16 CO 254/2021-203 — Krajský soud v Ostravě

1. Řízení bylo zahájeno žalobou doručenou do datové schránky soudu prvního stupně dne [datum] a žalobce v ní uplatnil vůči žalované požadavek na zaplacení částky [částka] s úroky z prodlení z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum]. Žalobce návrh odůvodnil konkrétně tím, že byl u žalované zaměstnán jako údržbář - seřizovač v době od [datum] do [datum]. Dne [datum] se mu stal pracovní úraz a následkem toho byl od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. Žalobce obdržel od vedlejšího účastníka náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] (po zdanění) a za další období od [datum] do [datum] mu mělo být vyplaceno [částka], ale z této částky mu bylo poukázáno pouze [částka]. Zbývající částku ([částka]) vedlejší účastník přislíbil vyplatit, avšak do dne podání žaloby tak neučinil. Za dobu od [datum] již žalobce od žalované ani vedlejšího účastníka ničeho neobdržel a za toto období požaduje náhradu ve výši [částka] (vypočtenou z průměrného výdělku za směnu ve výši [částka]). Žalobou uplatněný nárok se tak skládá z částky [částka] odpovídající dlužné náhradě za ztrátu na výdělku za dobu od [datum] do [datum] a částky [částka] odpovídající náhradě za ztrátu na výdělku za dobu od [datum] do [datum], to vše spolu s úroky z prodlení v sazbě 10 % za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná požadavky žalobce neuznala. Svou obranu opřela v první řadě na námitce spoluzavinění žalobce za vznik pracovního úrazu, neboť žalobce utrpěl předmětný úraz v důsledku pádu z přenosných schůdků, které použil v rozporu se stanovenými pravidly, přestože byl poučen a proškolen, jak má postupovat při práci s žebříky a schůdky a jaká pravidla je povinen při jejich používání dodržovat. Proto žalovaná po dohodě s vedlejším účastníkem odsouhlasila krácení náhrady za ztrátu na výdělku pro žalobce ve výši 15 %, nicméně ponechala na soudu, zda by krácení nemělo být vyšší s ohledem na skutečnost, že hlavní a v podstatě jediná příčina podklouznutí schůdků spočívala v jejich nesprávném umístění. Ohledně výplaty náhrady pak žalovaná uvedla, že žalobce nedodal včas vedlejšímu účastníkovi veškeré doklady nezbytné k prokázání svého nároku. 3. Do řízení vstoupil vedlejší účastník (pojišťovna, u které je žalovaná pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem). V původním vyjádření odkázal na stanovisko žalované s tím, že krácení nároků nejméně o 15 % považuje za důvodné. Ve vztahu k období od [datum] do [datum] pak vedlejší účastník namítl, že mu není známá výše náhrady, nebyl předložen výpočet, proto nemohl být nárok vypořádán. Vedlejší účastník dále poukázal na skutečnost, že není zřejmý důvod, proč jsou za dobu od [datum] uvedeny vyplacené nemocenské dávky v nulové výši. V této souvislosti učinil spornou výši náhrady s tím, že rovněž není prokázána důvodnost takto trvající pracovní neschopnosti a je nutno učinit spornou příčinnou souvislost mezi předmětným pracovním úrazem a délkou trvání pracovní neschopnosti. 4. Soud prvního stupně rozhodl o věci napadeným rozsudkem, kterým žalobu zamítl. Po skutkové stránce dospěl prvostupňový soud k závěru, že žalobce byl zaměstnán u žalované v pracovním poměru jako údržbář seřizovač a dne [datum] v nočních hodinách utrpěl úraz, pro který byl od [datum] v pracovní neschopnosti. Konkrétně došlo k pádu žalobce z přenosných schůdků, při kterém si podvrtl pravé koleno a narazil levý loket. Pracovní neschopnost byla ukončena dne [datum]. Za účelem posouzení příčinné souvislosti mezi úrazem a délkou pracovní neschopnosti ustanovil soud znalce [příjmení] [příjmení], z jehož posudku zjistil, že pracovní neschopnost v souvislosti s poškozením zdraví ze dne [datum] mohla trvat 7 týdnů. Na léčení poškození zdraví v souvislosti s pracovním úrazem totiž navazuje léčení poškození zdraví, které s pracovním úrazem nesouvisí, ale jedná se o operativní léčení poškození vazů pravého kolenního kloubu (operace ze dne [datum]), které v důsledku pracovního úrazu ze dne [datum] nemohlo vzniknout a jedná se o léčení chronických změn. Žalobce se dále léčil pro poškození zdraví, které vzniklo v důsledku úrazu během pracovní neschopnosti. Jednalo se o poškození levého ramenního kloubu a ani toto poškození zdraví není v příčinné souvislosti s úrazem ze dne [datum]. S ohledem na uvedené závěry prvostupňový soud žalobci právo na náhradu škody nepřiznal a žalobu zamítl. Soud prvního stupně současně nepřiznal procesně úspěšné žalované ani vedlejšímu účastníkovi vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na § 150 o. s. ř. (II.), stejně tak nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení státu (České republice) (III.) a rozhodl o vrácení zálohy na náklady důkazů vedlejšímu účastníkovi (IV.). Moderaci nákladů řízení odůvodnil prvostupňový soud tím, že pro posouzení důvodnosti návrhu na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku bylo zapotřebí postavit najisto délku pracovní neschopnosti žalobce v souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], o čemž bylo rozhodnuto až na základě vypracovaného znaleckého posudku. 5. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, a to z důvodu nedostatečně objasněného skutkového stavu a nesprávného právního názoru. Konkrétně žalobce v odvolání namítal, že ztráta na výdělku v důsledku pracovní neschopnosti trvající od [datum] do [datum] je v příčinné souvislosti s jeho pracovním úrazem ze dne [datum], za který žalovaná odpovídá s tím, že operaci zraněného kolene se dne [datum] podrobil za účelem odstranění bolestí a potíží s hybností, které v koleni od úrazu pociťoval. Pokud měl v minulosti s kolenem problémy, tak ty byly před úrazem vyléčeny a nijak ho neomezovaly. Významné problémy nastaly ihned po pracovním úrazu ze dne [datum]. Podle žalobce byl pracovní úraz jednoznačně hlavní příčinou potíží, pro které se byl nucen podrobit operaci dne [datum] a pro které byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Žalobce dále namítl podjatost znalce [titul] [příjmení], který poskytuje žalované pracovnělékařské služby a soudu prvního stupně vytkl, že nevyhověl návrhu na provedení důkazu výslechem konzultanta [titul] [příjmení], který je zřejmě skutečným autorem znaleckého posudku a návrhu na zpracování revizního znaleckého posudku. Žalobce poukázal na to, že do úrazu pracoval, běhal, neměl s chůzí ani se sportováním žádné potíže, a ty nastaly až po úrazu a donutily žalobce k operaci kolene. Podle judikatury může být pracovní úraz i pouze jednou z příčin škody vzniklé zaměstnanci a k odpovědnosti zaměstnavatele je dostačující, pokud je pracovní úraz příčinou důležitou, podstatnou a značnou. V případě, že se u poškozeného vyskytne více nemocí či zdravotních obtíží, které ovlivňují jeho zdravotní stav a pracovní možnosti, je právně irelevantní, jakým podílem se následky pracovního úrazu projeví na celkovém nepříznivém zdravotním stavu zaměstnance, neboť je rozhodující, zda pracovní úraz či jeho následky dovršily od určitého data neschopnost zaměstnance k výkonu dosavadní práce a zda tedy z hlediska nutnosti zanechat dané práce (a s tím související ztráty zaměstnance na výdělku) byly příčinou důležitou, podstatnou a značnou. V případě žalobce nebylo soudem v důsledku neobjektivního znaleckého posudku zohledněno, že u žalobce pracovní úraz způsobil omezení pohybu kvůli bolestem pravého kolene, což nepříznivě ovlivňovalo celkový žalobcův zdravotní stav a mělo za následek i pád a zranění ramenního kloubu. 6. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Podle žalované byl skutkový stav dostatečně objasněn a na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dospěl ke zcela správnému právnímu závěru. K námitce podjatosti znalce žalovaná uvedla, že o ní rozhodl soud usnesením ze dne [datum] tak, že znalec není vyloučen z podání znaleckého posudku. Stejně tak nelze nic vytknout postupu znalce, který si vyžádal konzultační posudek specialisty v příslušném oboru [titul] [jméno] [příjmení], a zapojení odborníka v oblasti ortopedie vytvořilo předpoklady pro řádné zjištění skutkového stavu. Žalovaná poukázala především na závěr znalce na straně 14, kde uvedl, že„ Vzhledem ke skutečnosti, že po úrazu ze dne [datum] [rok] chybí klinický nález pro závažné nitrokloubní poranění, opakovaným operacím kolenního kloubu v minulosti a vzhledem k operačnímu nálezu ze dne [datum] jsem vyslovil podezření, že operační nález ze dne [datum] neodpovídá následkům úrazu ze dne [datum]. Z uvedeného důvodu jsem si přibral konzultanta z oboru ortopedie. Konzultant potvrzuje, že klinický nález operační nález neodpovídá následkům úrazu ze dne [datum].“ Podle žalované jsou znalecké závěry v přímém rozporu s tvrzením žalobce, že operaci zraněného kolene se dne [datum] podrobil za účelem odstranění bolestí a potíží s hybností, které v koleni od úrazu pociťoval, že historické problémy s kolenem byly před úrazem vyléčeny a nijak ho neomezovaly, a že významné problémy nastaly ihned po pracovním úrazu z [datum]. Tato tvrzení nenachází oporu v