19 Co 444/2026-477 – Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 420 817 Kč s příslušenstvím jako ceny díla spočívajícího v provedení štukování a strojní omítky na akci , akciová společnost, emergency. Na základě cenové nabídky ze dne 6. 10. 2017 vystavila žalovaná žalobci tři objednávky prací v celkové výši 718 201,62 Kč, když účastníci se domluvili na tom, že dílo bude následně účtováno podle skutečně provedených metrů, neboť žádná ze stran reálně nevěděla, jaká bude skutečná výměra, kterou bude žalobce pro žalovanou ve skutečnosti omítat, štukovat. Žalobce provedl dílo v celkové hodnotě 1 077 618 Kč, z této částky žalovaná zaplatila pouze 656 801 Kč podle faktury ze dne 22. 12. 2017 s datem splatnosti 29. 12. 2017, zbývá tak zaplatit částku 420 817 Kč, na kterou žalobce vystavil dne 16. 12. 2018 fakturu se splatností 9. 1. 2019. Faktura byla vystavena na základě předávacího protokolu ze dne 15. 2. 2018.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s tím, že všechny práce byly provedeny, dokončeny v prosinci 2017. Žalovaná odmítá, že by cokoliv dalšího u žalobce objednala. K argumentaci žalobce, že fakturace měla být provedena podle skutečně provedených metrů, žalovaná uvedla, že v objednávce nebo ve smlouvě je zastropovaná horní hranice výměr a při provedení nižší výměry nebude fakturován neprovedený rozdíl. Případné navýšení představuje naopak vícepráce, které jsou prováděny po předchozím odsouhlasení nebo na základě nové smlouvy. Žalobce účtuje omítky v rozsahu 4 253 m2, ačkoliv dle propočtu žalované byla celková plocha omítek na celé stavbě 3 454,12 m2.3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vzal za prokázané, že žalobce začal práce v roce 2017 vykonávat na základě tří objednávek žalované, které odpovídaly třem cenovým nabídkám a zahrnovaly strojní omítky v rozsahu 800 m2 a 1 363 m2 a štukování na lepidlo v rozsahu 600 m2. V prosinci 2017 vystavil žalobce na tyto práce fakturu v rozsahu 1333 m2 a 805 m2 omítek a další práce včetně víceprací za celkovou cenu 656 801 Kč, která rozsahem zahrnovala tři uvedené objednávky s připočtením víceprací. Žalovaná nebyla spokojena s podklady pro vystavenou fakturu, požadovala po žalobci doplnění podkladů, zejména s rozdělením jednotlivých prací podle výkonu, fakturu nakonec proplatila „aby byl klid“. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce práce vykonával nejen na podzim 2017, ale na rozdíl od původních tvrzení žalované i na začátku roku 2018, tedy nad rámec již proplacené faktury. Na tyto práce žalobce nezhotovil nové cenové nabídky, ani žalovaná nezaslala na další práce překračující původní tři objednávky objednávky nové. Vzhledem k časové tísni s ohledem na termín předání stavby investorovi, , akciová společnost, , město, a.s., dala žalovaná žalobci pokyn, aby pokračoval v práci s tím, že následně se vše dopočítá. Ze stavebního deníku vedeného žalovanou bylo zjištěno, že žalobce omítky zhotovoval do 11. 1. 2018, od 12. 1. pouze štukoval, na stavbě naposledy pracoval 15. 2. 2018. Pokud jde o zjišťování rozsahu provedených omítek a štuků žalobcem, žalobce uváděl, že si vše přeměřoval laserem na stavbě, psal si poznámky a vše doma přepisoval a evidoval. Žalobce však žádné konkrétní výstupy z takových měření nepředložil. Předložil pouze svůj stavební deník, ve kterém je na dvou místech uvedena konečná výměra, a to k datu 14. 12. 2017 v rozsahu vystavené faktury ze dne 22. 12. 2017 a k datu 16. 2. 2018 v rozsahu faktury ze dne 26. 12. 2018. Tvrzení žalobce o přeměření omítek na stavbě je však v rozporu s výpovědí svědkyně Klimentové, z ručních poznámek žalobce na faktuře z prosince 2018 lze dovodit postup žalobce, že při zápisu údajů o rozsahu omítek do stavebního deníku a předávacího protokolu, který však nebyl žalovanou podepsán, vycházel z výpočtu, kolik mohl z celkem spotřebovaného množství 56,47 t suché směsi udělat metrů čtverečních omítky, což zohlednil ve sporné faktuře, když současně vzal v potaz m2 již proplacené na základě první faktury. Tento postup žalobce však neodpovídá původní dohodě stran o ceně díla, které se vypočte dohodnutou sazbou za m2 a počtem skutečně omítnutých m2 zdiva. Ani z ostatních provedených důkazů nelze dle soudu prvního stupně dovodit, jaký byl rozsah žalobcem provedených prací. Pokud žalobce