7 CO 1085/2022-125 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně dne 13.7.2021 uplatnila u soudu nárok vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, kterou uzavřela se žalovaným dne 22.12.2016 ve znění dodatku [číslo] ze dne 7.2.2019. Domáhá se zaplacení částky 1 056 015,11 Kč představující jistinu úvěru, částky 12 364,90 Kč představující příslušenství úvěru vyčíslené ke dni 12. 7. 2021 a dále úroku z úvěru a úroku z prodlení za dobu následující, tj. počínaje od 13. 7. 2021 do zaplacení. 2. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25.5.2022 č. j. 18 C 71/2021-92 (napadený rozsudek) žalobě vyhověl. Vyšel ze zjištění, že na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené mezi účastníky reg. [číslo] poskytla žalobkyně žalovanému hypoteční úvěr ve výši 1 190 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 4 449,20 Kč. Protože žalovaný tuto platební povinnost nesplnil, zesplatnila žalobkyně celou svou pohledávku a domáhá se na žalovaném zaplacení dlužné částky jistiny, úroku a dalšího příslušenství v částkách, jak vyplývají z přiložených výpisů z účtu a přehledu dosavadních plateb. Soud prvního stupně odmítl jako nepotřebné dokazování vztahující se k důvodům, které vedly k porušení platební povinnosti žalovaného, neboť tato skutečnost, kterou hodlal žalovaný prokazovat, není v dané věci významná. Podle soudu prvního stupně tvrzení žalovaného o omezené dispozici s bankovním účtem, ze kterého měly příkazem odcházet platby na hypoteční úvěr, ke kterému měla dispoziční oprávnění pouze družka žalovaného, není pro posouzení věci relevantní. Podstatné je to, že žalovaný se jako dlužník z poskytnutého hypotečního úvěru zavázal žalobkyni řádně a včas hradit jednotlivé splátky hypotečního úvěru a dále se zavázal na svém účtu udržovat dostatečné finanční prostředky. Tuto povinnost nesplnil. Svěřil-li žalovaný bez dalšího své finance do dispozice své družky, nese odpovědnost za toto jednání. Relevantní není ani námitka žalovaného ohledně doručovací adresy pro výzvy k zaplacení dlužného částky. Žalovaný v rámci smlouvy o hypotečním úvěru uvedl svoji doručovací adresu, na kterou mu žalobkyně písemnosti doručovala. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Poukazuje na skutečnost, že od 11.11.2021 ve vazbě a jeho možnosti obrany v řízení jsou omezené, neboť potřebné doklady nemá k dispozici. Namítá, že byla zaplacena vyšší částka, než je tvrzeno bankou. Poslední vyšší částka byla zaplacena ještě v říjnu či v listopadu 2021 a podle přesvědčení žalovaného není zohledněna ve zpětvzetí žaloby. Poukazuje na to, že k exaktního zjištění toho, co bylo na úvěr zaplaceno, navrhoval výslech své družky [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jaké částky byly na úvěr zaplaceny. Tyto důkazy nelze považovat za nadbytečné, jak uvádí soud prvního stupně. Za účelem doplnění dokazování navrhuje zrušení napadeného rozsudku a vrácení soudu prvního stupně. 4. Žalobkyně ve vyjádření k podanému odvolání navrhuje potvrzení napadeného rozsudku soudu prvního stupně. K tvrzením žalovaného o splácení žalované částky uvádí, že poslední splátku na úhradu dluhu žalobkyně přijala dne 20.10.2021, přičemž tuto platbu stejně jako ostatní platby uhrazené žalovaným po podání žaloby zohlednila v částečném zpětvzetí žaloby ze dne 29.11.2021. Žádné další platby žalobce neobdržela, což nepřímo potvrzuje i žalovaný ve svém odvolání, když mimo jiné připouští, že v důsledku vzetí do vazby dne 11.11.2021 pozbyl veškerý příjem. 5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání (§ 202 o.s.ř. a contrario) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. Odvolací soud vychází ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, které se opírají o žalobkyní předložené listiny, a to smlouvu, která byla mezi účastníky uzavřena a dále přehled plateb ze strany žalovaného a jejich rozúčtování v souladu s uzavřenou smlouvou na jistinu a příslušenství v podobě úroků, úroků z prodlení a poplatků. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že důvody neplnění platební povinnosti ze strany žalovaného nejsou v dané věci podstatné a obtíže, které vedly k neplnění platební povinnosti žalovaného, jdou k jeho tíži. Významný je závěr, který nebyl žalovaným zpochybněn, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy úvěr ve výši 1 190 000 Kč. Bylo povinností žalovaného tento úvěr splácet dohodnutým způsobem, což žalovaný neučinil a tato skutečnost posléze vedla k zesplatnění celé dlužné částky. Povinnosti žalovaného zaplatit vedle jistiny také dohodnutý úrok, úrok z prodlení i příslušné poplatky. To, jakým způsobem byly jednotlivé platby žalovaného rozúčtovány na jistinu a jejich příslušenství vyplývalo z listin, které žalobkyně předložila a vůči kterým v průběhu řízení žalovaný žádné konkrétní námitky neuplatnil. Pokud jde o jeho tvrzení o úhradě blíže neupřesněných finančních částek v říjnu či listopadu 2021, ty byly promítnuty v částečném zpětvzetí žaloby doručeném soudu 29.11.2021, z něhož vyplývá, že žalovaný v období od 16.7.2021 do 29.11.2021 uhradil celkem 40 000 Kč. Tato finanční částka byla částkou 24 501,92 Kč započtena na jistinu, v částce 14 998,08 Kč na úroky a v částce 500 Kč na poplatky, což bylo po částečném zastavení řízení zohledněno a promítlo se do částek, o kterých soud prvního stupně rozhodoval napadeným rozsudkem. Obecná námitka žalovaného o údajných dalších platbách, které nebyly zohledněny, nemůže na závěrech soudu prvního stupně o výši dlužných částek nic změnit. 7. Odvolací soud se ztotožňuje i s právním posouzením věci soudem prvního stupně podle § 2395 a § 2399 odst. 1 o.z., jakož i právního posouzení nároku na zaplacení úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. Se zřetelem k tomu napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný. 8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 211 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný v odvolacím řízení úspěch neměla a žalobkyni žádné náklady tohoto odvolacího řízení nevznikly.