19 CO 123/2022-134 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem tam uvedenou kupní smlouvu, jejímž předmětem jsou nemovité věci: - [anonymizována dvě slova] [číslo] jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], jejíž součástí tvoří objekt k bydlení [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], vše v katastrálním území a části [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] za vzájemně dohodnutou kupní cenu 4 990 000 Kč (výrok I). V části, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úschově u advokáta s žalobcem a reality [právnická osoba] a [titul] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], advokátem, na základě které se žalobce zavázal složit do advokátní úschovy advokáta [titul] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. část kupní ceny ve výši 4 490 000 Kč za převod vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitostem do 15 dnů ode dne podpisu smlouvy, bylo řízení zastaveno (výrok II). Vzájemný návrh žalovaného, jímž se domáhal, aby soud závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi účastníky dne 23. 7. 2020 k uzavření kupní smlouvy k nemovitostem výše uvedeným změnil obnovením rovnováhy práv a povinností stran tak, že jej zruší, byl zamítnut (výrok III). Žalovanému uložil soud povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 106 250,19 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (výrok IV). 2. Po provedeném dokazování vzal okresní soud za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen„ SoSB“) ve smyslu § 1785 o. z. týkající se shora uvedených nemovitostí. Žalobce splnil své povinnosti z SoSB, žalovaný byl proto zprostředkovatelem rovněž vyzván ke splnění jeho smluvního závazku vyplývajícího z této smlouvy v tam sjednané lhůtě (§ 1786 o. z.). Žalovaný však závazek nesplnil. Nemožnost splnění této povinnosti odůvodnil nesouhlasem současné manželky, dřívější dlouhodobé životní partnerky žalovaného a možným ohrožením bydlení rodiny (§ 747 o. z.), když v domě žijí i dvě nezletilé děti žalovaného a jeho matka, u níž došlo k relapsu vážného onemocnění Tyto skutečnosti měly zároveň představovat takovou změnu okolností po uzavření SoSB, že na zavázané straně nebylo lze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, a pro které závazek ze smlouvy zanikl (§ 1788 odst. 2 o. z.). 3. Okresní soud vyložil, že v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nebyl žalovaný nijak omezen v právu uzavřít kupní smlouvu, kterou se zavázal uzavřít v SoSB za tam uvedených podmínek. V té době v předmětných nemovitostech neexistovala rodinná domácnost ve smyslu § 747 o. z., když žalovaný žil s družkou. Zákonná povinnost, respektive omezení žalovaného ve smyslu § 747 o. z., se nevztahuje ani na jeho matku, neboť se týká pouze manželky a dětí. Na tom nemůže nic změnit ani relaps závažného onemocnění matky žalovaného a jeho léčba, neboť nejde o skutečnosti, které nemohl žalovaný v době uzavírání SoSB předvídat (§4 o. z.); žádná z těchto skutečností nemůže být ani změnou okolností ve smyslu § 1788 o. z., a tudíž důvodem pro zánik povinnosti žalovaného z SoSB uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, když navíc žalovaný svá tvrzení ohledně bydliště matky několikrát účelově měnil. Žalobce navíc nabídl zcela vážně a určitě rodině žalovaného možnost přechodného bydlení v předmětné nemovitosti na šest měsíců, přičemž tato nabídka se vztahovala i na matku žalovaného, což žalovaný odmítl, proto nedošlo k porušení ustanovení § 747 o. z. Žalovaný má tedy za daných okolností zcela jistě reálně možnost nebo schopnost zajistit rodině odpovídající bydlení a nesmí těžit ze svého nepoctivého či protiprávního činu (viz § 6 o. z.). I kdyby snad žalovaný uzavřením předmětné kupní smlouvy porušil ustanovení § 747 o. z., měla by jeho manželka právo dovolat se relativní neplatnosti takového jednání ve smyslu § 586 o. z. Není zde tedy dán žádný důvod absolutní neplatnosti ve smyslu § 588 o. z., tedy ani v případě případného porušení povinnosti žalovaného ve smyslu § 747 o. z. (respektive omezení) by nebyl dán zákonný důvod pro nesplnění smluvní povinnosti z SoSB žalovaným. Okresní soud dále uvedl, že návrh na svědeckou výpověď stávající manželky žalovaného učinil žalovaný pozdě po koncentraci řízení, proto okresní soud její výslech neprovedl; nadto byla její případná svědecká výpověď nadbytečná, jelikož její souhlas či nesouhlas