75 CO 318/2021-173 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 700 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 17. 6. 2015 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 1.200 Kč (výrok I.), a dále povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2.800 Kč. 2. Okresní soud uzavřel, že žalobou podanou u okresního soudu dne 1. 4. 2016 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že spolu dne [datum] uzavřely ústně smlouvu o přepravě, na základě které měla žalobkyně dne 2. 4. 2015 pro žalovanou provést přepravu zboží. Při nakládce však bylo řidičům žalobkyně sděleno, že zboží není připraveno a přeprava se proto neuskutečnila. Žalobkyně se s žalovanou ústně dohodla na částce 700 EUR za marnou jízdu, kterou navrhla sama žalovaná a kterou žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že žalobkyně prostřednictvím své zaměstnankyně [jméno] [příjmení] s žalovanou prostřednictvím jejího jednatele [jméno] [příjmení] ústně telefonicky uzavřeli smlouvu o přepravě, objednávku přepravy zaslala žalovaná žalobkyni následně též e-mailem ze dne [datum]. Žalobkyně obratem e-mailem příjem objednávky potvrdila. Podle uzavřené smlouvy o přepravě měla žalobkyně pro žalovanou dne [datum] provést přepravu zboží o váze 5.000 kg za sjednanou cenu přepravy ve výši 1.400 EUR z francouzského [anonymizováno] do slovenského [anonymizováno]. Řidiči žalobkyně se s vozidlem [registrační značka] na místo nakládky zboží dne [datum] v dopoledních hodinách dostavili, avšak předmětné zboží se zde nenacházelo, což [jméno] [příjmení] telefonicky potvrdil i [jméno] [příjmení]. Téhož dne se žalobkyně prostřednictvím své zaměstnankyně [jméno] [příjmení] s žalovanou prostřednictvím jejího jednatele [jméno] [příjmení] ústně po telefonu dohodli na tom, že žalovaná žalobkyni za marnou jízdu uhradí částku 700 EUR, kterou žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaná žalobkyni na tento dluh ani přes upomínky žalobkyně ničeho neuhradila. Z hlediska právního posouzení okresní soud uzavřel, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou dle uzavřené smlouvy o přepravě se řídí Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), uveřejněnou vyhláškou č. 11/1975 Sb. Okresní soud dovodil, že je soudem příslušným dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a určil rozhodným právem právo slovenské dle čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.) a věc tak posoudil podle zákona [číslo] obchodný zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2015 Okresní soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v celém rozsahu důvodná, když žalobkyně v průběhu řízení prokázala svá skutková tvrzení o uzavření ústní přepravní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou a následně taktéž ústní dohodu žalobkyně a žalované o tom, že žalovaná žalobkyni uhradí částku 700 EUR za marnou jízdu, když zboží, které mělo být dle smlouvy přepraveno, se na místě nakládky nenacházelo. Okresní soud hodnotil v řízení provedené důkazy včetně výpovědi svědků a uvěřil skutkové verzi žalobkyně, naopak se neztotožnil se skutkovou verzí žalované. 3. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná včasné odvolání a domáhala se jeho změny a zamítnutí žaloby žalobkyně v celém rozsahu. Podle odvolatelky skutková zjištění okresního soudu nemají oporu v provedeném dokazování a soud I. stupně nevyhodnotil provedené důkazy, co do jejich individuálního obsahu a vzájemné souvislosti řádně, zejména když nevzal v úvahu, že smlouvy o mezinárodní přepravě zboží se řídí obchodními zvyklostmi, které jsou neměnné, stálé a běžné ve všech evropských a dalších civilizovaných zemích a tyto obchodní zvyklosti mají povahu notoriety, kterou není nutno před soudem dokazovat. Těmito obchodními zvyklostmi je to, že smlouvy o mezinárodní přepravě zboží nejsou nikdy uzavírány pouze v ústní formě na základě telefonického rozhovoru, naprosto zásadním předpokladem pro řádné uzavření smlouvy jsou přesné podmínky přepravy, tedy přesná identifikace účastníků smlouvy, tedy jak identifikace zboží, tak identifikace místa nakládky a místa vykládky a rovněž i přesná identifikace užitých vozidel, popřípadě užitý kód konkrétní přepravy, který přiděluje objednatel. Tyto údaje mají totiž zásadní vliv na správné vyplnění nákladního listu (CMR), bez nějž pro dopravce nastává problém s legislativou státu, přes