69 Co 146/2024-108 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že žalobce není vlastníkem auta tovární značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , SPZ, od září 2014 (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 10.164 Kč ve lhůtě třídenní (výrok II.).2. Včas podaným odvoláním rozsudek okresního soudu napadl žalobce, který okresnímu soudu vytýkal, že na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, skutkový stav zjistil neúplně, učinil nesprávné právní závěry a nepřihlédl ke skutečnostem a jím označeným důkazům ve formě výslechu svědka, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b o. s. ř. Odvolatel rekapituloval skutkové závěry okresního soudu o tom, že žalobce předmětné vozidlo prodal v prosinci 2014 svědku , jméno FO, za kupní cenu 16.500 Kč s tím, že tato cena byla uhrazena při podpisu smlouvy, kdy došlo nejen k předání vozidla, ale i k vydání veškerých nezbytných dokladů k němu příslušející, včetně plné moci bez ověřených podpisů se závěrem, že prodej vozidla zprostředkoval slyšený svědek , jméno FO, . K těmto skutkovým závěrům dospěl soud prvého stupně na základě svědkem , jméno FO, předložené úplné identické kupní smlouvy ze dne 9. 12. 2014 jako smlouvy, která byla soudem vyžádána od pojišťovny Kooperativy. Dle názoru okresního soudu byly touto listinou a výpovědí svědka , jméno FO, prokázány veškeré významné skutečnosti týkající se uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a svědkem , jméno FO, , včetně postavení osoby – svědka , jméno FO, jako zprostředkovatele prodeje předmětného vozidla. Z těchto skutkových závěrů okresní soud pouze správně vyhodnotil, že žalobce pozbyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu, a to na základě kupní smlouvy s tím, že neprokázal, že kupujícím byl žalovaný a že to byl právě on, kterému vozidlo za cenu 16.500 Kč prodal. Žalobce dále ve svém odvolání rekapituloval, jakým způsobem byla okresním soudem vyhodnocena výpověď svědkyně , jméno FO, a výpověď svědka , jméno FO, , s čímž se odvolatel v žádném případě nemůže ztotožnit zvláště, pokud se týká hodnocení věrohodností jím označeného svědka , jméno FO, , který potvrdil z pohledu žalobce na rozdíl od svědka , jméno FO, , kterou považuje za nevěrohodnou a účelovou ve vztahu k procesní obraně žalovaného, jeho tvrzení o vzniku kupní smlouvy mezi ním a žalovaným. Vyhodnocení svědecké výpovědi svědka , jméno FO, provedl okresní soud na základě jím předložené smlouvy jednoznačně tak, že touto smlouvou a na ní navazující výpovědi svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že , jméno FO, byl zprostředkovatelem prodeje jeho vozidla na inzerát, že předal svědkovi vozidlo, včetně veškerých dokladů a taktéž převzal kupní cenu 16.500 Kč, přestože v tomto směru žádné tvrzené skutečnosti prokázány nebyly a svědecká výpověď tohoto svědka nemůže být věrohodná již z tohoto titulu, že s tímto svědkem hovořil žalovaný před provedením jeho výslechu k důkazu. Odvolatel namítal, že z dopsaných údajů kupujícího na přední straně kupní smlouvy není uvedeno místo jeho pobytu, je zde uvedena neúplná adresa, ale byl to právě žalovaný, který ještě bez svého zástupce při jednání dne 19. 12. 2023, kdy byl opětovně dovyslechnut svědek , jméno FO, , uvedl, že s , jméno FO, mluvil telefonicky, že má na svědka i telefonní číslo a že bydlí ve , adresa, . Jeho informace však nekorespondují s popisem prodeje, které uvedl svědek při své výpovědi učiněné 13. 2. 2024. Dále obsahem odvolání jsou důvody, které vedly žalobce k prodeji vozidla, prodejem vozidla se nikdy předtím nezabýval, na rozdíl od žalovaného, který s tím má letité zkušenosti. Rozhodnutí okresního soudu zcela absentuje vyhodnocení výpovědi svědka , jméno FO, , pokud se týká jeho, přítomnosti žalobce a přítomnosti jeho sestry v den předcházející dni, ve kterém bylo z jeho strany vozidlo žalovanému odevzdáno po jí provedené prohlídce předchozího dne a umožněno předání veškerých dokladů s tímto nakládat a nabýt tak vlastnické právo po provedené úhradě kupní ceny ve výši 10.000 Kč. V tomto směru zcela kuse bez logických návazností, vyhodnotil okresní soud i výpověď sestry žalobce , jméno FO, , která koresponduje s výpovědí svědka , jméno FO, , pokud se týká chování žalovaného ve vztahu smluvní strany kupujícího vztahující se k povinnostem vyplývajících ze smluvního vztahu kupní smlouvy obecně. Dále se odvolatel