11 Co 207/2025-63 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zavázal žalované společně a nerozdílně vydat žalobkyni vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu č. , hodnota, v přízemí budovy na adrese , adresa, , a to vyúčtování spotřeby vody a plynu za poslední zúčtovací období do data 15. 9. 2024 ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku). Dále zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovaným vydat žalobkyni vyúčtování spotřeby elektřiny za poslední zúčtovací období do 15. 9. 2024 (odstavec II. výroku) a rozhodl, že žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 5.251,05 Kč do tří dnů od právní moci k rukám právního zástupce žalobkyně (odstavec III. výroku).2. Rozsudek v rozsahu odstavců II. a III. výroku napadla odvoláním žalobkyně a domáhala se jejich změny v tom směru, aby žalovaným byla uložena povinnost vydat žalobkyni vyúčtování za spotřebu elektřiny za vyúčtovací období do 15. 9. 2024 a dále, aby jí byly přiznány náklady řízení v plné výši. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu, dovodil-li, že vyúčtovací období za odběr elektřiny je od 1. 8. do 31. 7. běžného roku a žaloba je z tohoto důvodu předčasná. Soudu byly předloženy vyúčtování minimálně 3 roky zpátky, z nichž jednoznačně plyne, že poslední vyúčtování elektřiny bylo k 31. 12. 2023. Změnili-li žalovaní svévolně vyúčtovací období, měli to žalobkyni oznámit, což neučinili. Změněné zúčtovací období tak nemůže být vůči žalobkyni jako nájemkyni účinné a nelze se vůči ní takové změny domáhat. Žalobkyně byla v postavení nájemkyně a vůči žalovaným tak ve výrazně slabším postavení. Ústní dohodu o změně zúčtovacího období se nepodařilo prokázat. Proto by tato skutečnost neměla být k tíži žalobkyně. Pokud by došlo ke změně zúčtovacího období, není žalobkyni zřejmé, kam se podělo vyúčtování za období od 1. srpna 2023 do 31. 7. 2024, nehledě k tomu, že je to v rozporu s posledním žalovanými podepsaným vyúčtováním k 31. 12. 2023. Nesprávně tak bylo rozhodnuto rovněž ve vztahu k náhradě nákladu řízení. Žalobkyně celou situaci nezavinila, nemohla předpokládat, že žalovaní přijdou se změnou účtovacího období elektřiny, kterou jí neoznámili. Požaduje proto přiznání plné náhrady nákladů řízení.3. Rozsudek napadli odvoláním rovněž žalovaní, a to v rozsahu výroků v odstavci I. a III. Žalovaní požadovali, aby žaloba byla v napadeném rozsahu změněna tak, že bude zamítnuta, a naopak žalobkyně bude zavázána zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení. Žalovaní považovali napadený rozsudek za nesprávný a nepřezkoumatelný. Zdůraznili, že předmětem řízení byla žaloba na vydání vyúčtování, kdy v první větě článku IV. písm. c) nájemní smlouvy bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou pronajímatelem vyúčtovány vždy pozadu, nejméně 1x ročně na základě vyúčtování od dodavatelských společností a dle skutečné spotřeby. Žalobkyně skutečnou spotřebu nedoložila, proto žalovaní nemohli řádné vyúčtování provést a tato situace trvá dosud. Pokud se nad rámec žaloby okresní soud zabýval tím, ke kterému dni skončil nájem, dle názoru žalovaných tato skutečnost není rozhodná a nebyla předmětem žaloby. Okresní soud v bodě 3. napadeného rozsudku uvedl nepravdivé skutečnosti, že nájemní byt byl povodní zdevastován. Je obecně známou skutečností, že v daném období byla část města postižená povodní, nicméně není obecně známou skutečností, že nájemní byt byl zdevastován. K tomu ostatně nebyl proveden žádný důkaz. Žalovaní zdůrazňují, že byt nebyl zdevastován, ale pouze částečně zaplaven. Nesprávný je rovněž závěr soudu v bodě 3., že se žalovaní domáhali odevzdání bytu žalobkyni ve stavu, v jakém jej převzala k nájmu. Požadavek žalobců na odevzdání bytu ve stavu, v jakém jej k nájmu převzala, se netýkal části postižené povodní. Žalobkyně rovněž byt řádně nevymalovala na bílo a uvedla-li stav elektroměru a plynoměru, neodpovídal skutečnosti, neboť se tyto stavy měly týkat data k 1. 9. 