71 CO 315/2021-203 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud vyhověl žalobě a zavázal oba žalované společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (odstavec I. výroku) a náklady řízení ve výši 3.000 Kč (odstavec II. výroku). Okresní soud dále přiznal ustanovenému zástupci žalobkyně odměnu ve výši 28.483,40 Kč (odstavec III. výroku) a zavázal žalované společně a nerozdílně zaplatit náklady státu, které budou vyčísleny v samostatném usnesení (odstavec IV. výroku). 2. Okresní soud vyhověl žalobě se zjištěním, že mezi žalobkyní a žalovaným 1) byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo. Zálohu z této smlouvy ve výši 30.000 Kč uhradila žalobkyně dne 3. 11. 2017 žalovanému 2). Oba žalovaní pracovali na předmětu díla společně. Jedná se o bratry, kteří sice mají různá jména, IČO, adresu a číslo účtu, ale společně pracují 17 let a mají společné webové stránky. Z toho může běžný občan dovodit, že navenek působí jako stejný subjekt, a pokud žalovaný 2) převzal od žalobkyně peníze a spolu s žalovaným 1) pracoval na domě žalobkyně, lze mít za to, e si zálohu mezi sebou rozdělili blíže nespecifikovaným způsobem. K zániku smlouvy došlo odstoupením žalobkyně dne 12. 1. 2018. Žalovaní jsou tak povinni vrátit žalobkyni zaplacenou zálohu. Samotné dílo bylo ze strany žalovaných provedeno nedostatečně a nekvalitně a zaplacená záloha neodpovídá rozsahu nakoupeného materiálu. 3. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání oba žalovaní. Z obsahu odvolání obou žalovaných vyplývá, že toto odvolání směrují pouze do výroku, kterým byla přiznána částka 30.000 Kč a do výroků souvisejících, tj. o nákladech řízení. Odstavec III. výroku, kterým byla přiznána odměna ustanovenému zástupci, tak není napaden odvoláním a nabyl právní moci. 4. Žalovaný 1) namítal, že od žalobkyně nikdy žádnou částku nedostal a proto neví, proč by jí měl žalobkyni vracet. Tuto obdržel jeho bratr, žalovaný 2), který toto ani nepopíral. Nebyl to on, kdo neplnil podmínky smlouvy uzavřené mezi ním a žalobkyní, ale naopak samotná žalobkyně, která mu neuhradila zálohu na nákup materiálu. Z tohoto důvodu nebyly zahájeny sjednané práce a uzavřenou smlouvu považuje za neplatnou. Zálohu mohla žalobkyně uhradit hotově prostřednictvím příjmového dokladu nebo převodem na účet, jehož číslo je uvedeno na dokladech, popř. na webových stránkách. Na stavbě pracoval, protože se žalobkyně dohodla na provedení prací později s žalovaným 2), se kterým si vzájemně vypomáhají. 5. Žalovaný 2) namítal, že nesouhlasí s tím, kdo zakázku realizoval a podle kterého ujednání se pracovalo. Nesouhlasí s posuzováním neplatných smluv a nejasným zkoumáním ústních dohod. Soud nebral zřetel na nesrovnalosti výpovědí svědků, kdy měl vlastně na stavbě pracovat. Nesouhlasil rovněž s vypracovaným znaleckým posudkem. 6. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku jako věcně správného. 7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek dle ust. § 212 věty prvé a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 1) není důvodné a jsou zde podmínky pro potvrzení rozsudku v této části. Ve vztahu k žalovanému 2) dospěl odvolací soud k závěru, že zde jsou podmínky pro změnu napadeného rozsudku, avšak z jiných důvodů, než namítal žalovaný 2) ve svém odvolání. 8. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení. 9. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Ve vztahu k žalovanému 1) souhlasí odvolací soud i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje. 10. Okresní soud správně uzavřel, že mezi žalovaným 1) a žalobkyní došlo dne [datum] k platnému uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem byl nátěr fasády silikonovou barvou dle uvedeného postupu a odvoz vzniklého odpadu. Sjednaná cena měla být uhrazena zálohovou platbou na pokrytí materiálu před zahájením díla a doplatkem za práci po ukončení díla, a to na základě řádně vystavených dokladů zhotovitelem. Termín díla byl sjednán od 12. do 19. 9. 2017. Tvrzení žalovaného 1), že smlouva zanikla nezaplacením zálohy ze strany žalobkyně před sjednaným termínem plnění, zde nemůže obstát, když v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný 1) sdělil žalobkyni v této době, v jaké výši a jakým způsobem má být záloha uhrazena. Pokud by neuhrazení zálohy bylo porušením sjednané smlouvy, mohla by být tato skutečnost maximálně důvodem pro odstoupení od smlouvy dle ust. § 2002 o. z. Toto však nebylo ze strany žalovaného 1) v průběhu řízení tvrzeno. Za této situaci je nutno hledět na uzavřenou smlouvu o dílo jako na platně uzavřenou. 11. O tom, že žalovaný 1) považoval uzavřenou smlouvu za nadále platně uzavřenou, svědčí i jeho následné chování v průběhu provádění díla. S žalobkyní, popř. s jejím zástupcem [titul] [příjmení] vedl e-mailovou korespondenci, ve které vystupoval jako zhotovitel díla. Žalobkyni oznamoval důvod přerušení zhotovení díla, požadoval doložení plné moci zástupce žalobkyně a odvolával se na smluvní vztah, nesouhlasil s odstraněním oblepení rodinného domu foliemi s tím, že toto bylo součástí uzavřené smlouvy a výslovně uvedl, že jako zhotovitel nesouhlasí se změnami, které navrhovala žalobkyně. Z chování žalovaného 1) tak vyplývá, že se nadále cítil být vázán uzavřenou smlouvou a touto se ve vztahu k žalobkyni řídil. 12. K zániku uzavřené smlouvy o dílo došlo až odstoupením žalobkyně od smlouvy přípisem ze dne 12. 1. 2018. Žalovaný svým přípisem ze dne 1. 1. 2019 toto odstoupení akceptoval s tím, že opět dal najevo vzájemnou spolupráci s žalovaným 2), když byl podrobně seznámen s dříve zaslaným odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně. 13. Dle ust. § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. 14. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotřeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Odstoupením žalobkyně došlo k zániku uzavřené smlouvy o dílo a žalobkyně má právo požadovat po žalovaném 1) dle ust. § 2993 o. z. zaplacenou částku z titulu zálohy ve výši 30.000 Kč. Z tohoto ustanovení vyplývá, že vzájemnou podmíněnost plnění již není nutno vyjadřovat přímo v žalobě, ale soud se jí zabývá pouze tehdy, pokud je ze strany žalovaného řádně uplatněna. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný 1) v průběhu řízení nevznesl řádně námitku vzájemného plnění a okresní soud tak správně rozhodl toliko o vrácení plnění žalobkyně z titulu zrušené smlouvy. 16. Pokud se týká námitky žalovaného 1), že mu nikdy částka 30.000 Kč nebyla ze strany žalobkyně uhrazena, tuto neshledal odvolací soud důvodnou. V řízení bylo zjištěno, že záloha byla ze strany žalobkyně uhrazena na základě předložené faktury. Žalobkyni nelze klást k tíži, že uvedena faktura byla vystavena na jméno a IČO žalovaného 2), když z jednání obou žalovaných lze dovodit, že žalovaný 2) jednal v zastoupení žalovaného 1). Oba žalovaní v průběhu celého jednání shodně uváděli, že přestože mají rozdílná jména a IČO, společně dlouhodobě spolupracují, vypomáhají si, realizují zakázky tak, jako tomu bylo u žalobkyně. Tvrzení žalovaných, že mělo dojít k uzavření další, obsahem totožné, smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovaným 2), bylo v řízení vyvráceno, a to samotným jednáním žalovaných. Žalobkyně uzavření nové smlouvy od počátku popírala, dříve uzavřená písemná smlouva nebyla řádně ukončena a zcela oprávněně měla za to, že zálohu hradí dle písemné smlouvy o dílo uzavřené s žalovaným 1). Ostatně byl to právě žalovaný 1), který nadále v e-mailové korespondenci vystupoval jako zhotovitel díla a takto reagoval na požadavky a přípisy žalobkyně, popř. jejího zástupce. Toto jednání vyvrací účelové tvrzení žalovaných, že mělo dojít k uzavření další smlouvy. Záloha zaplacená ze strany žalobkyně tak byla hrazena v souvislosti s písemně uzavřenou smlouvou, a to žalovanému 1) prostřednictvím žalovaného 2). Skutečnost, jak bylo s touto částkou dále naloženo, je zcela bezpředmětná, když toto bylo předmětem dohody mezi žalovanými, kterou žalobkyně nemohla žádným způsobem ovlivnit. Samotná skutečnost, že tuto částku má žalovaný 2) vedenou ve svém účetnictví, není důkazem toho, že byla mezi ním a žalobkyní uzavřena jakákoliv nová smlouva. To, jakým způsobem bylo se zaplacenou zálohou naloženo, je výsledkem dohody mezi žalovanými, ať už z důvodu vzájemné spolupráce nebo z jakýchkoliv jiných důvodů. 17. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně plnila částku 30.000 Kč z titulu písemně uzavřené smlo