69 CO 219/2021-340 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud zamítl žalobu na určení, že vlastníkem nemovitostí p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], jiná stavba a pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, a pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, vše zapsáno pro k. ú. [část obce] a [územní celek] na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobkyně (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18.048,36 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. V důvodech podaného odvolání uvedla, že žaloba byla podána s tím, že žalobkyně pouze náhodou [datum] zjistila, že je vedeno vkladové řízení ohledně zápisu vlastnického práva sporných nemovitostí na žalovanou, kdy vlastnické právo na žalovanou přejít nemohlo. Exekutor nedodržel zákonem předepsaný postup, kdy provedl prodej nemovitostí pro pohledávku ve výši 8.167,50 Kč, ačkoliv žalobkyně disponovala peněžními prostředky na účtu a motorovými vozidly, z nichž mohla být pohledávka uspokojena. Takový postup je zcela zjevně nepřiměřený a nezákonný. Předmětem exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo vymožení pohledávky [právnická osoba], sanitární systémy, s. r. o. v částce 8.167,50 Kč, kdy však dle exekučního spisu byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zvolen způsob exekuce prodejem nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, hodnota které je dvakrát tak vysoká, než je částka 1.380.000 Kč, za kterou byla nemovitá věc vydražena. Znalec ustanovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za účelem vyhotovení znaleckého posudku na nemovitou věc žalobkyni nikdy nekontaktoval. Žalobkyně působí na trhu dlouhá léta od roku 2002, je obecně známou stavební firmou. Kontakt na žalobkyni je dohledatelný na webových stránkách. Zvolený způsob exekuce pro pohledávku ve výši 8.167,50 Kč byl absolutně nepřiměřený. Za absurdní žalobkyně označila důvod, který soudní exekutor uvedl k odůvodnění způsobu provedení exekuce, že nebyl schopen dohledat účet žalobkyně, proto zvolil prodej nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně je podnikatelka, má od roku 2018 firemní účet vedený u [anonymizováno]. Žalobkyně vlastní několik motorových vozidel, vlastnictví je zjistitelné z registru vozidel. Exekutor je povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazku dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazku dlužníka dosaženo. Žalobkyně podala [datum] [anonymizováno] oznámení, které je předmětem prošetřování a šetření ze strany [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] hospodářské kriminality. [anonymizováno] prověřování, které probíhá, se týká i šetření [stát. instituce] ohledně možného komplotu s cílem přivodit sobě a třetí osobě (vydražiteli) majetkový prospěch, což je jasně uvedeno v doplnění [anonymizováno] oznámení ze dne [datum], které je součástí spisu. Soud prvního stupně opomenul fakt, že policejní šetření bylo činěno komplexně a netýká se jen možné [anonymizováno] činnosti soudního exekutora, ale i dalších subjektů, které se exekučního řízení účastnily, zejména dražby samotné. Judikatura dovodila, že je nepochybné, že jednání, které naplnilo skutkovou podstatu [anonymizováno] činu pletich proti dražbě prováděné v exekučním řízení, je protiprávní, neboť svým obsahem a účelem odporuje zákonům. Dopustil-li se takového jednání vydražitel (popřípadě někdo jiný v zájmu vydražitele), je odůvodněn závěr, že k porušení zákona došlo při provedení dražby a že porušení zákona bylo v příčinné souvislosti s udělením příklepu. Je třeba vzít v úvahu, že pletichy vydražitele (jiné osoby prováděné v zájmu vydražitele) při dražbě ovlivňují, nebo mohou zásadně ovlivnit výsledek dražby. Došlo-li při dražbě prováděné v exekučním řízení ze strany vydražitele (nebo někoho jinému v zájmu vydražitele) k pletichám, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu, nemůže být dražba, při níž k pletichám došlo, a která je proto v rozporu se zákonem, způsobilým podkladem pro udělení příklepu podle § 336j odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně, aniž by si trestní spis evidentně prostudoval, udělal zcela jasný závěr o výsledku trestního řízení, ačkoliv šetření je pouze na orgánech činných v [anonymizováno] řízení. Jednatel žalobkyně několikrát v průběhu let 2018 až 2020 reklamoval u správce