75 Co 8/2026-158 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby bylo určeno, že aktiva a pasiva pozůstalosti, tzn. práva a povinnosti z darovací smlouvy ze dne 9. 7. 2024, včetně povinnosti, tj. závazku zůstavitele z darovací smlouvy odevzdat spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech obdarovanému , Jméno žalobce, , náležela ke dni smrti zůstaviteli, který byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti (výrok I.) a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným do rukou společných a nerozdílných na náhradu nákladů řízení částku 121 444,80 Kč (výrok II.).2. Okresní soud pak v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, poněvadž na určení, kterého se žalobce domáhá, není naléhavý právní zájem. V řízení o pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, byla zjištěna jako sporná aktiva a pasiva pozůstalosti práva a povinnosti z darovací smlouvy datované dne 9. 7. 2024 uzavřené mezi zůstavitelem jako dárcem a žalobcem jako obdarovaným, kterou měl zůstavitel darovat spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech žalobci. Řízení o pozůstalosti po jmenovaném však bylo již pravomocně skončeno. Za těchto okolnosti nemůže mít žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť sporná aktiva či pasiva ani po vyřešení jejich spornosti již nelze zohlednit v pozůstalostním řízení. Tento závěr je plně aprobován závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 24 2680/2022, uveřejněné pod číslem 84/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dle něhož „Dědic se může podle § 189 odst. 1 z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu (§ 80 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s., a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel (§ 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z. ř. s.). V období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu (§ 185 z. ř. s.) se může dědic podáním žaloby ve sporném řízení domáhat vůči ostatním dědicům ohledně sporných aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti ve svůj prospěch zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Uvedené platí i tehdy, byla-li spornost aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti zjištěna až v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (§ 193 odst. 1, část věty za středníkem z. ř. s.). Tyto závěry lze přiměřeně vztáhnout i na majetek, ohledně kterého je mezi dědici a pozůstalým manželem spor o to, zda byl ke dni smrti zůstavitele součástí společného jmění manželů (§ 162 odst. 2 věty druhé z. ř. s.). Podání žaloby a vedení řízení o určení, že sporná aktiva pozůstalosti náležela ke dni smrti zůstaviteli (popř. že byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti) není důvodem k přerušení pozůstalostního řízení.“ Za těchto okolností soudu nezbylo než žalobu zamítnout, neboť žalobcem požadované určení nijak nemůže eliminovat stav ohrožení práva žalobce či jeho nejistoty v právním vztahu.3. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce, kterým se domáhal, aby krajský soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k novému projednání, když okresní soud neúplně zjistil skutkový stav a věc nesprávně právně posoudil. Odkazoval na závěry Městského soudu v Praze v rozhodnutí ze dne 31. 3. 1995, sp. zn. 33 Ca 228/94, dle kterého: „V řízení o dědictví po zemřelém účastníku smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí se do aktiv dědictví zařadí jeho práva a do pasiv dědictví jeho povinnosti vyplývající ze smlouvy. Zemřel-li převodce, náležejí do aktiv dědictví také převáděné nemovitosti. Úmrtí dárkyně má za následek, že je především třeba v dědickém řízení zařadit do aktiv dědictví i nemovitosti uvedené v darovací smlouvě (ke dni úmrtí byly vlastnictví zůstavitelky a na tom nic nezmění ani eventuální povolení vkladu katastrálním úřadem) a do pasiv dědictví se zařadí závazek zůstavitelky vyplývající z této darovací smlouvy (odevzdat nemovitost obdarovanému).