75 CO 360/2022-138 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 29.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 3. 2017 do zaplacení (výrok I.), v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 141.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2017 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 29.000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2017 do 14. 3. 2017, žalobu zamítl (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a uložil žalované zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 6.965 Kč (výrok IV.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že žaloba je zčásti důvodná, kdy konstatoval, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když z předložených faktur vystavených společností [právnická osoba] a dále z dalších faktur, kde žalobkyně vystupovala jako odběratel vín, je prokázáno, že žalobkyně skutečně provozovala vinotéku na adrese [ulice a číslo] v [obec]. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná začala ke dni 1. 6. 2016 provozovat vinotéku, kterou předtím provozovala žalobkyně, a užívala při tom movité věci ve vlastnictví žalobkyně, které žalobkyně ve vinotéce zanechala. V řízení se však nepodařilo prokázat, jaké konkrétní movité věci žalobkyně ve vinotéce zanechala a dále ani to, jaké z těchto věcí si žalobkyně z vinotéky následně odvezla. Mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo ani k uzavření kupní smlouvy ve smyslu § 2079 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem by byly movité věci (vybavení) nacházející se v předmětné vinotéce. Z těchto důvodů byl ve věci vypracován znalecký posudek z oboru ekonomika, specializace oceňování podniků, za účelem ocenění předmětné vinotéky ke dni 1. 6. 2016, tedy ke dni, kdy podnik převzala žalovaná, a to i s přehlédnutím k charakteru a tzv.„ zavedenosti“ podniku. Znaleckým zkoumáním byla vinotéka ke dni 1. 6. 2016 oceněna na částku 79.000 Kč, kdy okresní soud posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., neboť žalovaná bez právního důvodu užívala„ podnik“ žalobkyně, včetně movitých věcí ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná žalobkyni uhradila částku v celkové výši 50.000 Kč, kdy se jednalo o platby za převzatou vinotéku původně provozovanou žalobkyní, když bylo prokázáno, že žádné jiné vztahy ve smyslu povinnosti plateb mezi žalobkyní a žalovanou nebyly. Soud žalovanou zavázal k úhradě částky 29.000 Kč představující rozdíl mezi stanoveným znaleckým oceněním předmětné vinotéky a částkou, kterou žalovaná žalobkyni již zaplatila. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. z částky 29.000 Kč, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je se zaplacením této částky v prodlení, a to ve výši 8,05 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni, kdy uplynula žalované lhůta k zaplacení dlužné částky stanovená v předžalobní výzvě, do zaplacení. Ve zbylém rozsahu pak byla žaloba zamítnuta. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podala včasné odvolání žalovaná, která navrhla rozhodnutí okresního soudu změnit tak, že žaloba bude zamítnuta zcela. Namítala, že závěr soudu prvního stupně, že„ žalovaná bez právního důvodu užívala„ podnik“ žalobkyně, včetně movitých věcí ve vlastnictví žalobkyně“ je odporující zjištěnému skutkovému stavu a rovněž i dalším v řízení provedeným důkazům. Jestliže k 31. 5. 2016 společnost [právnická osoba] ukončila nájemní smlouvu a žalobkyně přestala k tomuto datu vinotéku provozovat, a žalovaná tak provoz vinotéky zahájila od 15. 6. 2016, tak z toho nevyplývá, že by„ žalovaná bez právního důvodu užívala„ podnik“ žalobkyně“, toto netvrdí ani sama žalobkyně. Rovněž v řízení zpracovaný znalecký posudek nijak neohodnocuje užívání nějakého„ podniku“, ať již ve smyslu užívání nebytového prostoru či užívání jeho vybavení. Žalovaná se nijak bezdůvodně neobohatila, zaplatila bez ohledu na právní podklad žalobkyni částku 50.000 Kč jako vyrovnání toho, co žalobkyně při vyklizení nebytového prostoru po jeho předání pronajímateli v něm zanechala, zejm. bar s výčepním zařízením, který si však následně žalovaná musela upravit, aby vůbec odpovídal hygienickým předpisům, a proto nelze dovodit, že by ponechané vybavení či movité věci žalovaná převzala nebo užívala bez