Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře 15 Co 177/2026-176 – Náklady řízení

Shora citovaným rozsudkem uložil soud I. stupně žalovanému, aby do tří dnů od jeho právní moci zaplatil žalobci částku 142 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 15. 11. 2024 do zaplacení a nahradil mu náklady řízení v částce 114 204,36 Kč, ty k rukám jeho právního zástupce , Jméno advokáta A, (výroky I. a II.). Současně je žalovaný povinen nahradit státu na účet Okresního soudu v , Anonymizováno, jím vynaložené náklady řízení ve výši 10 779,75 Kč (výrok III.). Dále rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci ve výši 1 122 Kč (výrok IV.).2. Takto rozhodl soud I. stupně o žalobě žalobce, podle které byla dne 21. 8. 2024 mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, dle níž žalovaný prodal žalobci vozidlo tovární značky Ford Mondeo kombi 1.6, registrační značky , SPZ, za kupní cenu 142 000 Kč. Dne 7. 11. 2024 žalobce od kupní smlouvy odstoupil, neboť na vozidle se vyskytla neodstranitelná vada (prasklý blok motoru), která činí vozidlo nepoužitelným. Žalovaný byl vyzván k vrácení kupní ceny a žalobce je připraven vydat žalovanému předmětné vozidlo, ovšem žalovaný dosud peníze nevrátil. Vada na vozidle byla zjištěna znalcem , jméno FO, , kterému žalobce za vypracovaný znalecký posudek zaplatil částku 32 544,16 Kč, a i tuto žalobce požaduje po žalovanému zaplatit. Podáním ze dne 20. 11. 2025 žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že po zakoupení vozidla dne 21. 8. 2024 s ním přejel do , adresa, , kde bylo zaparkováno do 23. 8. 2024, kdy s ním jel kamarád , jméno FO, 40 km. Ten si na křižovatce všiml, že z výfuku vozidla vychází bílý kouř. Závadu popsal prodejci vozidla z autobazaru v , Anonymizováno, . Stejný problém se však opakoval následující týden, kdy pan , jméno FO, absolvoval cestu z Českých Budějovic do Prahy a zpět, a následně bylo vozidlo do 31. 8. 2024 zaparkováno. Tehdy s ním jel žalobce s panem , jméno FO, na nákup a vozidlo hlásilo vysokou teplotu motoru. , jméno FO, jim poradil doplnit do chladícího systému vodu, což učinili. Dne 3. 9. 2024 bylo vozidlo prohlédnuto v autoservisu , Anonymizováno, v , adresa, a bylo zjištěno, že z vozidla uniká chladící kapalina a motorový olej, o čemž opět informovali pana , jméno FO, z autobazaru. Přestože byla provedena oprava hadice vedoucí chladící kapalinu a namontována nová spona, byly zjištěny další závady na vozidle a chladící kapalina z vozu unikala i nadále. Proto bylo dne 24. 9. 2024 předáno do autoservisu , právnická osoba, ., kde byla provedena jeho kontrola, a dne 12. 10. 2024 byla panu , jméno FO, předána zpráva, že po diagnostice závad byla zjištěna prasklina na třetím válci bloku motoru, a že v nedávné době došlo k opravě motoru – výměně těsnění pod hlavou motoru, broušení a rovnání hlavy motoru a bloku motoru. Problém s unikem chladící kapaliny byl tedy již v minulosti, ale oprava byla realizována pouze opravou hlavy, ne bloku. Odhadnutá cena opravy činila 95 000 Kč a žalobce žalovaného požádal o úhradu částky 50 000 Kč. To však žalovaný odmítl a žalobce proto následně od kupní smlouvy odstoupil.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, neboť nelze vyjít ze závěru znalce, který konstatoval, že „závada prokazatelně existovala již v době prodeje“ a že se jednalo o „vadu skrytou“. Tato formulace přesahuje rámec technického posouzení a zasahuje do oblasti právního hodnocení, což přísluší výlučně soudu. Znalec se pak také nevypořádal s jinými technicky možnými příčinami vzniku praskliny ve válci motoru a opomenul dobu od prvotního zaznamenání problému dne 23. 8. 2024 až po servisní zásah – výměnu poškozené trubky chladícího systému dne 3. 9. 2024 v autoservisu , Anonymizováno, , po ujetí téměř 2 000 km. Dále znalec také zkresluje význam předchozích oprav, když konstatuje, že na motoru byly před prodejem provedeny opravy, např. výměna těsnění pod hlavou válců, a na základě pouhé domněnky činí závěr, že oprava nezahrnovala prasklý blok a netěsnost motoru, čímž se snaží vytvořit dojem, že závada musela existovat již v době před koupí vozu.4. Poté, co soud I. stupně ve věci provedl dokazování, po skutkové stránce dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena dne 21. 