75 CO 35/2022-132 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.660 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7.692 Kč, úroku z prodlení z částky 31.022 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], úroku z prodlení z částky 29.352 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], úroku z prodlení z částky 21.660 Kč ve výši 1,75 % ročně od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení z částky 7.692 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, částky 4.866,29 Kč a úroku ve výši 75,95 % ročně z částky 24.912,20 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 96.192 Kč, žalobu žalobkyně zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyně v řízení prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když poukázal na doklady o příjmech žalovaného a jeho prohlášení o příjmech a výdajích. Ujednání o výši úroků však okresní soud posoudil jako rozporné s dobrými mravy, což způsobuje jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ujednaná výše úroku 75,95 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání, když vycházel z okresním soudem zjištěné horní hranice úrokových sazeb obdobných úvěrů ve výši maximálně [anonymizováno] ročně. Tato neplatnost pak dle ustanovení § 576 o. z. způsobila neplatnost celé smlouvy, když nelze předpokládat, že by žalobkyně uzavřela smlouvu bez neplatného ujednání o výši úroků. Nároky z této neplatné smlouvy tedy okresní soud vypořádal dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy a uzavřel, že žalovaný na úvěr ve výši 25.000 Kč uhradil částku 3.340 Kč a nadále tak žalobkyni dluží částku 21.660 Kč (25.000 Kč – 3.340 Kč). Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 21.660 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum], když předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum] a dle ustanovení § 573 o. z. se tak má za to, že došla třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum], prodlení žalovaného pak nastalo dne [datum], když lhůta k plnění byla stanovena jako neprodlená. Ve zbytku pak okresní soud žalobu žalobkyně zamítl. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II. co do částky 4.650,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.650,20 Kč od [datum] do zaplacení, částky 4.866,29 Kč a úroku ve výši 20 % ročně z částky 24.912,20 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 96.192 Kč, a proti výroku III., podala včasné odvolání žalobkyně, která se domáhala jeho změny tak, že bude žalobě v této části vyhověno. V odvolání žalobkyně uvedla, že úrok byl sjednán v zákonných limitech, když žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěrů a v této sféře je naprosto běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, neboť je třeba zhodnotit vyšší rizikovost. Dále žalobkyně uvedla, že dle Databáze časových řad [příjmení], o které však uvedla, že nepodává přesné informace, činila nejvyšší sazba úroků u úvěrů z kreditních karet [anonymizováno] ročně a sjednaná sazba [anonymizováno] tedy činí pouze 3,16 násobek této nejvyšší sazby. Smlouvu považuje žalobkyně za platnou, když je třeba vycházet ze zásad pacta sunt servanda a in favorem negotii. Dále žalobkyně poukázala na to, že na ujednání o úrocích nelze aplikovat ustanovení § 1813 o. z., když s konkrétní výší úroku byl žalovaný seznámen v předsmluvním formuláři, ve smlouvě i v oznámení o schválení úvěru, a to jasně a srozumitelně. Ustanovení § 1813 o. z. tedy na dohodu o úrocích použít nelze a mohlo by být aplikováno maximálně ustanovení § 577 o. z. o nezákonném množstevním určení a možnosti soudu je změnit. Dále žalobkyně uzavřela, že úrok nemůže být sjednán v rozporu s dobrými mravy, když o. z. zná neúměrné zkrácení dle ustanovení § 1793 o. z., kterého se však musí žalovaný dovolat, což se nestalo. Navíc, i pokud by odvolací soud přisvědčil názoru o neplatnosti ujednání o úrocích, musí být žalobkyni přiznány dle ustanovení § 2395 a § 1802 o. z. alespoň obvyklé úroky požadované za úvěry bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Úroková sazba by tak měla být přiznána v celém rozsahu, žalobkyně však požaduje jen úrokovou sazbu 20 % ročně. Pokud jde o smluvní pokuty a náklady související s prodlením dlužníka, tak tyto žalobkyně požaduje v zákonem o spotřebitelském úvěru přípustné výši a kumulace smluvní pokuty a úroku z prodlení není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dále žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu o neplatnosti celé smlouvy, když dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, je ujednání o výši úroku oddělitelné od zbytku smlouvy o úvěru. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, uvedla, že tato se odvíjí od soudem přiznané jistiny, nikoliv od přiznaných úroků, které jsou příslušenstvím. Dále pak žalobkyně poukázala i na to, že dle § 3002 o. z. má žalobkyně nárok na obvyklý úrok za užívání finančních prostředků i v případě vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení. 4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy v napadené části výroku II. a ve výroku III., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 29.352 Kč (tj. 24.912 Kč jistina, 4.711,85 Kč úrok přirostlý do zesplatnění, když dle obsahu žaloby je i s ohledem na platbu po zesplatnění požadována pouze částka 3.041,80 Kč, 998 Kč smluvní pokuta dle bodu 6.1 smlouvy za prodlení se splátkami, 400 Kč náhrada nákladů v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2 smlouvy) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.022 Kč od [datum] do [datum] ve výši 439,48 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29.352 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 4.866,29 Kč (tj. smluvní pokuta 0,1 % denně z částky 29.624,05 Kč od [datum] do [datum] a z částky 27.954,05 Kč od [datum] do [datum]) a úroku ve výši [anonymizováno] ročně z částky 24.912,20 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 96.192 Kč, a to z titulu nedoplatků ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřeli účastníci, když dne [datum] ji podepsal žalovaný, a na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, který však žalovaný řádně nesplácel. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil. Okresní soud po provedeném dokazování listinami dne [datum] vyhlásil napadený rozsudek. 7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním, že z předžalobní výzvy ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě mimo jiné i dlužné původní jistiny úvěru ve výši 24.912,20 Kč, a to nejpozději do 15 dnů od data odeslání této výzvy. 8. Z pracovní smlouvy krajský soud dále zjistil, že místo výkonu práce bylo sjednáno závod [obec]. 9. Z přehledu transakcí krajský soud dále zjistil, že za období od [datum] do [datum] byl na účtu žalovaného počáteční zůstatek 202,11 Kč a konečný zůstatek 200,08 Kč. 10. Z hodnocení klienta ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, že je zde u žalovaného, který byl svobodný a prohlásil, že nežije s partnerkou, uveden pravidelný čistý příjem 22.000 Kč ze zaměstnání u [příjmení] [jméno] ([obec]) s. r. o. na dobu neurčitou a jako výdaje je uvedeno 3.410 Kč na klienta, 5.000 Kč na dvě děti v domácnosti, 2.000 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), když jako forma bydlení je uvedeno pronájem, a 200 Kč na ostatní (doprava, kurzy, záliby atd.), takže volné zdroje jsou po započítání rezervy 1.000 Kč vyčísleny na 10.390 Kč. Vyplněný formulář je podepsán žalovaným dne [datum] a zprostředkovatel poskytnutí úvěru doporučil. 11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru [číslo] krajský soud dále zjistil, že žalovaný uvedl jako adresu trvalého bydliště [ulice a číslo], [obec] a jako adresu pro doručování [adresa] RPSN činilo [anonymizováno]. Listina je datována dnem [datum] a je opatřena podpisy žalovaného a podpisem zprostředkovatele, který potvrdil převzetí návrhu, a podpisem za žalobkyni u akceptační doložky. 12. S ohledem na částečné zopakování dokazování, přejímá krajský soud jako správné vš