69 CO 320/2022-59 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25.325,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.325,99 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení, dále částku 100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9.200 Kč, zamítl (výrok II.) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.639 Kč ve lhůtě tří dnů (výrok III.). 2. Proti tomuto rozsudku do výroku II. a III. podala odvolání žalobkyně s tím, že žalobkyně nemůže se závěry okresního soudu souhlasit. Žalobkyně má za to, že rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť z odůvodnění nelze zjistit, jaké úvahy a skutkové závěry vedly soud k posouzení smluvního ujednání jako rozporného s § 1813 o. z. Z ust. § 1813 o. z. plyne hned několik požadavků na smluvní ujednání, které musí být naplněny současně, aby ujednání bylo zakázané a absolutně neplatné. Pokud nejsou naplněny všechny požadavky, může se jednat o ujednání neplatné, leč relativně. V takovém případě je na žalované, aby dbala o svá práva ve smyslu zásady„ právo náleží bdělým“ a případné relativní neplatnosti se dovolala. Není přípustné, aby ze strany soudu byla procesní aktivita žalované nahrazována. Okresní soud však naplnění všech podmínek nezkoumal, nezdůvodnil, v čem spatřuje jejich naplnění. To vše za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, nárok žádným způsobem nerozporovala. Soud tak nepřiměřeně nahradil odpovídající procesní aktivitu žalované, čímž zasáhl do práva žalobkyně na spravedlivý proces. Pokud okresní soud žalobkyni vytýká, že ujednání o smluvní pokutě je skryté a nesrozumitelné pro osobu, která má rozum průměrného člověka, nemůže s tímto žalobkyně souhlasit. Žalobkyně má bez pochybností za to, že ujednání je srozumitelné. Textace není o nic složitější než jazyk, jímž jsou standardně psány v ČR právní předpisy, u nichž platí princip„ neznalost neomlouvá“. Dle žalobkyně je ujednání o smluvní pokutě zcela srozumitelné v tom smyslu, že v případě nedodržení doby trvání smlouvy z důvodu na straně zákazníka, bude žalobkyně požadovat uhrazení smluvní pokuty. Žalovaná byla na možnost ujednání o smluvní pokutě upozorněna již v rámci informací pro zákazníka. Obdobná ujednání o smluvních pokutách jsou v současnosti standardem odvětví a používá je též naprostá většina přímých konkurentů na trhu dodávek elektřiny a plynu domácnostem. Smluvní pokuty se staly zásadním nástrojem utvrzení závazků a současně plní kompenzační funkci. Žalobkyně má za to, že ujednání o smluvní pokutě nezakládá nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Pokud by přes uvedené byla nerovnováha v právech nebo povinnostech soudem shledána, nebyla by tato nerovnováha významná a v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Doktrína se shoduje v názoru, že důkazní břemeno k prokázání všech shora uvedených aspektů nepřiměřenosti ujednání ve smyslu generální klauzule § 1813 o. z. tíží spotřebitele. Žalobkyně má za to, že pokud se soud rozhodne sanovat pasivitu žalované a sám aplikovat posouzení nepřiměřenosti ujednání s ohledem na veřejný zájem na ochraně spotřebitele, pak by se tak v zásadě nemělo stát bez vyjádření samotné žalované k věci nebo bez vlastního zevrubného posouzení všech relevantních okolností soudem týkajících se obsahu smlouvy, jejího uzavření a jejího vztahu k jiným nabízeným smlouvám, mezi nimiž se spotřebitel rozhodoval. Zákazník uzavírá smlouvu dle svých individuálních potřeb, v případě smlouvy na dobu neurčitou získá zákazník výhodnější cenu energie. Naproti tomu v takovém případě žalobkyně zajišťuje dodržení sjednané doby trvání závazku smluvní pokutou. Smluvní pokuta, jak je sjednána, představuje současně paušalizovanou náhradu škody, která žalobkyni z důvodu nedodržení trvání sjednané délky smlouvy vznikla nebo mohla vzniknout. Při posuzování nerovnováhy