71 CO 242/2018-231 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 1.000.000 Kč pro žalobkyni a) a částky 500.000 Kč pro žalobkyni b) (odstavec I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že při dopravní nehodě dne [datum] byl usmrcen [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně a) a otec žalobkyně b). Dopravní nehodu zavinil zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] a za tento skutek byl pravomocně odsouzen pro přečin usmrcení z nedbalosti. Žalobkyně a) žila se zemřelým ve společné domácnosti jako manželé po dobu 41 let a z manželství pochází 3 děti. Trvala mezi nimi pevná citová vazba, společně podporovali finančně své děti. Po nehodě se nemohla starat o svou matku, která se krátce před tím k nim nastěhovala. Rovněž žalobkyně b) měla ke svému otci pevný citový vztah, až do roku [rok] žila se svými rodiči ve společné domácnosti. Smrt [jméno] [příjmení] narušila jejich rodinný život. Po dopravní nehodě se obě léčí u odborníka z důvodu psychických potíží, kdy u žalobkyně a) přetrvává [zdravotní stav] [anonymizována čtyři slova], její stav se zhoršuje v obdobích spojených se vzpomínkami na zemřelého manžela. Žalobkyně se léčila v psychiatrické ambulanci od roku [rok], její stav se výrazně zhoršil po rodinné tragédii, kvalita jejího života je snížená, deprese je nehluboká, ale přešla do stavu chronicity s nejistou prognózou. Z těchto, jakož i finančních důvodů, ukončila studium vysoké školy po absolvování bakalářských zkoušek. Z důvodu pobytu matky v jejich domácnosti bezmála 2 roky po nehodě, došlo k rozporům v jejich manželství, které je v současné době před rozvodem. 3. S ohledem na dobu, kdy došlo k dopravní nehodě, posoudil okresní soud nárok žalobkyň po právní stránce dle ust. § 11 a 13 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Dovodil pasivní legitimaci žalované, která k realizaci své činnosti použila svého zaměstnance [jméno] [příjmení], který se dopustil nedbalostního přečinu usmrcení. Občanskoprávní sankce dle ust. § 13 obč. zák. postihuje samotnou právnickou osobu. Dle ust. § 444 odst. 3 obč. zák. přiznal zákon pozůstalým rodinným příslušníkům jednorázovou paušální náhradu za usmrcení osoby blízké, a to v případě žalobkyň ve výši 240.000 Kč každé z nich. Přestože Ústavní soud připustil možnost přiznání náhrady nemajetkové újmy v rámci ochrany osobnosti nad rámec jednorázového odškodného, dospěl okresní soud k závěru, že na straně žalobkyň se nejedná o případ zásahu od osobnostní sféry v takové míře se vymykající obdobným případům, že by se zákonné jednorázové odškodné jevilo jako nedostatečné. 4. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání obě žalobkyně a navrhovaly jeho zrušení a vrácení okresnímu soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí, popř. jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno. Namítaly, že okresní soud neprovedl navrhovaný důkaz vypracováním znaleckého posudku k posouzení dopadu úmrtí [jméno] [příjmení] na duševní stav žalobkyň. Okresní soud rovněž nehodnotil navrhovaný důkaz posudkem o invaliditě žalobkyně b), kterým mělo být prokázáno, že duševní otřes, který utrpěla v souvislosti se smrtí svého otce, se stal příčinou její invalidity. Nesouhlasily se závěrem, že zde nejsou podmínky pro přiznání nemajetkové újmy nad rámec vyplacené paušální náhrady dle ust. § 444 odst. 3 obč. zák. V této souvislosti poukazovaly na kvalitu vzájemného vztahu žalobkyň a zemřelého, délku společného soužití, citové vazby, vzájemnou pomoc a oporu, jakož i finanční podporu. U obou žalobkyň přerostla psychická bolest do duševního onemocnění. Dále poukazovaly na míru zavinění škůdce, nečekanost úmrtí a jeho způsob a vážné narušení manželství žalobkyně b). 5. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku jako věcně správného. Souhlasila se závěrem okresního soudu o nemožnosti aplikace ust. § 3079 odst. 2 o. z., jakož i závěrem o nedůvodnosti přiznání nároku žalobkyň nad rámec vyplacené jednorázové náhrady dle ust. § 444 odst. 3 obč. zák. Rozsudek obsahuje skutková zjištění z jednotlivých provedených důkazů s tím, že jednotlivé důkazy jsou v občanskoprávním řízení prováděny k prokázání určitého tvrzení. Pokud žalobkyně ani netvrdily rozhodné skutečnosti pro přiznání uplatňovaného nároku, nebylo namístě provádět další dokazování. Poukazoval rovněž na rozdílné okolnosti dané věci a skutkových okolností řešených v ústavním nálezu, na který žalobkyně odkazovaly a ze kterého tak nelze vycházet v této věci. 6. Žalovaná podala odvolání do odstavce II. výroku rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, když nesouhlasila s aplikací ust. § 150 o. s. ř. Žalobkyně obdržely významné finanční částky v souvislosti s tragickou událostí, které okresní soud žádným způsobem nezohlednil a nepřihlédl k dalším skutečnostem týkajícím se jejich majetkových poměrů. Poukazoval na další soudní spory mezi účastníky, kde soudy vždy rozhodovaly dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. dle procesního úspěchu ve věci. 7. Ve věci odvolací soud rozhodl rozsudkem ze dne 29. října 2018, č. j. 71 Co 242/2018-82 tak, že rozsudek okresního soudu ve vztahu k žalobkyni a) ohledně částky 200.000 Kč a k žalobkyni b) ohledně částky 60.000 Kč změnil tak, že žalovanou zavázal k zaplacení těchto částek. Ve zbývající části rozsudek okresního soudu potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. 8. Na základě dovolání, které podali oba účastníci, Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2021, č. j. 25 Cdo 2315/2019-141 rozhodl tak, že rozsudek odvolacího soudu ve výroku I. v části, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a ve výrocích II. a III. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání žalované proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu, ve kterém byl rozsudek soudu prvního stupně změněn a ve výroku II. o náhradě nákladů řízení, odmítl. Nejvyšší soud uvedl, že odvolací soud dostatečně nevyložil, jaká kritéria při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy zohlednil a jak se podílela na určení konečné výše relutární náhrady. Tento nedostatek způsobuje, že nelze dostát zásadě proporcionality. Tímto se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího i Ústavního soudu. 9. Předmětem odvolacího řízení tak nadále zůstává nárok žalobkyně a) na zaplacení částky 800.000 Kč a žalobkyně b) na zaplacení částky 440.000 Kč. Částka 200.000 Kč pro žalobkyni a) a 60.000 Kč pro žalobkyni b) byla pravomocně přiznána rozsudkem odvolacího soudu ze dne 29. října 2018, č. j. 71 Co 242/2018-82. 10. Odvolací soud opětovně přezkoumal napadený rozsudek ve zbývající napadené části s přihlédnutím k závěrům uvedeným v rozsudku Nejvyššího soudu, kterými je vázán. Po doplnění dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyň je důvodné pouze částečně. 11. U jednání odvolacího soudu žalobkyně b) uvedla, že bydlela s prvním manželem v domě jeho rodičů, společně stavěli dům. Asi půl roku před rozvodem se přestěhovala ke svým rodičům, kde bydlela až do roku [rok]. Později tam bydlela společně s druhým manželem. Minimálně od počátku roku [rok] bydleli společně v domě v [anonymizováno]. Při rozvodu s druhým manželem neuváděla žádné problémy, které by souvisely s úmrtím jejího otce. 12. Z lékařské zprávy psychiatra [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se u něj léčí obě žalobkyně. Žalobkyně a) je u něj léčena od [datum] pro depresivní reakci po tragickém úmrtí manžela, se kterým byla 41 let. Při prvním vyšetření byla zřetelně depresivní, byla nasazena antidepresivní medikace, která byla postupně navyšována. Byla prováděna psychoterapie. K nepatrnému ústupu potíží dochází po měsíci, ale dosud se nepodařilo dosáhnout její normy při medikaci. K opakovanému přechodnému zhoršování stavu dochází v určitých obdobích spojených se vzpomínkami (vánoční svátky, výročí apod.). Jedná se o [zdravotní stav] [anonymizována čtyři slova] s výkyvy v průběhu roku. 13. Žalobkyně b) je léčena v ambulanci od roku [rok] pro [zdravotní stav] [anonymizována dvě slova], kterou se díky léčení podařilo uzdravit s občasnými výkyvy. Po rodinné tragédii na kontrole dne [datum] dochází k výraznému zhoršení, byla navýšena antidepresivní medikace. Sociální fungování není výrazně narušeno, kvalita života je snížena. Situace je komplikována vleklým rozvodem a problémy kolem majetku. Další prognóza je nejistá. 14. Z posudku o invaliditě žalované b) bylo zjištěno, že její invalidita vznikla dne [datum], jde o invaliditu I. stupně. Ve zhodnocení je uvedeno, že pokles pracovní schopnosti je dán depresivitou, která je sledována od roku [rok] s progresí po úmrtí otce v roce [rok]. Nezvládá běžnou činnost doma, potíže s manželem, který pije a je na ni hrubý. Její stav je hodnocen jako středně těžký pro chronifikaci. 15. Ze spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 17 C 111/2017 bylo zjištěno, že v tomto řízení bylo rozvedeno první manželství žalobkyně b). V průběhu řízení manželé uvedli, že se žalobkyně b) počátkem roku 2007 po vzájemných pr