8 CO 179/2022-92 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 236.666,87 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí a náhradu nákladů řízení ve výši 83.494 Kč k rukám zástupce žalobkyně. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně a žalovaná, kterou zastupoval předseda představenstva [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] sjednali smlouvu o obchodní spolupráci, v níž se žalobkyně zavázala k provádění činností podrobně specifikovaných v článku 1.3. smlouvy a žalovaná se zavázala platit žalobkyni pevné měsíční odměny ve výši 350.000 Kč + DPH v zákonné výši vždy do 15. dne měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla obchodní spolupráce nebo další činnost dle smlouvy prováděna. V případě prodlení se zaplacením odměny byla žalovaná povinna zaplatit za každý započatý den prodlení zákonný úrok z prodlení. Smlouva byla po uzavření dodatku č. 1 ze dne [datum] sjednána na dobu určitou do [datum]. Odměnu za 3/2020 až 12/2020 ve výši 423.500 Kč za každý měsíc žalovaná uhradila až dne 22. 4. 2021. Podle stanov a zápisu v obchodním rejstříku bylo třeba, aby za žalovanou při uzavření smlouvy jednali dva členové představenstva nebo dvěma členy představenstva písemně pověřený člen představenstva, a to v případě, kdy dle písm. d) smlouvy je nakládání s majetkem, zatěžování majetku právy třetích osob, uzavírání smluv, jejichž předmětem v každém jednotlivém případu je hodnota či plnění vyšší než 1 milion korun. Po právní stránce okresní soud vyhodnotil, že podepsal-li písemnou smlouvu o obchodní spolupráci za žalovanou pouze předseda představenstva [titul] [jméno] [příjmení], při uvedeném právním jednání překročil tento člen statutárního orgánu své zástupčí oprávnění a takový projev vůle za žalovanou nelze považovat za projev vůle společnosti, neboť nebyl učiněn způsobem, kterým jedná statutární orgán. Nicméně okresní soud považoval smlouvu o obchodní spolupráci za platně uzavřenou, když v souladu s ust. § 440 odst. 1 o. z. dospěl k závěru, že žalovaná společnost překročení schválila tím, že poprvé vyúčtovanou odměnu za období únor 2014, fakturou vystavenou dne 2. 3. 2014, se splatností 16. 3. 2014, 17. 3. 2014 zaplatila. Povinností žalované tak bylo platit onu měsíční odměnu ve výši 423.500 Kč spolu s DPH, a jestliže vyfakturované částky zaplatila až 22. 4. 2021, náleží žalobkyni úrok z prodlení u každé faktury za daný měsíc od 15. dne měsíce od března až po prosinec do 22. 4. 2021, a tedy celkově žalovaná částka 236.666,87 Kč. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že odmítla tvrzení, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva, když na smlouvě je za žalovanou podepsán pouze předseda představenstva pan [titul] [jméno] [příjmení], zatímco stanovy žalované a jim odpovídající zápis v obchodním rejstříku ke dni žalobcem tvrzeného uzavření smlouvy vyžadoval jednání za žalovanou v případě podpisu smlouvy podpis dvou členů představenstva společně. Nebyla tak zformulována vůle žalované a smlouva mezi žalobkyní a žalovanou nevznikla, neboť je nicotná (zdánlivá). Žalobkyně tak nebyla oprávněna cokoliv fakturovat a nemohlo vzniknout prodlení žalované s úhradou neoprávněně vystavených faktur. Dle názoru žalované nemůže obstát názor okresního soudu, že došlo k dodatečnému schválení v souladu s ust. § 440 o. z., a to z důvodu, že žalovaná dne 17. 3. 2014 uhradila žalobkyni vystavenou fakturu [číslo]. Jestliže mezi stranami v minulosti nějaká plnění proběhla a žalovaná žalobkyni uhradila jakékoliv platby, pak takové byly toliko úplaty za jednotlivé žalobkyní poskytované služby bez ohledu na smlouvu. Jakoukoliv úhradu ze strany žalované (včetně úhrady faktury [číslo]) nelze považovat za dodatečné schválení překročení zástupčího oprávnění ve smyslu § 440 odst. 1 o. z., jak toto okresní soud dovodil. Z pouhé jediné informace uvedené na faktuře nelze dovozovat, že tato faktura byla fakturou dle smlouvy. Jestliže smlouva vůbec nevznikla, pak mezi žalobkyní a žalovanou neexistuje žádná dohoda o splatnosti jednotlivých neoprávněně fakturovaných částek. Proto také není závazný článek 7.6 smlouvy týkající se prodlení žalované, když toto není pro žalovanou závazné. 