8. 2024 kupní smlouva o prodeji osobního automobilu tovární značky Ford Mondeo combi 1.6, registrační značky , SPZ, za cenu 142 000 Kč, a ačkoliv byla s vozidlem provedena zkušební jízda, vada motoru – prasklý blok, zjevná nebyla. Podle znaleckého posudku znalce , jméno FO, však tato vada musela existovat již v době převzetí automobilu žalobcem, avšak neprojevovala se navenek tak výrazně, aby byla pro žalobce při koupi seznatelná. Na tuto možnou vadu byl žalobce upozorněn, když poprvé auto předal do servisu dne 3. 9. 2024, což bylo potvrzeno následně autoservisem , Anonymizováno, , Jméno žalobce B, , kde po demontáži hlavy motoru zjistili prasklinu bloku motoru s odhadem ceny opravy 95 000 Kč. Žalobce řešil se žalovaným, případně se zprostředkovatelem prodeje vozidla , jméno FO, , prostřednictvím SMS zpráv, problém s únikem chladící kapaliny prakticky od koupě vozidla, požadoval i příspěvek na opravu vozidla, případně jeho vrácení, ale nakonec dopisem ze dne 6. 11. 2024 od kupní smlouvy odstoupil. Znalecký posudek , jméno FO, jednoznačně vyvrátil možné příčiny závady na vozidle uváděné žalovaným, a naopak obhájil svůj názor, že vada existovala již při prodeji vozu žalobci, neboť na motoru při jeho zkoumání nebyly zjištěny známky, že by došlo k přehřátí motoru. I svědek , jméno FO, potvrdil, že přehřátí motoru se následně pozná, neboť je deformovaný. Z jeho výpovědi je také zřejmé, že problém s motorem řešil žalovaný ještě před prodejem vozidla žalobci. Žalovaný koupil vozidlo od předcházejícího majitele jako nepojízdné a před prodejem žalobci se opravoval motor. Prasklý blok motoru je vadou, která nevznikne najednou, ale během užívání vozidla se stále zhoršuje a projeví se až po ujetí většího množství kilometrů, když se prasklina zvětší tak, že chladící kapalina uniká intenzivněji. Znalec však žádné známky přehřátí motoru při znalecké prohlídce neshledal, on i svědek , jméno FO, se shodli na tom, že pokud by došlo k přehřátí motoru, byly by tam znatelné stopy. Závěry znaleckého posudku pak nelze zpochybnit zprávou společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, , podle níž by se takováto vada motoru projevila od samého začátku používání, neboť znalec uvedl, že zjištěná prasklina 6-8 mm nevznikne najednou.5. V daném případě tedy žalobce převzal automobil dne 21. 8. 2024 s popsanou vadou motoru, která se v době převzetí zjevně neprojevila a nemohl ji zjistit při běžné prohlídce a zkušební jízdě vozidla. Jednalo se o vadu skrytou dle § 2103 o. z. Již krátce po zakoupení vozidla žalobce řešil problém s únikem chladící kapaliny v odborném servisu a posléze byla zjištěna závada spočívající v prasklém bloku motoru na třetím válci. Rovněž bylo zjištěno, že motor byl v nedávné době opravován. Pokud vydávala odborné stanovisko společnost , právnická osoba, , to bylo pouze na základě fotografií bez vlastního ohledání předmětného motoru a nemůže být proto objektivní a zpochybnit posudek znalce. Navíc znalec se k této zprávě vyjádřil a setrval na svém závěru, že motor vozidla byl před prodejem žalobci opravován, ale žalobce nebyl při koupi vozu na tuto skutečnost upozorněn. Vada na motoru nevznikla v souvislosti s užíváním vozu žalobcem, pouze se postupně rozšiřovala do stavu, kdy se začala výrazněji projevovat. Jelikož se jedná o vadu, která činí vozidlo nezpůsobilým k provozu, tedy vadu podstatnou, zakládá právo z vadného plnění podle § 2106 o. z. To plyne i z judikatury Nejvyššího soudu, podle které vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy opravňuje kupujícího od smlouvy odstoupit (NS 23 Cdo 3724/17). Žalobce od kupní smlouvy dopisem ze dne 6. 11. 2024 odstoupil včas, neboť žalovanému bylo zasláno během necelého měsíce po zjištění konkrétní vady dne 12. 10. 