8 CO 15/2022-115 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 70.000 Kč s úrokovým příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 70.000 Kč za dobu od 16. 2. 2018 do 13. 5. 2018 (odstavec II. výroku) a zavázal žalovaného k úhradě náhrady nákladů řízení žalobkyni v částce 33.292 Kč (odstavec III. výroku). 2. Okresní soud po provedeném dokazování vzal za prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 1. 8. 2016 smlouvu o zprostředkování č. [číslo ], na základě níž se zavázal vykonávat pro [právnická osoba], [IČO] (dále jen [právnická osoba]) zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Žalovaný a [právnická osoba] se dne 1. 8. 2016 dále dohodli na tom, že v prvních měsících spolupráce poskytne [právnická osoba] žalovanému zaručenou odměnu. Mezi účastníky bylo výslovně sjednáno, že dojde-li k zániku smluvního vztahu mezi žalovaným a [právnická osoba] do tří let od uzavření smlouvy o zprostředkování číslo [číslo ], tak žalovanému zaniká nárok na zaručenou odměnu. Žalovaný obdržel od [právnická osoba] dne 22. 9. 2016 mj. částku 70.000 Kč představující zaručenou odměnu za srpen 2016. Žalovaný dne 5. 3. 2018 převzal listinu označenou jako odstoupení od smlouvy o zprostředkování, v níž [právnická osoba] uvedla, že se žalovaný neřídil interními předpisy a pokyny [právnická osoba] tím, že nesplnil minimální produkční limit za dvě po sobě jdoucí hodnotící období. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný od 1. 11. 2016 nevykonával pro [právnická osoba] žádnou činnost. K vrácení vyplacené zaručené odměny v částce 70.000 Kč byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 18. 4. 2018. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2018 uzavřené mezi společností [právnická osoba] ([právnická osoba]), [IČO] jako postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO] jako postupníkem nabyla žalobkyně pohledávku za žalovaným (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 3. Po právní stránce posoudil okresní soud závazkový vztah, který byl založen 1. 8. 2016 mezi [právnická osoba] a žalovaným, podle ust. § 1746 odst. 2 o. z., kdy dospěl k závěru, že mezi stranami byla uzavřena nepojmenovaná smlouva s prvky smlouvy o obchodním zastoupení ve smyslu ust. § 2483 a násl. o. z. Ve vztahu k odměňování byl mezi účastníky 1. 8. 2016 uzavřen dodatek ke smlouvě o zprostředkování, který zajišťoval žalovanému po dobu adaptačního období zaručenou odměnu. Právo žalovaného na tuto zaručenou odměnu však bylo podmíněno trváním smluvního vztahu založeného smlouvou o zprostředkování po dobu tří let od uzavření zprostředkovatelské smlouvy, tj. po dobu tří let od 1. 8. 2016 (čl. IV. dodatku ke smlouvě o zprostředkování). V případě zániku smluvního vztahu založeného smlouvou o zprostředkování v době tří let od jejího uzavření vznikla žalovanému povinnost vrátit [právnická osoba] rovnající se vyplaceným zaručeným odměnám. Toto ujednání okresní soud vyhodnotil jako rozvazovací podmínku ve smyslu ust. § 548 o. z., jejímž splněním dochází k zániku práva žalovaného na zaručenou odměnu, když na jejím splnění závisí, zda právní následky již nastalé pominou. 4. Pokud žalovaný odkazoval na dohodu o ukončení dodatku ke smlouvě o zprostředkování - o zaručené odměně ze dne 20. 2. 2017, kterou měl být zrušen dodatek ke smlouvě o zprostředkování - o zaručené odměně číslo [číslo ], tak je pravdou, že touto dohodou byl ke dni 1. 12. 2016 zrušen závazek založený dodatkem o zaručené odměně, avšak podle čl. II dohody o ukončení dodatku o zaručené odměně se doposud vyplacené zaručené odměny řídí i po ukončení dodatku o zaručené odměně pravidly účinnými v době vzniku nároku na zaručenou odměnu, a to včetně zániku práva žalovaného na vyplacenou zaručenou odměnu. To znamená, že ujednání o rozvazovací podmínce obsažené v dodatku o zaručené odměně tak zůstalo dissoluční dohodou o zrušení dodatku o zaručené odměně zcela nedotčeno. Jestliže se žalovaný dále bránil tím, že neměl se [právnická osoba] sjednánu pracovní pozici, která by se vázala na plnění jakýchkoliv produkčních limitů, neboť u ní působil jako oblastní manažer, pak je rovněž pravdou, že souběžně se smlouvou o zprostředkování byl mezi účastníky sjednán dne 1. 8. 2016 dodatek ke smlouvě o zprostředkování - vedení skupiny číslo [číslo ], v němž se žalovaný, označený jako manažer, zavázal pro [právnická osoba] budovat a rozvíjet obchodní skupinu a také kontrolovat kvalitu její činnosti včetně jím řízených administrativních pracovníků. Dohodou o ukončení dodatku o vedení skupiny však došlo s účinností k 31. 