5 Co 1601/2025-261 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Soud prvního stupně zamítl všechny tři nároky, jichž se žalobkyně domáhala z titulu ochrany své osobnosti, a to žalobu na uložení povinnosti žalovanému zdržet se toho, aby třetím osobám, nebude-li k tomu mít zákonný důvod, sděloval osobní údaje žalobkyně, které získal při výkonu svého povolání policisty a které spočívají v tom, že žalobkyně stále volá na policii a dále, že vyžaduje věci či záznamy, na které nemá nárok, což musí sama dobře vědět a dále, aby v souvislosti se shora uvedenými získanými osobními údaji žalobkyně se zdržel vůči třetím osobám sdělování hodnotícího soudu, že v něm žalobkyně budí špatný dojem a že sama kolem sebe vytváří prostředí, které není dobré, že snižuje svoji profesionalitu právničky, pokud k takovému sdělení nebude mít řádný zákonný důvod (odstavec I. výroku), žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaslání omluvy ve znění: Já, , tituly před jménem, , Jméno žalovaného, , narozený , datum, , bytem , Adresa žalovaného, , se omlouvám , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, , bytem , adresa, , za to, že jsem zneužil její osobní údaje, které jsem získal při výkonu funkce zástupce ředitele , orgán státní správy, , přičemž ke zneužití jejích osobních údajů došlo tak, že jsem své matce, paní , tituly před jménem, , jméno FO, , ve dnech 21. a 22. 10. 2021 sdělil, že , Jméno žalobkyně, stále volá na policii a vyžaduje věci či záznamy, na které nemá nárok, což musí sama dobře vědět, přičemž jsem měl na mysli záznamy např. kamerových záznamů nebo telefonních hovorů či přítomnosti policistů na pracovišti v souvislosti s její přítomností v budově , orgán státní správy, , což jsem doplnil vůči paní , jméno FO, o sdělení hodnotícího soudu, že ve mně žalobkyně budí špatný dojem a že sama kolem sebe vytváří prostředí, které není dobré, že snižuje svoji profesionalitu právničky. Omlouvám se za tento zásah do práva na ochranu osobnosti , Jméno žalobkyně, (odstavec II. výroku), jakož i žalobu, kterou se na žalovaném domáhala zadostiučinění v částce 50 000 Kč (odstavec III. výroku). Soud také uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 61 772,10 Kč (odstavec IV. výroku). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný je zástupcem ředitele , orgán státní správy, který někdy v měsíci říjnu 2021 řekl své matce (, tituly před jménem, , jméno FO, – poznámka odvolacího soudu), že žalobkyně často volá na policii a chce údaje ze spisů o výsleších, i když sama dobře ví, že na to nemá právo a „něco o rouškách“. Tvrzení o dalším obsahu rozhovoru tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě (následný rozhovor matky žalovaného s rodiči žalobkyně, pozn. odvolacího soudu), tzn. že má problémy s bývalým manželem, žádá informace, odposlechy, že žalovaný to nechá být, jestli nepřestane, tak bude mít „velký průser“ a problémy a že jí to mají vyřídit a rovněž, že je jim měla přitom sdělit, že žalovaný je zástupcem velitele , orgán státní správy, , nebylo prokázáno. Obsah rozhovoru matky žalovaného s rodiči žalobkyně vyplývá jednoznačně z přepisu audiozáznamu pořízeného žalobkyní dne 1. 11. 2021 při předání syna, který vyhotovila Policie ČR, zachycujícího reakci žalobkyně, z něhož nevyplývá žádná její obava, pláč či potíže s dýcháním. Podle přepisu odpověděla „hmm, no dobrý, todleto nemělo se vůbec dostat pryč a todleto je důvod proč má bejt David projednávanej úplně někde jinde, no děje se, já to vím, no, to je od začátku, celej průser je, já ti to říkám od začátku, , jméno FO, je ta žába na prameni, hele no nic, mami, já to jdu vyřešit dál, prosím… čau… já to musím řešit todle, já to musím řešit okamžitě todleto, mami, čau, čau“. Tato reakce neprokazuje tvrzení žalobkyně o jejích psychických a zdravotních obtížích, obsah tohoto rozhovoru je prokázán také přepisem audiozáznamu rozhovoru v přítomnosti svědkyně , jméno FO, s matkou žalovaného dne 3.11.2021, který si žalobkyně bez souhlasu druhé strany nahrála a tam jako první zmínila „nějaké problémy s klukem“. Matce žalovaného pokládala sugestivní otázky, její odpovědi však nepotvrdily tvrzení žalobkyně a navíc uvedla, že žalovaný se záležitostí nemá nic společného, je to jenom její akce a ona sama ví, že (žalobkyně) problémy má. Závěr soudu o skutečném obsahu tohoto rozhovoru potvrzuje i samotná žalobkyně, neboť v záznamu neuvádí žádné další údaje či informace ve smyslu tvrzení žaloby, které měly být předány žalovaným matce, jako například o potížích s bývalým manželem, výhružkách apod. Tento rozhovor se odehrál v přítomnosti matky žalobkyně slyšené v řízení jako svědkyně, která přestože měla možnost v průběhu nahrávky reagovat a doplnit ji o další informace, neučinila tak, neboť nic dalšího při něm nezaznělo. Z lékařských zpráv soud zjistil, že jen v roce 2021 byla žalobkyně léčena minimálně v pěti případech se stejnými zdravotními obtížemi jako v roce 2022, tj. před i po 1. 