11 Co 85/2025-547 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zavázal 1. žalovaného zaplatit žalobkyni částku 65.473,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. I. výroku), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po 1. žalovaném zaplacení částky 45.230,40 Kč (odst. II. výroku), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované 2. zaplacení částky 110.703,60 Kč, a to společně a nerozdílně s žalovaným 1. (odst. III. výroku), rozhodl, že 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 198.578,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (odst. IV. výroku), žalobkyni zavázal zaplatit 2. žalované na nákladech řízení částku 141.691 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 2. žalované (odst. V. výroku), žalobkyni zavázal zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné na státem hrazených nákladech řízení částku 13.133,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. VI. výroku), zavázal 1. žalovaného zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné na státem hrazených nákladech řízení částku 13.133,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. VII. výroku), 1. žalovaného zavázal zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 3.390 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. VIII. výroku) a rozhodl o vrácení 1. žalovanému z účtu Okresního soudu v Karviné nevyčerpané části zálohy na znalecký posudek ve výši 169,50 Kč po právní moci rozsudku (odst. IX. výroku).2. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalobkyně, a to v odstavcích II., III., IV., V., VI., VII., VIII. Žalobkyně namítala nesprávné skutkové a právní závěry okresního soudu v zamítavé části rozsudku, neboť soud při hodnocení důkazů nepostupoval řádně a svědomitě a nehodnotil důkazy dle jejich obsahu jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, odůvodnění skutkových závěrů v zamítavé části rozsudku není přesvědčivé, jeho úvahy stran skutkových zjištění neodpovídají obsahu dokazování. Odůvodnění rozsudku je místy zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti a svévolí. Žalobkyně především vytýká okresnímu soudu, že se příliš upíná na videozáznam z incidentu jako „na jediný objektivní důkaz“ a vnímá jej izolovaně od ostatních důkazů. Skutkový děj byl objektivizován lékařskými zprávami a dále výpovědí žalobkyně a svědka , jméno FO, . Při zohlednění jednotlivých důkazů i ve vzájemné souvislosti dle žalobkyně je nutno dospět k jednoznačnému závěru, že pravdivá je toliko verze prezentovaná žalobkyní a , jméno FO, . Verze žalovaných je založená na tvrzení, že se žalobkyně vůbec nedotkli, ovšem tato verze byla vyvrácena ostatními důkazy. Poranění žalobkyně byla objektivizována ošetřujícím lékařem v podobě mnohačetných exkoriací na končetinách, hematomu na levém stehně, zhmoždění ramene a podvrtnutí krční páteře. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo vyloučeno, aby zhmoždění ramene a podvrtnutí páteře mohlo být způsobeno tahem psa , název, . Taktéž znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , který kategoricky vyloučil závěr, že by zhmoždění ramene a podvrtnutí krční páteře mohlo být způsobeno tahem psa , název, . Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku a dále i ve svém výslechu u jednání výslovně uvedl, že veškerá poranění odpovídají mechanismu napadení ze strany žalovaných, které popsala. Ke stejným závěrům dospěl i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec z oboru , název, , tituly před jménem, , jméno FO, psychickou poruchu přizpůsobení úzkostně depresivní vyhodnotil jako přímý následek napadení. Okresní soud tak měl vycházet z verze žalobkyně při zjišťování skutkového stavu v plném rozsahu a měl dospět ke skutkovému závěru, že 1. žalovaný jí s ramenem opakovaně třásl, trhal s ním, tahal za něj a opakovaně ji udeřil do ruky, v němž držela mobilní telefon. Měl rovněž dospět k závěru, že žalovaná 2. žalobkyni napadla tak, že ji chytila za obě ruce nad zápěstím a kroutila jí s nimi, dále že ji poranila a poškrábala stehno. Poranění stehna v podobě hematomu a exkoriací způsobila žalovaná 2., takže argument chováním žalovaného 1. je irelevantní. Nesprávný je také náhled soudu na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , co se týká věrohodnosti výpovědi žalobkyně. Znalkyně výslovně v posudku uvedla, že posuzovala jak obecnou, tak i specifickou věrohodnost a přímo posuzovala výpověď žalobkyně stran popisu, způsobu poranění a nezjistila žádné znaky zkreslování, konfabulace či lhavosti. Uvedla-li