2024 a žalobce se s ním pokoušel situaci vyřešit. Odstoupením od smlouvy se závazek dle § 2004 odst. 1 o. z. zrušuje od samého počátku a podle § 2991 odst. 1 a 2 ve spojení s § 2993 o. z. jsou strany povinny si vrátit vzájemná plnění. Žalobce má tedy nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 142 000 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. Jelikož žalobce se svou žalobou uspěl, má právo i na náhradu nákladů řízení včetně úhrady nákladů vynaložených na zaplacení znalečného znalci , jméno FO, za vypracovaný znalecký posudek. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení České republice rozhodl soud I. stupně dle § 148 odst. 1 o. s. ř. a o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci dle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.6. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho výrokům I., II. a III., podal odvolání žalovaný. Namítl v něm, že soud I. stupně zjistil nedostatečně skutkový stav věci, neboť vycházel ze znaleckého posudku , jméno FO, , který byl vypracován ještě před podáním žaloby. Takový posudek může sloužit jako důkazní prostředek, ale při hodnocení jeho závěrů je třeba klást zvýšený důraz na to, aby byl skutečně objektivní a nepůsobil zjevně jednostranně ve prospěch žalobce. O tom žalovaný pochybuje, neboť soud se nevypořádal s námitkou žalovaného, podle které se znalec vyjadřoval k právnímu hodnocení věci, pokud vadu označil jako vadu „skrytou“. Již tato skutečnost snižuje důkazní hodnotu celého znaleckého posudku. Závěry znalce pak byly zpochybňovány i zprávou společnosti , právnická osoba, , ovšem soud I. stupně se s touto skutečností vypořádal tak, že tato společnost své odborné vyjádření podala pouze na základě fotografií; to je ovšem pro žalovaného nedostatečné hodnocení, když je třeba vyjít z toho, že specialista z autoservisu , Anonymizováno, , adresa, , který se druhem motoru Ford zabývá, jakož i znalec přesně věděli, o jaký typ vady jde, a pouze se rozcházejí v názoru ohledně časového okamžiku projevu vady. Žalovaný proto považuje za nezbytné, aby ve věci byl vypracován revizní znalecký posudek. Tento procesní postup vyplývá i z výkladového stanoviska Nejvyššího soudu obsaženého v jeho rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3727/2018. Soud I. stupně se však od těchto závěrů odchýlil, přestože existují pochybnosti o věcné správnosti a úplnosti znaleckého posudku znalce , jméno FO, . Jeho znalecký posudek je do značné míry nejasný, především ohledně možných příčin zjištěné vady motoru. Pokud znalec v bodě 4.10 posudku uvádí, že „obvyklou příčinou prasklého bloku válců je“, pak následně popisuje příznaky vady, nikoliv její příčiny. O příčinách nehovoří ani v sekci „další technicky možné příčiny“, ale pouze o příznacích. Příčiny uvádí až na straně 20 znaleckého posudku, ale nespecifikuje, která z těchto příčin hrála klíčovou roli právě v tomto konkrétním případě, která z nich tedy vedla k předmětné vadě. Až při jednání soudu I. stupně dne 1. 12. 2025 znalec uvedl, že prasklina vznikla při přehřátí motoru, a dále ještě uvádí, že k přehřátí motoru došlo nepochybně ještě před koupí vozidla žalobcem. Takový postup je nestandardní, navíc když znalec k těmto kategorickým závěrům dospěl až při jednání soudu. Tím, že žalobce vyloučil jeden z argumentů žalovaného ke znaleckému posudku, ještě nedochází k obrácení důkazního břemene, tedy aby žalovaný byl povinen prokázat žalobci vznik vady v důsledku jeho zacházení s vozidlem po jeho koupi. Naopak žalobce musí prokázat existenci vady v době přechodu nebezpečí škody na věci, přičemž jeho jediným důkazem ohledně tohoto tvrzení je nekonzistentní myšlenková operace znalce. Také časová osa průběhu událostí týkající se projevu závady není zdaleka natolik přesná, aby na základě ní šly učinit kategorické závěry o existenci vady v době přechodu nebezpečí na kupujícího. Znalec tvrdí, že prasklina o velikosti 6-8 mm nevznikne najednou, ale má postupný vývoj; dále již však nerozvádí, jak rychle se může prasklina rozšiřovat a jaký způsob užívání vozidla k tomu může přispět. Podle žalovaného je pak doba vzniku praskliny bloku válců motoru v tomto sporu klíčovou skutkovou