Krajský soud v Brně 27 Co 86/2025-313 – Náklady řízení

V řízení zahájeném 14. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 525 073,55 Kč s odůvodněním, že žalovaná si u žalobkyně objednala v sedmi případech stínící techniku či její příslušenství a žalovaná ve všech případech uhradila pouze zálohu ve výši poloviny kupní ceny. Po dodání zboží jí byla účtována druhá polovina kupní ceny, a to ve výši 110 380,93 Kč (fakturou č. , číslo, splatnou dne 6. 10. 2022); 140 427,35 Kč (fakturou č. , číslo, splatnou dne 26. 10. 2022); 17 442,53 Kč (fakturou č. , číslo, splatnou dne 18. 11. 2022); 36 191,79 Kč (fakturou č. , číslo, splatnou dne 18. 11. 2022); 114 576,21 Kč (fakturou č. , číslo, splatnou dne 18. 11. 2022); 89 843,60 Kč (fakturou č. , číslo, splatnou dne 18. 11. 2022) a 16 211,14 Kč (fakturou č. , číslo, splatnou dne 14. 12. 2022). Z těchto částek ovšem již nic neuhradila. Vedle žalobou uplatněné částky žalobkyně požadovala také 15% zákonné úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná faktury rozporovala z důvodu, že předmětné zboží neodpovídalo požadované kvalitě a rozměrům a že čeká na vyřízení reklamace; žalobkyně ovšem žádnou nevyřízenou reklamaci žalované neeviduje.2. Žalovaná (v podáních z 26. 5. 2023, 29. 5. 2023, 26. 10. 2023, 19. 4. 2024 a 11. 6. 2024) navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že veškeré dodané zboží mělo vady, konkrétně se jednalo o nefunkční LED receiver (zboží vyúčtované fakturou č. , číslo, ), vady látky na roletě spočívající ve změně barvy a rozměru a ve vytrhávání z vodicí lišty (viz faktury č. , číslo, , , číslo, a , číslo, ), nefunkční motor pergoly (viz faktura č. , číslo, ) a nefunkční lamely pergoly, které se plně nedovíraly (viz faktury č. , číslo, a , číslo, ). Uvedené vady žalovaná považovala za nepodstatné porušení smlouvy, vady reklamovala prostřednictvím on-line systému žalobkyně, kdy nejprve požadovala odstranění vad formou dodání nového zboží a jelikož reklamace nebyly v zákonné lhůtě vyřízeny, vznikl jí nárok na uplatnění přiměřené slevy z kupní ceny. Tu požadovala v celkové výši 250 000 Kč představující souhrn částek odpovídajících samotné ceně zboží, nákladům na dopravu a montáž a případně i slevě z kupní ceny pro koncového zákazníka. Reklamace byly učiněny v období prosince 2022 a v případě faktury č. , číslo, v lednu 2023. Přesné datum nedokázala žalovaná sdělit s odůvodněním, že již nemá přístup k jednotlivým reklamacím v on-line systému žalobkyně. Rovněž tvrdila, že oznámené reklamace nejsou v systému viditelné. V této souvislosti vyslovila přesvědčení, že byly odstraněny, byť k tomuto byla oprávněna jen ona sama.3. V průběhu řízení žalovaná (v podání z 19. 4. 2024) dále vznesla kompenzační námitku. Vůči žalobkyni uplatnila nárok na zaplacení částky 328 780 Kč odpovídající nákladům, které jí vznikly v souvislosti s nevyřízenými reklamacemi (jiného/dalšího) zboží dodaného žalobkyní. Žalovaná reklamace uplatnila nejprve telefonicky a následně vadné zboží předala zaměstnanci žalobkyně. Dne 2. 9. 2022 reklamovala dodanou látku používanou ke stínění pergol (na základě objednávky č. OB210051). Dne 26. 9. 2022 žalovaná předala žalobkyni celkem 16 reklamačních protokolů (na základě objednávek č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , Anonymizováno, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, ) spolu s nefunkčními motory. Ačkoliv si žalobkyně motory převzala, reklamaci dosud nevyřídila a nové (bezvadné) zboží žalované nedodala, případně neuhradila ani jakoukoliv částku odpovídající hodnotě reklamovaného zboží. K šesti objednávkám žalovaná uvedla, že ohledně nich nedisponuje listinnými podklady z důvodu, že vše bylo zasíláno žalobkyni prostřednictvím e-mailové adresy, ke které však byl žalované následně odepřen přístup. Proto navrhla, aby soud žalobkyni uložil tyto listiny předložit.4. Žalobkyně (podáními z 3. 