“ Žalobce v souladu s ustanovením § 189 odst. 1 z. ř. s. podal žalobu o určení, že aktiva a pasiva pozůstalosti vyplývající z darovací smlouvy náležela ke dni smrti zůstaviteli, který byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti, tzn. závazku zůstavitele z darovací smlouvy odevzdat spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech žalobci. Darovací smlouva představuje právní důvod vzniku závazku, jehož podstata spočívá v dobrovolném a bezplatném poskytnutí daru, jimž dárce sleduje především zvětšení majetku obdarovaného jako projev své velkorysosti a vděku. Žalobce hrubě nesouhlasí s rozhodnutím soudu o zamítnutí žaloby a s jeho odůvodněním, stejně jako s celým postupem soudu od zahájení řízení, kdy soud půl roku vyzýval účastníky k vyjádřením, replikám a duplikám, aby pak po zahájení jednání a neúspěšné výzvě ke smíru podrobně zástupcům účastníků vysvětloval, jak to bude dlouhé a pro všechny účastníky nepříjemné řízení, kde bude třeba nařídit minimálně jeden znalecký posudek, načež beze slova vysvětlení najednou jednání na 15 min. přerušil a při pokračování zamítl navržené důkazy a vyzval strany k závěrečným návrhům, po kterých oznámil vyhlášení rozhodnutí za týden. Žalobce se právem domnívá, že v této čtvrthodině přerušeného jednání se soud teprve poprvé seznámil s podklady k podané žalobě a rozhodl o zamítnutí žaloby. Žalobce má za to, že tímto postupem soud zcela nesmyslně navýšil náklady řízení, postupoval v rozporu s o. s. ř. a porušil žalobcovo právo na spravedlivý proces, které patří k těm nejdůležitějším základním lidským právům, která vůbec máme. Každý jednotlivec má díky němu právní záruku spravedlivého a rovného zacházení, o kterou se může opřít, což v tomto řízení žalobce vskutku nemohl. Žalobce má rovněž za to, že zamítnutí jeho žaloby, podané zcela po právu, došlo i k porušení č. 36 Listiny, dle kterého se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.4. Žalovaní se k odvolání žalovaného vyjádřili tak, že navrhli rozsudek okresního soudu potvrdit s tím, že jej považují po skutkové i právní stránce za správný, stejně tak po procesní stránce postupoval okresní soud správně. Požadavek občanského soudního řádu na existenci naléhavého právního zájmu u určovacích žalob, a sice v době rozhodování soudu, sleduje cíl předcházet zbytečným soudním sporům v případech, kdy se lze domáhat ochrany práva přímo žalobou na plnění. Taková situace nastala i v projednávané věci, neboť rozhodnutí o určení, jehož se žalobce domáhá, by pouze vedlo k opětovnému projednání pozůstalosti v dědickém řízení. Úspěch žalobce v tomto řízení by tak pouze podnítil vznik dalšího pozůstalostního řízení. Za stavu, kdy je dědické řízení pravomocně skončeno, je znám okruh dědiců i velikost jejich dědických podílů, postrádá podaná žaloba podle názoru žalovaných naléhavý právní zájem. Odvolání žalobce je proto zcela nedůvodné.5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou podanou u Okresního soudu v Jeseníku dne 17. 2. 2025 se žalobce domáhal určení, že aktiva a pasiva pozůstalosti, tzn. práva a povinnosti z darovací smlouvy ze dne 9. 7. 2024, včetně povinnosti, tj. závazku zůstavitele z darovací smlouvy odevzdat spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech obdarovanému , Jméno žalobce, , náležela ke dni smrti zůstaviteli, který byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti. Svou žalobu odůvodnil tím, že Okresní soud v Jeseníku rozhodl usnesením ze dne 30. 1. 2025, č. j. 16 D 236/2024-62, v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , narozenému , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , bytem naposledy , adresa, , zemřelém , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , tak, že stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti a schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne 30. 1. 2025 a potvrdil podle ní nabytí dědictví. Dědici byli žalobci a žalovaní jako děti zůstavitele. Do aktiv pozůstalosti soud zařadil i spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitých věcech, a to pozemku p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, - rodinný dům v části obce , adresa, , pozemku p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. - jiná stavba, pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - orná půda, pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymi