57 CO 108/2022-432 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu na určení existence věcného břemene ve prospěch vlastníků budovy [adresa] na pozemku par. [číslo] pozemku par. [číslo] nacházejících se v katastrálním území a obci [obec], spočívající v právu cesty – chůze a jízdy přes pozemky par. [číslo] nacházející se v katastrálním území a obci [obec], a to v šíři 2 m podél hranice s pozemky par. [číslo] nacházejícími se v katastrálním území a obci [obec], jak jsou všechny nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], zamítl (výrok I) a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovaným na nákladech řízení 226 092 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich advokáta (výrok II). 2. Okresní soud vyšel zejména ze zjištění, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí budovy [č. p.] na pozemku [parcelní číslo] a pozemků p. [čísla] [rok] (správně [číslo], pozn. odvolacího soudu), zapsaných na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí]. Žalovaní 1 a 2 mají ve společném jmění manželů nemovitosti, a to budovu [č. p.] na pozemku [parcelní číslo] a pozemky p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí]. Žalovaný 3 je výlučným vlastníkem budovy [č. p.] na pozemku p. č. [číslo], budovy bez č. p. na pozemku p. č. [číslo] a pozemků p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí]. Dne [datum] byla mezi manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [jméno] a [jméno] [příjmení] (právními předchůdci žalobkyně) jako kupujícími uzavřena smlouva kupní, dle které kupující nabyli do svého vlastnictví nemovitosti specifikované v článku I smlouvy. Současně byly smlouvou (čl. VIII) zřízeny služebnosti„ Strany zřizují pro sebe navzájem služebnosti, a sice prodávající služebnost přejezdu, přechodu a průchodu dobytka po parcele [číslo] v nynějším místě, kde se chodí a jezdí, a to v šíři 2 metrů ve prospěch kupujících a povolují zápis práva této služebnosti na realitě vložka [číslo] [obec] jako na pozemku zatíženém a na realitě vložka [obec] jako na pozemku oprávněném. Kupující zřizují služebnost přechodu a průjezdu trakaři po parcele [číslo] a [číslo] [obec] ve prospěch výlučně prodávajících a pouze na dobu, pokud budou vlastníky reality vložka 171 poz. kn. [obec], a povolují zápis práva z této služebnosti na realitě vložka [obec] jako na pozemku zatíženém a na realitě vložka [číslo] poz. kn. [obec] jako na pozemku oprávněném.“ Kupní smlouva spolu s ujednáním o zřízených služebnostech byla zapsána do pozemkové knihy dne [datum] pod [číslo]. Opatřením Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] pro provedení úpravy dat bylo katastrálním úřadům uloženo zápisy tzv. jiných vztahů (a zde patřila i věcná břemena) opravit tak, aby tyto vztahy byly navázány na nemovitost nebo oprávněnou osobu. V roce 2008 byly takto upraveny zápisy mj. i na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], přičemž katastrální úřad na tomto listu vlastnictví žalobkyně zrušil zápisy věcných břemen zřízených smlouvou zapsanou do pozemkové knihy dne [datum] pod [číslo] s tím, že ve smlouvě zapsané pod č. d. [číslo] [rok] nebylo konkrétně stanoveno, pro které části původního pozemku vedeném v bývalém pozemkovém katastru jako [parcelní číslo] bylo věcné břemeno zřízeno a že při zakládání bývalé evidence nemovitostí s využitím zápisů v pozemkové knize bylo věcné břemeno přeneseno pouze na list vlastnictví osoby oprávněné – žalobkyně, ale nebylo přeneseno na list vlastnictví povinných a existence tohoto práva nebyla uváděna ani při dalších vlastnických převodech. Katastrální úřad požadoval, aby všichni povinní a oprávnění z věcného břemene předložili souhlasné prohlášení o tom, že věcné břemeno existuje. Pro absenci souhlasného prohlášení katastrální úřad nejdříve zápis práva odpovídající věcnému břemeni v katastru neobnovil a vydal dne [datum rozhodnutí] negativní rozhodnutí pod [číslo jednací], následně odvolací správní orgán - Zeměměřičský a katastrální inspektorát v [obec] označené rozhodnutí zrušil a věc vrátil katastrálnímu úřadu k novému projednání. [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jednostranně obnovil zrušený zápis práva odpovídajícího věcnému břemeni zřízeného smlouvou ze dne [datum], který byl v pozemkové knize proveden podle usnesení soudu č. d. [číslo] [rok], tj. doplnil tento zápis na LV žalobkyně [číslo] v části jiná práva jako oprávnění z věcného břemene převzaté z pozemkové knihy, tj. věcné právo chůze a jízdy pro vlastníka domu [č. p.] a pozemků parc. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] a [parcelní číslo] přes pozemky p. [číslo] s poznámkou, že k tomuto oprávnění není u povinného evidováno odpovídající věcné břemeno. Na [list vlastnictví] žalovaných 1 a 2 a na [list vlastnictví] u žalovaného 3 bylo pouze v části jiné zápisy zaznamenáno upozornění na související údaje katastru nemovitostí na [list vlastnictví] (evidence jednostranného oprávnění z věcného břemene). Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalovaný 3 dopisem ze dne [datum] žalobkyni oznámil, že od [datum] jí přestane umožňovat výkon práva průjezdu a průchodu přes svůj pozemek. 3. Okresní soud takto zjištěný skutkový stav po právní stránce posoudil a dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. Dále uvedl, že žalobkyně se domáhala určení existence pozemkové (gruntovní) služebnosti na základě tvrzení, že služebnost byla založena jejím právním předchůdcům – [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne [datum] zapsanou do pozemkové knihy a předmětem služebnosti byla služebnost„ průjezdu, přechodu a převádění dobytka přes pozemek [číslo] v šířce 2 metrů v tom místě, kde se chodí a jezdí“ s tím, že tuto část původního pozemku [číslo] tvoří dnes pozemky [číslo]; že všichni její právní předchůdci tohoto práva od uvedené doby nepřetržitě užívali a konečně, že poloha cesty se od roku [rok] nezměnila. Žalobkyně využívá svého práva od roku [rok], kdy pozemky zdědila po rodičích. Pro případ neplatnosti smlouvy o zřízení služebnosti tvrdila, že služebnost vznikla vydržením podle § 1467 zák. č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský (dále jen„ OZO“) již v roce [rok], (resp. vydržením v následujícím období do roku 2012). Okresní soud se nejprve zabýval posouzením platnosti předmětné kupní smlouvy, přičemž použil tehdejší výkladová pravidla a dospěl k jednoznačnému závěru o platnosti smluvního ujednání, když obsah ujednání byl prost nejasností a pochybností mezi smluvními stranami a jako takový byl aprobován, uznán za náležitý a vyhovující i zápisem do pozemkové knihy. Široce nastavené pravidlo smluvní volnosti lze rovněž dovodit z dikce § 914 OZ. Námitkám žalovaných, že smlouva je neplatná pro neurčitost, resp. k uzavření smlouvy vůbec nedošlo podle § 869 OZ, popř. s odkazem na § 12 zákona č. 95/1871 ř. z., že ze smlouvy nejde zjistit, na které části pozemku [číslo] má služebnost váznout a smlouva o zřízení služebnosti, řečeno tehdejším jazykem, jest neurčitá a ke smlouvě vůbec nedošlo, nepřisvědčil. Dále dospěl k závěru, že se jednalo o služebnost polní sjednanou dle § 477 OZ a současně o služebnost osobní, nikoli pozemkovou (gruntovní) podle § 473 OZ, dle kterého je-li právo služebnosti spojeno s držbou pozemku, aby se mohlo prospěšněji nebo pohodlněji užívati, vzniká pozemková služebnost; jinak je služebnost osobní. V čl. VIII kupní smlouvy ze dne [datum] byly, a to vzájemně, zřízeny dvě osobní služebnosti. První z nich - právo průjezdu, přechodu a převádění dobytka přes parcelu [číslo] byla zřízena jmenovitě ve prospěch kupujících [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě není nikde uvedeno, že právo služebnosti je spojeno s vlastnictvím či držbou pozemku a naprosto shodné povaze obou služebností nasvědčuje i zcela shodné použití pojmů oprávněný pozemek a zatížený pozemek; ve smlouvě navíc není ani výslovně označen oprávněný pozemek, k němuž by se právo služebnosti vázalo. Oprávněný pozemek služebnosti je specifikován toliko jako realita vložka [obec] bez uvedení čísla vložky, kterážto specifikace by byla zajisté podmínkou pro řádný zápis do pozemkové knihy. Pro závěr o osobní povaze služebnosti svědčí i smluvní ujednání, jehož obsah byl pro smluvní strany určitý, konkrétní a bez nejasností, vyjádřen toliko slovy„ po parcele [číslo] v nynějším místě, kde se chodí a jezdí, a to v šíři 2 metrů…“ Umístění a průběh služebnosti ve vztahu k zatíženému pozemku byl tak smlouvou specifikován dostatečně pro smluvní strany, nedostatečně pro osoby jiné. Jelikož tedy služebnost byla zřízena jako služebnost osobní, zanikla smrtí oprávněných osob. Konečně okresní soud nepřisvědčil žalobkyni k uplatněnému vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni (služebnosti), neboť nebyly naplněny zákonné předpoklady pro absenci dobré víry, přičemž dobrou víru je nutno hodnotit vždy zcela objektivně a nikoli pouze ze subjektivního h