v době, kdy nebyla manželkou žalovaného, není v dané věci relevantní a její nesouhlas coby již manželky žalovaného žalobce v řízení nesporoval. Okresní soud dále zdůraznil, že žalovaný uzavřel manželství se svou dlouholetou životní partnerkou zrovna krátce předtím, než měl splnit svůj smluvní závazek z SoSB, čímž zcela vědomě porušil svůj závazek z ustanovení článku V. SoSB nezatížit předmětné nemovitostmi žádnými právními závadami. Zcela vědomě a pravděpodobně záměrně (když mu nic nebránilo uzavřít sňatek až po uzavření kupní smlouvy), a z vlastní svobodné vůle nastolil stav, kdy ohrozil naplnění jeho smluvní povinnosti z SoSB možným rozporem s § 747 o. z. Takovému jednání dle názoru okresního soudu nelze poskytnout právní ochranu. Za těchto okolností současně zcela jistě žalovaný nemohl platně odstoupit od SoSB dle § 2002 odst. 1 o. z. z důvodu, že žalobce trval na uzavření kupní smlouvy ve znění sjednaném v SoSB a odmítl jej upravit dle požadavku žalovaného tak, aby byl žalovaný zbaven odpovědnosti za své porušení smluvní povinnosti nezatížit předmětné nemovitosti žádnou právní vadou, když žalobce se nedopustil porušení SoSB, natož porušení podstatným způsobem. Soud rovněž nepřehlédl, že žalovaný netvrdil, že by současně s odstoupením od SoSB vrátil jím drženou zálohu na zaplacení kupní ceny nemovitostí, když ve svém dřívějším vyjádření uvedl, že si zálohu ponechává, protože smluvní vztah z SoSB dosud trvá. Ze všech uvedených důvodů tedy bylo žalobě na nahrazení projevu vůle ve smyslu § 161 odst. 3 o. s. ř. k uzavření kupní smlouvy vyhověno, když se jedná o adekvátní prostředek, kterým lze uplatnit nárok žalobce. 4. Návrh na nahrazení projevu žalovaného uzavřít smlouvu o úschově vzal žalobce zpět, proto bylo ohledně tohoto návrhu řízení zastaveno (§ 96 odst. 1 a 2 o. s. ř.). 5. Vzájemný návrh žalovaného pak pro neprokázanou změnu okolností ve smyslu § 1765 odst. 1 o. z. soud prvého stupně zamítl. Vyložil, že změnou okolností není uzavření manželství žalovaným, když tento životní krok žalovaný zcela jistě mohl ovlivnit či rozumně předpokládat, a není jím ani relaps onemocnění matky žalovaného, který by zakládal zvlášť hrubý nepoměr mezi stranami sporu, když naplnění podmínek zmíněného ustanovení je třeba posuzovat obezřetně a restriktivně. 6. Výrok o nákladech řízení vycházel z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. 7. Proti tomuto rozsudku se žalovaný v zákonné lhůtě odvolal, a to do všech jeho výroků. Uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), e), f) a g) o. s. ř. Sporoval hodnocení důkazů učiněné okresním soudem, zejména věrohodnost svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ohledně nich namítal, že slyšená svědkyně [jméno] [příjmení] byla dlouholetou přítelkyní žalobce, proto lze přepokládat, že její svědectví není objektivní; jedná se o svědkyni, která je na úrovni manželky účastníka, neboť má nepochybně k žalobci blízký vztah. U svědka [jméno] [příjmení], který za společnost [anonymizováno] [právnická osoba] zprostředkovával prodej předmětných nemovitostí, rovněž dovozoval zainteresovanost tohoto svědka na výsledku řízení. Svědek totiž potvrdil, že v případě úspěchu žalobce obdrží provizi ve výši 200 000 Kč, zatímco v případě úspěchu žalovaného bude muset vrátit zálohu 50 000 Kč a provizi 200 000 Kč neobdrží. Nelze uvěřit tvrzení svědka, že částka 200 000 Kč pro něj není relevantní, a to s ohledem na výši čistého zisku za účetní období roku 2020 ve výši 59 000 Kč, plynoucího z údajů v obchodním rejstříku, takže by mohl - byť nevědomky - vypovídat takovým způsobem, aby svůj roční zisk výrazně navýšil. Žalovaný sice nerozporoval koncentraci řízení provedenou okresním soudem, avšak měl za to, že byla prolomena právě výslechy uvedených dvou svědků. Žalovaný zároveň nemohl předvídat, jak budou svědci vypovídat, a právě výslech [jméno] [příjmení] měl být důkazem, jímž měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazů. [jméno] [příjmení] navíc uváděla, že byla u uzavření předmětných smluv spolu s nynější manželkou žalovaného, smlouvy však byly uzavírány separátně na dvou odlišných místech v různých časech, její tvrzení je tedy přinejmenším zavádějící. Manželka žalovaného sice měla o prodeji povědomí, ale nikdy s ním údajně nesouhlasila, nebyla přítomna u sjednávání předmětných smluv a nekomentovala svůj záměr vzít si otce svých nezletilých dětí. Soud dle žalovaného ro