8 CO 138/2022-589 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce podal žalobu o obnovu řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 10 C 180/2018 (ukončeno rozsudkem Okresního soudu v Písku dne 19. 7. 2019, č. j. 10 C 180/2018-281) a na základě odvolání žalovaného proti tomuto rozsudku pak ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 11. 2019, č. j. 8 Co 1468/2019-324, a to tak, že byla zamítnuta žaloba v té části, ve které se žalobce domáhal proti žalovanému vyklizení pozemku [číslo] stavby rodinného domu [číslo] na tomto pozemku a dále pozemku [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor, na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u [obec]. Žalobce, který brojí proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (právní moc ke dni 22. 11. 2019), primárně konstatoval okolnosti průběhu předchozího řízení, tedy zejména skutečnost, že si spletl termín jednání odvolacího soudu a dostavil se k němu až den poté, čímž přišel o možnost některé své argumenty vznést v původním řízení. Konstatoval, že bez své viny nemohl předložit důkazy svědčící o tom, že mezi žalobcem a žalovaným nikdy nebyla uzavřeny žádné nájemní smlouvy. Jednalo se o písemnosti, které žalobce získal po vyhlášení rozsudku odvolacího soudu dne 2. 6. 2020, když nahlížel do spisu Okresního soudu v Táboře o vrácení daru sp. zn. 8 Co 56/2013 (plná moc pro paní [jméno] [příjmení] podepsaná žalovaným). Tato listina prokazuje, že to nebyl žalobce, jak tvrdil žalovaný v původním řízení, ale právě žalovaný, který vpisoval text do„ nájemní smlouvy“. Druhý okruh nových skutečností představovala absence zmínky o tvrzeném nájmu v korespondenci účastníků řízení, o čemž měly svědit listinné důkazy, respektive svědecké výpovědi paní [příjmení] a dalších svědků, kteří byli některým rozhovorům přítomní. 2. Okresní soud se primárně zabýval včasností podané žaloby na obnovu řízení u jednotlivých navržených důvodů a konstatoval, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 11. 2019, č. j. 8 Co 1468/2019-324 nabyl právní moci dne 22. 11. 2019 a tříměsíční lhůta pro podání žaloby dle § 233 odst. 1 o. s. ř. běží od té doby, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. Žalobce podal žalobu na obnovu řízení dne 30. 5. 2020, kterou na výzvu soudu doplnil podáním ze dne 27. 7. 2020 a dále rozšířil podáním ze dne 6. 8. 2021, 30. 9. 2021 a při ústním jednání soudu dne 11. 10. 2021. Soud připustil změnu žaloby usnesením ze dne 25. 10. 2021 č. j. 10C 180/2018-554 a konstatoval, že i když v době podání žaloby nebylo pravomocně skončeno dovolací řízení, neboť Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 1. 6. 2020 č. j. 26 Cdo 951/2020-266 dovolání odmítl (právní moc dne 17. 6. 2020), tato skutečnost nemá vliv na běh lhůty. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2107/2013, dle něhož se do běhu lhůty k podání žaloby na obnovu řízení počítá i doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání, když § 235 odst. 2 o.s.ř. výslovně a jednoznačně řeší vyloučení zápočtu doby od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího lhůtu do běhu lhůt pro podání toliko žaloby pro zmatečnost, nikoli žaloby na obnovu řízení. Co se týká spisu 10C 133/2012 - listin navržených k důkazu z tohoto spisu, o spisu žalobce věděl v průběhu řízení, a proto lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení neskončí dříve než dne 22. 2. 2020. Pokud žalobce podal žalobu dne 30. 5. 2020, doplněnou dne 27. 7. 2020, byla podána po uplynutí lhůty. Soud prvního stupně konstatoval, že i kdyby byl návrh učiněn včas, tak s ohledem na tvrzení žalobce, že jej nemohl uplatnit před odvolacím soudem z důvodu, že se k jednání nedostavil včas, protože si spletl datum jeho konání, vylučuje, že žaloba na obnovu řízení z tohoto důvodu by mohla být úspěšná, neboť nedostavení se k jednání si zavinil žalobce sám. Ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 10 C 133/2012 byla k důkazu navržena žaloba ze dne 28. 11. 2012 o vrácení daru, listina nazvaná projev vůle vrácení daru – odvolání daru, odvolání žalobce proti usnesení zdejšího soudu o vyslovení místní příslušnosti, notářský zápis ze dne 17. 4. 2003 sp. zn. NZ 128/ 2003, N 135/2003, jehož obsahem byla darovací smlouva týkající se movitých věcí žalobcem žalovanému, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 14. 10. 2014, protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum], vyjádření žalovaného odvolání žalobce ze dne 5. 6. 