ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2022:75.Co.411.2021.1 Datum: 2022-02-08 Předmět: o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty [částka], k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 10. 2021, č. j. 20 C 168/2021-60, Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 145/2010 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 40/1964 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 18 ["bezdůvodné obohacení""neplatnost právního úkonu""smlouva kupní""smlouva o úvěru""vzájemné plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty [částka], k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 10. 2021, č. j. 20 C 168/2021-60,. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § (145/2010 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.), § 588 (89/2012 Sb.).
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 98,71 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy prováděla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dále okresní soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ujednaná výše úroků 98,71 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání, když tato sazba převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů. Okresní soud v tomto směru vyšel z databáze časových řad [příjmení] [jméno] národní banky ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru s tím, že horní hranice úrokových sazeb činila 8,19 % ročně. Tato neplatnost pak způsobuje dle ustanovení § 576 o. z. neplatnost celé smlouvy, když nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba podle okresního soudu vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Okresní soud uzavřel, že za situace, kdy žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši [částka] a žalovaná zaplatila částku [částka], je nárok žalobkyně důvodný pouze co do části [částka] (rozdíl mezi vyplacenou částkou úvěru [částka] a žalovanou zaplacenou částkou [částka]). Nárok na zaplacení částky [částka] přiznal okresní soud žalobkyni včetně požadovaného příslušenství ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.
3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II. co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] a úroku ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka], a proti výroku III., podala včasné odvolání žalobkyně, která se domáhala jeho změny tak, že bude žalobě v této části vyhověno. V odvolání žalobkyně uvedla, že úrok byl sjednán v zákonných limitech, a nebyl tedy důvod ho ani částečně nepřiznat. Odkázala na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018 s tím, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěrů a v této sféře je naprosto běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, neboť je třeba zhodnotit vyšší rizikovost. Smlouvu považuje žalobkyně za platnou, když je třeba vycházet ze zásad pacta sunt servanda a in favorem negotii. Dále žalobkyně poukázala na to, že na ujednání o úrocích nelze aplikovat ustanovení § 1813 o. z., když s konkrétní výší úroků byla žalovaná seznámena v předsmluvním formuláři ve smlouvě i v oznámení o schválení úvěru, a to jasně a srozumitelně. Ustanovení § 1813 o. z. tedy na dohodu o úrocích použít nelze a mohlo by být aplikováno maximálně ustanovení § 577 o. z. o nezákonném množstevním určení a možnosti soudu je změnit. Dále žalobkyně uzavřela, že úrok nemůže být sjednán v rozporu s dobrými mravy, když o. z. zná neúměrné zkrácení dle ustanovení § 1793 o. z., kterého se však musí žalovaná dovolat, což se nestalo. Navíc, i pokud by odvolací soud přisvědčil názoru o neplatnosti ujednání o úrocích, musí být žalobkyni přiznány dle ustanovení § 2395 a § 1802 o. z. alespoň obvyklé úroky požadované za úvěry bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Úroková sazba by tak měla být přiznána v celém rozsahu, žalobkyně však požaduje jen úrokovou sazbu 20 % ročně. Pokud jde o smluvní pokuty a náklady související s prodlením dlužníka, tak tyto žalobkyně požaduje v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru v přípustné výši a kumulace smluvní pokuty a úroků z prodlení není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dále žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu o neplatnosti celé smlouvy, když dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 je ujednání o výši úroků oddělitelné od zbytku smlouvy o úvěru. Dále pak odvolatelka poukázala na ustanovení § 3002 o. z., dle kterého i pokud by soud nahlížel na vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako na bezdůvodné obohacení, pak i tak žalobkyni náleží obvyklý úrok, jakožto náhrada za užívání finančních prostředků od žalobkyně.
4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.
5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy v napadené části výroku II. a ve výroku III., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.
6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši [částka] a úroku ve výši 98,71 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 98,71 % ročně splácet ve 42 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020 dle splátkového kalendáře. Dle tvrzení žalobkyně zaplatila žalovaná na úhradu úvěru částku [částka], následně se dostala do prodlení a k datu [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně se proto domáhá po žalované zaplacení částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka], smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši [částka] s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení s tím, že žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhala úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení, přičemž požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 98,71 % ročně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání okresního soudu se nedostavila a okresní soud po provedeném dokazování listinami dne [datum] vyhlásil napadený rozsudek.
7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním, že z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] krajský soud dále zjistil, že žalovaná uvedla jako adresu trvalého bydliště [ulice a číslo] a jako adresu pro doručování adresu [adresa]. Dále uvedla své telefonní číslo a svoji emailovou adresu.
8. Z hodnocení klienta ze dne [datum] krajský soud nad rámec zjištění okresního soudu zjistil, že toto se vztahuje ke smlouvě o úvěru [číslo] celková výše úvěru [částka], měsíční splatnost splátek 42, výše jednotlivé splátky [částka], zápůjční úroková sazba 98,71 %, celková částka, kterou má klient zaplatit, [částka]. Jako příjmy žalované je uveden příjem ze zaměstnání [částka], tato částka představuje rovněž celkové příjmy žalované. Jako výdaje je uvedeno životní minim [částka], bydlení [částka], ostatní výdaje [částka], celkem výdaje [částka], rezerva [částka]. Žalovaná uvedla, že je vyučená a bydlí ve státním obecním bytě.
9. Krajský soud dále doplnil dokazování zprávami bankovních ústavů o výši úroků poskytovaných bankovními ústavy v době uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, tedy dne [datum], s tím, že výše úvěru činila [částka] a splatnost byla sjednána ve 42 měsíčních splátkách.
10. Ze sdělení Komerční banky, a. s. krajský soud zjistil, že tato banka u uvedených úvěrů požadovala úrokovou sazbu [anonymizováno] ročně.
11. Ze zprávy České spořitelny, a. s. krajský soud zjistil, že tato banka požadovala úrokovou sazbu [ano
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.