2024. Dle žalovaných byt nebyl zdevastován, nestal se neobyvatelným, byl částečně zaplaven spodní vodou, kdy toto žalovaní začali okamžitě řešit. Nesouhlasili rovněž se závěrem okresního soudu o opuštění bytu žalobkyní, neboť i po zaplavení bytu žalobkyně do bytu měla přístup, měla v něm nábytek, do bytu docházela. Žalovaní sice za přítomnosti žalobkyně v bytě zahájili úklid s cílem minimalizovat škody, byt byl po celou dobu od 15. 9. 2024 s tekoucí studenou i teplou vodou, s částečně funkční elektroinstalací a funkčním topením. Žalovaní nepotvrdili věrohodnost údajů ohledně skutečné spotřeby služeb uvedených žalobkyní, v řízení opakovaně tvrdili, že údaje o skutečné spotřebě od žalobkyně nemají k dispozici, s poukazem na nejasnosti k jakému datu, a to i k datu 15. 9. 2024. Žalovaní měli dle smlouvy povinnost provést vyúčtování až po dodání skutečné spotřeby služeb, která nebyla žalobkyni dosud dodána.4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobami oprávněnými, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. v celém rozsahu a dospěl k závěru, že důvodné je toliko odvolání žalovaných.5. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu č. , hodnota, v přízemí budovy na adrese , adresa, , za poslední zúčtovací období do data 15. 9. 2024, konkrétně vodného a stočného, u kterého u jednání upřesnila zúčtovací období od 19. 7. 2024 do 15. 9. 2024, dále elektřiny a plynu za období od 1. 1. 2024 do 15. 9. 2024. Žalobkyně požadovala provedení vyúčtování ke dni 15. 9. 2024, kdy nastala povodeň a předmět nájmu se stal nepoužitelným. Žalobkyně byt po povodních dne 25. 9. 2024 vyklidila a opustila, nájem bytu vypověděla z důvodu, že byt nebyl ve funkčním stavu. Žalovaní dosud za poslední zúčtovací období vyúčtování služeb neprovedli a žalobkyni nedoručili.6. Okresní soud z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění, která jsou obsažena pod bodem 3. odůvodnění napadeného rozsudku, na která odvolací soud odkazuje a po doplnění dokazování fotodokumentací pro odvolací řízení vychází z následujícího skutkového závěru. Mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanými jako pronajímateli byl s účinností od 1. 10. 2014 založen nájemní poměr k bytu č. , hodnota, v přízemí budovy na adrese , adresa, na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, ve znění dodatků, naposledy dodatku číslo , hodnota, ze dne , datum, . Ke dni 15. 9. 2024 byl předmětný byt zasažen povodní a poničen, podle fotodokumentace se v bytě nacházela voda, po opadnutí vody byla v jednom pokoji odstraněna podlahová krytina, podmáčení zdiva dosahovalo až k parapetům oken, místy bylo zdivo zasaženo plísní. Byt se stal zjevně neobyvatelným. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o ukončení nájmu, žalobkyně proto dne 11. 11. 2024 předala k poštovní přepravě okamžitou výpověď z nájmu, v níž uvedla stavy měřidel plynu a elektřiny, s časovým údajem ke dni 30. 9. 2024. Ačkoli byt fakticky opustila v září 2024, do bytu ještě do počátku listopadu 2024 občas docházela, neboť prováděla výmalbu zdí bytu na bílo.7. Podle § 2227 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), stane-li se věc nepoužitelnou k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a to z důvodu, které nejsou na straně nájemce, má nájemce právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.8. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen zákona č. 67/2013 Sb.), není-li právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.9. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobu a pravidel sjednaných pro rozúčtování.10. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.11. Poskytovatel služeb má právo požadovat po příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu (§ 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.) Ve smyslu shora citovaného § 7 odst. 1 poté stíhá poskytovatele služeb povinnost vždy po uplynutí zúčtovacího období provést vyúčtování služeb a toto doručit nájemci, jakožto příjemci služeb, nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Pokud poskytovatel služby nedoručí ve stanovené lhůtě