69 Co 119/2024-202 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) společně a nerozdílně částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, ve lhůtě třídenní (výrok I.). Žalobu vůči žalobkyni a) zamítl co do zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok II.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů (výrok III.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni b) společně a nerozdílně částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, ve lhůtě třídenní (výrok IV.). Žalobu vůči žalobkyni b) zamítl co do zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok V.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni b) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů (výrok VI.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu , stát, na účet Okresního soudu v , adresa, na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.).2. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadli žalovaní, rozsah svého odvolání směřovali do výroků I., III., IV., VI. a VII., přičemž jako odvolací důvod uváděli § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř., když namítali a) nesprávnost znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem, b) nedostatek jejich pasivní věcné legitimace a c) nedostatek aktivní věcné legitimace žalované 2. Podaná žaloba se, pokud jde o vyčíslení bezdůvodného obohacení, opírala o znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec dospěl k závěru, že pozemky v daném místě nejsou pronajímány, a proto cenu stanovil výnosovou metodou na částku , částka, /m2/rok za zastavěnou plochu a , částka, /m2/rok za ovocný sad. V posudku nebylo rozlišeno, jakého časového období se týká. Posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl dle odvolatelů správný, neboť není pravdou, že v dané lokalitě nejsou pozemky pronajímány. Pozemky nacházející se přímo za předmětnou zahrádkářskou osadou, v níž pozemky užívají žalovaní, jsou ve vlastnictví , stát, s právem hospodaření , Anonymizováno, , , právnická osoba, je pronajímá rovněž zahrádkářům, a to za pachtovné ve výši dle cenového předpisu. Žalovaní podotkli, že pozemky žalobkyň a pozemky , stát, tvoří jeden funkční celek a v terénu mezi nimi neexistuje hranice. Nelze tedy poznat, kde končí pozemek žalobkyň a kde začíná pozemek ve vlastnictví , stát, . Pachtovné požadované , právnická osoba, za zemědělskou půdu je několikanásobně nižší (cca , částka, /m2/rok), než vyšla cena , tituly před jménem, , jméno FO, , vypočítaná výnosovou metodou, kromě toho existuje v k. ú. , adresa, celá řada dalších zahrádkářských osad na pozemcích cizího vlastníka, znalec , tituly před jménem, , jméno, však nic nezjišťoval. V průběhu řízení soud I. stupně nařídil vypracování znaleckého posudku k určení výše bezdůvodného obohacení, kdy znaleckým úkolem bylo stanovit částku vynakládanou obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných pozemků zpravidla formou nájmu. Rozhodným obdobím, za které měla být zjišťována cena obvyklá, bylo období od , datum, do , datum, . Znalcem byl ustanoven , tituly před jménem, , jméno FO, . Při stanovení obvyklé ceny se postupuje dle § 1a vyhl. č. 441/2013 Sb., znalec , jméno FO, , aby tomuto vyhověl, vzal jako srovnávací tři objekty pouze smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a zahrádkáři ze zahrádkářské kolonie, v níž se nachází pozemky užívané žalovanými a z těch vypočítal obvyklou cenu nájemného za období od , datum, do , datum, na částku , částka, , tedy , částka, /m2/rok, a to jak za zastavěnou plochu, tak i za zemědělskou půdu (ovocný sad), když oboje posoudil jako souvislou plochu. Jelikož byly tyto smlouvy podepsané s účinností až od , datum, , znalec, aby splnil znalecký úkol, vypočítal obvyklé nájemné z předmětných tří smluv, které však 34 měsíců ve zkoumaném období vůbec neexistovaly, a to za to za pomoci (žádným předpisem neuznávané) devalorizace inflace. , adresa, lze proto jím určenou cenu vztáhnout na celé zkoumané období. Je tedy zřejmé, že jím zvolená metodika je zcela účelová. Porovnáním tří smluv od totožného pronajímatele a s totožným nájemným nemůže být docíleno žádného objektivního výsledku. Kdyby znalec splnil požadavek citované vyhlášky, nemohl by dojít k jím určené ceně obvyklé, která se zcela vymyká obvykle sjednávaných cenám, vyjma