69 Co 163/2024-298 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že darovací smlouva ze dne 29. 10. 2020, na základě které , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený 12. 3. 1969 převedl na žalovanou vlastnická práva k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a k pozemku p. č. , hodnota, (dříve pozemek p. č. st. , Anonymizováno, ), jak jsou tyto nemovité věci zapsány u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, je vůči žalobkyni a) a žalobkyni b) právně neúčinná (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) a žalobkyní b) k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku 16.200 Kč ve lhůtě třídenní (výrok II.). Žalované uložil povinnost zaplatit koliznímu opatrovníkovi na náhradě nákladů řízení částku 13.068 Kč k rukám zástupce kolizního opatrovníka ve lhůtě třídenní (výrok III.) a žalované uložil povinnost zaplatit na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši , právnická osoba, Kč ve lhůtě třídenní (výrok IV.).2. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadla žalobkyně, která okresnímu soudu vytýkala vady řízení spočívající v tom, že k jednání dne 14. 3. 2022 soud přizval matku nezletilých dětí jako zákonnou zástupkyni, přičemž obě žalobkyně byly současně zastoupeny kolizním opatrovníkem městem , adresa, prostřednictvím jeho zástupce. Matka žalobkyně byla k jednání soudem předvolána a ze zvukového záznamu z jednání je zřejmé, že měla postavení matky jako účastníka řízení jako zákonný zástupce. Jako zákonná zástupkyně se do jednání aktivně zapojovala, což plyne z protokolu o jednání a zejména zvukového záznamu ze dne 14. 3. 2024. V závěru jednání tohoto dne soud prvého stupně jasně účastníkům oznámil, že bude u dalšího jednání vyslechnuta matka žalobkyň jako účastník řízení, u tohoto jednání, ke kterému se matka dostavila společně se žalobkyní a usadila se na místo pro veřejnost a bylo soudkyní zaprotokolováno, že ve veřejnosti je přítomna zákonná zástupkyně žalobkyň. Soud prvého stupně přezkoumatelným způsobem neodůvodnil, a to ani u jednání ani v odvoláním napadeném rozsudku, jaké úvahy vedly soud k zásadní změně postoje v zastoupení žalobkyň zákonnou zástupkyní – matkou. Při těchto argumentech odvolatelka odkazovala na ustanovení § 31 o. s. ř. ve vztahu k ustanovenému opatrovníkovi. Odvolatelka má za to, že postup okresního soudu byl nezákonný, neboť o tom komu soud přiznal postavení účastníka řízení nebo jeho zástupce, respektive se soud rozhodl s ním jako zástupcem účastníka nadále nejednat, se soud domluvil neformálně telefonicky pouze s osobou, o níž soud účastníkům řízení postup oznámil a odůvodnil, žalovaná namítala, že v řízení před soudem prvého stupně nebyly splněny podmínky řízení, když žalobkyně byly současně zastoupeny dvěma zástupci, přičemž jeden z nich ani k zastupování nebyl oprávněn. Dále odvolatelka argumentovala tím, že řízení je stiženo zmatečnostní vadou z důvodu ustanovení § 229 odst. 1 písm. c), neboť žalobkyně nebyly v řízení před soudem prvého stupně řádně zastoupeny a okresní soud řízení zatížil vadou, kterou nelze zhojit. Dále odvolatelka okresnímu soudu vytýkala vady dokazování, kdy soud vycházel zejména z obsahu opatrovnického spisu a bez dalšího převzal podklady z tohoto spisu a závěry učiněné v jeho rozhodnutí ze dne 2. 7. 2021 pod sp. zn. 36 P a Nc 109/2020. Pokud jde v řízení o tak závažný zásah do práva žalované, jakým je určení neúčinnosti darovací smlouvy, na základě které žalovaná nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem, které fakticky vede ke ztrátě vlastnického práva žalované k těmto nemovitým věcem, nelze bez dalšího vycházet pouze z opatrovnického spisu. Ten totiž vycházel dle odvolatelky z jednostranného tvrzení matky, aniž vzal v úvahu vyjádření otce zejména ze dne 10. 11. 2020, kdy zdůraznil, že si pořídil nemovitosti v obci , adresa, proto, aby dcery zůstaly s oběma rodiči poté, co byl jejich matkou po odhalení jejího mileneckého poměru s jiným mužem z domu vyhozen. Dále pak o tom, že za dobu soužití s matkou se významně podílel na vybudování firmy , Anonymizováno, , jméno FO, s. r. o., nyní , právnická osoba, , do jejíhož vlastnictví byly z prostředků , tituly před jménem, , jméno FO, zakoupeny nemovitosti, pořídil do vlastnictví matky z jeho prostředků nemovitosti a významnou měrou se podílel na rekonstrukci domu, ve kterém žijí dcery s matkou. Tyto skutečnosti opatrovnický soud zcela pominul a nezohlednil je ani při stanovení výživného. Nedostatečně se vypořádal s námitkou žalované, že obě dcery se v době převodu nemovitostí fakticky nacházely ve společné péči rodičů, tedy nemohla ani existovat povinnost otce platit matce výživné, když se na výchově a výživě obou dcer podílel jak osobně, tak finančně. Žalovaná namítala, že navrhla k prokázání tvrzení skutečností důkazy, zejména svědeckými výpověďmi, dále navrhla připojení písemného vyjádření otce ze dne 10. 