otázkou, ale závěr o ní byl učiněn na základě domněnek. Možnost této vady plyne z vyjádření autoservisu , Anonymizováno, , ale neplyne z něj jistota o existenci vady ještě před prodejem. Ze zprávy tohoto autoservisu také plyne, že problém byl řešen již v minulosti, ale ne to, že se jednalo o opravu prasklého bloku motoru. Kdyby závada existovala v době prodeje a byla by prodávajícím ignorována, ten by riskoval, že se závada projeví záhy při nastartování vozidla např. během testovacích jízd, a pak by se automobil stal prakticky neprodejným. Ustanovení § 2100 odst. 1 o. z. umožňuje, aby se vada projevila až později, ale musí být prokázáno, že existovala již při přechodu nebezpečí, tedy při předání vozidla dne 21. 8. 2024 žalobci. Soud I. stupně také hodnotí další jím provedené důkazy tzv. „selektivně“, když např. svědek , právnická osoba, potvrdil výměnu repasovaného bloku motoru, tedy nikoli prasklého bloku, nýbrž zcela jiného dílu. Pokud byl blok motoru před prodejem vyměněn za funkční repasovaný, je závěr znalce o preexistující prasklině logicky oslaben, soud však tento aspekt nezohlednil. Dále ignoroval zjištění, že žalobce jezdil s vozidlem při opakovaných přehříváních motoru po dobu téměř 6 týdnů a ujel téměř 2 000 km, přičemž nekontroloval hladinu chladící kapaliny. Znalec nízkou hladinu chladící kapaliny však označil jako jednu z možných příčin praskliny. Je faktem, že tuto příčinu vzápětí odmítá, ovšem bez dostatečného odůvodnění. Žalovaný nesouhlasí ani s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, neboť pokud znalecký posudek vykazuje zásadní vady, pak náklad na jeho vypracování vylučuje jeho kvalifikaci jako „účelného“ podkladu pro zjištění skutkového stavu a náhrada za jeho zaplacení znalci by neměla být žalobci přiznána; navíc se jeví i jako nepřiměřená. To samé se týká i nákladů, které byly žalovanému uloženy nahradit České republice ve vztahu k námitkám proti znaleckému posudku, výslechu znalce a vypracovanému vyjádření znalcem.7. V doplnění svého odvolání při jednání odvolacího soudu dne 27. 8. 2026 žalovaný dále uvedl, že znalec ze stop na motoru napsaných fixem dovodil, že přehřátí motoru bylo řešeno před prodejem a že oprava se prasklého bloku netýkala. Tato konstrukce je však vyvrácena výpovědí svědka , jméno FO, , že deformovaný blok nebyl opravován, nýbrž vyměněn za jiný, a že u nahrazujícího bloku byly měněny vložky všech čtyř válců. To je i potvrzeno příjmovým pokladním dokladem ze dne 28. 5. 2024, podle kterého pan , adresa, převzal od autobazaru , adresa, částku 8 500 Kč za opravu bloku motoru 1.6 EcoBoost s novými vložkami válců a rovinou. Tento doklad byl v bodě 16. rozsudku soudu I. stupně konstatován, avšak není z něj vyvozen žádný závěr. Důsledek je však zásadní, prasklá vložka třetího válce není tím předmětem, na němž znalec identifikoval následky staršího přehřátí. Nositel těchto stop, tedy původní deformovaný blok, byl z vozidla odstraněn, vložka, která praskla, byla do vozidla namontována v květnu nebo červnu 2024 a poté vozidlo prošlo evidenční kontrolou, technickou kontrolou bez zjištěných závad a bylo žalovaným provozováno. Bez dalšího nelze dovodit, že tři měsíce nová vložka válce byla ke dni předání prasklá skrz celou stěnu. Mezi opravou vozidla, tedy instalací nového bloku motoru, a závěrem o existenci praskliny k 21. 8. 2024, je mezera, kterou nepřeklenul žádný důkaz. Znalec uvedl, že prasklina vzniká přehřátím a žádné stopy přehřátí na motoru nenalezl. Absence toho tedy popírá i přehřátí, k němuž mělo dojít před prodejem u dílu, který byl v té době nově namontován. Navíc vozidlo 31. 8. 2024 signalizovalo vysokou teplotu motoru a netěsnost vedení chladící kapaliny byla odstraněna teprve 12. 9. 2024. , adresa, s nedostatkem chladiva po přehřátí zanechává následky, což potvrdil i svědek , jméno FO, . Znalcův úsudek tedy není jednoznačný ani vnitřně konzistentní. Znalec také v doplnění ze dne 2. 2. 2026 uvedl, že při znalecké prohlídce vozidla dne 25. 3. 