16 Co 254/2025-153 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 29. 6. 2023 se žalobce jako zaměstnanec proti žalované coby své někdejší zaměstnavatelce domáhal zaplacení částky 1 661 715 Kč s úroky z prodlení jako náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (dále jen renty) za dobu od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2023. Žalobu zdůvodnil tím, že u žalované působil v pracovním poměru horníka v podzemí od 2. 4. 1993 do 27. 8. 2009, kdy svůj pracovní poměr rozvázal dohodou, jejímž důvodem byla nemoc z povolání v podobě uhlokopské pneumokoniózy, zjištěné ke dni 9. 2. 2009. Pojišťovna žalované proto žalobci až do 31. 1. 2020 vyplácela rentu. Ode dne 1. 2. 2020 ovšem výplatu zastavila s poukazem na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , která vyhodnotila žalobcova obecná onemocnění v podobě diabetu a hypertenze jako změnu poměrů, samostatně činící žalobce zdravotně nezpůsobilým k dosavadní práci a tedy způsobující zánik nároku. Žalobce zpochybňoval správnost posudku zprávou , právnická osoba, ze dne 29. 7. 2020, podle níž mu žádná ze zmíněných nemocí ve výkonu původní profese nebrání. Avšak poté, kdy i okresním soudem ustanovená znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, došla k témuž závěru jako dříve dr. , jméno FO, , dal soud žalobci prostor vnést do řízení tvrzení a důkazy o tom, zda a jakou jinou profesi by byl mohl v žalovaném období zastávat, nebýt právě jen nemoci z povolání. Žalobce uvedl, že by byl i s obecnými onemocněními zdravotně způsobilý k práci obsluhy čerpadel (čištění stok žumpových překopů a jámových tůní), pomocníka při dopravě materiálu do rubání (pomocníka lokomotiváře), lokomotiváře, požárníka (obsluhy pásového dopravníku, požární hlídky pásového dopravníku, obsluhy centrálního odtěžení, pracovníka dopravy pro poruby a čelby).2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na jednoznačné závěry posudků dr. , jméno FO, a dr. , jméno FO, . Pokud jde o výše jmenované alternativní profese v režimu tzv. nové škody, nebyl žalobce podle žalované vzhledem k obecným onemocněním zdravotně způsobilý k jakékoli práci v podzemí dolu, a to přinejmenším pro vysoký krevní tlak a diabetes.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl, že nemají právo náhrady nákladů řízení ani účastníci navzájem (výrok II), ani Česká republika (výrok III). Dospěl přitom k těmto skutkovým zjištěním. Žalobce pracoval u žalované jako horník v podzemí a dne 27. 8. 2009 svůj pracovní poměr rozvázal, protože onemocněl nemocí z povolání - uhlokopskou pneumokoniózou. Žalovaná mu od té doby vyplácela rentu, v čemž ustala ke dni 1. 2. 2020. Podle znaleckého posudku a výpovědi dr. , jméno FO, žalobce z dosavadní práce vyřazuje nemoc z povolání a samostatně i soubor obecných onemocnění, a to nejpozději od let 2018 - 2019. Žalobce trpí též metabolickým syndromem, hypertenzí, diabetem, hepatopatií a obezitou. K výše citované zprávě , Anonymizováno, nemocnice dr. , jméno FO, uvedla, že pracoviště zřejmě řádně nevyhodnotilo všechny laboratorní výsledky, případně mohlo být ovlivněno tím, že mu nebyly známy konkrétní podmínky práce v , Anonymizováno, na , adresa, . K témuž názoru dospěla ve svém znaleckém posudku a výpovědi před soudem dr. , jméno FO, , která zprávu , právnická osoba, okomentovala tak, že se nevypořádává s lékařskou zprávou , právnická osoba, ze dne 19. 2. 2020, v níž bylo konstatovalo zvětšení srdce a nekompenzovaná cukrovka. Otázce žalobcovy zdravotní způsobilosti k výkonu alternativních profesí se dr. , jméno FO, věnovala nejen v písemném posudku, ale i ve své výpovědi před soudem, a byla v tomto ohledu nepřesvědčivá, protože bylo zřejmé, že se podrobně neorientuje v podmínkách prací vykonávaných v podzemí dolu. Proto okresní soud ustanovil k podání revizního posudku znalkyni v odvětví posudkové lékařství, , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou také vyslechl. Znalkyně dospěla k závěru, že žalobce od 1. 2. 