8 Co 42/2026-698 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:8.Co.42.2026.1
Datum: 2026-06-18
Předmět: o určení existence trvání právního vztahu, in ev. uspořádání vztahů mezi spoluvlastníky při nakládání se společnou věcí
Ustanovení: § 9 vyhl. č. 177/96 Sb., § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 120 z. č. 40/64 Sb., § 80 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 212 z. č. 99/1963 Sb., § 212a z. č. 99/1963 Sb., § 219 z. č. 99/1963 Sb.,
náklady řízeníbezdůvodné obohaceníjednateldokazováníjistotaspoluvlastnictvívýprosanáhrada nákladůpodílové spoluvlastnictvínásledekodvolání
O co šlo: o určení existence trvání právního vztahu, in ev. uspořádání vztahů mezi spoluvlastníky při nakládání se společnou věcí (§ 9 vyhl. č. 177/96 Sb., § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 120 z. č. 40/64 Sb., § 80 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 212 z. č. 99/1963 Sb., § 212a z. č)
1. Napadeným rozsudkem okresní soud ve vztahu mezi žalobkyní, žalovanou ad 1 a žalovaným ad 2 určil, že právní vztah v podobě uděleného souhlasu, založený původně mezi žalobkyní, , jméno FO, narozeným , datum, , bytem , Adresa žalobkyně, , a žalovaným ad 2 s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne , datum, pro umístění vodní elektrárny, nacházející se v katastrálním území , adresa, , na parcele číslo , číslo, , trvá. Žalované 1. a 2. uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 71.763,37 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Okresní soud vzal v řízení za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná ad 1 jsou spoluvlastnicemi nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrálním pracovištěm , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , každá se spoluvlastnickým podílem ve výši poloviny, mj. též pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , kdy žalovaná ad 1 nabyla vlastnické právo k těmto nemovitým věcem od žalovaného ad 2 na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k okamžiku , datum, , žalobkyně ad a) nabyla vlastnické právo k těmto nemovitým věcem od žalobce ad b) (původní žalobce , právnická osoba, ), na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci podle § 19 zákona č. 91/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ze dne , datum, , s právními účinky vkladu, datum, . Dále při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, vyzval , Anonymizováno, žalobkyni, aby ve lhůtě 60 dnů zahájila soudní řízení týkající se určení platnosti/neplatnosti odstoupení od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny uzavřené dne , datum, mezi účastníky , Anonymizováno, řízení a týkající se odejmutí souhlasu spoluvlastníka stavební části výrobny elektřiny k malé vodní elektrárně nacházející se v provozovně s názvem MVE. Žalobkyně dle tohoto pokynu podala žalobu u Okresního soudu v Novém Jičíně (sp. zn. 14 C 139/2020), a domáhala se určení neplatnosti právního jednání proti žalovanému , jméno FO, a , Jméno žalované A, ., a to jednak určení, že písemná jednání žalovaného ad 1 ze dne , datum, a ze dne , datum, , kterými odstupuje od dohody o užívání technologické části výrobny ze dne , datum, , vztahující se k malé vodní elektrárně nacházející se v provozovně s názvem MVE na předmětných nemovitostech, je neplatné, a jednak určení, že písemné jednání žalovaného ad 2 ze dne , datum, , kterým vyjádřil svůj nesouhlas jako podílový spoluvlastník ideální poloviny pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody ze dne , datum, , vztahující se v malé vodní elektrárně, nacházející se v předmětné nemovitosti, je neplatné. Okresní soud tuto žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že na takovémto určení není naléhavý právní zájem a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2021, č. j. 8 Co 213/2021-159. Odvolací soud dospěl k závěru, že tento stav právní nejistoty lze odstranit pouze tím, že bude určeno, že vztah založený příslušnou dohodou mezi žalobkyní a žalovaným 1. nadále trvá, přičemž vyřešení otázky platnosti či neplatnosti odstoupení od uvedené smlouvy je pouze jednou z předběžných otázek. Pokud se jedná o návrh na určení neplatnosti odnětí souhlasu s užíváním stavební části elektřiny ze dne , datum, , pak vlastníkovo či spoluvlastníkovo vyjádření souhlasu či nesouhlasu s užíváním věci ke konkrétnímu účelu je nutno považovat pouze za tzv. faktický úkon, který je hmotněprávním předpokladem pro právní jednání tam, kde to právní předpisy stanoví a jako takové může být podrobeno zkoumání ve vztahu k platnosti či jeho neplatnosti. Je tedy nutno žalovat na nahrazení projevu vůle, kdy jedině tímto způsobem lze dosáhnout požadovaného cíle, tj. přivolení vlastníka k zamýšlenému nakládání s věcí, resp. v případě spoluvlastnictví žalovat příslušnou žalobou ve věci správy společné věci, a to v