2025 neměl žádné informace o nepůvodnosti a provedené výměně motoru, že blok motoru nebyl z vozidla demontován, že typ motoru fyzicky neověřoval, že rozsah a kvalita provedené repase nebyly předmětem zadání a že ověření těchto skutečností by vyžadovalo opětovné znalecké ohledání vozidla a bloku motoru v servisních podmínkách, což v termínu stanoveném soudem nerealizoval. Přesto na kategorickém závěru o existenci vady k datu prodeje vozidla setrval. Pak tedy buď rozhodná skutečnost není prokázána a žaloba měla být zamítnuta, nebo je znalecké dokazování ve vztahu k zadání neúplné a musí být doplněno. Z tohoto pohledu soud I. stupně nevyužil žádný z nástrojů, jimiž by se rozpor v odborných závěrech odstranil. Přitom žalovaný navrhl provést revizní znalecký posudek, výslech zpracovatele odborného vyjádření , Anonymizováno, , adresa, a prodejce vozidla , jméno FO, . Žalovaný navrhl, aby o tyto důkazy bylo dokazování doplněno v odvolacím řízení anebo, není-li to možné, navrhl zrušení rozsudku soudu I. stupně a vrácení věci k novému projednání.8. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně a ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že podmínky pro ustanovení revizního znalce splněny nebyly, neboť proti sobě nestály dva srovnatelné znalecké závěry, jednalo se pouze o podrobný znalecký posudek po osobní prohlídce motoru, výslech znalce před soudem a následné písemné doplnění znalce po výpovědi svědka , právnická osoba, , který vozidlo opravoval, proti odbornému vyjádření společnosti , právnická osoba, zpracovanému pouze podle fotodokumentace bez fyzického ohledání vozidla či motoru a bez znalosti všech skutkových souvislostí. Soud I. stupně se s touto skutečností podle jeho názoru vypořádal. Závěry znalce nevyvrátila ani výpověď svědka , právnická osoba, , ta naopak potvrdila, že vozidlo mělo problém s přehříváním již před prodejem žalobci, byl řešen vážný problém motoru, přičemž blok motoru byl vyměněn za jiný starší repasovaný a hlava válců byla srovnávána. Oprava proběhla bez tlakové zkoušky a bez doložené dokumentace o původu a kvalitě použitého dílu. Dle výkladové praxe Nejvyššího soudu, pro případ, že je posudek nejasný nebo neúplný, soud k němu znalce vyslechne, případně vyžádá doplnění posudku, a teprve pokud pochybnosti přetrvávají, přistoupí k reviznímu přezkumu jiným znalcem (33 Cdo 3727/18, 25 Cdo 2414/2008, 20 Cdo 1219/2017, 28 Cdo 270/2024). Pokud znalec použil pojem „skrytá vada“, sám ve svém vyjádření uvedl, že se jedná o technický výraz, a tato okolnost není tedy způsobilá znehodnotit posudek jako celek. Pro rozhodnutí ve věci nebylo nutné určit s absolutní jistotou každý dílčí mechanismus vzniku poškození motoru. Žalobce prokázal, že projevy vady nastoupily již dva dny po koupi, následně docházelo k úbytku chladící kapaliny, kouření a přehřívání. Před prodejem vozidla proběhla významná oprava motoru, kterou žalovaný žalobci zamlčel, což potvrdil svědek , jméno FO, , který hovořil o dřívějším přehřívání motoru a výměně bloku. Vozidlo bylo žalovaným koupeno jako nepojízdné, nejde tedy o spekulaci o vadě vozidla, ale o závěr založený na souběhu několika vzájemně se potvrzujících důkazů. Námitka, že žalobce vozidlo po koupi nesprávně užíval, nemůže obstát, neboť na projevy závady reagoval bezprostředně jeho kamarád 23. 8. 2024, kdy byl zaznamenán bílý kouř z výfuku, 31. 8. 2024 vozidlo signalizovalo vysokou teplotu motoru a byl kontaktován pan , jméno FO, , 3. 9. 2024 bylo vozidlo přistaveno do servisu , Anonymizováno, , 12. 9. 2024 byla provedena oprava netěsnosti hadicového spoje a další servisní úkony, a jelikož problémy trvaly i nadále, bylo vozidlo předáno do autoservisu , Anonymizováno, . Žalobce vadu reklamoval a aktivně řešil bezprostředně po jejím projevu, žalovaný navíc na reklamaci reagoval, když přispěl částkou 8 000 Kč na opravu v servisu , Anonymizováno, . To, že žalovaný zamlčel při prodeji vozidla skutečnosti týkající se vadnosti motoru a jeho opravy, podporuje závěr o odpovědnosti žalovaného za vadné plnění. Vada vozidla dosahovala intenzity podstatného porušení smlouvy, na základě kterého opravňuje kupujícího od smlouvy