8. 2023, 17. 11. 2023 a 10. 6. 2024 a rovněž v rámci svých vyjádření na jednání před soudem prvního stupně) reagovala na uplatněnou kompenzační námitku tak, že neeviduje žádnou konkrétní reklamaci ze strany žalované, byť žalovaná byla povinna případnou vadu žalobkyni oznámit a uplatnit své právo z odpovědnosti za vady; k tomu ovšem nedošlo. Proto v souladu s § 2112 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznesla námitku opožděného uplatnění reklamace vady z dodané stínící techniky. Současně uvedla, že nemá možnost cokoliv ze svého on-line systému odstranit, jelikož nemá přístup k zákaznickým datům žalované. Navíc, pokud by žalovaná učinila jakoukoliv reklamaci, automaticky by obdržela notifikační e-mail na adresu , e-mail, . Doklady a tvrzení žalované ohledně reklamace motorů z 26. 9. 2022 nesouvisí s předmětem žaloby. Žalobkyně navíc žalované tyto motory ani nedodala, a proto ani u ní neměly být reklamovány. Jejich dodavatelem, u něhož tedy měla být reklamace prováděna, byla společnost , právnická osoba, . Motory nebyly součástí vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, řidič pracující pro žalobkyni motory pouze naložil a ty pak v rámci spolupráce předal uvedené společnosti. Žalobkyni bylo sděleno, že dodané motory jsou staré a poškozené a reklamace byla proto zamítnuta. Co se týče reklamované látky, reklamace byla žalobkyní rovněž zamítnuta.5. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl (I. výrok) a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 205 348,52 Kč (II. výrok). Soud posuzoval vztah mezi účastnicemi podle § 2079 odst. 1 a § 2106 odst. 1 o. z. V odůvodnění uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalované zboží a vyúčtovala kupní cenu. Dodání zboží a jeho cenu žalovaná ani nezpochybňovala. Naopak to, že by zboží vykazovalo vady tvrzené žalovanou, prokázáno nebylo. Ze svědeckých výslechů vyplynulo, že zboží, které žalobkyně dodávala žalované, mělo špatnou kvalitu, ze strany žalované docházelo k reklamacím, které žalobkyně neuznávala. Kromě reklamace nedodaného LED receiveru však nebyl žádný ze svědků schopen uvést konkrétní skutečnosti týkající se jednotlivých dodávek zboží, jejich vad a způsobu reklamace. Svědci neuvedli, zda vůbec, případně kdy a jakým způsobem žalovaná uplatnila u žalobkyně nárok na slevu z kupní ceny. V případě dodávky náhradních motorů svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, neuvedla, že by i tyto motory měly být vadné, ale to, že kupní cena měla být dobropisována. V rozporu s tím žalovaná tvrdila, že se jednalo o dodávku pergol s nefunkčním motorem. Přestože byla žalovaná opakovaně soudem poučována o neunesení důkazního břemene, nenavrhla žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, o které opírala svoji obranu. Kromě nedodaného LED receiveru neprokázala, že konkrétní dodané zboží mělo tvrzené vady. Neprokázala ani, že u žalobkyně uplatnila nárok z vad nejprve dodáním nového zboží a následně slevou z kupní ceny. Soud neshledal oprávněnou ani obranu žalované v rámci vznesené kompenzační námitky, kterou považoval za neurčitou a nedůvodnou. Žalovaná nedokázala konkretizovat, čím má být tento nárok tvořen, pouze obecně tvrdila, že se jedná o její náklady v souvislosti se 17 případy vadného plnění. Bylo sice prokázáno, že žalovaná reklamovala 16 kusů motorů a v jednom případě vadnou látku, kdy v reklamačních protokolech uvedla, že žádá dodání nových motorů a v případě vadné látky požádala o její výměnu, nicméně nedošlo ke specifikaci pohledávky a současně nebylo prokazováno, že žalovaná uplatnila u žalobkyně nárok na slevu z kupní ceny a případně v jaké výši. Soud nad rámec uvedeného