69 Co 153/2024-355 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem- jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byt, vymezená v nemovité věci - pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, (část obce , adresa, ), byt. dům, jejíž součástí je spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech nemovité věci – tj. pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (část obce , adresa, ), , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, jiná plocha,- , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jiný nebytový prostor, vymezená v nemovité věci - pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (část obce , adresa, ), byt. dům, jejíž součástí je spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech nemovité věci – tj. pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (část obce , adresa, ), byt. dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, jiná plocha,- spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , garáž, vymezené v nemovité věci - pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (část obce , adresa, ), byt. dům, jehož součástí je spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech nemovité věci – tj. pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (část obce , adresa, ), byt. dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, jiná plocha,- zapsáno na listech vlastnictví číslo , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok I.). Žalobkyni zavázal k povinnosti zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 37.268 Kč k rukám zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Rozhodl, že o povinnosti žalobkyně nahradit státu – České republice náklady, které v řízení platil, bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III.).2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně platně uzavřela smlouvu označenou jako „smlouva darovací a smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti“ datovanou na dne 22. 1. 2020 sepsanou ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v , adresa, pod , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem měl být převod výše uvedených nemovitostí na žalovanou. V době jejího uzavření dle soudu prvého stupně nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla stižena duševní poruchou podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb. Rovněž dle soudu nebylo prokázáno, že by byla Smlouva v rozporu s dobrými mravy, měla lichevní charakter a byla žalobkyní uzavřena v omylu. Soud prvního stupně za stěžejní důkaz považoval znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 10. 1. 2024 (dále jen „Znalecký posudek“). Právě zejména z něj dovodil, že žalobkyně netrpěla v době uzavření Smlouvy dušení poruchou. Žalobkyně však namítá, že se znalec při zpracování Znaleckého posudku dopustil nepřípustného hodnocení důkazů namísto soudu. Žalobkyně již ve svém podání v této souvislosti odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2020, sp. zn. 24 Cdo 622/2020, ve kterém se podává: „Dříve než znalec přistoupí k odborné verifikaci zdravotního stavu posuzovaného je povinností soudu zajistit úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech posuzovaného, o tom, jak se posuzovaný chová v každodenním životě, jak se stará o potřeby své a své rodiny, jak hospodaří s finančními prostředky, jak se případně projevuje na pracovišti, ve svém bydlišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Jde-li o posuzování platnosti již učiněného právního úkonu podle dosavadní civilní úpravy či právního jednání podle nové civilní úpravy, je třeba –pokud to lze důkazy zjistit – verifikovat jednání (ve smyslu shora již uvedeném) posuzovaného v inkriminovaném období. V situaci, kdy ohledně poměrů posuzovaného člověka se budou (např. vlivem rozporných výslechů svědků, kteří jsou příbuzní posuzovaného, jeho přátel, respektive osob, s nimiž posuzovaný je či byl v inkriminovanou dobu v kontaktu) soustředit rozporné informace, je povinností soudu verifikovat, které skutečnosti a ze kterých důkazních prostředků má za prokázané, aby poté z nich mohl znalec při zpracování znaleckého posudku (případně jeho doplnění) vycházet …“ Ze znaleckého posudku plyne, že znalec hodnotil výpovědi svědků, u kterých shledal, že ohledně stavu a schopností posuzované se výpovědi polarizují; poukazuje v této souvislosti na konkrétní protichůdná tvrzení svědků (viz str. 17 a 18 Znaleckého posudku). Nicméně znalci nepřísluší hodnotit tyto protichůdné svědecké výpovědi a pro jejich rozpor si vybrat výpověď např. paní notářky, která neshledala nezpůsobilost žalobkyně uzavřít smlouvy (nadto notářka , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci své výpovědi popisovala své obvyklé pracovní rutiny a na sepis posuzované Smlouvy si nepamatovala – viz dále). Verifikaci těchto tvrzení mohl a měl provést soud, nikoliv znalec, a to před zpracováním znaleckého posudku, a nikoliv až po něm v rámci rozsudku. Uvedený Znalecký posudek proto nemůže obstát, neboť znalec suploval soud při hodnocení důkazů, a to tím spíše, že jsou tyto „polarizované“ výpovědi v nynější věci při znalcem tvrzené absenci zdravotnické dokumentace popisující zdravotní stav žalobkyně v době uzavření Smlouvy stěžejní. Protože soud prvního stupně neverifikoval tvrzení pro účely zpracování znaleckého posudku, zatížil řízení před ním procesní vadou. Pokud znalec poukazuje, že z jeho pohledu není reálné posuzovat, jakou roli mohlo hrát, že žalobkyně žila dlouho dobu v USA v jiném jazykovém prostředí (viz str. 20 Znaleckého posudku), považuje žalobkyně naopak uvedené za stěžejní, a to mimo jiné pro posouzení, zda žalobkyně listinám a jejich obsahu vůbec rozuměla, a to v kombinaci s jejími zdravotními obtížemi způsobenými prodělanou mrtvicí. V této souvislosti zdůrazňuje, že žalobkyně v , Anonymizováno, žila cca 40 let, což v řízení před soudem prvního stupně byla nesporná skutečnost. Její neznalost české právní terminologie a českých právních institutů přitom plyne ze svědeckých výpovědí (např. výpověď svědkyně , Anonymizováno, , či svědkyně , Anonymizováno, a podporuje závěr, že napadená smlouva je neplatná. Uvedené se tedy přímo promítá do schopnosti žalobkyně pochopit Smlouvu a její právní následky. Posoudit uvedené bylo právě mj. úkolem znalce. Znalecký posudek je tak neúplný. Stejně tak měl znalec dle přesvědčení žalobkyně při jeho tvrzení o nedostatku dokumentů ze zkoumaného období zohlednit žalobkyní předložené videozáznamy, které byly rovněž provedeny jako důkaz na soudním jednání. Ty dokládají její nepříznivou zdravotní kondici. Žalobkyně rovněž vzhledem k uvedenému postrádá v posudku reflexi pozdějších závěrů z anglicky psané zdravotnické dokumentace ohledně jejího stavu v , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , Anonymizováno, v rámci následné adaptace na mrtvici. Tato dokumentace byla soudu I. stupně předložena a žalobkyně žádala soud, aby ustanovil znalce, který ovládá angličtinu právě proto, aby mohl tuto zdravotnickou dokumentaci použít jako podklad. Tato okolnost nebyla v rozsudku jakkoliv zohledněna nad rámec konstatování v bodě 28. rozsudku, že návrh na provedení této lékařské dokumentace byl zamítnut, protože nebyl předložen její překlad do českého jazyka. Vzhledem k rozsáhlosti této anglicky psané dokumentace a z toho plynoucím značným nákladům na zajištění jejího překladu (řádově 350.000 Kč) proto žalobkyně požadovala, aby ji znalec tuto dokumentaci zohlednil ve svém znaleckém posudku jako podklad, což se však bez jakéhokoliv zdůvodnění nestalo. I uvedené proto představuje vadu znaleckého posudku, který vycházel z neúplné zdravotní dokumentace žalobkyně, resp. i vadu rozsudku. Z poznámek ve zdravotnické dokumentaci, že je žalobkyně orientovaná bezesporu neplyne, zda byla schopna rozumět složitým právním otázkám, textům v napadené Smlouvě a jejich právním důsledkům, ale že maximálně byla orientována v místě, čase a prostoru. Rovněž z věty „žádné vyšetření stran pátrání po nádoru nechce“, neplyne, že rozuměla medicínsky významné situaci, jak je ve znaleckém posudku nepřípustně dovozováno. Uvedené mohlo např. znamenat to, že