odstoupit. Není to soud, kdo hodnotil selektivně provedené důkazy, ale žalovaný v odvolání izoluje jednotlivé dílčí argumenty a opomíjí celek důkazní situace. Náklad na vypracování znaleckého posudku byl vynaložen účelně, neboť spor se týkal odborně náročné technické otázky existence a původu vady motoru. Bez odborného posouzení by žalobce nemohl svůj nárok řádně formulovat ani prokázat.9. Odvolání bylo podáno včas, k tomu oprávněnou osobou, proto odvolací soud projednal věc dle § 212 o. s. ř. a přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v částech dotčených odvoláním, tj. ve výroku I. o platební povinnosti žalovaného a v souvisejících výrocích II. a III. o náhradě nákladu řízení ve vztahu mezi účastníky a ve vztahu mezi účastníky a Českou republikou. Rozsudek soudu I. stupně ve výroku IV., jímž bylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci, nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), neboť proti němu odvolání žalovaného nesměřovalo a nejedná se ani o výrok, který by byl závislý na výroku I., jímž bylo rozhodnuto o věci samé.10. Odvolání žalovaného není důvodné.11. Předně je třeba uvést, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí obstaral dostatek skutkových podkladů a tyto následně hodnotil dle § 132 o. s. ř. jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech. Skutkové závěry, ke kterým dospěl, následně hodnotil po stránce právní a vše podstatné podrobně a přehledně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku v souladu s ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. (s jedinou výjimkou týkající se neprovedení dalších žalovaným navržených důkazů; zde se vyjádřil pouze k neprovedení důkazu revizním znaleckým posudkem); odvolací soud proto na toto odůvodnění rozsudku soudu I. stupně plně odkazuje.12. K odvolacím námitkám žalovaného, které směřují proti nedostatečnému zjišťování skutkového stavu soudem I. stupně, odvolací soud považuje za potřebné zdůraznit, že otázkou vady vozidla a postupu žalobce, který vyústil v odstoupení od kupní smlouvy, se soud I. stupně podrobně a detailně zabýval. Své závěry správně opřel zejména (nikoliv však výlučně) o znalecký posudek znalce , jméno FO, , který jej vypracoval na základě faktického ohledání motoru; pokud se znalec v podaném posudku vyjadřuje i k právním otázkám (např. že se jedná o vadu skrytou), jak namítá žalovaný, přisvědčuje odvolací soud názoru žalobce v jeho vyjádření, že tato okolnost není sama o sobě způsobilá znehodnotit jinak po odborné stránce řádně zpracovaný posudek. Jde-li o vadu vozidla (prasklý blok motoru) a s tím spojené záležitosti přehřívání motoru a úbytku chladicí kapaliny, znalec byl k těmto skutečnostem (a to jak ve vztahu ke konkrétnímu motoru ve vozidle žalobce, tak i po stránce teoretické) detailně vyslechnut, a to za přítomnosti žalovaného, přičemž při tomto výslechu své znalecké závěry obhájil. Následně ještě znalec podal doplnění znaleckého posudku poté, kdy byl vyslechnut svědek , právnická osoba, , který opravoval motor v předmětném vozidle před jeho prodejem žalobci a který v podstatě obdobně jako znalec popsal projevy vady prasklého bloku motoru v důsledku přehřátí.13. Poukazoval-li žalovaný na odborné vyjádření , právnická osoba, (podle kterého se zjištěná vada motoru musela projevit od samého počátku používání), znalec se s jeho obsahem řádně vypořádal tak, že zjištěná prasklina 6-8 mm nevznikne najednou, přičemž se ani neprojeví najednou masivním únikem kapaliny v krátké době. Navíc uvedené vyjádření servisu bylo založeno pouze na fotografické dokumentaci motoru vozidla, zatímco znalec i svědek , právnická osoba, s motorem (svědek ještě před jeho částečnou výměnou) reálně pracovali. Lze přitom důvodně usuzovat na to, že především faktický náhled odborníka do vnitřní části motoru umožní řádně posoudit stav motoru a jeho případnou vadu. Proto soud I. stupně nepochybil při hodnocení uvedených důkazů, pokud vycházel ze závěrů znalce a pokud neshledal ani důvody pro jejich přezkoumání jiným znalcem ve smyslu § 127 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Zároveň odvolací soud doplňuje, že za popsané situace shledává nadbytečným žalovaným navržený důkaz výslechem zástupce , Anonymizováno, , právnická osoba, . , adresa, (viz podání žalovaného ze dne 14. 