dodal, že žalovaná svůj nárok vůči žalobkyni patrně řádně ani neuplatnila. To, že v daném řízení neuspěla, bylo způsobeno jejím přístupem vůči žalobkyni. Svědek , právnická osoba, vypověděl, že ačkoliv žalované vznikly v souvislosti s vadným plněním žalobkyně náklady ve výši až 450 000 Kč, nároky vůči ní neuplatňovala. Pokud žalovaná namítala, že nemůže prokázat reklamaci zboží uvedeného v žalobě, neboť reklamace se prováděla elektronicky prostřednictvím informačního systému, do něhož nemá přístup, toto se jistě netýkalo nároku na slevu z ceny. Žalovaná ani přes výzvy soudu neuvedla kdy, jakým způsobem a v jakém rozsahu uplatnila u žalobkyně nárok na slevu. V tomto směru tedy neunesla ani břemeno tvrzení. Pokud jde o důkazní situaci ohledně jednotlivých reklamací prostřednictvím informačního systému žalobkyně, žalované nic nebránilo, aby navrhla například důkaz znaleckým posudkem ke zjištění obsahu informačního systému, k čemuž ovšem nedošlo. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal úspěšné žalobkyni i právo na náhradu nákladů řízení.6. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Vyjádřila přesvědčení, že uskutečněnými svědeckými výpověďmi dostatečně prokázala reklamace zboží prostřednictvím on-line rozhraní. Ze zavedené praxe mezi účastnicemi a ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že v případě vadného zboží žalovaná s ohledem na § 2106 o. z. využila práva na přiměřenou slevu z kupní ceny. V rámci kompenzační námitky dostatečně prokázala, z čeho se tento nárok skládá, a sice, že se jednalo o její náklady v souvislosti s vadným plněním žalobkyně. Žalovaná požádala soud prvního stupně o postup podle § 129 o. s. ř. s tím, aby vyzval žalobkyni k předložení jí označených objednávek, faktur a dodacích listů, neboť těmito listinami disponovala právě žalobkyně, a to v návaznosti na on-line rozhraní, prostřednictvím kterého probíhala veškerá komunikace mezi účastnicemi. S touto žádostí se ovšem soud prvního stupně vůbec nevypořádal. Žalovaná ve svém podání (z 9. 6. 2026) doplnila, že závěry soudu prvního stupně jsou předčasné. Dostatečně tvrdila rozhodné skutečnosti týkající se důvodu uplatnění kompenzované pohledávky, označila konkrétní reklamace a navrhovala provedení důkazů, které se ovšem nacházely v dispoziční sféře žalobkyně. Kompenzovaná pohledávka vychází z jednotlivých reklamačních protokolů. Reklamace byly žalobkyni oznámeny dne 26. 9. 2022, kdy si motory včetně reklamačních protokolů převzal zaměstnanec žalobkyně. Žalobkyně reklamace včas nevyřídila ani motory žalované nevrátila. V důsledku toho žalovaná musela pořídit nové motory na vlastní náklady. Žalovaná řádně reklamovala i látku Dresto; reklamační protokol byl vystaven a předán žalobkyni již 2. 9. 2022. Reklamace uplatňovala způsobem odpovídajícím dosavadní praxi, a sice osobně, telefonicky a prostřednictvím on-line rozhraní. Žalovaná setrvala na tom, že prokázala uplatnění nároků z vadného plnění, jelikož tvrdila konkrétní datum předání reklamačních protokolů i osobu, které je předala. Již v předchozím řízení uváděla, že jí žalobkyně zamezila přístup do on-line rozhraní a navrhovala, aby soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost předložit doklady vztahující se k uvedeným objednávkám. Žalovaná bez součinnosti žalobkyně nemohla získat přehled o objednávkách, reklamačních protokolech a vzájemné komunikaci. Nedostatek kompletní listinné evidence jí tedy nelze přičítat k tíži.7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání (z 5. 6. 2025) označila rozhodnutí soudu prvního stupně za správné. Má za to, že žalovaná v řízení volí obstrukční taktiku a snaží se jen oddálit okamžik nabytí právní moci rozsudku. Ani přes podrobné poučení poskytnuté ze strany soudu nedostála ani v základním rozsahu povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Její podání byla vesměs neurčitá a nekonkrétní a ani žalovanou označené důkazní návrhy její tvrzení nepodpořila. Žalobkyně (v podání z 10. 