94. až 97. - …v rámci zajištění důkazů byly nařízeny odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, vyslechnuty desítky svědků, docházelo k výslechům zadržených osob, posléze k výslechům obviněných osob, bylo zajištěno velké množství důkazního materiálu, to při domovních prohlídkách, prohlídkách jiných prostor, shromážděny materiály ke koncertům závadové hudby tzv. white power music konaných po celé ČR, v návaznosti na to bylo ustanoveno velké množství tlumočníků z vícero jazyků k překladům textů obsaženým v písních na zajištěných DVD, CD a v bookletech, publikacích, ustanoveno množství znalců k podání znaleckých posudků a odborných vyjádření, prováděna finanční šetření atd.; v řízení před soudem prvního stupně během hlavních líčení konaných v období od února 2013 do března 2015, nařizovaných průběžně vždy s odstupem přibližně měsíce v celodenním rozsahu, byly postupně

Citovaná ustanovení

§ 31a (182/2006 Sb.)§ 20 (40/2009 Sb.)§ 355 (40/2009 Sb.)§ 356 (40/2009 Sb.)§ 403 (40/2009 Sb.)§ 405 (40/2009 Sb.)§ 13 (82/1998 Sb.)§ 31a (82/1998 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 158 (99/1963 Sb.)§ 201 (99/1963 Sb.)§ 204 (99/1963 Sb.)