10. 2016 k zániku závazku založeného dodatkem o vedení skupiny. Žalovaný a [právnická osoba] v této dissoluční dohodě (o ukončení dodatku o vedení skupiny) sjednali pouze zánik závazku založeného dodatkem o vedení skupiny, když v ní výslovně uvedli, že smlouva o zprostředkování se neruší. Žalovaný byl proto po zrušení závazku založeného dodatkem o vedení skupiny zařazen na standardní pozici obchodníka, který nevede vlastní obchodní skupinu a v období po 1. 11. 2016 byl nadále vázán veškerými povinnostmi uvedenými ve smlouvě o zprostředkování, kdy byl zejména povinen se při výkonu zprostředkovatelské činnosti řídit obecně závaznými právními předpisy, pokyny [právnická osoba], pokyny nadřízeného v rámci obchodní služby a interními předpisy [právnická osoba]. Povinností žalovaného rovněž bylo užívat e-mailovou adresu, která mu byla zřízena a přidělena, a dále tuto e-mailovou schránku pravidelně kontrolovat. V případě porušení povinností sjednaných ve zprostředkovatelské smlouvě ze strany žalovaného byla [právnická osoba] oprávněna od smlouvy o zprostředkování odstoupit. Z doloženého [označení] řádu [právnická osoba], číslo IN [číslo], vyplynulo, že privátní poradce je povinen plnit stanovený minimální produkční limit s tím, že nebude-li tento limit překročen, upozorní [právnická osoba] neprodleně poradce první výstrahou. V případě, že privátní poradce tento minimální produkční limit nesplní podruhé, je [právnická osoba] oprávněna odstoupit od smlouvy o zprostředkování. Žalovaný od 1. 11. 2016 nevykonával pro [právnická osoba] žádnou činnost a neplnil ani žádné produkční limity. Na skutečnost, že žalovaný nesplnil minimální produkční limity v období leden až červen 2017, byl žalovaný upozorněn výstrahou [právnická osoba] ze dne 29. 8. 2017, která mu byla odeslána na jeho e-mail. S ohledem na navazující nečinnost žalovaného spočívající také v neplnění produkčních limitů [právnická osoba] odstoupila v souladu s čl. X odst. 1 písm. a) smlouvy o zprostředkování od zprostředkovatelské smlouvy. Účinky odstoupení od zprostředkovatelské smlouvy nastaly ke dni 5. 3. 2018, kdy bylo žalovanému doručeno odstoupení od smlouvy. K tomuto dni došlo k zániku smluvního vztahu založeného žalovaným a [právnická osoba] v době tří let od uzavření smlouvy o zprostředkování, přičemž splněním této rozvazovací podmínky zaniklo právo žalovaného na zaručenou odměnu 70.000 Kč. 5. Pokud žalovaný vznesl proti žalobnímu nároku námitku promlčení, pak okresní soud konstatoval, že tato nemůže být důvodná. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, přičemž podle ust. § 629 odst. 1 o. z. činí promlčecí lhůta tři roky. Počátek běhu promlčecí lhůty je v daném případě shodný s okamžikem splnění rozvazovací podmínky, kdy žalovanému zaniklo právo na zaručenou odměnu. Promlčecí lhůta proto počala běžet od 6. 3. 2018, tj. od okamžiku, kdy [právnická osoba] mohla poprvé žádat po žalovaném vrácení zaručené odměny, což je následující den poté, kdy zanikl smluvní vztah založený smlouvou o zprostředkování. Před tímto okamžikem nemohla [právnická osoba] požadovat po žalovaném vrácení vyplacené zaručené odměny, neboť mezi účastníky existoval smluvní vztah založený zprostředkovatelskou smlouvou, který žalovaného opravňoval ponechat si vyplacenou zaručenou odměnu. Žaloba žalobkyně byla soudu doručena 22. 12. 2020, což znamená, že byla podána v rámci běhu tříleté promlčecí doby. Společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného k vrácení zaručené odměny výzvou ze dne 18. 4. 2018, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou 23. 4. 2018. Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 20 dnů od doručení této výzvy, okresní soud přiznal žalobkyni nárok na jistinu spolu s příslušenstvím v podobě náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1.200 Kč a v podobě úroku z prodlení z dlužné částky běžícího od 14. 5. 2018, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení. 6. Proti tomuto rozsudku, v rozsahu odstavce I. a III. výroku, podal žalovaný včasné odvolání, jímž se domáhal jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny tak, že žaloba bude v uvedené části zamítnuta a jemu přiznány náklady řízení. Namítal, že z dokazování vyplynulo, že smlouva o zprostředkování včetně manažerského do