2020 skutečně nebyl zdravotně způsobilý k žádné práci v podzemí hlubinného dolu včetně jím jmenovaných alternativních profesí, k nimž se jednotlivě a konkrétně vyjádřila, a to jak pro nemoc z povolání, tak pro obecné onemocnění. Kromě uhlokopské pneumokoniózy prosté trpí úplavicí cukrovou druhého typu, dlouhodobě nedostatečně kompenzovanou, která je absolutní kontraindikací pro práci v podzemí dolu. Dále trpí již od roku 2016 recidivujícími supraventrikulárními tachykardiemi. V roce 2018 podstoupil radiofrekvenční ablaci atrioventrikulárního uzlu, tato nemoc vzhledem k vysokému riziku akutní srdeční příhody - poruše srdečního rytmu - žalobce také vyřazuje z práce v dole. Žalobce trpí i jaterní poruchou toxometabolického původu, kdy není žádoucí, aby osoba nadměrně požívající alkoholické nápoje byla zařazena do práce s významným rizikem úrazu, včetně souvislostí s bezpečností ostatních zaměstnanců. Revizní znalkyně vysvětlila, proč pokládá diabetes mellitus za nekompenzovaný, objasnila též hodnoty krevního tlaku a vysvětlila, proč jsou neuspokojivé. Osvětlila, jak se posuzují laboratorní hodnoty svědčící o nadměrném požívání alkoholu. Potvrdila, že i kdyby žalobce žádným poškozením jater vyvolaným nadužíváním alkoholu netrpěl, ostatní obecná onemocnění (úplavice cukrová II. typu, recidivující supraventrikulární tachykardie, hypertenzní nemoc) jej vyřazují z jakékoli práce v podzemí dolu. Okresní soud dal co do žalobcovy způsobilosti k výkonu alternativních profesí přednost závěrům dr. , jméno FO, před závěry dr. , jméno FO, pro jejich větší přesvědčivost.4. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud právně kvalifikoval především podle § § 269 odst. 2 a 271u odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoníku práce), a došel k závěru, že nástup obecných onemocnění, která žalobce samostatně činila zdravotně nezpůsobilým k výkonu původní profese, znamenal od 1. 2. 2020 podstatnou změnu poměrů, jež přivodila zánik nároku na rentu. Žalobce nemá na rentu nárok ani v režimu tzv. nové škody, neboť jej soubor obecných onemocnění, i kdyby k němu nepatřila jaterní porucha toxometabolického původu, samostatně vyřazuje i z výkonu alternativních profesí.5. Proti výroku I rozsudku podal žalobce odvolání, které zdůvodnil tím, že dobrozdání dr. , jméno FO, není znaleckým posudkem, nemá jeho náležitosti a že dr. , jméno FO, posléze přestala být znalkyní. Žalobce předložil jako důkaz výše uvedenou zprávu , právnická osoba, podle níž je k dosavadní práci zdravotně nezpůsobilý pouze pro nemoc z povolání. , tituly za jménem, , jméno FO, ve svém posudku potvrdila, že by žalobce určité alternativní profese mohl zastat i s obecnými onemocněními, nebýt nemoci z povolání. Prvostupňový soud nevěnoval dost pozornosti odlišnému názoru dr. , jméno FO, a neprovedl důkaz zprávami dalších potenciálních zaměstnavatelů v režimu tzv. nové škody, jež žalobce navrhl. Názor znalkyně , jméno FO, o následcích požívání alkoholu byl vyvrácen, načež od něj sama upustila. V řízení projednané alternativní důlní profese vykazují kategorii rizika 1.6. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na jeho odůvodnění, k němuž dodala, že ani rozdílnost závěrů dvou znaleckých posudků, ani nesouhlas účastníka s některým z nich automaticky nezakládají potřebu dalšího, revizního znaleckého posudku (a to i s ohledem na hospodárnost řízení), na čemž nic nemění ani možnost zpracování takového posudku znaleckým ústavem.7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné a projednatelné, přezkoumal na jednání napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 písm. a) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že žalobcovo odvolání není důvodné.8. Prvostupňový soud dospěl na základě provedených a správně vyhodnocených důkazů ke správným a úplným skutkovým zjištěním. Odvolací soud je tudíž jako taková přejímá a pro stručnost na ně v plné šíři odkazuje.9. Žalobce netvrdil, že by dr. , jméno FO, nebyla soudní znalkyní v okamžiku zpracování písemného znaleckého posudku a vzhledem k tomu, že byl její následný výslech stále součástí jednoho a téhož důkazu znaleckým posudkem (§ 127 odst. 1 třetí věta, odst. 2 první věta o. s. ř.),[footnoteRef:1] kdy ve výpovědi před soudem pouze vysvětlovala a obhajovala komplexní písemný znalecký posudek, bylo plně v souladu se zákonem, byla-li předvolána a vyslechnuta jako znalkyně. Její písemný posudek obsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů, jež mohou mít vliv na jeho správnost, úplnost a přezkoumatelnost. Nehledě k tomu, že důkazem může být každý prostředek, jímž lze zjistit stav věci (§ 125 první věta o. s. ř.). Napadený rozsudek je přitom založen také na posudcích dr. , právnická osoba, dr. , jméno FO, . Všechny tři znalkyně se shodly v závěru, že je žalobce zdravo