11 Co 74/2025-282 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zdržet se zasahování do vlastnického práva žalobců a) a b) k rodinnému domu, který je součástí pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , bráněním odtoku odpadních vod z rodinného domu prostřednictvím splaškové kanalizační přípojky a dešťové kanalizační přípojky do splaškové kanalizace a dešťové kanalizace, umístěné na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , zejména zaslepováním nebo jiným ucpáváním předmětných kanalizačních přípojek (odst. I. výroku), zamítl vzájemnou žalobu žalovaného, aby žalobcům a) a b) byla uložena povinnost odstranit přípojku splaškové kanalizace a přípojku dešťové kanalizace zasahujících do pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, a ústících do splaškové kanalizace a dešťové kanalizaci žalovaného (odst. II. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši 42.458 Kč (odst. III. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení za vzájemnou žalobu žalobcům a) a b) ve výši 12.596 Kč (odst. IV. výroku), uložil žalobcům a) a b) povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000 Kč (odst. V. výroku).2. Proti rozsudku (výrokům I. až IV.) podal včasné odvolání žalovaný. Vytkl okresnímu soudu, že nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo jím označeným důkazům, zejména neprovedením důkazů projektovou dokumentací splaškové kanalizace a vodovodního řadu a smlouvy o napojení a vybudování přípojek na kanalizační řad, vodovod a přeložky meliorace uzavřené , datum, mezi žalovaným a , jméno FO, . Tato vada je naplněna též tím, že soud nepřihlédl k tvrzení žalovaného, že na pozemku žalobců stojí jiný rodinný dům, než ten, který měl vzniknout podle veřejnoprávní smlouvy ze dne , datum, . Řízení je postiženo jinou vadou, což je naplněno tím, že soud oslyšel argumentaci žalovaného, s touto se ani v odůvodnění rozsudku nevypořádal a případně ji zkomolil. Rozsudek je tím nepřezkoumatelný. Soud neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, zejména neprovedení navrženého znaleckého posudku, dotazu na stavební úřad a neprovedení výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaného. Soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, což je naplněno zejména nesprávným vyhodnocením listin ze spisu stavebního úřadu. Soud důsledně nerozlišoval řízení územní a listiny s ním spojené od řízení stavebního a listin s ním spojených, nesprávně si vykládal rozhodnutí v těchto řízeních vydaná a zejména procesní úkony žalovaného a právních předchůdců žalobců. Soud naprosto nesprávně dovozoval z veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení něco, co z ní neplyne a považoval ji za závaznou v rozsahu, na který evidentně nedopadala. Zejména soud nesprávně dovodil souhlas žalovaného se zřízením přípojky splaškové kanalizace v konkrétním bodě na , adresa, , a to v důsledku nerozlišení souhlasu s napojením od souhlasu se zřízením přípojky. S výkresy ve spisech stavebního úřadu bylo manipulováno, což se týká i výkresu koordinační situace B1, který měl být přílohou veřejnoprávní smlouvy ze dne , datum, . K tomu žalovaný navrhuje projektovou dokumentaci splaškové kanalizace a vodovodního řadu, výslech , tituly před jménem, , jméno FO, (autora výkresu) a výslech , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je nesprávný závěr soudu, že souhlas žalovaného s napojením na kanalizační řad splaškové kanalizace zakládá právo žalobců napojit se jakýmkoliv způsobem a v místě, kde se jim to hodí. Nesprávný je názor soudu na nutný charakter souhlasu žalovaného k tomu, aby opravňoval právního předchůdce žalobců zasáhnout do pozemku a řadu žalovaného. Nesprávný je závěr ohledně vázanosti stavebníka místem budoucího napojení kanalizačních přípojek na řad poznačeným v situačním výkresu stavby, jejíž projekt počítá s žumpou a vsakovací jímkou pro nějaké budoucí řízení. Nesprávné jsou úvahy soudu, které naprosto zanedbávají zásah do vlastnického práva žalovaného k řadu. Nesprávné jsou úvahy soudu pomíjející rozpor existence zaústění kanalizačních přípojek s technickými normami a správním právem. Soud přehlíží povinnosti žalovaného jako vlastníka řadu. Soud chybuje v tom, že naprosto nerozlišuje právo mít přípojku od práva užívat přípojku, tedy vypouštět odpadní vody, tedy také užívat cizí věc. V prvním doplnění svého odvolání poté žalovaný rozsáhle popisoval, jak dům žalobců neodpovídá vymezení veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby ze dne , datum, kterou žalovaný