6. 2026) ve vztahu k uplatněné kompenzační námitce setrvala na tom, že nebyla dostatečně precizována a není projednatelná, a to i přes opakované poučení soudu prvního stupně. Žalovaná pouze opakovaně označovala důkazy, aniž by k nim konkrétně tvrdila skutkové okolnosti. Žalovaná neprokázala, kdy a jaké vady uplatnila, jak dospěla k jednotlivým požadovaným částkám a z čeho má být její nárok odvozen. Zopakovala, že žalovaná iracionálně uplatňuje kompenzační námitku ve vztahu k motorům, které jí žalobkyně nedodala. Žalobkyně motory pouze přepravovala k jejich dodavateli, u kterého měla žalovaná případně vady uplatnit. Žalovaná měla tvrdit a prokázat, že motory byly dodány žalobkyní, že byly vadné a že u žalobkyně řádně a včas uplatnila práva z vad. Práva z vad přitom nebyla dodavatelem těchto motorů uznána. Ve vztahu k reklamaci látky uvedla, že sama žalovaná v řízení předložila komunikaci, z níž plyne, že žalobkyně reklamaci neuznala.8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.9. Pokud jde o posouzení žalobou uplatněného nároku, odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním hodnocením věci a pro stručnost odkazuje na odůvodnění jeho rozhodnutí.10. Ve vztahu k odvolacím námitkám žalované vůči žalobou uplatněnému nároku ve výši 525 073,55 Kč (z titulu faktur č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, ), odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně se dostatečně zabýval otázkou vzniku nároku žalobkyně na zaplacení jednotlivých kupních cen. Ze soudem prvního stupně provedeného dokazování, z jehož skutkových závěrů odvolací soud vychází, vyplynulo, že účastnice mezi sebou uzavíraly kupní smlouvy. Za dodané zboží žalovaná uhradila vždy jen polovinu kupní ceny a druhou část odmítla uhradit z důvodu, že dodané zboží vykazovalo vady, proto jej reklamovala. Tvrdila, že původně požadovala odstranění vad formou dodání nového zboží a jelikož v zákonné lhůtě žalobkyně reklamaci nevyřídila, vznikl jí nárok na uplatnění přiměřené slevy z kupní ceny.11. Odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že žalovaná neprokázala, že by žalobkyní dodané zboží vykazovalo vady, že tyto tvrzené vady řádně a včas reklamovala a ani, že by uplatnila nárok ze zjištěných vad s tím, že jí následně vznikl nárok na poskytnutí přiměřené slevy ve smyslu § 2106 o. z. (poté, co žalobkyně vady neodstranila dodáním nového bezvadného zboží). Nepodařilo se jí tak vyvrátit argumentaci žalobkyně, že žádné reklamace neeviduje a že jí žalovaná případné vady dodané stínící techniky ani včas neoznámila (§ 2112 odst. 1 a 2 o. z.). S ohledem na § 101 odst. 1 o. s. ř. je rozsah důkazní povinnosti ve sporném řízení vymezen rozsahem povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti. Aby mohl účastník určitou skutečnost prokázat, musí ji nejprve dostatečně konkrétně tvrdit. Břemeno tvrzení zásadně předchází břemenu důkaznímu. Žalovaná po celou dobu řízení ve vztahu k žalobou uplatněným nárokům setrvávala v rovině obecných tvrzení, která nijak nekonkretizovala ve vztahu k tvrzeným vadám dodaného zboží ani ke způsobu uplatnění reklamací. Z žádného provedeného důkazu nevyplynuly konkrétní skutečnosti ohledně jednotlivého dodaného zboží, charakteru jeho vad, uplatnění a průběhu jeho reklamace ani jejího vyřizování ze strany žalobkyně. Žalovaná rovněž neprokázala oprávněnost své obrany založené na tvrzené zavedené praxi mezi účastnicemi.12. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaná předmětnou stínící techniku či motory u žalobkyně reklamovala; spíše se podává, že ani v případech, kdy zboží vykazovalo určité vady, nároky z vadného plnění zákonným postupem neuplatňovala. Jak uvedl soud prvního stupně, svědkyně , jméno FO, potvrdila pouze to, že v jednom případě nebyl dodán LED receiver. Sama žalovaná však tvrdila, že LED receiver byl nefunkční, aniž by toto tvrzení jakkoli blíže konkretizovala nebo doložila. Ve vztahu k ostatním dodaným položkám, jejich údajným vadám a reklamacím, včetně tvrzeného požadavku na dodání nového zboží (resp. jeho opravu) a následného uplatnění slevy z kupní ceny, nebylo nic prokázáno. Uvedená svědkyně si nadto vybavila asi jen dvě reklamace, nedokázala však uvést jaké.13. Nelze navíc odhlédnout od toho, že žalovaná uplatňovala takřka totožnou obecnou argumentaci ve vztahu ke všem zažalovaným nárokům ohledně vyčíslení slevy vždy odvozené od nákladů na dopravu a montáž a ze slevy z kupní ceny pro koncového zákazníka. Ani v tomto směru však neuvedla konkrétní skutková tvrzení ve vztahu k jednotlivému dodanému zboží a ani neoznačila a nepředložila odpovídající důkazy.14. Žalovaná nikterak nevyvrátila argumentaci žalobkyně, že pokud by žalovaná opravdu zboží reklamovala, musela by sama o tom obdržet do svého e-mailu oznámení a rovněž, že nárok z vady uplatnila včas, což žalobkyně výslovně zpochybňovala. Ustanovení § 2112 o. z. přitom v případě včasného neoznámení vadného plnění spojuje následek (k námitce prodávajícího) nemožnost domoci se nároků z odpovědnosti za vady zboží soudní cestou. Žalovaná byla soudem prvního stupně postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. na jednáních opakovaně vyzývána k doplnění svých skutkových tvrzení ohledně reklamací zboží, zejména kdy a jakým způsobem žalobkyni oznámila vady dodaného zboží a jakým způsobem uplatnila nárok na slevu, jehož zaplacení se žalobkyně domáhá a upozorňována na důsledky nesplnění této výzvy. Na základě shora uvedeného proto odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, který uzavřel, že žalovaná nemůže být úspěšná co do zpochybnění nároku na úhradu kupní ceny za dodané zboží z titulu shora vymezených faktur.15. Uvedený závěr lze aplikovat i ve vztahu k případům uplatněným žalovanou v její procesní obraně. Soud prvního stupně kompenzační námitku shledal neurčitou (neboť nebyly specifikovány jednotlivé pohledávky, kterými je uplatňovaná částka tvořena) a nedůvodnou (nebylo prokázáno, že žalovaná uplatnila u žalobkyně nárok na slevu z kupní ceny).16. Ani v této části není odvolání žalované důvodné. Právní hodnocení soudu prvního stupně je správné, byť se odvolací soud ne zcela ztotožňuje s jeho některými dílčími závěry.17. Podle závěrů soudní praxe nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení.18. V řízení před soudem prvního stupně žalovaná doložila (na rozdíl od pohledávek uplatňovaných žalobkyní), že dne 26. 9. 2022 reklamovala u žalobkyně celkem 16 motorů a dne 2. 9. 2022 stínící látku. Odvolací soud pro úplnost uvádí, že žalovaná v reklamačních protokolech týkajících se nefunkčních motorů požadovala jejich výměnu, tj. dodání nové věci, aniž by tvrdila a doložila, že se jednalo o samostatné objednávky daného zboží. To platí i v případě reklamace stínící látky, která dle reklamačního protokolu vypadávala a neměla správné rozměry. Žalovaná přímo v reklamačním protokolu neuvedla požadovaný způsob odstranění vady, učinila tak až v rámci následné e-mailové komunikace s žalobkyní (z 24. 10. 