4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že předmětné řízení mezi účastníky není prvním sporem, v němž by žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok plynoucí z výše uvedené smlouvy. Jedná se již o třetí řízení vedené u okresního soudu a posléze u krajského soudu, když tento rozhodoval pod sp. zn. 15 Co 226/2021 a 8 Co 226/2021. Obě uvedená řízení jsou pravomocně skončena s tím, že v obou uvedených řízeních byl žalobkyni nárok vůči žalované plynoucí ze smlouvy pravomocně přiznán. Ani v jednom z uvedených řízení žalovaná nepodala dovolání a příslušné pohledávky žalobkyni uhradila. Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že smlouvu považuje mezi účastníky za platně uzavřenou, když žalovaná dne 17. 3. 2014 označenou fakturu [číslo] uhradila a žalovaná tak prostřednictvím svého statutárního orgánu schválila smlouvu dodatečně, o čemž svědčí mj. i to, že byly hrazeny i následně vystavované faktury po dobu téměř 6 následujících let. Uzavření smlouvy bylo tak dodatečně schváleno podle ust. § 440 odst. 1 o. z. Úhradou faktury vystavené na základě konkrétní smlouvy je tak možno dodatečně schválit překročení zástupčího oprávnění ve smyslu ust. § 440 odst. 1 o. z. Stejně tak žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalované, že pokud plnila žalobkyni, pak se tak nestalo na základě smlouvy, ale na základě separátně uzavíraných jednotlivých smluv. Všechny žalobkyní vystavené faktury výslovně odkazují na smlouvu, je zde uvedeno: fakturujeme vám podle článku 3.1 smlouvy o obchodní spolupráci částku 350.000 Kč + DPH. Ke schválení zástupčího oprávnění došlo bez zbytečného odkladu, jak má na mysli ust. § 440 odst. 1 o. z., když smlouva byla uzavřena 3. 2. 2014, faktura [číslo] se týkala služeb poskytnutých žalobkyni za měsíc únor 2014 a byla vystavena dne 2. 3. 2014 se splatností 16. 3. 2014. Žalovanou zmiňovanou lhůtu„ bez zbytečného odkladu“ je třeba posuzovat ve vztahu k datu vystavení faktury, resp. ve vztahu k okamžiku, kdy byla statutárnímu orgánu žalované faktura doručena a kdy se dozvěděl o její existenci. 5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Krajský soud plně odkazuje na skutková zjištění, která učinil okresní soud, když tato odpovídají obsahu provedených důkazů a jsou zcela úplná a správná. 7. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právním hodnocením věci tak, jak ho učinil okresní soud. 8. V dané věci je nutno zdůraznit, že o shodných nárocích žalobkyně vůči žalované, tedy o zaplacení úroku z prodlení za pozdní úhradu vystavených faktur, byť za jiné období, již rozhodoval Krajský soud v Ostravě ve věci pod sp. zn. 15 Co 226/2021 a 8 Co 226/2021, přičemž jak správně uvádí okresní soud, v tomto řízení nebyly zjištěny jiné, případně nové skutečnosti, než jak z nich vycházely soudy ve shora uvedených rozhodnutích. 9. Pokud jde o způsob jednání a podepisování písemných jednání za žalovanou, pak z výpisu z obchodního rejstříku pro firmu žalované vyplynulo, že v době od 27. 2. 2012 do 20. 11. 2014 bylo v obchodním rejstříku jako způsob jednání za společnost zapsáno, že jménem společnosti jedná navenek předseda představenstva samostatně s výjimkou případů uvedených dále, kdy jménem společnosti navenek jednají společně dva členové představenstva nebo dvěma členy představenstva písemně pověřený člen představenstva, přičemž jako výjimka pod písm. g) bylo uvedeno: činění jakýchkoliv právních úkonů (zejména nakládání s majetkem, zatěžování majetku právy třetích osob, uzavírání smluv), jejichž předmětem (v každém jednotlivém případu) je hodnota či plnění vyšší jak 1 milion korun. V době od 2. 1. 2012 do 13. 3. 2015 byl předsedou představenstva [titul] [jméno] [příjmení]. Jak tedy správně uvádí okresní soud, lze souhlasit s žalovanou, že účelem výjimky bylo to, aby pro existenci a hospodaření společnosti byla nejvýznamnější právní jednání žalované uskutečňována dvěma členy představenstva anebo tím jeho členem, který k tomu bude dvěma členy představenstva písemně pověřen a pokud ve smlouvě o obchodní spolupráci ze dne 3. 2. 2014 ve znění účinném do uzavření dodatku [číslo] se žalovaná zavázala hradit žalobkyni pevnou měsíční odměnu ve výši 350.000 Kč bez DPH (s DPH 423.500 Kč), přičemž každá ze smluvních stran byla oprávněna bez udání důvodu tuto smlouvu vypovědět s tím, že výpovědní doba činí 90 dní a počíná běžet prvním dnem nového kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, je tedy zřejmé, že smlouva o obchodní spolupráci by žalovanou zavazovala nejméně po dobu 4 měsíců od jejího uzavření a že za tuto dobu činí výše závazku 4 x 423.500 Kč,