8 CO 259/2021-269 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.000.000 Kč s úrokovým příslušenstvím (odstavec I. výroku) a zavázal žalovanou k úhradě náhrady nákladů řízení žalobkyni v částce [částka] (odstavec II. výroku). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala změny rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba bude zamítnuta. 3. V prvé řadě namítala absolutní neplatnost zprostředkovatelské smlouvy, a to pro její neurčitost. Pojmovým znakem zprostředkovatelské smlouvy ve smyslu ust. § 2445 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) je určení smlouvy, kterou hodlá zájemce uzavřít. Nepostačí tedy obecný odkaz na "kontrakt", "transakci", anebo "získání podílu". Bez určení smlouvy, která má být uzavřena zájemcem, nevznikne zprostředkovatelská smlouva a tím ani povinnost platit provizi. V posuzované smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zprostředkovat pro [právnická osoba] 21 smlouvu o převodu akcií/podílu na [právnická osoba] a dle potřeb poskytnout konzultační a koordinační služby směřující k převodu/přechodu podílů na [právnická osoba] (dále jen "Transakce"). Neuvádí se však konkrétně, jaké procento akcií (podílu na kapitálu [právnická osoba]) je tím míněno - zda postačí nabytí jediné akcie, případně kolika akcií, ani jejich cena. 4. Dále žalovaná namítala relativní neplatnost zprostředkovatelské smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně uvedla žalovanou v omyl, a to tím, že prezentovala, že zprostředkovatelská provize je již zahrnuta v ceně akvizice, i když ji nyní dle smlouvy požaduje nad její rámec. Dále namítala neplatnost smlouvy z toho důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně jako zprostředkovatel byla činná i ve prospěch prodávajících akcionářů, tj. ve prospěch třetích osob, jejichž zájmy jsou v kolizi se zájmy žalované (což vyplynulo ze souboru e-mailové komunikace, kterou žalovaná dokládala k prokázání zprostředkovatelské činnosti). Konkrétní cena za akvizici v uvedené výši byla předložena již předchozímu zájemci o akcie - [právnická osoba] Přitom však nebyla (ani nemohla být) dohodnuta žádná provize navíc - oproti kupní ceně. Neexistovala pro ni již finanční rezerva. Úvěry u bank byly i ze strany [právnická osoba] [právnická osoba] poptávány vždy na předem stanovenou výši [částka]. K této částce pak bylo třeba připočíst částku ve výši [částka], tvořící zádržné (splatné akcionářům po uplynutí stanovené lhůty - do [datum]), přičemž součet těchto částek tvořil výslednou sumu kupní ceny - [částka] Pan [příjmení] tedy od počátku věděl, že k dispozici není a nebude nic navíc. Že je provize za zprostředkování součástí kupní ceny, pak vyplývá z praxe v obchodu s nemovitostmi, s níž měla žalovaná dlouholetou zkušenost. [jméno] [příjmení] následně ujišťoval [jméno] [příjmení], že se najde řešení, jak uhradit provizi s tím, že zprostředkovatelská smlouva měla být prý pouze formální a měla být následně dohodou stran upravena tak, aby byla pro žalovanou přijatelná, nicméně následný návrh smlouvy, kterým by byly peníze vyvedeny ze [právnická osoba], nemohl být legální. Z uvedených důvodů uplatnila žalovaná ve vztahu ke zprostředkovateli námitku relativní neplatnosti zprostředkovatelské smlouvy, tuto písemnou námitku soudu doložila a k prokázání její opodstatněnosti navrhla provedení dalších důkazů. A to jednak výpovědi svědků, přítomných v době, kdy se [příjmení] prezentoval jako zprostředkovatel a předestřel [jméno] [příjmení] zprostředkovatelskou smlouvu, a jednak výpisy z bankovních účtů akcionářů [právnická osoba], ze kterých by vyplynulo, zda tito právní předchůdkyni žalobkyně či přímo [jméno] [příjmení] uhradili zprostředkovatelskou provizi z prodeje akcií. Soud však tyto důkazní návrhy odmítl s tím, že k omylu v otázce ceny nedošlo, neboť sám [jméno] [příjmení] vypověděl, že na schůzce ohledně probíhající akvizice jej [jméno] [příjmení] s požadovanou odměnou za zprostředkování ve výši [částka] seznámil a bylo zcela zřejmé, že odměna představuje samostatnou částku nad rámec ceny akcií. Výpověď [jméno] [příjmení] je však překroucená. Pokud jde o otázku činnosti zprostředkovatele pro druhou stranu, pak okresní soud zastává názor, že tato argumentace není relevantní, neboť v daném případě se nejedná o porušení povinností zprostředkovatele, když takováto činnost by porušením povinnosti mohla být jen tehdy, kdyby přímo ve zprostředkovatelské smlouvě si strany výslovně sjednaly, že zprostředkovatel nesmí být činný pro druhou stranu. Což se však v projednávaném případě nestalo. S tímto právním hodnocením však žalovaná nesouhlasí. 5. V době podpisu zprostředkovatelské smlouvy nadto žalovaná žádné "zprostředkování" nepotřebovala - již byla v kontaktu s prodávající stranou, již byla předběžně stanovena cena akvizice a měla již předběžný příslib úvěru od banky. V den podpisu zprostředkovatelské smlouvy, tj. dne [datum], již [jméno] [příjmení] věděl, jaké akcie má zájem kupovat a od kterých akcionářů. Zejména pak přeposílání e-mailů [jméno] [příjmení] nelze vydávat za zprostředkovatelskou činnost. Žalobkyně se tak na uzavření smluv na koupi akcií nijak nepřičinila a i z tohoto důvodu jí nemohl vzniknout nárok na výplatu provize. Mimoto zprostředkovatel ani nevyvíjel patřičnou aktivitu a nezajistil služby a podklady, ke kterým se zavázal ústně a měly být zahrnuty v odměně za zprostředkování. Argumentaci žalované k této právní problematice, opírající se o rozhodnutí NS ze dne 7. 11. 2000 sp. zn. 30 Cdo 1593/2000, okresní soud nesprávně odbyl tím, že na obsahu zprostředkovatelské činnosti nezáleží, neboť toto rozhodnutí se vztahovalo k právní úpravě, která již není aktuální. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc porušila své povinnosti dle článku 3. zprostředkovatelské smlouvy, podle kterého byl zprostředkovatel povinen chránit zájmy žalované v souvislosti se zprostředkováním,„ plnit předmět této Smlouvy řádně, s vynaložením odborné péče a v dobré víře dbát jejích zájmů". Nic z toho zprostředkovatel neplnil, naopak, [jméno] [příjmení] mystifikoval žalovanou ohledně provize, později jí ve snaze vylákat neoprávněně částku [částka] předložil návrh fiktivní smlouvy, která měla sloužit k protiprávnímu jednání, naplňujícímu znaky trestné činnosti a dále sledoval zájmy bývalých akcionářů ve vazbě na [jméno] [příjmení], které byly v rozporu se zájmy žalované. I z tohoto důvodu tedy nárok na výplatu provize nemohl vzniknout. 6. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Uvedla, že soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav věci, když provedl relevantní důkazy a řádně zdůvodnil, proč některé z důkazních návrhů zamítl. Pokud žalovaná namítala neplatnost zprostředkovatelské smlouvy pro její neurčitost a uvedení v omyl, pak i když písemný text smlouvy nestanoví konkrétní počet akcií či konkrétní procentní podíl na [právnická osoba], mezi účastníky nebylo pochyb, že se má jednat o 99,45 % procent akcií. Transakce byla takto předjednána s prodávajícími a s financující bankou, jak dokládá komunikace s bankou. Mezi stranami je navíc nesporné, že se žalovaná následně stala vlastníkem 100 % akcií [právnická osoba]. Žalobkyně pak tvrdila a prokázala, že odměna zprostředkovatele představuje samostatnou částku nad rámec ceny akcií. Žalovaná si byla vědoma povinnosti zaplatit [právnická osoba] odměnu v ujednané výši nad rámec ceny akcií. [jméno] [příjmení] dobře věděl, co podepisuje a byl si vědom svého závazku, což potvrdil ve své výpovědi. V řízení před soudem prvního stupně nadto vyšlo najevo, že nejpozději po obdržení e-mailové zprávy ze strany žalobkyně ze dne [datum], adresované bance a žalované, žalovaná obdržela písemně informaci o tom, že odměna zprostředkovatele není zahrnuta v kupní ceně. Žalovaná nikdy neodmítla plnění [právnická osoba] dle zprostředkovatelské smlouvy a nikdy nenamítala její neurčitost či snad to, že by při jejím uzavření byla uvedena v omyl, a to ani během jejího plnění. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nejednala proti zájmům žalované. Společnost [právnická osoba] sice před uzavřením Smlouvy jednala s panem [příjmení] o možnosti zprostředkovat prodej akcií, nicméně k uzavření smlouvy nedošlo a nedošlo ani k žádnému plnění podle takové smlouvy. Pokud se jedná o obsah činnosti právní předchůdkyně žalované, pak ze smlouvy ani z komunikace mezi stranami nevyplývá, že by se [právnická osoba] jakkoli zavázala samostatně vytvářet podklady pro transakci. Pokud žalovaná namítala, že je běžné, že při prodeji nemovitostí je provize za zprostředkování obsažena v kupní ceně, pak tato uvedená obchodní zvyklost není jednoznačná a navíc ji nelze vztahovat i na převody obchodních společností. Zprostředkovatelská smlouva neuvádí, že by provizi zprostředkovatele měl hradit vlastník akcií (prodávající). Z dokazování rovněž vyplynulo, že strany jednaly o možnosti, že by závazek žalované uhradit odměnu smluvně převzala [právnická osoba]. Žalovaná v odvolání popisuje tuto okolnost jako„ návod k trestné činnosti“ a snaží