znalkyně, že není schopna zcela vyloučit, že by některou skutečnost zatajila, pak toto vyjádření nemůže pravdivost výpovědi žalobkyně nijak relativizovat. Zásadní je, že skutečnosti, které při popisu napadení uvedla, neobsahují žádné znaky zkreslování, konfabulace či lhavosti. S ohledem na shora popsanou důkazní situaci okresní soud měl dospět k závěru, že žalobkyně byla napadena oběma žalovanými způsobem, který popsala, a že se jednalo o společné jednání obou žalovaných, není pak rozhodující, jakou měrou se každý z nich na napadení podílel a do jaké míry každý z nich způsobil to které poranění. Chybná je taktéž úvaha okresního soudu ohledně nepřiznání navýšení bolestného. Soud prvního stupně uvedl, že úmysl žalovaného 1. nesměřoval ke způsobení újmy na zdraví, ale ke znemožnění pořizování videonahrávky a k tomu, aby žalobkyni s přítelem vykázal z pozemku a v té souvislosti při snaze vyrazit žalobkyni telefon z ruky, této způsobil zranění. Okresní soud nesprávně zaměňuje úmysl a pohnutku. Ust. § 2957 o. z. považuje úmyslné způsobení újmy za výslovně uvedenou okolnost hodnou zvláštního zřetele pro odškodnění újmy. Zákon nerozlišuje formu úmyslu, tudíž takovou okolností zvláštního zřetele hodnou je jak jednání v úmyslu přímém, tak nepřímém. Žalovaný 1. žalobkyni napadl, musel si být vědom toho, že svými útoky může újmu způsobit, přesto tak konal. Minimálně byl srozuměn s tím, že žalobkyni újma může vzniknout. Rovněž žalovaná 2. si musela být vědoma toho, že svým jednáním může újmu způsobit. Další okolností zvláštního zřetele hodnou je u žalovaného 1. využití zjevné fyzické převahy proti slabší straně. Žalovaný 1. jako mohutný muž přesto vedl fyzický útok proti ženě o 20 let mladší, jeho fyzická převaha tak byla zjevná. Soud tak měl správně vyhodnotit naplnění okolností zvláštního zřetele hodných a navýšit bodové ohodnocení o 100 %.3. Žalovaný 1. napadl rozsudek okresního soudu v odstavcích I., IV., VII., VIII. výroku a domáhal se jeho změny a zamítnutí žaloby vůči jeho osobě. Žalovaný 1. žalobu považuje za nedůvodnou a poukazuje na výsledky trestního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , číslo, Předmětem tohoto trestního řízení bylo údajné jednání žalovaného a žalované, které bylo právně kvalifikováno jako přečin , přečin, . Údajné jednání žalovaných popsané ve skutkové větě obžaloby se shodují s údajným jednáním žalovaných v předmětném řízení. V rámci trestního řízení byl skutek postoupen k projednání Magistrátu města , adresa, , neboť se nejedná o trestný čin, avšak skutek by mohl být posouzen jako přestupek. Pokud by okresní soud na základě rozsáhlého dokazování prováděného v trestní věci dospěl k závěru, že došlo k tvrzenému ublížení na zdraví a že příčinou tohoto tvrzeného ublížení na zdraví mělo být jednání žalovaného nebo žalované, nepochybně by v trestní věci bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem a nikoliv usnesením o postoupení věci do přestupkového řízení. Po provedeném dokazování v předmětném řízení je nutno konstatovat, že důvodnost žaloby nebyla prokázána. Žalovaný nezpůsobil žalobkyni újmu na přirozených právech člověka, jak tvrdí žalobkyně, tuto újmu nezpůsobila ani 2. žalovaná. Mezi verbálním konfliktem, který se odehrál dne , datum, poblíž rodinného domu žalovaných a který vyprovokovala žalobkyně a tvrzenými zdravotními problémy žalobkyně, ve skutečnosti není dána příčinná souvislost. Co se týče mechanismu kontuze levého ramene, soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že mechanismus vzniku tohoto zranění může spočívat v tažení v ose horní končetiny s tím, že soudní znalec nabídl vysvětlení spočívající v tahání psa za vodítko, které žalobkyně držela v ruce. Mechanismem vzniku distorze krční páteře má být dle soudního znalce náhlé trhnutí hlavou na volně pohyblivém krku. Pokud k těmto poraněním skutečně došlo, mohlo k nim dojít v souvislosti s tažením psa za vodítko v ose horní končetiny žalobkyně, a to kdykoliv v průběhu procházky žalobkyně a jejího přítele , jméno FO, dne , datum, tedy nejen v rámci verbálního konfliktu mezi účastníky. Soudní znalec rovněž připustil problematičnost diagnózy podvrtnutí krční páteře, když průkaz této diagnózy je často problémový a záleží na zkušenostech a doložených postupech lékařů. Nelze vyloučit ani mechanismus vzniku tohoto zranění tím, že žalobkyně prudce ucukla nebo trhla hlavou v důsledku úderu do jejího mobilního telefonu, který držela v ruce a kterým žalovaného natáčela. Co se týče duševní poruchy, která byla diagnostikována u žalobkyně, tedy p