11 CO 187/2022-193 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu zamítl. Žalobci uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů prvostupňového řízení ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku žalované k rukám jejího advokáta částku 189.171,40 Kč a České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně na svědečném částku 674 Kč. 2. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu podal žalobce včasné odvolání, v němž vyjadřoval nesouhlas s jeho obsahem. V řízení tvrdil a prokazoval, že dne [datum] uzavřel jako věřitel se žalovanou – dlužnicí smlouvu o zápůjčce částky 300.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobci do konce roku 2017 Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná požádala žalobce telefonicky dne [datum] o zaslání peněz na účet společnosti [právnická osoba] do pokladny této společnosti, neboť ji o to požádal její manžel jako jednatel jmenované společnosti, která peníze potřebovala. Žalobce si měl vzít následně uvedenou částku zpět. Vyjmenovaná skutková zjištění okresní soud čerpal z nevěrohodných důkazů, konkrétně z výpovědí žalované a jejího manžela, zatímco žalobcovu výpověď hodnotil jako účelovou a nepravdivou. Soud byl při dokazování odkázán na výpovědi účastníků, které si vzájemně odporovaly a byly rovněž vnitřně rozporné. Provedené důkazy hodnotil v rozporu s ust. § 132 o. s. ř. jednostranně, a to v žalobcův neprospěch. Odvolatel rekapituloval obsah své účastnické výpovědi a zdůraznil, že v ní nesdělil doslovný text rozhovoru účastníků s přesným pořadím slov; uvedl, na čem se účastníci nakonec dohodli, a není podstatné, že si nevzpomíná, jak konkrétně v roce 2017 k jejich dohodě došlo. Pokud okresní soud nevysvětlil, jaká další skutková zjištění odporovala žalobcově výpovědi, je odůvodnění napadeného rozsudku nepřezkoumatelné. Výpověď žalované byla prý v souladu s výpovědí jejího manžela, svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení]. Manžel žalované ovšem nebyl u jednání účastníků přítomen, navíc byl zainteresován na výsledku sporu; jeho výpověď nebyla podpořena výpověďmi ostatních svědků a obsahovala navíc protichůdná tvrzení. Důkazy, které mohly pravdivost manželovy výpovědi vyvrátit, okresní soud neprovedl. Věrohodnost svědeckých výpovědí okresní soud vůbec nehodnotil. Účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba], na který byla zápůjčka vyplacena, měl být údajně účtem společnosti [právnická osoba] Žalovaná nevysvětlila, proč byl tedy stejný účet veden na jméno jejího manžela, nikoli společnosti. Výpověď svědka [příjmení] její tvrzení nepodpořila, neboť svědek o předmětném účtu nic konkrétního nesdělil. K listinám – výpisům z účetnictví společnosti [právnická osoba] předloženým žalovanou žalobce namítl, že jde o listiny padělané. Rovněž svědkyně [příjmení] nevypovídala pravdivě. [právnická osoba] se ocitla koncem roku 2018 v insolvenci. Manžel žalované jako jednatel a svědkyně [příjmení] jako účetní předali insolvenční správkyni účetnictví společnosti, mimo jiné za dobu od [datum] do [datum], kdy měla být částka 300.000 Kč na účet společnosti údajně zaplacena, avšak účet č. [bankovní účet] nebyl v účetnictví veden a částka 300.000 Kč zde není jako zápůjčka společnosti zaúčtována, což okresní soud odůvodnil tím, že účetnictví společnosti nebylo úplné. Svědkyně [příjmení] uvedla, že označený účet a částku 300.000 Kč do účetnictví zavedla ještě předtím, než účetnictví předala insolvenční správkyni. Zmíněné listiny svědkyně patrně založila do účetnictví dodatečně a potřebné důkazy ve prospěch žalované jako její kamarádka„ vyrobila“. Hodnocení důkazů provedené okresním soudem je proto vadné. Výpovědi žalované, jejího manžela a svědkyně [příjmení] nejsou věrohodné. S některými důkazy, konkrétně se sjetinou z účetnictví předloženou žalobcem a se záložní kopií účetnictví společnosti, se okresní soud nevypořádal; výpověď insolvenční správkyně podle žalobcova návrhu neprovedl. Do zprávy pro příjemce bezhotovostní platby 300.000 Kč žalobce uvedl jméno žalované, což nepřímo potvrzuje žalobní tvrzení o zápůjčce. Při řádném a nestranném hodnocení důkazů bylo nutno dospět k závěru, že nebylo prokázáno tvrzení žalované týkající se účtu č. [bankovní účet], který měl být podle její skutkové verze údajně pokladnou společnosti [právnická osoba], tedy účtem vedeným v účetnictví společnosti, na němž prý byla evidována zápůjčka od žalobce v částce 300.000 Kč. S touto argumentací se žalobce domáhal změny napadeného rozsudku tak, že soud jeho žalobě v celém rozsahu vyhoví. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Podle ustálené judikatury je hodnocení důkazů - s ohledem na platnou procesní zásadu přímosti - vyhrazeno soudu, který provedl dokazování. V dané věci dospěl okresní soud k závěru, že žalobce nebyl schopen vysvětlit, co vyvolalo splatnost zápůjčky. Ve své účastnické výpovědi uvedl, že se žalovaná ptala, zda může půjčku vrátit do konce roku 2017, nicméně v jejím závěru na dotaz sdělil, že nedovede říci, kdo v rámci ústně sjednané půjčky navrhl splatnost do konce roku 2017. Jestliže okresní soud vyhodnotil citované žalobcovy výroky jako rozporné, nelze jeho úvaze nic vytknout. Skutková verze žalované, že částka 300.000 Kč byla poskytnuta jako zápůjčka společnosti [právnická osoba], byla podpořena výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Svědek [příjmení] nebyl z podání svědecké výpovědi a priori vyloučen jen pro svůj blízký rodinný vztah k žalované. Jeho svědecká výpověď nevykazovala rozpory. Výsledek sporu se snažil prokazatelně ovlivnit žalobce, který měl svědku [titul] [jméno] [příjmení] před jeho výslechem připomenout„ správnou verzi“ běhu událostí a nabádat jej, aby vypovídal v naznačeném směru. Lze z toho usuzovat na ovlivňování svědka. Shodné výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení], jež žalovaná ve svém vyjádření obsáhle reprodukovala, korespondovaly s její skutkovou verzí. Podle jejich výpovědi byla pokladna společnosti vedena na bankovním účtu, když tento koncept byl zaveden již v roce 2013 a fungoval po celou dobu podnikatelské činnosti společnosti, tedy až do roku 2018, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení. Podle žalované lze vést pokladnu společnosti na bankovním účtu, byť je taková praxe spíše ojedinělá. Stěžejní pro rozhodnutí bylo zjištění, jak bylo s finančními prostředky vloženými na označený účet nakládáno. Svědek [příjmení] potvrdil, že v minulosti fungoval jako pokladna společnosti účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba]; žalobce na něj běžně posílal platby označené jako„ zápůjčka“ a pod stejným označením si je také vyplácel, a to jako zaměstnanec a zmocněnec společnosti [právnická osoba] Povaha obou výše označených bankovních účtů byla shodná, což dokládají výpovědi svědků – [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] jako zákazníků společnosti. Peněžní prostředky na těchto účtech, které dosahovaly výše v řádech milionů Kč, patřily společnosti [právnická osoba], nikoli p. [příjmení] jako fyzické osobě. Nakládaly s nimi vedle žalobce a p. [příjmení] rovněž další třetí osoby. Dispozice s penězi na těchto účtech probíhaly výhradně v souvislosti s podnikatelskou činností jmenované společnosti, ačkoli účet byl veden na jméno jejího jednatele p. [příjmení]. Pokud by si žalovaná chtěla půjčit peníze od žalobce, sdělila by mu za tím účelem údaje o bankovním účtu, k němuž by měla přístup pouze ona či její manžel, nikoli další osoby. Označení platby 300.000 Kč žalobcem jako„ zápůjčka“ není právně významné. Správnost seznamu účtů společnosti předloženého žalovanou potvrdili rovněž svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. 4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v celém rozsahu, postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání není důvodné. 5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 7. Podle § 2393 odst. 2 o. z. nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. 8. Krajský soud souhlasil s právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavcích 3. - 8. odůvodnění napadeného rozsudku a pro stručnost na ně na tomto místě odkazuje. Okresním soudem vyjmenované skutečnosti plynou z provedených důkazů, případně ze shodných tvrzení účastníků. 9. Na podkladě okresním soudem zjištěných právně významných skutečností lze shrnout, jde-li o skutkový závěr: Žalobce neprokázal, že účastníci spolu sjednali ústní formou smlouvu o zápůjčce, dle které žalobce předal žalované na bankovní účet jejího manžela částku 300.000 Kč a žalovaná se zavázala stejnou částku žalobci vrátit do konce roku 2017. Žalobce rovněž neprokázal, že žalovaná získala částku 300.000 Kč do své dispozice. 10. Žalobce nebyl za těchto skutkových okolností k žalobě dle § 2390 a násl. o. z. aktivně legitimován. Žalobcův nárok n