8 CO 7/2022-105 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokovým příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne [datum] uzavřeli [titul] [jméno] [příjmení], jednatel žalované a žalobkyně jako pronajímatelé s žalovanou předmětnou nájemní smlouvu č. [číslo ] [číslo], na dobu neurčitou. Manželství pronajímatelů bylo pravomocně rozvedeno dne [datum] a u Obvodního soudu pro Prahu 9 je vedeno řízení o vypořádání SJM, které není doposud skončeno. Nárok žalobkyně posoudil okresní soud v souladu s ust. § 736 občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby z titulu nezaplaceného nájemného za předmětné nemovitosti, neboť žalobkyně a jednatel žalované vystupují v závazkových vztazích jako spoluvěřitelé, každý je solidární věřitel (viz nález Ústavního soudu III. ÚS 27/2016, NS ČR 28 Cdo 2593/2008). Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby k nároku ½ měsíčního nájemného, a to i bez souhlasu bývalého manžela, jednatele žalované, když tento postup žalobkyně nelze považovat za právní jednání ve smyslu § 714 občanského zákoníku Okresní soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno tvrzení žalované, že byl bez souhlasu jednatele sjednán úrok 15 % ročně. Smlouva o nájmu nebytových prostor je podepsána a úředně ověřena notářem a výše 15 % ročního úroku je zcela přiměřená. Námitku žalovaného, že nárok žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy okresní soud posoudil v souladu s nálezem Ústavního soudu III. ÚS 2700/15 ze dne [datum], když nárok žalobkyně je nezávislý na vypořádání SJM. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta. Uvedla, že soud I. stupně nepřihlédl k tvrzení žalované, že právní vztah mezi žalovanou jako obchodní korporací a žalobkyní jako potencionálním budoucím majitelem obchodního podílu musí být posuzován s přihlédnutím právě k tomuto faktu. Žalobkyně a její manžel [jméno] [příjmení] jsou účastníky řízení o vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů. Předmětem vypořádání je jak podíl žalované, tak i nemovité věci, za jejichž užívání mělo být hrazeno nájemné, jež je předmětem tohoto sporu. Žalobkyně měla přímý vliv na tvorbu smlouvy o nájmu. Využila toho minimálně k prosazení 15 % úroku z prodlení, který je v této situaci naprosto likvidační, tedy i v rozporu s dobrými mravy. Za situace, kdy není zřejmé, jak bude společné jmění vypořádáno, zda nebude nutné žalovanou prodat, je takové snižování hodnoty žalované v rozporu s dobrými mravy. Jedná se o umělé přelévání majetku tak, aby byla uspokojena aktuální potřeba žalobkyně, ale není vzata do úvahy budoucnost žalované a její další pokračování v činnosti. Žalovaná jako obchodní korporace tak doplácí na aktuální potřeby svých vlastníků, kteří v rámci svého sporu o vypořádání zaniklého SJM neberou ohledy na budoucnost žalované jako samostatné právnické osoby. To vše měl soud I. stupně vzít do úvahy při hodnocení důkazů a při vyslovení právních závěrů. 4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že se postoj žalované žalobkyni jeví jako značně účelový s úmyslem celé řízení nehospodárně a neúměrně protahovat, žalovaná uplatňuje stále totožné námitky, s těmito námitkami se již soudy, jak Okresní soud v Ostravě, tak i Krajský soud v Ostravě vypořádávaly ve skutkově zcela totožných věcech (č. j. 8 Co 370/2019-96, ve spojení s rozhodnutím okresního soudu sp. zn. 131 C 40/2018, 8 Co 205/2021 ve spojení s rozsudkem č. j. 130 C 13/2020-29). V daném případě jde o zcela jasně založený nárok žalobkyně, která se domáhá zaplacení poloviny měsíčního nájemného, které ji po právu náleží a nic na tom nemůže změnit fakt, že žalobkyně by mohla být brána jako potenciální majitel obchodního podílu. Je nesporné, že žalobkyně a [titul] [jméno] [příjmení] jsou v postavení bývalých manželů. To, že doposud nebylo rozhodnuto, který z manželů bude předmětné nemovité věci vlastnit, nevyřazuje žalobkyni z postavení vlastníka předmětné nemovitosti, z postavení pronajímatele či ji nezprošťuje nároku na nájemné, které bylo a stále je řádně sjednáno. Nesouhlasí s argumentací žalované, která má jednání žalobkyně za rozporné s dobrými mravy. S tímto se soudy ve shora citovaných rozhodnutích vypořádávaly. Žalovaná na jedné straně hovoří o snižování hodnoty žalované společnosti, avšak