devíti smluv, které podepsalo oněch 9 zahrádkářů se žalobkyněmi. Existují desítky inzerátů, které žalovaní mají k dispozici, a z nichž vyplývá, že cena za nájem pozemku využívaný jako zahrada třetími osobami je sjednávána v řádu nižších korun/m2/rok. Znalec odmítl akceptovat cenu požadovanou za pronájem stejných pozemků , název, , adresa, s odůvodněním, že takto určované ceníkové ceny pozemků nemají nic společného s tržními principy, aniž by vzal do úvahy, že cena obvyklá a cena tržní jsou dvě zcela rozdílné kategorie, jak ostatně vyplývá i z § 1a, § 1b vyhl. č. 441/2013 Sb. Za účelem správnosti jím stanovené obvyklé ceny nájemného znalec vypočítal obvyklé nájemné i výnosovou metodou, se závěrem, že se obě takto stanovené ceny shodují, přitom přehlédl, že při svých výpočtech ceny obvyklé vycházel ze smluv mezi žalobkyní a třemi zahrádkáři z dané osady, kdy tyto smlouvy vycházejí z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který obvyklé nájemné vypočítal právě výnosovou metodou, s odůvodněním (nesprávným), že se nikde podobné pozemky nepronajímají, takže cenu obvyklou nelze porovnávací metodou stanovit. Toto tvrzení činí žalovaní při vědomí toho, že výnosová metoda neměla být pro stanovené ceny obvyklé vůbec použita. Stejné nesprávné úvahy se dopustil i prvostupňový soud v bodě 35. napadeného rozsudku, kde uvádí, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil správnost závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud vzal , tituly před jménem, , jméno FO, za základ pouze smlouvy, které vychází z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , k žádnému jinému výsledku ani nemohl dojít, což je zřejmé i předem, tedy dříve, než byl posudek soudem ustanoveným znalcem vůbec vypracován. S ohledem na vadnost posudku , tituly před jménem, , jméno FO, si žalovaní nechali vypracovat další posudek soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který za užití metody dle § 1a vyhl. č. 441/2013 Sb. dospěl k obvyklé ceně nájmu zemědělského pozemku ve výši , částka, /m2/rok, kdy zohlednil mimo jiné i specifický charakter zahrádkářských osad, jejich veřejnou prospěšnost deklarovanou přímo zákonem, jakož i další okolnosti. Tento znalec, při respektování zkoumaného období, vycházel ze skutečně uzavřených smluv mezi fyzickými osobami, které uvedl do přílohy a ve kterých se cena nájmu pohybuje od , částka, /m2/rok do , částka, /m2/rok. Tento posudek žalovaní považovali za důkaz dle § 118b o. s. ř., soud však tento důkaz neprovedl s odůvodněním, že mohli posudek předložit dříve, tedy před koncentrací řízení. S tímto názorem se žalovaní neztotožňují, neboť předem nemohli vědět, že soudem ustanovený znalec podá posudek vadný a že budou nuceni dalším důkazem (novým znaleckým posudkem) zpochybňovat věrohodnost provedeného důkazního prostředku. S poukazem na tento nový posudek (listinný důkaz) se žalovaní domáhali revizního znaleckého posudku, což však soud nepřipustil, ačkoliv žalovaní správnost závěrů posudku , tituly před jménem, , jméno FO, relevantně zpochybnili. Jak se podává z bodu 26. napadeného rozsudku, soud provedl důkaz čtením listin tam uvedených, ve všech čtených listinách byl žadatelem o vydání rozhodnutí, resp. povolení a účastníkem řízení , právnická osoba, , ZO č. , hodnota, . Z bodu 4. napadeného rozsudku vyplývá, že žalovaní se stali vlastníky předmětného pozemku p. č. , číslo, až na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , s právními účinky ke dni vkladu , datum, . Odvolatelé poukázali na judikaturu a citovali závěry rozhodnutí , právnická osoba, , sp. zn. , spisová značka, a dospěli k závěru, že žalovaní nejsou ve sporu pasivně věcně legitimováni, neboť závazkový vztah z bezdůvodného obohacení vznikl mezi žalobkyněmi, resp. jejich právními předchůdci a , název, . Sporná je i aktivní věcná legitimace žalované 2., neboť přípisem ze dne , datum, požádala o narovnání smluvních vztahů pouze žalobkyně 1., nikoliv i žalobkyně 2. (jak nesprávně uvádí soud I. stupně v bodu 11. napadeného rozhodnutí), s tím, že pokud k narovnání nedojde, může požadovat celou obvyklou cenu za užívání pozemků za 3 roky zpětně, a to ve výši , částka, , což představuje cenu za 1/1 pozemků, nikoliv pouze jejich id. ½. Právo prevence tak vykonala pouze žalobkyně 1. (např. , spisová značka, nebo , spisová značka, , p