8 CO 245/2021-312 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 148.703,41 PLN (odstavec I. výroku) a dále rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] (odstavec II. výroku). 2. Okresní soud po provedeném dokazování vzal za prokázané, že mezi účastníky řízení, na základě dlouholeté spolupráce, byly opakovaně uzavírány kupní smlouvy ve formě objednávek žalované prostřednictvím e-mailové pošty či telefonních hovorů a následně došlo k přijímání těchto objednávek žalobcem, ať již výslovně či jejich splněním. Předmětem jednotlivých kupních smluv byla koupě mražené zeleniny, jejíž sortiment byl v objednávce specifikován, přičemž cena byla sjednána pro jednotlivé případy v objednávce a při komunikaci mezi obchodními zástupci obou společností, a to paní [jméno] [příjmení] za žalovanou a paní [jméno] [příjmení], případně dalšími osobami. Sjednaná cena pak byla uvedena v jednotlivých fakturách. Tímto způsobem pak v souladu s čl. 11 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží vyhlášené pod č. 160/1991 Sb. ([příjmení] úmluvy) došlo k uzavření kupních smluv na dodávku mražené zeleniny. Následně v souladu s čl. 30 Vídeňské úmluvy došlo k dodání zboží prostřednictvím přepravní společnosti, kterou zajistila žalovaná, k čemuž byly předloženy listy CMR a přepravní listy. Splatnost faktur byla sjednána dle zavedené praxe 60 dnů ode dne jejich vystavení. V jednotlivých případech žalobce dodal žalované: 1) dne [datum] mraženou cibuli v množství 10.500 kg a ceně 0,32 EUR/kg, kdy cenu vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0025/07, splatnou dne 19. 9. 2017, znějící na částku [částka] (dle kurzu k danému dni [částka]) 2) dne [datum] mražený hrách v množství 1.900 kg a ceně 2,05 PLN/kg, mražené zelené fazole v množství 4.900 kg a ceně 2,05 PLN/kg, mraženou mrkev v množství 3.300 kg a ceně 1,11 PLN/kg, kdy cenu dodávky vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0021/08, splatnou dne 16. 10. 2017, znějící na částku [částka] 3) dne [datum] mraženou mrkev v množství 12.825 kg a ceně 1,10 PLN/kg, kdy cenu žalované vyúčtovala fakturou č. FUE/0011/10, splatnou dne 16. 12. 2017, znějící na částku [částka] 4) dne [datum] mraženou brokolici v množství 10.460 kg a ceně 0,3 EUR/kg, kdy cenu vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0003/11, splatnou dne 9. 1. 2018, znějící na částku [částka] (dle aktuálního kurzu k danému dni [částka]) 5) dne [datum] mražený hrách v množství 8.400 kg a ceně 1,95 PLN/kg, mražený hrách v množství 1.260 kg a ceně 1,95 PLN/kg, kdy cenu dodávky vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0004/11, splatnou dne 9. 1. 2018, znějící na částku [částka] 6) dne [datum] mraženou mrkev v množství 9.450 kg a ceně 1,10 PLN/kg, mražený hrách v množství 6.300 kg a ceně 1,95 PLN/kg, kdy cenu dodávky vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0018/11, splatnou dne 26. 1. 2018, znějící na částku [částka] 7) dne [datum] tzv. europalety v množství 31 ks a ceně 10 EUR/ks, kdy cenu vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0019/11, splatnou dne 11. 12. 2017, (kdy tato jediná faktura byla splatná v kratší lhůtě s ohledem na skutečnost, že se netýkala zboží žalobce, avšak dodacích prostředků/materiálu) znějící na částku [částka] (dle aktuálního kurzu k danému dni [částka]) 8) dne [datum] mraženou mrkev v množství 10.560 kg a ceně 1,11 PLN/kg, kdy cenu vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0006/12, splatnou dne 2. 2. 2018, znějící na částku [částka] 9) dne [datum] mraženou mrkev v množství 10.080 kg a ceně 0,31 EUR/kg, kdy cenu vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0007/12, splatnou dne 2. 2. 2018, znějící na částku [částka] (dle aktuálního kurzu k danému dni [částka]); 10) dne [datum] mraženou mrkev v množství 12.160 kg a ceně 0,31 EUR/kg, kdy cenu vyúčtovala žalované fakturou č. FUE/0001/01, splatnou dne 3. 3. 2018, znějící na částku [částka] (dle aktuálního kurzu k danému dni [částka]). 3. Povinností kupující, tedy žalované, bylo ve shora uvedených případech v souladu s čl. 53 Vídeňské úmluvy zaplatit za dodané zboží kupní cenu. Kupní cena za dodané zboží, která byla řádně vyfakturována, však uhrazena doposud nebyla. 4. Pokud žalovaná tvrdila, že mražená zelenina, resp. dodací prostředky (europalety) specifikované dle faktur pod body 4), 5), 7) a 8) nebyly ze strany žalobce dodány, okresní soud konstatoval, že žalovaná v rámci svých tvrzení nikdy nezpochybnila, že by si u žalobce objednala předmětné zboží. Navíc i z tohoto nedodaného zboží žalovaná požadovala snížení kupní ceny, což je v logickém rozporu s jejím tvrzením, že zboží nebylo dodáno. V řízení slyšená svědkyně [jméno] [příjmení], která byla v rozhodné době [zaměstnanec] žalované, uvedla, že dopravu si žalovaná zajišťovala sama, zejména prostřednictvím [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] a nikdy se nestalo, že by zboží, které bylo objednáno, nebylo dodáno, pouze někdy se stalo, že dopravce musel na nakládku čekat. S ohledem na shora uvedené, zejména CMR listy, které osvědčují přepravu, a je na nich potvrzeno předání zboží, dospěl okresní soud k závěru, že zboží bylo i v případě vystavených faktur pod č. 4), 5), 7) a 8) žalované dodáno. Vzhledem k tomu, že to byla výhradně žalovaná, která prostřednictvím dopravců zajišťovala převzetí zboží, lze rovněž uzavřít, že k převzetí zboží došlo již v okamžiku předání zboží žalobcem prvnímu dopravci, kterého zajistila sama strana žalovaná, a to ve smyslu ust. čl. 60 Vídeňské smlouvy. 5. Pokud se žalovaná dále žalobě bránila s poukazem na skutečnost, že pohledávka zanikla započtením, pak okresní soud v prvé řadě konstatoval, že otázka jednostranného započtení představuje mezeru v aplikaci Vídeňské úmluvy. Rozhodné právo se proto určí podle kolizních norem obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I). V dané věci tak je pro případnou otázku jednostranného započtení rozhodná kolizní norma obsažená v čl. 17 nařízení Řím I, dle kterého platí, že pokud se strany na právu započtení nedohodly, řídí se započtení právem rozhodným pro pohledávku, vůči které se uplatňuje započtení, tedy v daném případě Polským občanským zákoníkem. Podle § 498 odst. 1 tohoto zákona, pokud dvě osoby jsou vůči sobě současně dlužníky i věřiteli, každá z nich může odpočítat svou pohledávku od pohledávky druhé strany, pokud předmětem obou pohledávek jsou peníze, nebo věci stejné kvality označené pouze druhově a obě pohledávky jsou vymahatelné a je možné se jich domáhat soudně nebo u jiného státního orgánu. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, v důsledku odpočtu obě pohledávky navzájem zanikají do výše nižší pohledávky. Aby tak mohlo dojít k jednostrannému zápočtu ze strany žalované, musí tu být pohledávka, která je k započtení způsobilá. 6. V tomto směru žalovaná po opakovaných poučeních dle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. ze strany okresního soudu konkretizovala započítávanou pohledávku tak, že se mělo jednat o nárok na slevu z kupní ceny na základě vytčených vad předmětu koupě, kdy vady spočívaly v dodávkách jakostně horších surovin v porovnání s objednanými specifikacemi, kdy byly dodávány [anonymizována dvě slova], které nešlo z pytlů vysypat, resp. nevyhovující velikost [anonymizováno] Celkem nárok na slevu z kupní ceny žalovaná vyčíslila částkou [částka]. 7. Pokud se jedná o vytčení vad a uplatnění nároku z vad, žalovaná uvedla, že nejprve bylo neprodleně po dodání zboží požadováno bezvadné plnění. Žalovaná zboží potřebovala, jelikož potřebovala splnit závazky vůči svým dodavatelům, proto zboží zaplatila a využila, přičemž následně oficiálně dopisem ze dne [datum] uplatnila slevu z kupní ceny v dané výši, tj. [částka], a to za období dodávek od prosince 2015 až do ledna 2018, přičemž zároveň uvedeným dopisem započítala částku [částka] s částkou [částka], která vznikla taktéž na základě dodávky jakostně špatných surovin. Součástí dopisu je pak faktura [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] a seznam faktur. 8. K další výzvě soudu pak žalovaná svá tvrzení doplnila s tím, že jednotlivé kupní ceny, z nichž je nárokována sleva, jsou specifikovány v tabulce faktur ze dne [datum], kdy u každé faktury jsou uvedeny vady dodaného zboží, jejich rozsah, a požadovaná výše slevy. Zboží bylo ve všech případech zkontrolováno okamžitě po dodání zboží. Pokud bylo zjištěno, že jakost dodaného zboží neodpovídala sjednané kvalitě, postupovalo se tak, že pokud byly nějaké jakostní vady, tyto se reklamovaly telefonicky, nebo ústně u žalobce. K výslovné výzvě soudu pak žalovaná uvedla, že nemůže konkrétně uvést den a konkrétní způsob reklamace u jednotlivých faktur, buď byla reklamace provedena ústně či telefonicky, v den dodávky, nebo v den následující po dodávce, přičemž žalovaná uplatnila slevu z kupní ceny. Po takto doplněném tvrzení okresní soud konstatoval, že tvrzení k započítávané pohledávce ohledně vzniku nároku na slevu z kupní ceny jsou i nadále nedostatečná, neboť jsou pouze obecná a postrádají konkretizaci ve vztahu k jednotlivým nárokům, které žalovaná uplatn