na její straně nic nenasvědčuje tomu, že by tuto hodnotu nesnižovala sama svým chováním. Pokud jde o obranu žalované, že žalobkyně měla přímý vliv na tvorbu smlouvy o nájmu a využila toho minimálně k prosazení 15 % úroku z prodlení, který je v této situaci naprosto likvidační, a tedy i v rozporu s dobrými mravy, žalobkyně sděluje, že i s touto námitkou se soudy vypořádaly již několikrát. Lze pouze namítnout, že nájemní smlouva byla podepsána oběma účastníky a zcela jistě vyjadřovala a vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli. Navíc je nutno poukázat na skutečnost, že za žalovanou podepisoval nájemní smlouvu její jednatel, Ing. [jméno] [příjmení], když tento vystupoval i za stranu pronajímatele. 5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Odvolací soud plně odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud, a to zejména ze smlouvy o nájmu nebytových prostor č. [číslo ] [číslo] ze dne [datum], když z této je zřejmé, že si strany sjednaly dohodou nájemné za všechny prostory ročně částkou [částka] s tím, že nájemné bude hrazeno v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] k 20. dni v předcházejícím měsíci. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum] a v bodě IV. odst. 1 si smluvní strany sjednaly, že v případě, že nájemce bude v prodlení s placením ceny podle odst. 2, stanovuje se úrok z prodlení ve výši 15 % ročně. Smlouva je podepsána pronajímatelem, tj. [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nájemcem [titul] [jméno] [příjmení] a jejich podpisy jsou ověřeny notářem. Žalobkyně prostřednictvím zástupkyně sdělila žalované, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] mezi [právnická osoba] konkurzní a detektivní družstvo jako postupitelem a [titul] [jméno] [příjmení], žalobkyní, jako postupníkem, došlo ke zpětnému postoupení pohledávek vzniklých ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor č. [číslo ] [číslo] ze dne [datum], týkajících se neuhrazených plateb nájemného za období červenec - prosinec 2017 v celkové výši [částka] s 15 % úrokem z této částky, a to ze [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] na [titul] [jméno] [příjmení], tj. žalobkyni. Účastníci, tj. žalobkyně a [titul] [jméno] [příjmení] byli rozvedeni pravomocně ke dni [datum] a v současné době před Obvodním soudem pro Prahu 9 je vedeno řízení o vypořádání SJM mezi žalobkyní a jednatelem žalované, které doposud není skončeno. Dle tvrzení žalobkyně nájemné za [měsíc] [rok] splatné ke dni [datum] nebylo zaplaceno, a to až do [měsíc] [rok], jak ho žalobkyně nárokuje žalobou, což žalovaná nepopřela a žalobkyni náleží měsíčně ½ z částky [částka], a to částka [částka] měsíčně, což je za 6 měsíců částka [částka]. 7. Smlouva o nájmu nebytových prostor byla platně sjednanou smlouvou podle zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor, kdy nároky vzniklé po [datum] je nutno s ohledem na ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. posuzovat dle § 2302 a násl. občanského zákoníku. Nájemné bylo sjednáno v původní smlouvě z [datum]. 8. Okresní soud pak správně posuzoval žalobu žalobkyně v souladu s ust. § 713 odst. 2 občanského zákoníku, § 714 odst. 1 a zejména pak § 736 občanského zákoníku, dle kterého je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 9. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání předmětné žaloby, neboť režim majetkových poměrů rozvedených manželů je stejný jako za trvání manželství, kde rozvedení manželé v závazkových vztazích vystupují jako spoluvěřitelé bez ohledu na to, že mají mezi sebou určitý vzájemný vnitřní vztah, což je pro dlužníka, tedy žalovanou, bezvýznamné. Mezi žalobkyní a [titul] [příjmení] existuje tzv. aktivní solidarita, dle níž kterýkoliv z manželů má subjektivní právo každého solidárního věřitele požadovat splnění celého dluhu a v tomto směru okresní soud správně odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu z [datum] III. ÚS 27/2016 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], 28 Cdo 2593/2008. 10. Okresní soud se správně vypořádal s námitkou žalované, že uplatnění nároku žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy. Podání žaloby na zaplacení poloviny nájemného z nebytových prostor nelze považovat za výkon žalobkyně v rozpor