vyjadřoval ke způsobu nabytí předmětné kupní smlouvy, kterou zaslal pojišťovně a údaje z ní vyplývající žalobce ujišťují o nepoctivém nemravném chování žalovaného. V době prodeje vozidla od žalovaného žádné vyhotovení smlouvy neobdržel, obdržel pouze kvitanci o zaplacení částky 10.000 Kč vystavené žalovaným, který již z důvodu délky doby od jeho vystavení neměl k dispozici. V souvislosti se zrušením pojistné smlouvy byl vyzván k zaslání kupní smlouvy, telefonoval žalovanému, který uvedl, že je auto již pryč, že je vše v pořádku a zaslal mu neúplnou kupní smlouvu. Naprosto identickou kupní smlouvu a již se stranou obsahující kupní cenu předložil svědek , jméno FO, v souvislosti se svědeckou výpovědí. Žalobce je přesvědčen, že důvodem chybějící stránky smlouvy byl úmysl žalovaného zakrýt údaj o kupní ceně, která proti mu vyplacené částce 10.000 Kč byla o částku 6.500 Kč vyšší. O úmyslu neprovést přepis vozidla svědčí i skutečnost dalšího prodeje automobilu osobě paní , jméno FO, . Zůstává otázkou, proč žalovaný žalobci úplné znění smlouvy i se stránkou o kupní ceně nezaslal, tato náležitost kupní smlouvy vyšla najevo až po předložení úplné kupní smlouvy svědkem , jméno FO, , když kupní cena byla vyšší o 6.500 Kč, což byl zisk žalovaného. Žalovanému uvěřil v jeho tvrzení o přepisu vozidla na jeho osobu, které auto prodal, což byl jednoznačně žalovaný a nikdo jiný. O tom, že fakticky žalovaný nezrealizoval přepis vozidla se dozvěděl až ve chvíli, kdy mu přišla první výzva o zaplacení platby související s vlastnictvím vozidla. Ze všech těchto důvodů navrhoval, aby odvolací soud po doplnění a zopakování dokazování dospěl k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvého stupně a odvoláním napadené výroky I. a II. rozsudku změnil tak, že určovacímu návrhu vyhoví a přizná mu náklady řízení.3. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání žalobce argumentoval tím, že žalobce pouze opakuje tvrzení učiněná v řízení před okresním soudem. Přestože žalobce jako odvolací důvod uvádí, že nalézací soud na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, veškeré jeho odůvodnění představují pouze opakovaná tvrzení učiněná u nalézacího řízení. V podaném odvolání nejsou žalobcem uváděna žádná konkrétní pochybení nalézacího soudu při hodnocení provedených důkazů, které zcela se skutkovým závěrem soudu korespondují. Hodnotícímu soudu nalézacího soudu nelze nic vyčíst, jeho závěry odpovídají provedeným důkazům a jejich vyhodnocení je logické a konzistentní a ani samotný žalovaný nic takového ve svém podání neuvádí. Jak správně věc po skutkové stránce uzavřel nalézací soud, žalobce v předmětné době prostřednictvím svědka , jméno FO, prodával předmětné vozidlo, který mu nakonec s prodejem skutečně pomohl, ale nic z provedených důkazů, vyjma tvrzení samotného žalovaného, není nic, co by jej spojovalo s předmětným vozidlem. Pro úplnost žalovaný dodal, že z popudu žalovaného byl v průběhu nalézacího řízení i opakovaně vyslechnut svědek , jméno FO, , ale ani jeho opakovaný výslech nepřinesl nic, co by prokazovalo tvrzení žalobce. Nalézací soud zcela správně vyhodnotil jako zásadní výpověď svědka , jméno FO, , který prokazatelně neměl a nemá žádný vztah k účastníkům řízení, a navíc jeho výpověď zcela odpovídá provedeným listinným důkazům, včetně výpisu ČKP evidovaných pojistných smluv. S ohledem na uvedené žalovaný navrhoval, aby rozhodnutí okresního soudu bylo jako věcně správné potvrzeno.4. Odvolání žalobce je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, přezkoumal i řízení vydání tomuto rozsudku předcházející s důrazem na uplatněné odvolací důvod podle § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.5. Odvolatel přisvědčil okresnímu soudu v jediném jeho zjištění, že žalobce pozbyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu, a to na základě kupní smlouvy. Prostřednictvím odvolacích důvodů dle § 205 odst. 2 písm. d) a e) o. s. ř. namítal, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, kdy jednak uváděl do kontextu obsah výpovědi svědkyně , jméno FO, , sestry žalobce, z jejíž výpovědi nezjistil okresní soud žádné relevantní skutečnosti a svědka , jméno FO, , jehož výpověď nepovažuje za zcela věrohodnou, naopak uvěřil výpovědi svědka , jméno FO, a jím předložené kupní smlouvy, na základě jejíhož obsahu dospěl okresní soud k závěru o nedostatku pasivní věcné legitimace na straně žalov