11 CO 56/2022-75 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.783,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.683,86 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a částku 105 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1.105 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, to vše ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. V rozsahu částky 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 2. 2020 do zaplacení žalobu zamítl. Žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 848 Kč a v řízení o vydání doplňujícího rozsudku částku 456,16 Kč. 2. Proti rozsudku, a to proti jeho zamítavému výroku, podala žalobkyně včasné odvolání, v němž okresnímu soudu vytýkala nesprávná skutková zjištění a vadné právní hodnocení věci. Okresní soud zamítl žalobu v rozsahu částky 8.000 Kč s přísl. s odůvodněním, že uvedená částka je nárokem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty utvrzující povinnost žalovaného plnit řádně povinnosti ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny po sjednanou dobu a nezpůsobit předčasné ukončení smlouvy. Žalobkyně přitom uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty pouze v rozsahu částky 1.105 Kč, neboť zbývající část smluvní pokuty jí žalovaný zaplatil. Z odůvodnění napadeného rozsudku neplyne důvod, pro který nebyla částka 1.105 Kč z titulu smluvní pokuty žalobkyni přiznána. Odvolatelka dále přednesla řadu argumentů ke tvrzenému nároku na zaplacení smluvní pokuty, včetně odkazů na judikaturu její závěry podporující. Domáhala se změny rozsudku v odvoláním dotčené části tak, že soud její žalobě rovněž ve zbývajícím rozsahu vyhoví. 3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. 4. Žalobou doručenou okresnímu soudu dne 17. 3. 2021 uplatnila žalobkyně proti žalovanému nárok na zaplacení částky 19.683,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ze stejné částky od 19. 2. 2020 do zaplacení představující rozdíl ceny odebrané elektřiny a souvisejících služeb za dobu od 27. 2. 2019 do 19. 1. 2020 ve výši 42.085,86 Kč a zálohových plateb v souhrnné výši 22.402 Kč, částky 100 Kč z titulu smluvní pokuty za nezaplacení faktury s vyúčtováním ceny elektřiny splatné ke dni 18. 2. 2020 a částky 1.105 Kč z titulu smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy, přičemž obě smluvní pokuty žalovala bez příslušenství. (Pokud tedy okresní soud zamítl žalobu ohledně částky 8.000 Kč s přísl. s odůvodněním, že se jedná – dle žaloby - o nárok na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy žalovaným, odporuje to skutkovým tvrzením v žalobě předneseným. Žalovaný zůstal v řízení po celou dobu pasivní; žádné námitky proti uplatněným nárokům nevznesl. Úvahy okresního soudu o zániku prvé pohledávky„ započtením“ provedeným údajně žalobkyní tak odporují obsahu spisu.) Jestliže okresní soud žalobkyni přiznal na podkladě skutkových tvrzení o prvém z uvedených nároků pouze částku 12.783,86 Kč s přísl., zamítavým výrokem rozhodl nejen o nároku na zaplacení smluvní pokuty (v částce 1100 Kč), nýbrž také o pohledávce uplatněné z titulu dlužné ceny odebrané energie v částce 6.900 Kč (O zbývající části druhé smluvní pokuty, tj. o částce 5 Kč, a o smluvní pokutě v částce 100 Kč bylo rozhodnuto na pokyn krajského soudu doplňujícím rozsudkem). 5. Odvolání žalobkyně směřující proti výroku rozsudku okresního soudu v odstavci II., a to pouze ohledně částky 1.100 Kč s 10% úrokem z prodlení od 19. 2. 2020 do zaplacení, nelze projednat. 6. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. 7. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. 8. Podle § 218 o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. 9. Proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto (zamítavým výrokem) o povinnosti žalovaného k plnění v rozsahu částky 1.100 Kč s 10% úrokem z prodlení od 19. 2. 2020 do zaplacení, není podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné. Krajský soud proto dle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolání žalobkyně ve stejném rozsahu odmítl. 10. Předmětem řízení zůstala částka 6.900 Kč s přísl. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v rozsahu uvedené částky a závislého nákladového výroku v odstavci I., postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání je důvodné. 11. Podle § 50 odst. odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2021, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 12. Krajský soud souhlasil s právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavcích 4. a 5. odůvodnění napadeného rozsudku. Tam zjištěné skutečnosti plynoucí ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 1. 2019 a z faktury [číslo] okresní soud zevrubně vyložil; na příslušnou pasáž odůvodnění napadeného rozsudku je proto možno zcela odkázat. Je třeba pouze doplnit, že splatnost faktury [číslo] kterou byl vyúčtován dluh za dodanou elektřinu za dobu od 27. 2. 2019 do 19. 1. 2020, nastala ke dni 18. 2. 2020. K zaplacení (mimo jiné) žalované částky byl žalovaný vyzván znovu doporučenou zásilkou ze dne 16. 7. 2020, která byla předána poště k přepravě stejného dne. 13. Za zjištěných skutečností, dle obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a za použití výše cit. ust. dospěl krajský soud k závěru, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek z vyúčtování ceny dodané elektřiny za dobu od 27. 2. 2019 do 19. 1. 2020 v částce 19.683,86 Kč splatný do 18. 2. 2020; uvedenou povinnost nesplnil. Vedle částky 12.783,86 Kč, k jejímuž zaplacení byl zavázán pozitivním výrokem rozsudku okresního soudu v odstavci I., je povinen zaplatit žalobkyni dalších 6.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení. Úroky z prodlení je žalovaný povinen platit dle § 1970 o. z. a § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 10,25% ročně z dosud nezaplacené částky (a nikoli 10% ročně, jak okresní soud v odstavci I. výroku rozsudku rozhodl, aniž mohla být uvedená část rozsudku podrobena odvolacímu přezkumu). Pro úplnost lze dodat, že žalobkyni byl přiznán doplňujícím rozsudkem 10 % úrok z prodlení z částky 1.105 Kč nad rámec žalobního žádání; rovněž v této části nebyl rozsudek okresního soudu odvoláním napaden, a nabyl účinků právní moci. 14. S těmito závěry krajský soud rozsudek okresního soudu v rozsahu částky 6.900 Kč s přísl. v odstavci II. výroku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil způsobem zřejmým z odstavce I. výroku tohoto rozsudku. 15. Podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů prvostupňového řízení v rozsahu částky 89,4 %. Žalobkyně uspěla v souhrnné výši 19.788,86 Kč představující 94,7 % předmětu řízení, jako její procesní neúspěch je nutno hodnotit výrok o zamítnutí částky 1.100 Kč, tj. 5,3% předmětu řízení. K jejím účelně zaplaceným nákladům řízení před okresním soudem nutno přiřadit odměnu advokáta za 2 úkony v sazbě po 300 Kč, tj. 600 Kč (podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), odměnu advokáta za zastupování u jednání v sazbě 1.940 Kč, paušální náhradu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, náhradu za promeškaný čas, a to za započaté 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., cestovné v částce 456 Kč a 21% DPH ze součtu všech vyjmenovaných položek, tedy z částky 4.296 Kč, která se rovná částce 902 Kč, a soudní poplatek za žalobu v částce 1.045 Kč, souhrnně 6.243 Kč 89,4 % z uvedené částky činí 5.581 Kč. 16. Advokát žalobkyně cestoval k jednání okresního soudu na vzdálenost 82 km z místa svého sídla k procesnímu soudu a zpět vozidlem [značka] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s normovanou spotřebou 4,8 l motorové nafty /100 km při ceně 27,20 Kč l podle vyhl. č. 589/2020 Sb. a paušální náhradě 4,40 Kč km dle cit. vyhl. 17. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení čás