2022), kdy rovněž žádala dodání nové látky. V případě, že reklamované položky byly toliko součástí dodávek stínící techniky (jako celku), pak by předmětný nárok představoval požadavek na odstranění vad opravou věci ve smyslu § 2106 odst. 1 písm. b) o. z. Žalovaná tvrdila, že reklamace nebyly žalobkyní vyřízeny a v důsledku toho proto uplatňovala nárok na přiměřenou slevu, v průběhu soudního řízení vyčíslenou v částce 328 780 Kč, která měla představovat náklady vzniklé v souvislosti se zamítnutými reklamacemi. S ohledem na § 2106 odst. 2 o. z. (podle kterého, neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámíli kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit) je takový postup v zásadě možný, a to i v průběhu soudního řízení. Odvolací soud se proto neztotožnil s kategorickým závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by uplatnila nárok na slevu z kupní ceny, případně v jaké výši. Skutečnost, zda byl tento nárok dostatečně určitý a zda byl prokázán, je nicméně věcí jinou. Jelikož tvrzení žalované týkající se jednotlivých nároků byla v tomto směru pouze obecná, odvolací soud jí poskytl poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzval ji, ať doplní skutková tvrzení a označí důkazní návrhy k doložení oprávněnosti jednotlivých nároků na uplatněnou slevu.19. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní k oprávněnosti kompenzační námitky leželo na žalované. Ta ale k jednotlivým dodávkám neprokázala ani důvodnost požadavku na bezplatnou opravu (příp. dodání nového bezvadného zboží) ani na následnou slevu z kupních cen. Žalovaná k výzvě odvolacího soudu neuvedla žádné nové ani konkrétnější skutečnosti, než jaké tvrdila v průběhu dosavadního řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyně po celou dobu namítala, že motory žalované nikdy nedodávala, ale pouze je předávala (zpětně) jejich dodavateli, společnosti , Anonymizováno, . V tomto směru byla argumentace žalobkyně konzistentní. Byť žalobkyně ani přes výzvu odvolacího soudu nedoložila, že motory dodával tento třetí subjekt (žalobkyně toliko odkázala na svědecký výslech svého zaměstnance , jméno FO, ), podle odvolacího soudu nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalovaná na uvedené v průběhu řízení před soudy obou stupňů nijak nereagovala a k tomuto se vůbec nevyjadřovala. K některým reklamačním protokolům přitom doložila objednávky a dodací listy, z nichž však nebylo seznatelné, že by motory byly skutečně součástí dodávky, neboť v žádných předložených listinách nebyly výslovně zmíněny. Na tuto skutečnost přitom žalovanou upozorňoval i soud prvního stupně. Žalovaná nereagovala ani na tvrzení žalobkyně, že reklamace motorů byly jejich dodavatelem zamítnuty.20. Žalovaná v rámci kompenzační námitky žádala k započtení částku 328 780 Kč, současně před soudem prvního stupně předložila tabulku (č. l. 124) obsahující souhrnné vyčíslení nároků ze zamítnutých reklamací v téže výši (sestávající z nákladů na výrobek a nákladů na dopravu a montáž u „, Anonymizováno, “, „, Anonymizováno, “, „, jméno FO, “, „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “). Ani přes výzvu soudu prvního stupně však nespecifikovala, jaké konkrétní částky uplatňuje ve vztahu k jednotlivým reklamovaným motorům (toto tvrdila pouze ve vztahu ke stínící látce), ačkoliv je nutno každý nárok posuzovat jednotlivě, neuvedla, jak k jednotlivým požadovaným kompenzovaným částkám dospěla a zejména pak ani dostatečně určitě nedoložila, že se položky v předmětné tabulce týkají právě oněch 17 pohledávek uplatněných v kompenzační námitce. Žalovaná na jednání soudu prvního stupně (dne 9. 4. 2024) uvedla, že není schopna doložit, jakých konkrétních případů se toto vyčíslení týká a neučinila tak ani následně po výslovné výzvě soudu. Také po poučení žalované odvolacím soudem zůstala procesní situace stejná. Bylo by v rozporu se zásadou rovnosti účastníků, a tedy nepřípustné, aby žalovanou jakékoliv předložené listiny (navíc nekonkrétní) nahrazovaly nedostatečná skutková tvrzení žalované a aby soud z takových listin za žalovanou dohledával argumenty jdoucí ve prospěch uplatněné kompenzační námitky a v podstatě za ni dovozoval či si dokonce domýšlel, kterých konkrétních nároků se dané vyčíslení má týkat. Nadále tak platí, že nebylo prokázáno tvrzení žalované nejenom o (neoprávněném) nevyřízení reklamace, o vadách žalobkyní dodaného zboží, ale i ohledně oprávněnosti výše požadovaných přiměřených slev pro jednotlivé uplatněné případy. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 4. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1207/2023), podle níž má přiměřená sleva z kupní ceny obnovit rovnováhu mezi plněními stran narušenou vadným plněním prodávajícího. Při určení její výše je třeba vycházet zejména ze samotné kupní ceny, dále pak z povahy a rozsahu vad, jejich dopadu na funkčnost, užívání, životnost a hodnotu věci i z ceny nutných oprav. V projednávané věci však žalovaná ve vztahu k jednotlivým případům netvrdila ani nedoložila žádné skutečnosti, které by takové posouzení umožňovaly.21. Ve vztahu ke stínící látce , Anonymizováno, (dokládané objednávkou č. , číslo, z 8. 2. 2021) odvolací soud nad rámec výše uvedeného dále doplňuje, že žalovaná požadovala přiměřenou slevu ve výši 52 350 Kč s odůvodněním, že její reklamace z 2. 9. 2022 nebyla vyřízena. V řízení před soudem prvního stupně byla nicméně přímo žalovanou doložena komunikace účastnic, dle které žalobkyně reklamaci zamítla a zdůvodnila, proč tak učinila. Žalovaná ani přes poučení soudu však již neuvedla nic dalšího a konkrétního o dodání této látky, o okolnostech zjištění vytýkaných vad a ani o splnění podmínek pro přiznání slevy z kupní ceny, a to nejenom v konkrétní výši, ale i s ohledem na předchozí zamítnutí reklamace žalobkyní. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud žádný z uvedených případů neshledal způsobilým k započtení vůči žalobou uplatněným nárokům.22. Žalovaná v této souvislosti navrhovala, aby soud prvního stupně postupem podle § 129 o. s. ř. vyzval žalobkyni k doložení jednotlivých podkladů týkajících se sedmi obchodních případů (z titulu objednávek č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ), a to konkrétně objednávek, faktur a dodacích listů, neboť veškerá komunikace účastnic probíhala v on-line rozhraní a žalovaná proto tyto listiny nemá k dispozici. Je pravdou, jak žalovaná namítala v odvolání, že soud prvního stupně na tuto žádost nikterak nereagoval a v odůvodnění rozsudku se k ní nevyjádřil. Jedná se nicméně o procesní pochybení, které nemohlo mít vliv na výsledné posouzení věci a nemohlo vést ani k případnému zrušení rozsudku soudu prvního stupně. K navrhovanému postupu by totiž v posuzované věci bylo možné přistoupit pouze tehdy, pokud by žalovaná dostatečně konkrétně tvrdila skutečnosti týkající se důvodnosti nároku na reklamaci, např. pokud by popsala jednotlivé smluvní vztahy, specifikovala by součástí jaké dodávky bylo reklamované zboží, dále okolnosti důvodnosti reklamace, jak a kdy došlo ke zjištění vad (z hlediska žalobkyní poukazované včasnosti oznámení vadného plnění a skutečnosti, že žalovaná uplatnila reklamaci k šestnácti motorům v jeden den), zda to bylo u konečného zákazníka nebo se tak stalo jiným způsobem, doložila by provázanost mezi zjištěním vad a vystavením reklamačních protokolů v jediný den. K tomu ovšem nedošlo, a to ani v případech, kdy žalovaná doložila objednávky i dodací listy (bez uvedení a doložení, že součástí daného obchodního případu byly právě reklamované motory). Dokazování se provádí jen o konkrétních účastníkem uplatněných tvrzeních a je naopak procesně nepřípustné, aby až na základě provedeného dokazování soud z jeho výsledků zpětně extrahoval absentující skutkově relevantní tvrzení. Za situace, kdy žalovaná uváděla pouze nedostačující obecná tvrzení o vadných motorech, nebylo ani možné, aby soud vyzýval žalobkyni k předložení chybějících