57 CO 217/2022-106 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu co do částky 3 129 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 129 Kč za dobu od 22. 12. 2021 do zaplacení a co do ročního úroku z prodlení ve výši 0,25 % z částky 13 350 Kč za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení (výrok I), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 277 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3 900 Kč za dobu od 21. 5. 2021 do 20. 6. 2021, z částky 13 350 Kč za dobu od 21. 6. 2021 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 450 Kč za dobu od 21. 7. 2021 do 20. 8. 2021, z částky 18 900 Kč za dobu od 21. 8. 2021 do 20. 9. 2021, z částky 19 845 Kč za dobu od 21. 9. 2021 do 21. 12. 2021, a z částky 31 927 Kč za dobu od 22. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), dále náhradu nákladů řízení ve výši 1 937 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 483 Kč po právní moci rozsudku z účtu Okresního soudu v Karviné žalobkyni (výrok IV). 2. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, jímž napadl rozsudek v celém rozsahu. Zdůraznil, že škoda, která žalobkyni vznikla, nebyla způsobena úmyslně, ale v důsledku toho, že se stal obětí trestné činnosti druhé osoby. Dále namítal, že v průběhu července a srpna za pomocí rodičů domlouvali s žalobkyní předání bytu, vzhledem ke komplikacím byl byt definitivně připraven k předání 30. 8. 2021, což žalobkyni oznámili e-mailem. K předání bytu došlo vlivem pochybení na straně žalobkyně až 22. 10. 2021, tuto skutečnost potvrzuje i pan [jméno] [příjmení] v e-mailu, který je součástí spisu, ve kterém se omlouvá za pozdní reakci. Tato odvolací námitka směřuje proti platbám za období od 1. 9. 2021. Soud se nevypořádal se skutečností, že k předání [datum] došlo vlivem pochybení žalobkyně, ačkoliv připouští, že to zřejmě není spravedlivé, neboť tuto skutečnost zohlednil při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Ač je toto řešení pro něj finančně o něco výhodnější, má za to, že vhodnějším řešením by bylo nepřiznání platby za toto období. Odkazuje na § 2292 o. z. a uvádí, že byt chtěl předat osobně, aby měl jistotu, že předání proběhlo v pořádku. V té době ani nevěděl, že je možné byt předat, např. vhozením klíče do schránky. Rozumí tomu, že dle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši z ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Nicméně kdyby nedošlo k pochybení ze strany žalobkyně, mohl by být byt předán již 31. 8. 2021. Dále se odvolává proti přeplatku za služby, kdy žalobce požaduje uhradit souběžně nedoplatek způsobený neuhrazenými zálohami, které vymáhá v rámci tohoto řízení. Uhrazení obou částek by způsobilo bezdůvodné obohacení o 11 134 Kč + příslušný díl příslušenství za přeplatek. Soud sice v odstavci 14 rozsudku uvádí, že existence pohledávky vyplývající z vyúčtování služeb nemá vliv na nárok uplatněný žalobou, neboť její splatnost ještě nenastala, nicméně samotný přeplatek za služby ve výši 5 744 Kč, který je žalobkyni znám, by neměl být vymáhán a měl by být následně vrácen. Žalobkyně by se měla domáhat pouze částky, kterou lze z její strany považovat za bezdůvodné obohacení, a tou přeplatek na službách není. Vzhledem k bodu I rozsudku by bylo možné částku snížit o poměrnou část přeplatku za období tzv. bezesmluvního užívání bytu, neboť platbu služeb za toto období soud zrušil, ale jelikož další části odvolání směřuje proti širšímu rozsahu vymáhané částky nelze v tuto chvíli dopočítat odečítanou částku přeplatku, jelikož ta se bude měnit podle toho, v jakém rozsahu bude odvolání přijato. Dále namítá, že pokud soud uvedl, že v předávacím protokolu nárok žalobkyně uznal v plné výši 48.406 Kč, neučinil tak. Pověřená osoba, která byt přebírala, mu sdělila, že byt nepřevezme, pokud tento bod v předávacím protokolu nepodepíše. Odmítl tento bod podepsat bez výhrady a k tomuto bodu zapsal poznámku„ zatím neví, domlouvá se“. Tato věta se týkala uznání či neuznání závazku. Znamená, že závazek neuznal. Poukazuje na to, že v důsledku činnosti jiné osoby, která je doposud vyšetřována jako podezřelá z trestného činu, nemohl byt užívat od 14. 6. 