8 CO 63/2022-132 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně zamítl žalobu (výrok I.), kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím jako dlužného nájemného za užívání své nemovitosti (500 Kč měsíčně) a dlužné úhrady za užívání internetu (100 Kč měsíčně) v období od [datum] do [datum] dle Nájemní smlouvy ze dne [datum] O nákladech řízení rozhodl tak, že v řízení neúspěšné žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované částku 16 262 Kč (výrok II.). 2. Žalovaná se žalobě bránila tvrzením, že podpis nájemní smlouvy nebyl vážně míněný úkon, šlo pouze o formální podklad pro změnu jejího trvalého bydliště. Žaloba je mstou za partnerský rozchod žalované se synem žalobkyně. 3. Soud vyšel ze zjištění, že účastnice dne [datum] uzavřely Smlouvu o nájmu pokoje – žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná (tehdy ještě pod dívčím příjmením [příjmení]) jako nájemce (dále jen„ Smlouva“). Do článku II. zakotvily smluvní strany předmět Smlouvy tak, že pronajímatel přenechává nájemci do užívání„ část bytu (1 pokoj) o výměře cca 12 m/2 v domě [adresa] v [část obce], [PSČ] [obec]“ s tím, že pokoj je částečně vybavený nábytkem a zařízením, jehož soupis je„ přílohou“ této Smlouvy. Současně se pronajímatel s nájemcem dohodli na společném užívání kuchyně a sociálního zařízení, a to po celou dobu trvání nájemní smlouvy. Dle článku III. se nájem uzavírá na dobu neurčitou ode dne [datum], když výpovědní lhůta je měsíční a začíná plynout od 1. dne následujícího měsíce. V článku IV. strany sjednaly cenu nájmu a způsob placení tak, že nájemce se zavazuje platit pronajímateli částku 1 000 Kč měsíčně. Pronajímatel se zavázal z této částky platit veškeré poplatky a zálohy na služby spojené s užíváním pokoje a společné užívání prostor (topení, elektřina, plyn, vodné a stočné atd.). První splátka nájmu ve výši 1 000 Kč je dle článku IV. uhrazena v hotovosti k rukám pronajímatele při podpisu nájemní smlouvy. Další splátky ve výši měsíčních nájmů měly být hrazeny vždy nejpozději do 15. dne v měsíci, na který se nájem platí. Současně se dle obsahu článku IV. pronajímatel dohodl s nájemcem na úhradě za použití telefonní linky/internetu ve výši 100 Kč měsíčně, kterou bude nájemce platit pronajímateli společně s nájmem. Dle článku V. této smlouvy se nájemce seznámil se stavem pronajímaného pokoje a společně užívaných prostor, pokoj přebírá bez závad, způsobilý k okamžitému nastěhování a bydlení. Citovaná Smlouva pak v závěru článku V. obsahuje též prohlášení obou smluvních stran, že nájemci vzniká podpisem této smlouvy právo na přihlášení trvalého bydliště v místě předmětného bytu. V článku VI. Smlouva upravuje též otázky zániku nájemního vztahu, v článku VII. k smluvní strany prohlásily, že tato smlouva je uzavřena níže uvedeného dne, měsíce a roku a pronajímatel a nájemce svými podpisy stvrzují, že nebyla uzavřena v tísni a za nápadně nevyhovujících podmínek a je projevem jejich svobodné vůle. Smlouva je opatřena podpisem žalobkyně i žalované a doplněná ručně psaným dodatkem v tom smyslu, že měsíční splátka činí po úpravě 500 Kč měsíčně, když tato úprava – dodatečná změna -se vztahuje (jak zřejmé z ručně psané poznámky v článku IV. citované Smlouvy) k povinnosti nájemce platit pronajímateli (původně) částku 1 000 Kč měsíčně za nájem. Písemný dodatek je taktéž opatřen vlastnoručním podpisem žalobkyně i žalované. Z nesporných tvrzení obou stran, podepřených výpovědí žalované a svědka [jméno] [příjmení] (syna žalobkyně) vzal soud za prokázané, že žalovaná navázala vztah se jmenovaným v roce 2011. Žalovaná se do domu žalobkyně nastěhovala na jaře (konkrétně v březnu) 2013 jako náhlé řešení vzniklé situace, narychlo, jak shrnul svědek [jméno] [příjmení]„ prostě jsem si přivedl do domu holku“. Žalobkyně souhlasila s tím, že žalovaná spolu se svým tehdejším přítelem [jméno] [příjmení] bude žít v domě žalobkyně, vůči bydlení žalované nevznášela žádných výhrad, byť zpočátku byla vzniklou situací překvapená. Žalovaná s [jméno] [příjmení] plánovali společnou budoucnost, v červenci 2018 se zasnoubili. Jejich vztah byl od začátku bydlení žalované v předmětném domě vztahem intimním, žili jako partneři společně, nejprve v jedné místnosti, posléze též v pokoji vedlejším, který se uvolnil po odstěhování [obec] bratra [jméno] z domu (někdy mezi lety 2015 a 2016). Mezi žalobkyní a žalovanou nebylo sporu o tom, že po celou dobu, po kterou žalovaná v domě žalobkyně bydlela, tato neužívala žádnou část bytu, resp. domu žalobkyně výlučně