16 Co 27/2026-113 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou 11. 3. 2025 se žalobkyně jako věřitelka proti žalovaným coby svému dlužníkovi a jeho manželce domáhala určení neúčinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu žalovaných, uzavřenou ve formě notářského zápisu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, dne 30. 3. 2023 (dále jen dohody), kterou žalovaní zúžili a zčásti vypořádali své společné jmění (dále jen SJM). Žalobu zdůvodnila tím, že je majitelkou a remitentkou směnky vlastní č. , hodnota, vystavené společností žalovaného 1., , právnická osoba, , v , adresa, dne 24. 8. 2020 na řad žalobce, znějící na směnečnou sumu 847 600,12 EUR, splatnou dne 14. 9. 2023, přičemž směnka je domicilována u žalobkyně s doložkou bez protestu a původně byla vystavena jako blankosměnka s nevyplněným datem splatnosti a směnečnou sumou. Směnka zajišťuje úvěr poskytnutý žalobkyní výstavci směnky na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 8. 2020. Úvěr byl čerpán dne 25. 8. 2020. Ke dni splatnosti nedošlo ani k částečné úhradě. Úhradu neprovedly ani avalisté v osobě žalovaného 1. a jeho další společnosti , právnická osoba, Po splatnosti směnečné sumy uhradil výstavce na úrocích směnkou zajištěného úvěru dne 18. 9. 2023 částku 3 766,82 EUR. Od 18. 4. 2024 se nachází v úpadku. Úvěr byl zajištěn zároveň bankovní zárukou , právnická osoba, , která z tohoto titulu uhradila žalobkyni dne 17. 1. 2024 částku 17 864 920 Kč (718 910,26 EUR). Ve shodném rozsahu zanikla i směnečná suma, která tedy nadále činila 124 923,04 EUR. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky po obou avalistech. Spol. , právnická osoba, se nachází v úpadku od 18. 2. 2025. Ve směnečném řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, byl schválen soudní smír. V něm avalisté převzali povinnost zaplatit žalobkyni směnečnou sumu včetně příslušenství ve splátkách počínaje ledna 2025, pod ztrátou výhody splátek. Usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 19. 12. 2024. Zaplatili nicméně jen první splátku. Druhá splátka splatná dne 28. 2. 2025 zůstala neuhrazena, takže došlo k zesplatnění celé pohledávky žalobkyně od 1. 3. 2025. Žalobkyně tedy má proti žalovanému 1. splatnou a vykonatelnou pohledávku ve výši 117 803,04 EUR s příslušenstvím. Dosud trvající manželství žalovaných bylo založeno dne 4. 8. 2012. Dne 30. 3. 2023 uzavřeli žalovaní dohodu, v níž sjednali režim oddělených jmění. Žalovaná 2. se takto stala výlučnou vlastnicí pozemku zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (včetně nezapsané luxusní vily). Žalovaný 1. nabyl obchodní podíl ve společnostech , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, a nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , přičemž hodnota tohoto majetku žalovaného 1. je mnohonásobně nižší, než hodnota nemovitosti nabyté žalovanou 2.2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na požadovaném určení, protože není známo, jakým konkrétním způsobem je ohroženo její právo, v jakém smyslu by se bez tohoto určení její právní postavení stalo nejistým ani zda již bylo její tvrzené právo porušeno. Dohodu žalovaní uzavřeli kvůli potenciálnímu rozpadu manželství a pozemek v k. ú. , adresa, nabyli do SJM na základě kupní smlouvy ze dne 29. 8. 2013, tedy ještě před zahájením podnikatelské činnosti žalovaného 1., a proto se dohodli při zúžení SJM na tom, že pozemek připadne žalované 2. Žalovaný 1. není výstavcem, nýbrž pouhým avalistou směnky. Dohodu uzavřeli dne 30. 3. 2023, avšak směnečná suma se stala splatnou teprve 14. 9. 2023. Dluh tudíž vznikl teprve v této chvíli. Ze zajišťovací fixní blankosměnky nemohlo být předem jasné, zda na jejím základě vůbec nějaká pohledávka vznikne, natož v jaké výši. Není ani zřejmé, jestli žalobkyně neodvozuje své právo teprve z výše zmíněného smíru.3. Okresní soud napadeným rozsudkem určil, že je vypořádání SJM žalovaných provedené dohodou vůči žalobkyni neúčinné (výrok I) a uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit částku 3 289 Kč (výrok II). Dospěl přitom k těmto skutkovým zjištěním. Žalobkyně se společností žalovaného 1., , právnická osoba, , jako se svým klientem dne 24. 8. 2020 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla klientovi částku 830 000 EUR za účelem financování pohledávek z obchodního styku a zásob. Smlouva byla zajištěna zástavním právem, zajišťovací blankosměnkou vystavenou klientem dle dohody o vyplňovacím právu směnečném č. , hodnota, a bankovní zárukou , právnická osoba, ., ve výši 80 % nesplacené jistiny úvěru. Dne 25. 