podepsal , datum, . Dle jeho závěrů rodinný dům postavený na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, nemůže být považován za stavbu postavenou v souladu s veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby ze dne , datum, když se od ní zřetelně liší. Listiny podepsané , tituly před jménem, , jméno FO, dle jeho názoru vzbuzují důvodné podezření z naplnění trestného činu. Je zde nejistota, v jaké podobě, kdy byla připojena projektová dokumentace k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby, tedy i v době, kdy k dané veřejnoprávní smlouvě připojil podpis žalovaný a s čím tedy vyjádřil souhlas. Veřejnoprávní smlouvu z , datum, žalovaný podepisoval jako vlastník sousedních pozemků a nikoliv jako vlastník kanalizačních řadů. Jeho podpis na uvedené veřejnoprávní smlouvě nelze vykládat jako souhlas s něčím, co přesahuje předmět smlouvy, tedy s něčím, co vykračuje či stojí mimo stanovený rámec smlouvy. Opačný závěr soudu je mylný. Z popisu stavby je zřejmé, co měla stavba obsahovat, přičemž splaškové vody měly být zaústěny do žumpy na stejném pozemku a dešťová voda měla být svedena do retenční nádrže, taktéž na pozemku , číslo, . Pokud by měla stavba zasahovat i na další pozemky, jednak by nemohlo být konstatováno, že takové stavební objekty nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, jednak by v předmětu smlouvy muselo být uvedeno, že stavba má být provedena i na dalším pozemku a musel by být explicitně formulován souhlas vlastníka takového dalšího pozemku s tím, že na jeho pozemku bude zřízena stavba a bude na něm dále existovat. Musela by být doložena smlouva o zřízení věcného břemene zatěžující pozemek třetí osoby povinností strpět zřízení a existenci stavby. Nelze podpis žalovaného pod veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby vykládat jako jeho souhlas se vstupem na jeho pozemek či zásahem do jeho pozemku nebo dokonce závazek strpět na svém pozemku kanalizaci , jméno FO, , respektive dnes žalobců. Závěr soudu ohledně situačního výkresu B1 žalovaný označuje za nesprávný. Podpis veřejnoprávní smlouvy má představovat závazné stanovisko žalovaného k obsahu veřejnoprávní smlouvy, tj. k řešení, které je předmětem schvalování a povolení výstavby. Toto řešení je představováno s vedením splaškových vod do žumpy a dešťových vod do retenční nádrže. Žalovaný prohlašuje, že označený výkres B1 v předložené podobě neměl k dispozici. Údaje o nápojných bodech na kanalizační řady jsou ostatně podezřelé samy o sobě. Je pozoruhodné, odkud projektant čerpal údaje o uvedených hloubkách dna kanalizačního potrubí v jím naznačených nápojných bodech. Projektant se s vlastníkem tohoto řadu (budoucím) nespojil a svůj záměr s ním neprojednával. Předmětem schvalování nebylo připojení objektu na veřejnou kanalizaci. Bylo jím řešení, které do inženýrských sítí nezasahovalo. Předmětem schvalování byl návrh obsahující odkanalizování do žumpy stojící na pozemku stavebníka a do retenční nádrže stojící na témže pozemku. Před uzavřením veřejnoprávní smlouvy sice žalovaný připojení rodinného domu na svoji kanalizaci do budoucna odsouhlasil, avšak v jiné podobě, respektive v jiném místě, než bylo později načerno realizováno. Pokud jde o obsah veřejnoprávní smlouvy, s nímž žalovaný souhlasil, pak žalovaný souhlasil s návrhem řešení, které bylo předmětem schvalování a povolování, tedy s odkanalizováním domu do žumpy a do retenční nádrže. Odkanalizování do kanalizace v majetku žalovaného nebylo předmětem schvalování. Okresní soud chybuje, pokud nerozlišuje mezi souhlasem vlastníka kanalizačního řadu s připojením a souhlasem se způsobem napojení, tedy se zřízením přípojky. S tím souvisí i nepochopení soudu ohledně postoje žalovaného, který chce žalobcům umožnit připojení ke svému kanalizačnímu řadu (tedy souhlasí s připojením), ale nesouhlasí se současným neoprávněným napojením, které je navíc technicky nepřijatelné. Soud evidentně zaměňuje otázku práva vlastníka stavebního objektu na umožnění napojení objektu na veřejnou kanalizační síť s otázkou způsobu napojení z hlediska přípustnosti. Žalovaný nepolemizuje s § 8 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb. Žalovaný stále je připraven žalobcům napojení kanalizační přípojky na jeho kanalizační řad umožnit, avšak technicky přípustným způsobem. Vyplývá to přímo z obsahu smlouvy o napojení a vybudování přípojek na kanalizační řady, jejíž součástí jsou i výkresy a kterou právní předchůdce žalobců s žalovaným uzavřel. Jsou zde definovány napojovací body