které je doprava uskutečňována, zejména s celními orgány a policejními orgány. Žalovaná své postupy při sjednávání zakázek soudu I. stupně podrobně popsala, protože sjednávání zakázek, zejména prostřednictvím zprostředkovatelských portálů je dynamické a účastníci do poslední chvíle vyhledávají a srovnávají ekonomicky nejvýhodnější varianty zakázky, resp. vytížení vozidel. Svědeckou výpověď Ing. [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně, a účastnickou výpověď R. [příjmení], jednatele žalobkyně, soud I. stupně považoval za věrohodné a postačující k prokázání ústní smlouvy o mezinárodní přepravě zboží, aniž by se vypořádal s rozpory v těchto výpovědích s ostatními v řízení provedenými důkazy, včetně důkazů předložených samotnou žalobkyní. Mobilní telefonní číslo jednatele žalované [jméno] [příjmení] je oficiálně uvedeno na webových stránkách žalované, na všech firemních dokumentech i v rámci prezentace, tudíž se nejedná o žádnou [anonymizováno] informaci. Pokud svědkyně [příjmení] [příjmení] tvrdila, že všechny náležitosti smlouvy o přepravě byly s [jméno] [příjmení] sjednány telefonicky, pak je s touto částí její výpovědi v rozporu e-mailová komunikace předložená v řízení žalobkyni v tom směru, že až zasláním objednávky v rámci e-mailové komunikace a potvrzením přijetí této objednávky měla být smlouva uzavřena. Tato část výpovědi Ing. [příjmení] je v rozporu s výpovědí [jméno] [příjmení], že žalovaná objednávky či návrhy smluv zasílala v té době prostřednictvím faxu. Z listiny, která má obsahovat e-mailovou komunikaci mezi účastníky a kterou předložila k provedení důkazu v řízení žalobkyně a soud z ní činil skutkové závěry, však nevyplývají skutečnosti, které za prokázané soud I. stupně vzal. Svědecká výpověď Ing. [příjmení] a účastnická výpověď R. [příjmení] jsou dále vyvráceny listinou nazvanou Smlouva o přepravě, kterou v řízení předložila žalobkyně a soud I. stupně z této listiny učinil skutkové závěry. Tato listina nebyla účastníky podepsána žádným způsobem. Žalovaná vyhotovení této listiny z její strany rozporovala, smlouvy a objednávky vystavovala v té době v počítačovém software„ Pohoda“, který na všech tiscích viditelně umisťuje svůj název, konkrétně text„ Ekonomický a informační systém [anonymizováno]“. Navíc z této listiny nevyplývají nezbytné skutečnosti pro řádné uzavření smlouvy o přepravě a následně uskutečnění přepravy. Jiné uvedení [registrační značka] vozidla může sice žalobkyní být považováno za překlep, ale správná [registrační značka] je elementárním identifikačním znakem pro uskutečnění přepravy a takovýto překlep v následných dokumentech by způsobil překážku při nakládce. Dále popis místa vykládky je naprosto nekonkrétní, není zde uvedena adresa ani konkrétní subjekt, kterému má být zboží doručeno. Navíc v té době byly obchodní podmínky žalované obsahově i rozsahově odlišné. Uvedenou listinu lze tak považovat za vyhotovenou žalobkyní účelově a skutečnost, že obsahuje i obchodní podmínky, které však žalovaná ve svých tiskopisech používala v roce 2019, neznamená, že autorem této listiny je žalovaná. Žalovaná navrhla k provedení důkazu listinu, a to objednávkou č. [anonymizováno] z [datum], kterou skutečně vystavila, a to na dodavatele [právnická osoba], kterou má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu I. stupně, a to výpověď Ing. [příjmení] a R. [příjmení], a listinných důkazů žalobkyní předložených. Náhrada za údajnou marnou jízdu ve výši 700 EUR měla být uzavřena rovněž telefonicky, jak tvrdila Ing. [příjmení], což žalovaná rozporovala. I náhrada za tzv. marný nájezd je v oboru autodopravy obvyklá, má uznávané obchodní zvyklosti a vždy je taková náhrada poskytnuta na základě vzájemné dohody, jejíž výše z žádné zvyklosti ani právního předpisu nevyplývá např. v procentuální výši. Náhrada se individuálně kalkuluje dle tzv. prázdných kilometrů a čekací doby na nakládce a možností a schopností přepravce si zajistit náhradní přepravu či vytížení vozidla přejetím vozidla do místa náhradní nakládky. Nebyla-li vůbec sjednána smlouva o přepravě nepřichází náhrada za marný nájezd v úvahu. Tvrzení žalobkyně a výše zmíněné výpovědi jsou v rozporu s obchodními zvyklostmi a sjednání náhrady za marnou jízdu neprokazují. 4. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně nevyjádřila, v průběhu jednání odvolacího soudu navrhla potvrzení rozsudku okresního so