právního důvodu, když mezi účastníky, vč. pronajímatele, byla nepochybně uzavřena dohoda o ponechání tohoto vybavení ve vinotéce, minimálně v konkludentní formě. Ze závěru, že„ soud žalovanou zavázal, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 29.000 Kč představující rozdíl mezi stanoveným znaleckým oceněním předmětné vinotéky a částkou, kterou žalovaná žalobkyni již zaplatila“ ovšem vyplývá, že soud převzal znalecké ocenění bez ohledu na to, že v řízení konkrétní movité věci, které měla žalovaná nabýt, nebyly v řízení specifikovány a prokázány, neboť otázkou zhodnocení nebytového prostoru se soud prvního stupně nezabýval vůbec. Ocenění užívání„ podniku“ žalobkyně bez právního důvodu žalovanou tento znalecký posudek postrádá zcela. Okresní soud dále nesprávně nerozhodl o náhradě nákladů řízení podle úspěchu ve věci, když žalobkyně byla úspěšná pouze v rozsahu 17,06 %, ale fakticky rozhodl dle ust. § 150 o. s. ř., aniž by takový postup odůvodnil. 4. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila. 5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne 16. 5. 2018 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 170.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě plné moci provozoval vinotéku žalobkyně, kterou předtím provozovala společnost [právnická osoba], a která provoz vinotéky na žalobkyni převedla. K datu 31. 5. 2016 pak došlo po dohodě žalobkyně s pronajímatelem [právnická osoba] [právnická osoba] k ukončení nájemní smlouvy. Společnost [anonymizováno] [obec] pak následně uzavřela novou nájemní smlouvu se žalovanou, když předmětem nájmu byly nebytové prostory, ve kterých byla umístěna vinotéka včetně veškerého vybavení. Žalovaná měla prakticky ihned začít provozovat danou vinotéku a odebírat zboží. Žalobkyně s žalovanou jednala o odprodeji vnitřního vybavení a také o náhradě za přenechání celého provozu s klientelou. Dle tvrzení žalobkyně došlo s žalovanou dne 23. 5. 2016 ústně k uzavření dohody, že žalovaná zaplatí žalobkyni částku 200.000 Kč. Žalobkyně tvrdí, že došlo k uzavření kupní smlouvy na odprodej vybavení vinotéky na částku 100.000 Kč a dále na částku 100.000 Kč jako náhradu za zavedenou klientelu. Jakmile však mělo dojít k písemnému stvrzení dohody, začala se žalovaná vymlouvat a poslala na účet žalobkyně částku 30.000 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení částky 170.000 Kč spolu s úrokem z prodlení od 1. 1. 2017, když částka 200.000 Kč byla splatná dne 31. 12. 2016. Žalovaná nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu neuznala, když tvrdila, že žalobkyně skutečně při ukončení nájmu zanechala ve vinotéce některé kusy nábytku a vybavení, avšak většinu hodnotných věcí si žalobkyně odvezla. Žalovaná se s žalobkyní na náhradě za nábytek a vybavení dohodla na částce 50.000 Kč, kterou žalobkyni také uhradila. Dle žalované nebyla o náhradě za přenechání provozu a náhradě za zavedenou klientelu řeč. Žalovaná popřela, že by s žalobkyní uzavřela ústně kupní smlouvu. Okresní soud provedl ve věci dokazování a v průběhu jednání konaného dne 25. 10. 2018 poskytl žalobkyni výzvu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k tomu, aby doplnila skutková tvrzení o konkrétním znění dohody o prodeji, resp. přenechání vinotéky na [ulice a číslo] v [obec] žalované, zejm. o tom, jaká byla ujednána odstupní cena a co konkrétně bylo předmětem kupní či odstupní smlouvy, současně byla žalobkyně vyzvána k označení důkazů k těmto tvrzením s tím, že v případě nevyhovění této výzvě se vystavuje riziku pro ni nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobkyně v průběhu řízení opakovaně tvrdila i přes uvedené poučení soudu, že byla ujednána částka 200.000 Kč spatná do konce roku 2016 za přenechání veškerého vybavení vinotéky, zásob včetně kovových mříží a dalšího příslušenství, včetně know-how, tj. možnosti podnikat na IČO žalobkyně a využít zavedenou klientelu. Dne 23. 5. 2022 vydal okresní soud napadený rozsudek 7. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s výjimkou zjištění učiněných ze znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] ze dne 19. 1. 2022. 8. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] ze dne 19. 1. 2022 z oboru ekonomika, specializace oceňování podniků krajský soud zjistil, že znalec, pokud jd