odkazoval na podpisy stavbyvedoucí Klimentové ve stavebním deníku, pak ona sama žádné m2 na stavbě nepřeměřovala, navíc její podpis se nevyskytuje přímo u dne, u kterého jsou konečné hodnoty m2 uvedeny. Pochybnosti vyvolává i stavební deník, který začíná koncem první etapy a pokračuje etapou druhou, když stavební deník tomuto období bezprostředně předcházející se nenašel se zdůvodněním, že žalobce se stěhoval. Soud prvního stupně s ohledem na tato skutková zjištění uzavřel, že žalobce ani po opakovaných poučeních soudem o své důkazní povinnosti a po poučení o následcích neunesení břemene důkazního neprokázal rozsah prací, které pro žalovanou provedl a od nichž by se pak odvíjela oprávněná výše nároku, kterou by soud mohl přiznat. Za takové situace bylo nadbytečné zadávat k návrhu žalobce vypracování znaleckého posudku, kterým by znalec přezkoumal a určil přesný rozsah m2, které žalobce skutečně na stavbě udělal. Žalobce v řízení jednak tvrdil, že některé stěny se omítaly 2 x, navíc bylo prokázáno, že žalobce a jeho spolupracovníci nebyli jediní, kdo omítky a štuky na stavbě zhotovoval, neboť žalovaná předloženými fakturami prokázala, že hradila za práce stejného druhu také společnosti , s.r.o., a Zednictví , název, . S ohledem na tyto skutečnosti soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl. Procesně úspěšné žalované soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně za právní zastoupení advokátem v celkové výši 437 075,29 Kč.4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, neboť soud prvního stupně dle žalobce provedl nesprávné hodnocení důkazů v rozporu s ust. § 132 o. s. ř. Žalobce tvrdí, že provedenými důkazy prokázal skutečnosti, které uvedl ve své žalobě, především, že na základě ústní smlouvy o dílo prováděl pro žalovanou další práce v období od 12. 12. 2017 do 10. 3. 2017. Žalobce pro žalovanou udělal dílo v celkové hodnotě 1 077 618 Kč, žalovaná za dílo zaplatila žalobci pouze 656 801 Kč a z její strany zbývá zaplatit ještě žalovanou částku 420 817 Kč, a to dle faktury ze dne 26. 12. 2018 se splatností 9. 1. 2019. Žalobce v odvolání odkazuje na výpovědi slyšených svědků, předložený stavební deník a jednotlivé listinné důkazy a tvrdí, že není pravdivé tvrzení soudu prvního stupně, že žalobce neunesl svou důkazní povinnost a neprokázal rozsah prací, které pro žalovanou provedl a od nichž by se pak odvíjela oprávněná výše nároku. Tento závěr soudu prvního stupně je dle žalobce naprosto v rozporu se všemi provedenými důkazy. Rozsah provedených prací souhlasí se stavebním deníkem žalobce, tyto práce byly potvrzeny ze strany stavebního dozoru podpisem paní , jméno FO, , když pravost podpisu byla prokázána znaleckým posudkem , tituly před jménem, , právnická osoba, . Žalobce rovněž prokázal, že na akci Emergency , město, byl dodán materiál – závoz ve výši 19,44 t malty, což odpovídá žalobcem uváděným m2 provedených prací. Žaloba byla dle žalobce podána po právu, jeho nárok je důvodný. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobě vyhoví a uloží žalované povinnost zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení, případně, aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.5. Žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že rozsudek považuje za správný po formální i faktické stránce. Soud prvního stupně se řádně vypořádal se všemi žalobními tvrzeními i s procesní obranou žalované, provedl značné množství důkazů, případně důkazy s náležitým odůvodněním zamítl. Soud prvního stupně správně vyhodnotil, že žalobce navzdory opakovaným poučením ze strany soudu neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně existence a výše nároku, resp. rozsahu dodatečně fakturovaných prací. Žalobce nebyl schopen prokázat, kolik m2 omítek a štuků na stavbě provedl, pokusil se proto celkový počet m2 omítek a štuků stanovit náhradním způsobem, a to přepočtem přes jím tvrzené množství spotřebovaného materiálu. To navíc za situace, kdy provedenými důkazy nebylo nade vší pochybnost prokázáno, že tvrzené množství materiálu bylo skutečně žalobcem spotřebováno ve prospěch žalované. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady odvolacího řízení.6. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.7. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.8. Podle § 25