2021, a několik měsíců předtím byt neužíval k běžnému životu. Tímto podezřelým byl zcela paralyzován, trpěl [syndrom] [syndrom]. Rodiče jej převezli domů ve velmi špatném psychickém i fyzickém stavu a byli přesvědčeni o tom, že kdyby se jim jej nepodařilo z moci podezřelého dostat včas, nebyl by pravděpodobně mezi živými. Dává tak na zváženou, zda není vhodné vymáhat předmětnou částku po podezřelém. Z toho důvodu napadá rozsudek v celém rozsahu a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu potvrzen jako věcně správný. Tvrzení o tom, že žalovaný nemohl byt opustit, protože měl být použit jako tzv. živý nástroj osobou podezřelou ze spáchání trestného činu, není nijak relevantní pro rozhodnutí o nároku žalobkyně. K pozdnímu předání předmětného bytu uvádí, že žalovaný nezvolil oficiální způsob komunikace a kromě e-mailové zprávy, kde sdělil, že předmětný byt je připravený k odevzdání, již nijak neusiloval o jeho dřívější předání a nekontaktoval klientské centrum, které na rozdíl od zmíněného zaměstnance, má předávání bytu na starost. K otázce náhrady nákladů řízení uvádí, že nesouhlasí s argumentací soudu prvního stupně, že jakožto silný ekonomický subjekt s dostatečným materiálním a personálním vybavením prakticky nepocítí nepřiznání nákladů řízení. S odkazem na čl. 37 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, má každý právo na pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení. Žalobkyni její ekonomické postavení a výkon vlastnického práva nemůže omezovat v právu nechat se v řízení zastupovat advokátem a následně požadovat přiznání odměny v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Soud prvního stupně navíc ani neumožnil žalobkyni vyjádřit se ke skutečnosti, že hodlá moderovat náklady řízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2016 sp. zn. II. ÚS 1605/15). 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu na základě včas podaného odvolání oprávněné osoby dle ust. § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je částečně důvodné. 5. Především odvolací soud dle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl odvolání žalovaného proti výroku I rozsudku okresního soudu, neboť tímto výrokem byla žaloba z části zamítnuta. Žalovanému tak nesvědčí subjektivní legitimace k podání odvolání s ohledem na to, že tímto výrokem žalovanému nebyla způsobena žádná újma. 6. Ve výroku II co do částky 2 623 Kč odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil dle § 222a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala žalobu ohledně této částky zpět a žalovaný se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu souhlasil. 7. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud rozsudek okresního soudu přezkoumal. 8. Odvolací soud dospěl k závěru, že je důvodná odvolací námitka žalovaného, že žalobkyni nelze přiznat plnění za dobu bezesmluvního užívání bytu od 4. 9. 2021 do 22. 10. 2021. V řízení bylo prokázáno, že na e-mailovou adresu [email] rodiče žalovaného zaslali dopis s vysvětlením, že žalovaný se stal obětí trestné činnosti a že žalovaný hodlá se žalobkyní řešit ukončení nájemního vztahu. V textu e-mailu je uvedeno, že je určen ředitelce klientských služeb a vedoucímu útvaru inkasního střediska. Na stejnou adresu žalovaný zaslal 18. 7. 2021 další e-mail s vysvětlovacím dopisem, v němž byla uvedena rovněž zpráva o tom, že byt je uváděn do původního stavu tak, aby mohl být předán do konce července. Dne 30. 7. 2021 byl žalovanému doručen e-mail z adresy [email], v němž se na žalovaného obrací [jméno] [příjmení], specialista na vymáhání pohledávek žalobkyně ve věci vzniklého dluhu na nájmu s dotazem, jaké má žalovaný další záměry s bytem, aby mohl být dohodnut další postup. E-mailem ze dne 30. 8. 2021 žalovaný sdělil [jméno] [příjmení], že byt je připraven k předání a navrhl termín předání téhož nebo následujícího dne. E-mailem ze dne 4. 10. 2021 se [jméno] [příjmení] žalovanému omluvil, že e-mail s žádostí o převzetí bytu přehlédl a sdělil žalovanému, aby ohledně předání bytu kontaktoval zákaznickou linku. Dále bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájem žalovaného skončil okamžitou výpovědí z nájmu pro neplacení nájemného a nákladů na služby dne 3. 9. 2021, žalovaný neuhradil nájemné a náklady na služby splatné od [datum] do [datum] ve výši 9 450 Kč měsíčně, část nájemného a záloh od 1. 9. do 3. 9. 2021 ve výši 975 Kč, splatných 21. 9. 2021. Žalovaný žalobkyni nezaplatil náhradu ve výši ujednaného nájemného za dobu od 4. 9. 2021 do 22. 10. 2021, tj. 12 082