systému datových schránek v souladu se zákonem, že se do datové schránky nelze přihlásit. Při reklamaci obdržel nové přístupové údaje a heslo, pak se sice šlo přihlásit, ale žádné zprávy se v datové schránce jako doručené nezobrazovaly. Pokud odesílatel vykazuje, že zpráva byla do datové schránky odeslána, nemá relevantní podklad, že zpráva byla adresátem vyzvednuta a že adresát se se zprávou seznámil. V období, kdy exekuce probíhala, měla žalobkyně opakovaně problémy s datovou schránkou, kdy ačkoliv měla nastaveno doručování oznámení o doručení nové datové zprávy, toto jí v kritickém období doručováno nebylo, což reklamovala v červnu a červenci 2020 na základě zjištění v katastru nemovitostí v květnu 2020. V období května 2019 bylo přihlášení do schránky sice možné, ale stránky zobrazovaly nula nových zpráv, což žalobkyně reklamovala. Další poruchu měla schránka mít v květnu 2017 z důvodů změny certifikačního protokolu, a rovněž v listopadu 2018, kdy nebylo možno se do schránky přihlásit. Schránka je plně funkční od července 2020. Byť Ministerstvo vnitra ČR podle zjištění okresního soudu uvedlo, že byla datová schránka funkční či byla zpřístupněna, to neznamená, že žalobkyně neměla skutečně komplikace se svou datovou schránkou. Ministerstvo vnitra ČR vede maximálně evidenci o objektivní funkčnosti datových schránek jednotlivých uživatelů datových schránek, kdy vychází z určitého harmonogramu výluk, ale už nikoliv o subjektivních komplikacích jednotlivých uživatelů. Z tohoto důvodu byl k důkazu žalobkyní navržen znalecký posudek z oboru informačních technologií, který by byl schopen se také oficiálně vyjádřit k tomu, zda mohla na straně žalobkyně existovat skutečně komplikace s datovou schránkou. Žalobkyně odmítla, že by v dané posuzované věci byla použitelná judikatura NS ČR, na kterou okresní soud v odůvodnění odkázal (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 20 Cdo 1943/2016). Situace je v dané věci odlišná, neboť v odkazovaném rozhodnutí se Nejvyšší soud zabývá jen otázkou nezákonnosti postupu soudního exekutora předcházející dražbě nemovité věci, avšak souběžně s žalobou probíhá trestní řízení, kdy předmětem stíhání je nejen soudní exekutor, ale také žalovaná, zda nebyl zpeněžením nemovité věci spáchán [anonymizováno] čin. Samotná dražba nemovité věci, včetně předcházejícího jednání nejen soudního exekutora, je předmětem trestního řízení. Předmětná judikatura se týká jen nezákonného postupu soudního exekutora, ale nikoliv trestné činnosti vydražitele. Veškeré tyto osoby jsou předmětem prověřování [stát. instituce] pro podezření ze spáchání úmyslné trestné činnosti. Žalobkyně namítá, že rozhodnutí soudu prvého stupně není správné, neboť soud rozhodl, aniž si prostudoval trestní spis a aniž provedl důkaz znaleckým posudkem z oboru informačních technologií. Dále soud prvního stupně aplikuje rozhodnutí NS ČR a Ústavního soudu, která se týkají pouze nezákonného postupu soudního exekutora. Žalobkyně žádala, aby krajský soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaná navrhla, aby věcně správný rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Opakovaná tvrzení týkající se nefunkčnosti datové schránky byla v řízení opakovaně přezkoumávána a vyvrácena zprávou Ministerstva vnitra, ke které byl přiložen komplex zpráv dokládající doručování do datové schránky žalobkyně. Nejde o krátké období, které se týká doručování. Jde o doručování platebního rozkazu a následných rozhodnutí vydaných v exekučním řízení. Subjektivní závady na straně žalobkyně nejsou pro posouzení této věci relevantní a žalobkyně skutečnosti týkající se doručování do její datové schránky nijak nedokládá. Správné je i právní posouzení věci, kdy žalobkyně tvrdí, ale nikterak nedokládá pletichy v rámci exekučního řízení a dražby. Jediným důvodem je, že žalobkyně řádně nepřebírala písemnosti. Skutečnost, že exekutor byl uznán kárně vinným nemá vliv na posouzení věci. 4. Odvolání žalobkyně je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, obsahuje i způsobilé odvolací důvody, především námitku o tom, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§ 205 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení jemu předcházející podle § 206 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace rozhodl, že odvolání žalobkyně důvodné není. 5. [ulice] odvolací námitkou žalobkyně je, že skutkový