2015, přičemž žalobce z listin dovozoval, že nájemní smlouva mezi účastníky ze dne 1. 4. 2003 nebyla uzavřena, protože o ní není zmínka. Soud prvního stupně konstatoval, že předmětem řízení bylo vrácení daru - movitých věcí, když petit zněl na určení vlastnictví k předmětným movitým věcem. Žalobcem dovozované závěry by tak z předmětných důkazů nemohly být zjištěny. Co se týká plné moci ze dne 14. 5. 2013, kterou žalobce uplatnil dne 27. 7. 2020, a dle svého tvrzení ji objevil ve spisu zdejšího soudu sp. zn. 10C 133/2012 při nahlížení dne 2. 6. 2020 a nemohl ji navrhnout dříve, protože o ní nevěděl. Z fotografie obrazovky mobilního telefonu vyplývá, že fotografie plné moci ze dne 14. 5. 2013 do mobilního telefonu byla pořízena dne 2. 6. 2020 v [obec] a podle sdělení Okresního soudu v Táboře ze dne ve spojení se záznamy o nahlížení do spisu vyplývá, že ve věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2C 261/2019 o vrácení daru byl dne 7. 1. 2020 vyžádán spis Okresního soudu v Písku sp. zn. 10C 133/2012, který byl po určitou dobu veden u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 8C 56/2013, při předložení spisu Krajskému soudu v Českých Budějovicích - pobočka Tábor dne 29. 5. 2020 byl dle předkládací zprávy spis připojen a zdejšímu soudu byl vrácen dne 6. 5. 2021. Poprvé žalobce do spisu nahlížel dne 21. 5. 2020 a následně dne 2. 6. 2020 a 21. 7. 2020. Z plné moci udělené dne 14. 5. 2013 vyplývá, že žalovaný zmocnil [jméno] [příjmení], aby ho zastupovala v řízení vedeném u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 8C 56/2013 (později vedeno u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 10C 133/2012). Důvod obnovy řízení nebyl uplatněn včas, když soud odkazuje na výše uvedené odůvodnění, protože plná moc byla součástí spisu sp. zn. 10 C 133/2012 a žalobce byl účastníkem řízení, věc byla přikázána zdejšímu soudu právě z důvodu osoby zastupující žalovaného. I když byl žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody, mohl do spisu nahlížet sám nebo prostřednictvím svého právního zástupce. Soud prvního stupně uvedl, že i kdyby byla žaloba podána včas, nebyla by důvodná, neboť zavinění ohledně neuplatnění tohoto návrhu v původním řízení je na žalobci a navíc je třeba konstatovat, že účastníci jsou rodinní příslušníci, kteří vedli v době výkonu trestu odnětí svobody žalobce písemnou korespondenci, takže žalobci bylo známo písmo žalovaného, a bylo mu známo i písmo [jméno] [příjmení] jako bývalé manželky. Žalobce předložil soudu korespondenci účastníků z let 2011 2012, z níž dovozoval, že pokud v ní není zmíněna nájemní smlouva na nemovité věci, tak neexistovala. O dosavadní existenci dopisů žalobce tvrdil, že se dozvěděl až od [jméno] [příjmení] v květnu 2020, která je schovala. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 6. 4. 2021 bylo zjištěno, že bez vědomí žalobce uschovala dopisy z roku 2009 – 2017, a teprve v průběhu měsíce května 2020 mu sdělila, že dopisy nezničila, ale má je pořád schované a poté mu je předala. Jelikož tento důvod obnovy byl žalobcem navržen podáním ze dne 27. 7. 2020, byla lhůta zachována. Žalobce předložil celkem 11 listů textu, z nichž vyplývá, že účastníci písemně komunikovali v letech 2011 a 2012, přičemž součástí dopisů jsou i nepodepsaná plná moc, nepodepsaná dohoda o narovnání, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 7. 2011 č. j. 11C 80/2011-23, kupní smlouva a dopisy [jméno] [příjmení], což žalobce vysvětlil, že kopie dopisů si pořizoval i na popsané listy papíru, které měl v době výkonu trestu k dispozici. V předložených dopisech není komunikace o nájemní smlouvě na nemovité věci, avšak soud konstatuje, že provedené důkazy by nemohly přivodit pro žalobce příznivější rozhodnutí ve věci, když ze skutečnosti, že se nezmiňují o nájemní smlouvě, nelze dovodit, že tato neexistovala. Pokud se týká později uplatněných důvodů obnovy řízení, a to svědecký výslech [jméno] [příjmení] uplatněný dne 6. 8. 2021, když žalobce tvrdil, že se o možnosti podat svědecký výslech této svědkyně dozvěděl v květnu 2020, soud konstatuje, že žalobce o jejích návštěvách ve věznici věděl již v průběhu řízení a mohl tedy tento důkaz navrhnout, pokud nyní tvrdí, že se až v květnu 2020 dozvěděl o její ochotě svědčit, nemá tato skutečnost vliv na běh lhůty. Pokud se týká svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (bývalé manželky žalobce) uplatněné žalobcem dne [datum], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uplatněné žalobcem při jednání soudu dne [datum], ža