8. 2020 výše zmíněná společnost tento úvěr v plné výši čerpala. Směnku č. , hodnota, vystavila výše uvedená společnost v , adresa, dne 24. 8. 2020 na směnečnou sumu 847 600,12 EUR na řad žalobkyně, splatnou dne 14. 9. 2023 u , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , s doložkou bez protestu, kde jsou uvedeni jako avalisté další společnost žalovaného 1., , právnická osoba, , a žalovaný 1. Směnka zajišťuje smlouvu č. , hodnota, . Usnesením ze dne 18. 12. 2004, č. j. , Anonymizováno, , které nabylo ve výroku II. (znění smíru) právní moci dne 19. 12. 2024, Krajský soud v , adresa, schválil smír, v němž se výše jmenovaní avalisté zavázali společně a nerozdílně žalobkyni zaplatit částku 122 123,04 EUR s příslušenstvím v pravidelných splátkách počínaje lednem 2025, pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně se tohoto nároku domáhala ze směnky č. , hodnota, , vystavené v , adresa, dne 24. 8. 2020, znějící na směnečnou sumu 847 600,12 EUR, splatné dne 14. 9. 2023, avalované těmito žalovanými. Notářským zápisem , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ze dne 30. 3. 2023 uzavřeli žalovaní 1. a 2. dohodu, kterou si sjednali režim oddělených jmění, přičemž žalovaný 1. do výlučného vlastnictví nabyl obchodní podíly ve výši 100 % ve společnostech , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, a dále nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Do výhradního vlastnictví žalované 2. pak připadl pozemek p. č. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, včetně rozestavěné stavby (dosud nezapsaného rodinného domu). Žalovaná 2. je skutečně v katastru nemovitostí zapsána jako jediná vlastnice tohoto pozemku na základě dohody ve spojení s kupní smlouvou ze dne 29. 8. 2013. Z ortofoto snímku je patrno, že se na pozemku nachází stavba. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, včetně ortofoto mapy pak vyplynulo, že je , jméno FO, je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 45 m2, zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. 286, a dále pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 402 m2, zahrady, a to na základě darovací smlouvy ze dne 9. 2. 2024.4. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud právně kvalifikoval především podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), a § 737 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Dospěl k závěru, že nejde o žalobu na určení ve smyslu § 80 o. s. ř., u níž by žalobkyně musela prokázat naléhavý právní zájem, nýbrž o žalobu odpůrčí. Judikatura připouští úspěšnou odpůrčí žalobu i vůči právním úkonům dlužníkova manžela, týkajícím se majetku, který manžel dlužníka nabyl na základě dohody o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM do svého výlučného vlastnictví, měl-li věřitel právo uspokojit se (také) z majetku patřícího do SJM, přičemž k relativní neúčinnosti takového úkonu (právního jednání) není nutný úmysl zkrátit věřitele ani zavinění; stačí objektivní stav dotčení práv věřitele takovým vypořádáním. Blankosměnka se přitom stává směnkou (za předpokladu, že má po vyplnění bílých míst výkonem tzv. vyplňovacího práva kvalitu směnky) teprve vyplněním a teprve tímto okamžikem vznikají práva směnečná, avšak se zpětnými právními účinky (ex tunc). To platí i pro povinnost avalistů, kteří se na blankosměnku podepsali.[footnoteRef:1] Pohledávka žalobkyně tudíž vznikla zpětně ke dni 24. 8. 2020, takže již v době uzavření dohody existovala. Tím žalovaní zkrátili možnost uspokojení zmíněné pohledávky, poněvadž žalovaný 1. dohodou nabyl pouze obchodní podíly svých společností, z nichž nejméně dvě jsou již v úpadku, protože nejsou s to splácet své dluhy, a jediný hodnotnější majetek, z nějž by se žalobkyně mohla uspokojit, získala dohodou žalovaná 2., vůči níž ovšem žalobkyně nemá exekuční titul. Přitom pohledávka vůči žalovanému 1. byla na tomto právním základě přiznána pravomocným a vykonatelným smírem, který má funkci exekučního titulu. Všechny znaky hypotézy (skutkové podstaty) § 737 odst. 1 o. z. byly tudíž splněny a proto soud žalobě plně vyhověl. [1: rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 4087/2013, č. 103/2016 Sb. rozh. civ. ]5. Proti rozsudku podali žalovaní odvolání s návrhem na zrušení rozsudku a vrácení věci prvostupň