objednávek, faktur a dodacích listů, aby pak bylo žalované umožněno konkretizovat svoji procesní obranu vůči žalobkyni. Odvolací soud tedy nemá za doložené, že by výzva žalobkyni měla kompenzovat informační deficit žalované. Nelze přisvědčit ani odvolací argumentaci, že veškeré relevantní podklady měla k dispozici pouze žalobkyně, když nebylo doloženo ani to, že by tyto (existující) listiny žalobkyně úmyslně zadržovala a že by žalovaná ani při vynaložení veškeré aktivity nebyla z objektivních důvodů schopna doložit žádné relevantní důkazy. Žalovaná jako podnikatelka by podle názoru odvolacího soudu měla mít nepochybně k dispozici alespoň nějaké doklady týkající se jednotlivých případů, a to ve vztahu nejenom mezi ní a žalobkyní, ale i ve vztahu k dalším subjektům – konečným odběratelům stínicí techniky, od čehož ostatně odvozovala výši přiměřené slevy z kupní ceny.23. S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud uzavírá, že souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba o zaplacení kupních cen za dodané zboží vyúčtovaných shora uvedenými fakturami byla zcela důvodná, jelikož žalovaná neprokázala oprávněnost svých nároků na započtení přiměřených slev z kupních cen ze žalobkyní dodávaného zboží.24. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně jeho II. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.25. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná, a proto je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení sestávající z:- odměny za tři úkony právní služby po 10 420 Kč, a to za vyjádření k odvolání a za účast u dvou jednání odvolacího soudu, podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. k) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, celkem tedy 31 260 Kč;- náhrady za tři režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 1 350 Kč;- náhrady cestovného ve výši 2 959,76 Kč podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 573/2025 Sb. (ve znění účinném do 31. 5. 2026) za cestu zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 21. 5. 2026 vozidlem reg. zn. , SPZ, na trase , adresa, a zpět (zpáteční cesta 330 km) při průměrné spotřebě vozidla 9 l nafty na 100 km, ceně 34,10 Kč/1 l PHM a sazbě základní náhrady 5,90 Kč/1 km;- náhrady cestovného ve výši 3 268,65 Kč podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 573/2025 Sb. (ve znění vyhl. č. 78/2026 Sb., účinné od 1. 6. 2026) za cestu zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 29. 6. 2026 vozidlem reg. zn. , SPZ, na trase , adresa, a zpět (zpáteční cesta 330 km; vzdálenost dle aplikace Google Maps ze sídla zástupce žalobkyně k odvolacímu soudu) při průměrné spotřebě vozidla 9 l nafty na 100 km, ceně 44,50 Kč/1 l PHM a sazbě základní náhrady 5,90 Kč/1 km;- náhrady za ztrátu času na cestě v souvislosti s účastí zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 21. 5. 2026 a dne 29. 6. 2026 ve výši 2 400 Kč (16 půlhodin po 150 Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu;- vše podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. navýšeno o 21% DPH.Celkové náklady žalobkyně za odvolací řízení činí 49 898,48 Kč.26. Odvolací soud žalobkyni nepřiznal požadovanou odměnu za doplnění vyjádření ze dne 10. 6. 2026. Byť se jednalo o podání k výzvě soudu, žalobkyně v něm v zásadě zopakovala již dříve uváděná tvrzení, aniž by k věci uvedla nové relevantní skutečnosti či označila dosud neprovedené důkazní návrhy.27. Shora uvedené náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v odvolacím řízení zcela úspěšnou žalobkyní a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu řízení. Současně odvolací soud neshledal podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by totiž mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).