11. 2025), který předmětné vozidlo neviděl.14. Navíc znalec, svědek , právnická osoba, i žalovaný popisovali shodně projevy vady motoru, spočívající v bílém kouři vycházejícím ze zádní části vozidla. První jízdu z , adresa, a následně jízdu do Prahy absolvoval žalobce bez jakéhokoliv zásahu do chladící soustavy vozidla, ovšem nelze pominout, že ani prodejce vozidla na jeho dotaz již před jízdou do Prahy nedokázal zodpovědět, proč se vozidlo projevuje bílým kouřem. Až při zpáteční cestě z Prahy doporučil žalobci, aby dolil tekutinu do chladící soustavy, a to bylo již za situace, kdy termostat vozidla hlásil přehřátí motoru. Nicméně kouřilo-li vozidlo hned při druhé jízdě žalobce, nelze než po skutkové stránce uzavřít, že vozidlo trpělo vadou již v době jeho koupě žalobcem (předtím ujelo pouze cca 60 km z , adresa, a následně 40 km), neboť k prasknutí bloku motoru dochází (jak uvedl znalec a svědek , jméno FO, ) postupně při opakovaném a hlavně výrazném přehřívání motoru; přitom znalec , jméno FO, po prohlídce motoru vyloučil jeho přehřátí v době po koupi vozidla (viz níže).15. Zároveň nelze pominout ani zjištění ohledně stavu a opravy předmětného vozidla ještě před jeho prodejem žalobci. Žalovaný, spolu s prodejcem předmětného vozidla, jej osobně zakoupil v , Anonymizováno, a následně předal do opravy svědkovi , jméno FO, . Do místa opravy jej převáželi na podvozku, neboť nebylo pojízdné. Již při předání do opravy byla jasná vada na vozidle, a to poškozený motor. Předmětem jeho opravy byl prasklý blok motoru, přičemž vnitřní část motoru měla být opravována panem , Anonymizováno, (výměnou bloku motoru). Tuto výměnu svědek , jméno FO, nekontroloval. Následně jen zabrušoval pevné části motoru, aby dosedaly v hranách, neboť se žalovaný, svědek , jméno FO, i znalec , jméno FO, shodli na tom, že pokud dojde k přehřátí motoru, tato pevná část motoru a víko motoru se zdeformují. Pokud na označených místech těchto částí motoru zůstala barevná znamení (fixem psané poznámky), znalec logicky uvádí, že přehřátí motoru bylo řešeno předchozím majitelem (oprava provedená svědkem , jméno FO, a panem , Anonymizováno, ). Pokud (po této opravě) znalec nezjistil stopy přehřátí vozidla (na těsnění pod hlavou, v dutinách chlazení motoru, v paměti závad), znovu logicky uvádí, že k přehřátí motoru vozidla nemohlo dojít až po jeho koupi žalobcem. S tímto závěrem znalce koresponduje i výpověď svědka , právnická osoba, , který uvedl, že pokud znalec , jméno FO, nalezl prasklinu na bloku motoru o velikosti 6-8 mm, muselo u motoru dojít ke značnému přehřátí, a stalo-li by se tak v době, kdy vozidlo používal žalobce, že by se přehřátí motoru projevilo i barevně, jak na bloku motoru, tak na těsnění pod hlavou motoru (bylo by začernalé). Tyto části motoru do vyšetření znalcem , jméno FO, takto zbarveny nebyly, a i z tohoto je zřejmé, že při užívání vozidla žalobcem k jeho poškození přehřátím nedošlo. Je pak diskutabilní, zda oprava motoru, resp. výměna bloku motoru provedená spolupracovníkem svědka , jméno FO, (panem , Anonymizováno, ) byla učiněna tak, jak bylo tvrzeno a žalovaným dokládáno, pokud se objevila trhlina na bloku motoru v tak velkém rozsahu, nicméně pro rozhodnutí o nároku žalobce nebylo potřeba se blíže touto předchozí opravou zabývat, neboť klíčovým bylo zjištění o existenci vady v době předání vozidla žalobci. Na újmu přesvědčivosti takového kladného závěru znalce , jméno FO, , potažmo soudu I. stupně, proto nebylo, že nebyly objasněny okolnosti či mechanismus vzniku poškození motoru před prodejem vozidla žalobci, pokud bylo současně vyloučeno, že k tomuto poškození motoru došlo až po převzetí vozidla žalobcem.16. Stejně tak nebylo potřebné se blíže zabývat okolnostmi uzavření kupní smlouvy se žalobcem ze dne 21. 8. 