16 CO 27/2022-135 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce podal dne [datum] u soudu prvního stupně žalobu, ve které se (ve znění oprav a doplnění) domáhal proti svému otci (žalovanému) zvýšení výživného, které bylo naposledy upraveno rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve výši 1 800 Kč měsíčně. Původně se domáhal zvýšení na 2 800 Kč měsíčně zpětně od [datum], což odůvodnil tím, že od poslední úpravy výživného uplynulo 9 let a od té doby se jeho poměry změnily. V době poslední úpravy byl žalobce žákem základní školy, v době podání žaloby byl studentem [název školy] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec]. Ve společné domácnosti nadále žije s matkou, která je nezaměstnaná a jejímž jediným příjmem je částečný invalidní důchod ve výši 6 285 Kč. Matka hradí veškeré jeho výdaje spojené se studiem, včetně potřeb nezbytných k živobytí (cca 6 000 Kč měsíčně). Žalobce se věnuje závodnímu tanci a měsíčně platí 500 Kč. 2. Žalobce v průběhu řízení zvýšil svůj nárok na částku 6 000 Kč (podáním ze dne [datum]), a to rovněž od [datum], což odůvodnil pracovním poměrem otce u [zaměstnavatel] [obec], ve kterém dosahoval příjmů umožňujícím mu takové výživné platit. Usnesením vyhlášeným u jednání dne [datum] soud prvního stupně změnu žaloby připustil. 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Tvrdil, že od [měsíc] [rok] do [datum] byl uchazečem o zaměstnání, od [datum] je zaměstnancem [zaměstnavatel] [obec] (vyjádření je z [měsíc] [rok]). Bydlí u otce v domku, vlastní 19 let starý osobní automobil a 11 let starý motocykl, jinak nic nevlastní. Jeho příjem ze zaměstnání činí 26 tisíc Kč, z toho platil dvojí výživné ve výši 4 100 Kč a splácel dluh, který mu vznikl, když byl uchazečem o zaměstnání. Má výdaje na bydlení, stravu a poplatky zhruba 15 000 Kč měsíčně. Od [datum] je na nemocenské, prodělal COVID 19 s těžkým průběhem a následky a ještě se doléčuje. U jednání doplnil, že má zvýšené výdaje na léky (max. 300 Kč měsíčně), každý rok nakupuje dřevo, kterým topí, což stojí 9 000 až 10 000 Kč. V době poslední úpravy výživného měl ještě 2 další vyživovací povinnosti k [jméno] a [jméno], k [jméno] to už skončilo dávno, na [jméno] přestal platit v [měsíc] [rok], když zjistil, že odešla ze školy a nedokončila ji. 4. Soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví rozhodl o zvýšení výživného od [datum] na částku 2 300 Kč měsíčně a na dobu od [datum] do [datum] na částku 3 500 Kč měsíčně (I.), ve zbytku žalobu zamítl (II.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci nedoplatek na výživném ve výši 54 467 Kč vzniklý jeho zpětným zvýšením za dobu od [datum] do [datum] ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, počínaje prvním dnem v měsíci následujícím po doručení rozsudku žalovanému a dále vždy spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek (III.), dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (IV.) a že se České republice – Okresnímu soudu v Opavě právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (V.). 5. Po skutkové stránce dospěl soud prvního stupně podle odůvodnění rozsudku k závěru, že žalobce je synem žalovaného a výživné bylo naposledy soudem stanoveno ve výši 1 800 Kč měsíčně s účinností od [datum]. V té době byl tehdy ještě nezletilý žalobce žákem 1. třídy základní školy, žil ve společné domácnosti s matkou [jméno] [příjmení] v pronajatém bytě v [obec]. Matka žalobce měla vyživovací povinnost pouze k žalobci, v [měsíc] [rok] utrpěla úraz ruky, následně jí byl přiznán částečný invalidní důchod ve výši 4 200 Kč měsíčně. Žalovaný měl v té době kromě žalobce 2 další vyživovací povinnosti, a to k dcerám [jméno] a [jméno], kterým platil výživné po 1 500 Kč a 1 800 Kč měsíčně. Při rozhodování soud tehdy vycházel z průměrného měsíčního příjmu žalovaného 14 419 Kč. K aktuálním poměrům žalobce soud dále zjistil, že žalobce po ukončení základní školy začal od [datum] studovat na Střední škole [anonymizována tři slova] v [obec] v denním studiu. Ve školním roce 2019 /2020 přestoupil na [název školy] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována tři slova] v [obec], protože se s matkou přestěhovali z [obec] do [obec], kde bydlí i s prarodiči z matčiny strany v rodinném domě, ve kterém jsou 2 bytové jednotky. Matka mu měsíčně posílá částku 1 500 Kč. Ve studiu žalobce řádně pokračuje, ve školním roce 2021 /2022 je studentem 4. ročníku a v tomto školním roce by měl studium ukončit maturitní zkouškou. Matka má stále vyživovací povinnost pouze k žalobci. Žalobce nemá žádný vlastní příjem s výjimkou přivýdělku na letních brigádách, má výdaje v souvislosti se studiem a dále i v souvislosti se svými zájmy, když se věnuje závodnímu tanci. K poměrům žalovaného soud zjistil, že žije nadále sám v rodinném domě svého otce, má výdaje na provoz domu, například na nákup dříví, kterým topí, platby SIPO, každý měsíc má doplatky na léky, řádově se jedná o stokoruny. Žalovaný byl do [datum] zaměstnán u [zaměstnavatel] [anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem 15 073 Kč, pracoval jako řidič autobusu, neměl dobré pracovní hodnocení, pracovní poměr ukončil dohodou. Žalovaný podal u soudu návrh na zrušení výživného, soud jeho návrh rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum], zamítl, když uzavřel, že v případě řádné pracovní morálky mohl být žalovaný u této společnosti zaměstnán i nadále. Žalovaný byl dále od [datum] do [datum] v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, přitom od [datum] do [datum] pracoval na základě dohody o provedení práce pro [titul] [jméno] [příjmení], u kterého byl zaměstnán v době od [datum] do [datum], zaměstnání ukončil sám, bez vážného důvodu. V době od [datum] do [datum] byl žalovaný opět v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, práci si našel sám. Dle sdělení úřadu práce od ledna 2017 neměl žalovaný nárok na podporu v nezaměstnanosti. Od [datum] do [datum] byl žalovaný opět zaměstnán u [titul] [jméno] [příjmení], ukončil zaměstnání dohodou, od [datum] do [datum] pak byl opět v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Rozhodný výdělek u zaměstnavatele [titul] [jméno] [příjmení] činil 11 057 Kč. Od [datum] do [datum] byl žalovaný zaměstnán u [anonymizováno] [právnická osoba], [obec] (do [datum] [právnická osoba]), jako řidič autobusu, byl výborně pracovně hodnocen, jeho průměrný čistý měsíční příjem za dobu od 06/ 2019 do 12/ 2019 činil 41 511,50 Kč, v tomto období vykazoval řadu přesčasových hodin, dále pobíral cestovní náhrady cca 1 400 Kč - 1 800 Kč měsíčně. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za dobu od [období] - [období] činil 29 487 Kč a i v tomto období vykazoval přesčasové hodiny, avšak ne v takové míře jako v předchozím období, dále pobíral cestovní náhrady cca 1 000 Kč - 2 000 Kč měsíčně. Za dobu od [období] [rok] [období] [anonymizováno] [rok] činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 23 723,70 Kč, a to včetně dávek v pracovní neschopnosti, které mu byly vyplaceny za období od [datum] do [datum]. Co se týká přesčasových hodin, tak v tomto období měl žalovaný pouze 2,18 přesčasových hodin v měsíci lednu 2021. V období od [období] [rok] do [období] [rok] pobíral žalovaný dále cestovní náhrady v rozpětí 180 Kč - 2 090 Kč měsíčně. Z lékařské zprávy soud dále zjistil, že žalovaný byl ode dne [datum] do [datum] v dočasné pracovní neschopnosti. Pracovní poměr ukončil žalovaný dohodou ke dni [datum] z důvodu odchodu do předčasného starobního důchodu, který mu byl přiznán ke dni [datum] ve výši 9 326 Kč. 6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením, v jehož rámci porovnal poměry, ze kterých se vycházelo při poslední úpravě výživného se současnými poměry, a to jak na straně žalobce, tak na straně žalovaného, přihlédl také k v mezidobí vydaným rozsudkům č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o zamítnutí návrhu žalovaného na zrušení vyživovací povinnosti a dospěl k závěru, že se poměry změnily jak na straně žalobce, tak žalovaného. U žalovaného soud zohlednil především, že ukončením pracovního poměru u [právnická osoba] s. r. o. k [datum] se žalovaný bez důležitého důvodu vzdal zaměstnání u svého zaměstnavatele, proto podle § 913 odst. 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) pro období od [datum] do [datum] vycházel z tzv. výdělečné potenciality žalovaného, neboť žalovaný by dle sdělení tehdejšího zaměstnavatele mohl být za podmínky řádného plnění pracovních povinností zaměstnán na stejné pozici jako do doby ukončení pracovního poměru a dosahoval by stejných výdělků i nadále. V září [rok] žalobce nastoupil na střední školu a jeho potřeby se tak nepochybně zvýšily, proto soud zvýšil za období od [datum] do [datum] výživné o částku 500 Kč měsíčně. Pro období od [datum] pak prvostupňový soud zohlednil zejména nové zaměstnání žalovaného u [právnická osoba] a vzhledem k prokázanému zvýšení příjmů žalovaného od [datum] zvýšil výživné v období od [datum] do [datum] o dalších 1 200 Kč měsíčně. Soud zohlednil také odpadnutí před