příslušných lhůtách dle § 1126 a následujících občanského zákoníku.3. Dále vyšel ze zjištění, že dne , datum, uzavřel žalovaný ad 2 , jméno FO, a , jméno FO, jako vlastníci stavební části výrobny elektřiny, umístěné v předmětné nemovitosti, se žalobkyní , Jméno žalobkyně, jako žadatelem o licenci Dohodu o užívání stavební části výrobny elektřiny. Na základě této dohody byla žalobkyně jako provozovatel výrobny elektřiny oprávněna užívat výše uvedenou část výrobny elektřiny pro účely provozování výroby elektřiny v rámci licencované činnosti podle energetického zákona, a zároveň vlastníci ve smyslu stanovení § 5 odst. 3 energetického zákona souhlasili s použitím výše uvedené části zařízení žadatelem o licenci k účelům vymezeným tímto zákonem, tj. k výrobě elektřiny žadatelem o licenci , právnická osoba, jako provozovatelem výrobny elektřiny nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Dne , datum, uzavřel žalovaný ad 2 , jméno FO, jako vlastník technologické části výrobny umístěné na předmětné nemovitosti s žalobkyní , právnická osoba, Dohodu o užívání technologické části. Dne , datum, žalovaný ad 2 , jméno FO, odstoupil od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny, což zaslal žalobkyni , právnická osoba, . Odstoupil z důvodu, že žalobkyně dosud trvale odmítá jednat o dalším způsobu dispozice s předmětnou technologickou částí výrobny elektřiny, kterou od 5. 12. 2014 užívá bez jakéhokoliv poplatku jeho výlučnému vlastníkovi a žalovaný ad 2 od Dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny odstoupil také z důvodu, že nesouhlasí, aby žalobkyně tuto technologickou část výrobny nadále pro účely výroby elektřiny užívala. Dále odstoupil dne , datum, rovněž od Dohody o užívání technologické části.4. , Anonymizováno, rozhodnutím ze dne , datum, zrušil licenci na výrobu elektřiny, která byla udělena společnosti , právnická osoba, , přičemž , Anonymizováno, rozhodnutí shora uvedené zrušila, když se , Anonymizováno, nepodařilo prokázat, že licenci lze zrušit pouze tehdy, když bude v řízení prokázáno, že její držitel pozbyl vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení a zároveň uvedla, že platí, že za stavu, kdy původní Dohoda o užívání společné věci nebyla změněna dohodou novou, ani nahrazena rozhodnutím většiny spoluvlastníků, počítanou podle velikosti jejich podílů, je právní nástupce původního spoluvlastníka povinen stávající Dohodu o užívání společné věci respektovat, přičemž v tomto směru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 4455/2008, 22 Cdo 4201/2017 a 22 Cdo 5247/2016. Podle Rady by , Anonymizováno, měl především blíže rozlišovat mezi povinností doložit užívací právo k energetickému zařízení a povinností doložit souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným energetickým zákonem. Účastník řízení sice původně v roce , datum, prokazoval užívací právo Dohodou o užívání stavební části výrobny elektřiny a Dohodou o užívání technologické části výrobny elektřiny, kdy mu vlastníci stavební a technologické části umožnili energetické zařízení užívat, pokud však jde o stavební část energetického zařízení, jíž se napadené rozhodnutí týká, účastník řízení se následně stal spoluvlastníkem této stavební části. Fakticky tak nejde o prokázání trvání užívacího práva ze strany účastníka řízení, ale o posouzení absence souhlasu druhého spoluvlastníka s nakládáním se společnou věcí výlučně účastníkem řízení a v případě udělení souhlasu druhým spoluvlastníkem se předpokládá existence dohody spoluvlastníků o způsobu užívání společné věci, při jeho absenci jde o soukromoprávní spor mezi spoluvlastníky. Zároveň uvedl, že posouzení této otázky bude natolik složité, že vhodnějším postupem z hlediska právní jistoty, než si činit vlastní úsudek, bude účastníky řízení odkázat na soud. Zároveň v tomto rozhodnutí uvedl, že prvostupňový správní orgán by se měl také zabývat otázkou splnění podmínek vlastnického či užívacího práva technologické části výrobny elektřiny, neboť na základě budoucího výsledku řízení o žalobě účastníka řízení na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze vyloučit změnu poměrů, kdy jedna z možných situací, která může nastat, je ta, že soud na základě řízení o žalobě přikáže do vlastnictví předmětnou nemovitost právě účastníkovi řízení.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu okresní soud dovodil, že je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, když požadované určení je způsobilé sjednat pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde, tedy co se týče užívání stavební části výrobny elektřiny pro umístění vodní elektrárny nacházející se na předmětn

Citovaná ustanovení

§ 1126 (89/2012 Sb.)§ 19 (91/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 212 (99/1963 Sb.)§ 212a (99/1963 Sb.)§ 219 (99/1963 Sb.)§ 220 (99/1963 Sb.)§ 80 (99/1963 Sb.)