11. 2021. Podle lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, k psychickému zhroucení žalobkyně sice došlo, ale 14 dnů před předmětným rozhovorem, někdy v polovině října 2021, takže zmíněný rozhovor nemohl být spouštěcím mechanismem jejích tvrzených zdravotních obtíží. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný, případně jeho matka, takto získané informace předali sestře žalovaného, bylo shledáno nedůvodným. Soud konstatoval, že žalobkyně ve spolupráci se svými rodiči „vystavila“ celou konstrukci o obsahu rozhovoru z 1. 11. 2021 až v průběhu následující doby, když základem pro to se stal zápis o výslechu žalovaného ze dne 15. 12. 2021, z něhož žalobkyně dovodila informace, které měl své matce sdělit. Pokud se žalobkyně obávala, kde všude mohl žalovaný či jeho matka získané informace uvést, pak soud poukázal na to, že sama vypověděla, že „jako pološílená jezdila po republice a snažila se to rozeslat všude“, o čemž mimo jiné svědčí i podaná obžaloba a zrušený trestní příkaz. Že zdrojem informací o údajném obsahu rozhovoru matky žalovaného s jejími rodiči je právě zápis z 15. 12. 2021 potvrzuje i sama žalobkyně, která problémy s manželem prvně zmínila až v podání ze dne 4. 1. 2022. Podmínky § 81 o. z., který zakotvuje ochranu osobnosti člověka včetně všech jeho přirozených práv, nebyly naplněny. Zákaz jednání žalovaného nemůže být úspěšně uplatněn, pokud škodlivý stav již netrvá a ostatně netrval ani v době podání žaloby. Tzv. odstraňovací nárok předpokládá existenci protiprávního stavu, byť samotné závadné jednání již případně pominulo. K tvrzenému zásahu do osobnostních práv žalobkyně nedošlo a není proto možno obnovovat právní stav, který před údajným zásahem existoval. Náhrada nemajetkové újmy žalobkyni přiznána nebyla, neboť jí žádná újma nevznikla. Náklady řízení vyčíslil soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a právo na jejich náhradu přiznal žalovanému, který byl úspěšný. Tarifní hodnotou byla částka 110 000 Kč zahrnující tři nároky, a to zápůrčí a odstraňovací nárok po 30 000 Kč a nárok na zadostiučinění 50 000 Kč při 7 úkonech advokáta (příprava a převzetí dne 3. 1. 2025, další porada s klientem 12. 3. 2025, 3 jednání soudu ve dnech 12. 3. 2025, 14.5.2025, za něž jsou počítány 2 úkony, neboť trvalo 3 hodiny 10 minut a 27. 6. 2025) po 5 500 Kč/úkon, 6 režijních paušálů po 450 Kč, jízdné 8 051,33 Kč za 3 jízdy z , adresa, a zpět po 342 km osobním automobilem , značka vozidla, , reg. zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 5,9 l nafty/100 km – norma ES 630/2012 v ceně 34,70 Kč/l, paušální náhradě 5,80 Kč/km a ujetí 1 026 km, náhrada za ztrátu času za jízdu ze sídla advokáta k jednání soudu a zpět ve výši 1 800 Kč (12x 150 Kč), to vše zvýšené o 21% DPH.2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně, která namítala, že soud prvního stupně neprovedl všechny navržené důkazy, čímž znemožnil řádné zjištění skutkového stavu. Nevyžádal si kompletní stížnostní spis, který by poskytl úplný kontext vyřizování stížnosti na žalovaného. Nebyl vyslechnut svědek , jméno FO, , pracovník odboru vnitřní kontroly , orgán státní správy, , jehož výpověď je stěžejní ve vztahu k tomu, jakým způsobem žalovaný získal informace, zda se tak stalo v souvislosti s výkonem jeho služby. Soud také dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním ohledně časové osy a motivace žalobkyně, když chybně interpretoval její rozhovor s matkou, který se odehrál ve skutečnosti s časovým odstupem asi 2 hodin od návštěvy matky žalovaného. Podle obsahu lékařských zpráv kontaktování psychiatra nebylo samoúčelné ani předchozí, ale došlo k němu až následně po hovoru se žalovaným a jeho matkou, což vyvrací možné dovozování soudu, že žalobkyně již předtím trpěla psychickými problémy, které by mohly ovlivnit její jednání vůči policii. Soud nesprávně posoudil věrohodnost svědkyně , jméno FO, , která svou výpověď upravovala a v průběhu času měnila tak, že omezuje obsah toho, co jí syn měl sdělit, a to i oproti tomu, co on sám ve své výpovědi uvádí. Soud nesprávně posoudil právní rámec povinnosti mlčenlivosti a ochrany osobnosti, kdy dospěl k závěru, že informace sdělené žalovaným matce nebyly citlivé a nešlo o poruše