11. 2020 založeného v opatrovnickém spise, tyto důkazy byly u jednání dne 16. 4. 2024 zamítnuty. V odůvodnění rozhodnutí pak soud prvého stupně vyjádření otce ze dne 10. 11. 2020 cituje, přestože tento důkaz nebyl proveden, cituje ovšem pouze jeho úvodní část, nikoliv vyjádření otce o nemovitostech zakoupených do vlastnictví matky žalobkyň. Soud prvého stupně tak zatížil řízení vadou dokazování, odvolatelkou bylo odkazováno na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1318/2023, ze kterého citovala. Žalovaná v době uzavření darovací smlouvy byla ve vztahu k otci žalobkyň osobou blízkou a dle ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen, a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy právní jednání nastalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl ani znát být nemusel. Je-li odpůrcem osoba blízká, musí v řízení prokázat, že o úmyslu dlužníka nevěděla ani vědět nemusela (rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 955/2005). Z hlediska dokazování tzn. že může tvrdit a prokazovat jen to, že nevěděla ani nemohla vědět o okolnostech, z nichž bylo zjištěno, že dlužník učinil právní úkon v úmyslu zkrátit své věřitele (rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3627/2013). Soud prvého stupně, k těmto skutečnostem důkazní návrhy žalované zamítl včetně účastnické výpovědi a odvolatelka namítá, že žalované jako účastníku řízení byla odepřena možnost být v řízení vyslechnuta. Dále odvolatelka namítala, že řízení je stiženo vadou z důvodu nesprávné realizace důkazního řízení, žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že otec žalobkyň v době převodu předmětných nemovitostí na žalovanou neměl žádný hodnotný majetek s odůvodněním, že společnost , jméno FO, s. r. o., ve které je společníkem a jednatelem vykazovala za období 2018 a 2019 daňovou ztrátu. Tento závěr soudu prvého stupně stejně jako soudu opatrovnického nevychází ze skutečně zjištěného stavu věci. Soud se přezkoumatelným způsobem nevypořádal s námitkou přiměřeného protiplnění poskytnutého žalovanou. Žalovaná jako odvolatelka se domáhá posouzení věci v širším kontextu, a to ve světle skutečností, z níž je zřejmé, že právě ona je tou osobou, která je zásadním způsobem postižena špatnými vztahy rodičů obou žalobkyň. Na základě lživé informace od , tituly před jménem, Chytilové, že otec žalobkyň bydlí v domě žalované v , adresa, byla provedena , právnická osoba, . 2022 nezákonná šikanózní mobiliární exekuce na majetek žalované, při které byly exekutorem zabaveny veškeré prostředky sloužící k jejímu podnikání, které zjevně nevlastnil otec žalobkyně a které představují nezabavitelné položky. Žalovaná byla nucena na několik měsíců přihlásit se do evidence uchazečů o zaměstnání, byla poškozena ztrátou důvěry části klientů a spolupracovníků. O značnou část zabavených věcí byla nucena vést soudní spor a v důsledku brutálního zásahu policie přivolané žalovanou na ochranu exekutorem utrpěla závažná poranění ramenních vazů, která si vyžádala hospitalizaci a způsobila žalované doživotní následky. Proto namítala, že by věc měla být posouzena v širším kontextu dané věci, zejména újmě způsobené žalované a majetku nabytého matkou žalobkyň za dobu soužití s jejich otcem. Teprve poté mohl soud celkově věc posoudit. Konečně se vyhradila žalovaná vůči rozhodnutí okresního soudu o nákladech řízení.3. Kolizní opatrovník se prostřednictvím ustanoveného zástupce k odvolání žalované vyjádřil tak, že pokud žalovaná vytýká okresnímu soudu, že nebyly splněny podmínky řízení před soudem prvého stupně, když žalobkyně byly zastoupeny současně dvěma zástupci, přičemž jeden z nich nebyl k zastupování oprávněn, v tomto smyslu se žalovaná vztahuje k tomu, že po určitou část řízení měly činit úkony za nezletilé žalobkyně jak kolizní opatrovník, tak osoba odlišná, která k tomu nebyla oprávněná, ta