2024 a předáním vozidla, neboť obsah písemné kupní smlouvy, ze kterého soud I. stupně v odůvodnění rozsudku vychází, je jasný. Soud I. stupně proto nepochybil, pokud k těmto skutečnostem neprovedl výslech svědka , jméno FO, , prodejce vozidla, navržený žalovaným v podání ze dne 14. 11. 2025, když není zřejmé (ani žalovaným tvrzeno), v čem by takový výslech mohl mít vliv na závěry soudu I. stupně významné pro rozhodnutí.17. Soud I. stupně za jím zjištěného skutkového stavu věc hodnotil správně i po stránce právní. Zde odvolací soud odkazuje na odůvodnění jeho rozsudku v bodech 19. až 28. zcela. Pokud bylo prokázáno, že vada vozidla (prasklý blok motoru) existovala v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci na žalobce jakožto kupujícího, tedy v době převzetí vozidla žalobcem (§ 2100 odst. 1 a § 2121 odst. 1 o. z.), nebylo třeba se zabývat podmínkami ust. § 2161 odst. 5 o. z., zakládající vyvratitelnou domněnku existence vady při převzetí věci, jak na toto ustanovení poukázal žalobce při odvolacím jednání. Jelikož zjištěné vadné plnění, s ohledem na charakter vady, představuje podstatné porušení kupní smlouvy, žalobce od ní ve smyslu § 2106 odst. 1 o. z. důvodně odstoupil, a vznikl mu tak nárok na vrácení zaplacené kupní ceny v částce 142 000 Kč, včetně požadovaného úroku z prodlení.18. Z uvedeného zároveň plyne, že náklady žalobce na písemný znalecký posudek , jméno FO, byly vynaloženy účelně, neboť znalecký posudek byl potřebný k prokázání existence nároku žalobce z odpovědnosti žalovaného za vady prodané věci. Současně i částka těchto nákladů ve výši 32 544,16 Kč je dle názoru odvolacího soudu zcela přiměřená. Pokud dle příslušného vyúčtování znalečného č. , hodnota, (čl. 17 spisu) znalec na posudku odpracoval celkem 25 hodin účtovaných po 1 000 Kč (dále byly součástí znalečného hotové výdaje včetně cestovného a náhrada DPH), odpovídá toto vyúčtování jak vyhlášce č. 504/2020 Sb., ve znění předpisů pozdějších, tak i náročnosti znaleckého úkolu a obsahu písemného posudku, zahrnujícího (bez příloh) celkem 29 stran. Proto odvolací námitky žalovaného o neúčelnosti a nepřiměřenosti uvedené částky nejsou důvodné. Pokud žalovaný považoval za nepřiměřené i částky znalečného za účast znalce při jednání soudu a za doplnění znaleckého posudku, byly příslušné částky 5 302,08 Kč a 5 477,67 Kč znalci přiznány pravomocnými usneseními soudu I. stupně ze dne 3. 12. 2025, č. j. , Anonymizováno, a ze dne 4. 2. 2026, č. j. , Anonymizováno, (doručenými i žalovanému) a nyní je již nelze rozporovat.19. Proto odvolací soud pro všechny shora uvedené důvody shledal rozsudek ve věci samé věcně správným. Jelikož soud I. stupně nepochybil ani v rozhodnutí o náhradě nákladů řízení účastníků a nákladech státu, rozsudek soudu I. stupně v přezkoumávaných výrocích dle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.20. Podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žalovaný se svým odvoláním neuspěl a právo na náhradu nákladů této fáze řízení vzniklo žalobci. Ten vynaložil náklady na právní zastoupení. Právní zástupce žalobce učinil dva úkony právní služby v průběhu odvolacího řízení, a to jednak vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 27. 8. 2026. Za tyto dva úkony právní služby mu náleží odměna určená z tarifní hodnoty 142 000 Kč, stejně jak určil soud I. stupně, dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále též „AT“), tedy ve výši 6 780 Kč za jeden úkon, ke kterým náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 AT po 450 Kč. Dále náleží právnímu zástupci žalobce náhrada za promeškaný čas za cestu strávenou k jednání odvolacího soudu z , adresa, do Tábora a zpět za čtyři půl hodiny po 150 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT, a náhrada cestovného 370 Kč a 767 Kč za užití vozidla k této cestě, celkem 16 197 Kč, a spolu s 21 % DPH ve výši 3 401,37 Kč činí tyto náklady 19 598,37 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci tuto částku rovněž v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce , Jméno advokáta A, (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a § 211 o. s. ř.).