Krajský soud v Brně 28 Co 158/2025-112 – Náklady řízení

V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 640 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 31. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 35 607,24 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 119,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 266,45 Kč, úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 16 132,63 Kč od 28. 9. 2023 do 30. 12. 2024, úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 15 492,63 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení, úrok 18,69 % ročně z částky 16 132,63 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, dále částku 2 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 259,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 887,31 Kč, úrok z prodlení 11,75 % ročně z částky 1 424,75 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok 28,74 % ročně z částky 1 424,75 Kč od 28.9. 2023 do zaplacení (II. výrok). Rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok).2. Proti tomuto rozsudku, pouze do části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 722 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 31. 12. 2024 do zaplacení a do souvisejícího III. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podala odvolání žalobkyně. Uvedla, že odvoláním nenapadá právní závěr soudu prvního stupně o neplatnosti dvou smluv o spotřebitelském úvěru, soud však dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že se žalovaný obohatil pouze o částku 14 278 Kč (od níž odečetl žalovaným již vrácené částky 7 584 Kč a 6 054 Kč), když předmětem smlouvy o zápůjčce č. , Anonymizováno, ze dne 2. 3. 2021 byla částka 20 000 Kč, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, a to zčásti na splacení zůstatku celkové dlužné částky ve výši 5 722 Kč z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo spotřebitelském úvěru. Bezdůvodným obohacením je třeba rozumět celkový finanční prospěch žalovaného, tedy i ten, který byl započten na úhradu dluhů žalovaného, a nikoliv pouze částku vyplacenou tzv. na ruku. Ze smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 2. 3. 2021 vznikl žalobkyni nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 12 416 Kč (20 000 Kč – 7 584 Kč), po odečtení přeplatku ze smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 18. 12. 2020 ve výši 6 054 Kč pak má žalobkyně nárok na zaplacení nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 6 362 Kč. S ohledem na soudem již přiznanou částku 640 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 31. 12. 2024 do zaplacení žalobkyně navrhla, aby odvolací soud část II. výroku změnil a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 722 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 31. 12. 2024 do zaplacení.3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se v žalobě, která byla soudu doručena dne 30. 4. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 38 247,24 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 119,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 266,45 Kč, úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 16 132,63 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku 18,69 % ročně z částky 16 132,63 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 259,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 887,31 Kč, úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky 1 424,75 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku 28,74 % ročně z částky 1 424,75 Kč od 28.9. 2023 do zaplacení. V žalobě uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným byla dne 18. 12. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 483 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 721 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 357 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a k datu 23. 7. 2022 dlužil na jistině 1 424,75 Kč a na poplatku 575,25 Kč. Neuhrazená jistina úvěru 1 424,75 Kč se od 30. 10. 2021 do zaplacení dále úročí 28,74% úrokem ročně a 11,75% úrokem z prodlení ročně od 19. 3. 2022 až do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 14 054 Kč. Mezi týmiž smluvními stranami byla dne 2. 3. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 220 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 108 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 18 týdenních splátkách po 2 453 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a k datu 23. 7. 2022 dlužil na jistině 16 132,63 Kč a na poplatku 20 114,61 Kč. Neuhrazená jistina úvěru 16 132,63 Kč se od 3. 9. 2022 do zaplacení dále úročí 18,69% úrokem ročně a 8,5% úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2021 až do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 7 584 Kč. Pohledávky za žalovaným, vzniklé z obou smluv, byly následně smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupeny žalobkyni.6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 12. 2020 a 2. 3. 2021 neprokázal řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, proto jsou obě úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatné. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 8 000 Kč, zatímco žalovaný na plnění z této smlouvy uhradil celkem 14 054 Kč, tedy více, než činila poskytnutá jistina, a proto veškeré nároky z této smlouvy zamítl. U smlouvy ze dne 2. 3. 2021 soud uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovanému byla vedle částky 14 278 Kč poskytnuta též částka 5 722 Kč určená na refinancování předchozího závazku z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, . Ze samotného textu úvěrové smlouvy vyplývá pouze údaj, že uvedená částka „bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky zákazníka“, nikoliv však skutečnost, že k takovému použití finančních prostředků skutečně došlo. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení předložila toliko listinu označenou jako tabulka refinancování, z níž však nebylo možno zjistit jejího původce, dobu vyhotovení ani účel, pro který byla vypracována, přičemž listina nebyla opatřena podpisem ani jinými identifikačními náležitostmi umožňujícími ověřit její věrohodnost. Soud proto uvedený dokument nepovažoval za způsobilý důkaz prokazující realizaci tvrzeného refinancování a současně konstatoval, že nebyl předložen žádný jiný důkaz, z něhož by vyplývalo, že částka 5 722 Kč byla skutečně započtena nebo převedena na úhradu závazku z dřívější smlouvy. Po zohlednění úhrady 7 584 Kč provedené žalovaným na tuto smlouvu a po započtení přeplatku 6 054 Kč vzniklého u první smlouvy dospěl soud k závěru, že žalovanému zbývá uhradit pouze 640 Kč, a v tomto rozsahu žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení od 31. 12. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu více procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.7. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listiny označené jako tabulka refinancování, z níž však nebylo možno zjistit žádné relevantní údaje, tedy ani žalobkyní tvrzenou úhradu částky 5 722 Kč na dluh vzniklý z předchozí smlouvy o zápůjčce. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a pro stručnost odkazuje na odůvodnění jeho rozhodnutí.8. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.9. Odvolací soud se zcela shoduje i s právními závěry soudu prvního stupně, jenž v odůvodnění svého rozhodnutí komplexně a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při právním hodnocení skutkových zjištění věci řídil. Lze tak souhlasit, že žalobkyně neusnesla důkazní břemeno k prokázání svého tvrzení, že žalovanému byla na základě smlouvy ze dne 2. 3. 2021 poskytnuta rovněž částka 5 722 Kč na úhradu jiných jeho závazků z jiné smlouvy. Žalobkyně byla o splnění této své povinnosti důkazní řádně poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. na jednání soudu dne 17. 3. 2025, jí označený důkaz v písemném podání ze dne 24. 3. 2025 – tabulka refinancování, však tvrzenou skutečnost neprokazuje, a žalobkyně další důkazy nenavrhla.10. Na základě všech výše uvedených skutečností odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadené části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 722 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 31. 12. 2024 do zaplacení, je věcně správné, a jako takové bylo odvolacím soudem potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).11. Odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil i věcně správný III. výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení. V tomto sporu více procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud prvního stupně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. správně vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.; odvolatelka nebyla v řízení úspěšná, avšak žalovanému náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.