sama, když vždy se jednalo o společné bydlení s [jméno] [příjmení]. Žalovaná s [jméno] [příjmení] udržovali od nastěhování do domu žalobkyně družský poměr, vedli tak v užším slova smyslu společnou domácnost v domě žalobkyně, když společně hospodařili. Sepis Smlouvy iniciovala žalovaná, která žalobkyni předložila z internetu stažený vzorový návrh nájemní smlouvy, žalobkyně smlouvu po přečtení podepsala bez toho, že by mezi účastnicemi došlo k ujasnění toho, k jakému konkrétnímu pokoji či části domu je ujednání o platbách vztaženo. Důvodem podpisu Smlouvy byla domnělá podmínka trvalého pobytu v domě žalobkyně pro získání sociálního stipendia žalovanou (byla studentkou VŠ) poté, co [jméno] [příjmení] přišel o práci a sociální stipendium mělo kompenzovat očekávaný výpadek příjmu. Ačkoli k přepisu trvalého bydliště žalované došlo, sociální stipendium nakonec nezískala. Přesto, že dle znění Smlouvy měla žalobkyně obdržet první nájemné při podpisu, nebylo jí žalovanou uhrazeno, stejně tak ani žádná další platba. Ani svědek [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] (spolužijící synové žalobkyně) nezaznamenali žádné požadavky žalobkyně na úhradu sjednaných plateb, byť hovořili o reálných očekáváních žalobkyně při uzavírání předmětné Smlouvy v tom směru, že žalobkyni bude po podpisu Smlouvy žalovanou hrazena sjednaná měsíční částka jako jakýsi příspěvek na domácnost. Tito svědci však byli dle názoru soudu zatíženi snahou být nápomocni žalobkyni (své matce) při vymáhání tvrzené pohledávky vůči žalované. Pokud žalobkyně a svědek [jméno] [příjmení] vypovídali, že podmínkou souhlasu žalobkyně s přepisem trvalého pobytu byl finanční příspěvek žalované, těmto soud neuvěřil, jejich výpovědi byly ovlivněny pocity křivdy z rozchodu i záští vůči žalované. Naopak uvěřil žalované, že mezi účastnicemi nedošlo k dohodě o platbách nájemného či příspěvku na domácnost, takové ujednání by naopak bylo zcela v rozporu se zavedeným obvyklým způsobem vedení a udržování provozu širší společné domácnosti v domě žalobkyně všemi v domě bydlícími osobami, když jakékoliv požadavky vznesené žalobkyní na peněžitý příspěvek spolubydlících osob vždy za trvání bydlení žalované v domě žalobkyně skončily bezvýsledně. Nastolenou praxí v domě žalobkyně bylo, že se každý z výše jmenovaných podílel na údržbě domu a okolních nemovitostí svým pracovním přispěním, stejně tak i žalovaná, když takový způsob byl spolužijícími osobami zastáván v době uzavírání posuzované nájemní smlouvy již více jak čtyři roky. 4. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že strany neměly v úmyslu založit nájemní poměr žalované, vymezení předmětu nájmu nevěnovaly žádnou pozornost. Současně v řízení bylo prokázáno, že žalovaná za celou dobu trvání svého bydlení u žalobkyně neužívala k bydlení žádnou část nemovitosti žalobkyně výhradně (výlučně) sama. Nejprve užívala společně s [jméno] [příjmení] jeden (menší) pokoj uzpůsobený k jejich společnému bydlení a posléze od roku 2016, tj. ještě před podpisem posuzované nájemní smlouvy, rozšířili své bydlení o užívání dalšího (vedlejšího) pokoje, uvolněného po odstěhování [jméno] [příjmení]. Posuzovaná Smlouva co do ujednání o předmětu této smlouvy tak trpí nedostatkem určitosti právního jednání, jako neurčité nutno hodnotit i ujednání v čl. IV. (Cena nájmu a způsob placení), [příjmení] sjednaného nájemného dle textu této Smlouvy byla vázána na povinnost pronajímatele (žalobkyně) zajišťovat služby spojené s užíváním pokoje a společných prostor a platit veškeré poplatky a zálohy na tyto služby, když ve vyjmenovaných platbách za energie (zatěžujících předmětnou nemovitost) je řazen plyn, který dle provedeného dokazování vůbec do nemovitosti zaveden není, náklady na topení a stočné taktéž ve vztahu k domu hrazeny žalobkyní nejsou, neboť jedinou trvalou platbou a nákladem spojeným s užíváním a údržbou domu je platba za elektřinu. Smlouva o nájmu pokoje byla vyhotovena a podepsána smluvními stranami bez bližší pozornosti, a to právě proto, že žádná ze smluvních stran nepřikládala obsahu Smlouvy jiný význam, než jaký je prezentován stranou žalovanou, a to použít písemné vyhotovení této nájemní smlouvy coby podklad pro zápis změny trvalého bydliště žalované za účelem získání sociálního stipendia. Takový účel této Smlouvy je tak zdůrazněn též v závěru čl. V. Výše uvedenému zjištění zcela odpovídá i následné chování stran, když sama žalobkyně připustila, že ani v době podpisu neobdržela od žalované první splátku nájmu dle čl. IV. této Sml