práv a povinností je třeba pohlížet na právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou vcelku, nikoliv jen izolovaně z pohledu uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Pokud soud žalobkyni vytýká, že smluvní povinnosti žalobkyně neutvrzuje žádná smluvní pokuta, nelze tomu než přisvědčit. Je však třeba zohlednit, že povinnosti žalobkyně jako obchodníka s plynem neplynou pouze z uzavřených smluv, ale jsou stanoveny také zákonnými a podzákonnými předpisy, při jejichž porušení se žalobkyně vystavuje riziku naplnění skutkové podstaty správního deliktu a riziku finanční sankce řádově převyšující výši sjednané smluvní pokuty, ale i riziku sankce v podobě zrušení licence obchodníka s plynem. Nelze ani odhlédnout od specifické povahy právních vztahů týkajících se dodávky plynu a elektřiny vyplývající nejen z jejich fyzikálních vlastností, ale rovněž z jejich specifického nezadatelného významu pro společnost. [příjmení] mohla žalobkyně poskytnout svému zákazníkovi neměnnou cenu dodávky plynu nebo elektřiny na celé smluvní období, musí se zajistit proti pohybu cen energií a směnného kurzu nákupem množství energie odpovídající tzv. důvodně očekávané spotřebě zákazníka předem na celé období trvání smlouvy 2 nebo 3 let právě na velkoobchodním trhu na základě těchto forwardových nákupů. Pokud zákazník nedodrží sjednanou dobu trvání smlouvy na dobu určitou a předčasně ji ukončí nebo ji pro neplacení je nucena ukončit žalobkyně, zůstává na straně žalobkyně forwardově nakoupený přebytečný plyn nebo elektřina pro zbývající smluvní období takového každého zákazníka. Tuto energii je nutno zpětně prodat na velkoobchodním trhu za aktuální tržní ceny, tedy v době předčasného ukončení smluvního vztahu. Pokud jsou tedy velkoobchodní ceny komodity nižší v okamžiku předčasného ukončení smluvního vztahu vznikne žalobkyni škoda, protože nakupený objem energie bude prodán na trhu se ztrátou. Vzhledem k tomu, že budoucí vývoj cen není předem znám, proto je toto riziko smluvně ošetřeno smluvní pokutou jako paušalizovanou náhradou potenciální škody. Mezi další škody vznikající žalobkyni v zásadě vždy, kdy dochází k předčasnému ukončení smlouvy, je třeba zařadit zcela či zčásti marně vynaložené zprostředkovatelské náklady na obstarání zákazníka a uzavření smlouvy. Zákazníci žalobkyně standardně u řady produktů dostávají finanční bonusy za uzavření smlouvy až ve výši 1.500 Kč. V případě předčasného ukončení smlouvy žalobkyně o tuto částku často přichází. Další části škody je škoda nepřímá v podobě ušlého očekávaného zisku. Konečně má žalobkyně za to, že pokud by soud shledal v právech nebo povinnostech smluvních stran nerovnováhu, nebyla by tato významná. Pokud jde o výši smluvní pokuty, sjednaná výše 400 Kč za každý kalendářní měsíc do sjednaného ukončení smlouvy není zjevně nepřiměřená. Pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty a zajišťované povinnosti, je nutné brát v potaz i výši objemu plnění, které bylo (mělo být) dle smlouvy realizováno a tomu odpovídající rovnoměrné rozvržení zálohových plateb do jednotlivých měsíčních záloh. Proti pravidelné měsíční záloze, která je zpravidla násobně vyšší (jak je tomu též v projednávané věci), stojí smluvní pokuta, která za každý měsíc činí 400 Kč. Jak lze zjistit z vyúčtování dodávek elektřiny, žalovaná v období od 31. 3. 2020 do 15. 10. 2020 spotřebovala elektřinu v hodnotě 43.425,98 Kč, což odpovídá průměrné měsíční spotřebě v hodnotě 6.200 Kč. Při této spotřebě by žalovaný za dalších 23 měsíců spotřeboval elektřinu v hodnotě 93.000 Kč. Oproti tomuto závazku nepovažuje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 9.200 Kč za zjevně nepřiměřenou nebo nemravnou. Žalobkyně rovněž poukazuje na to, že žalovaná měla právo žádat soud o moderaci smluvní pokuty, avšak neučinila tak. Žalobkyně tak navrhuje změnu rozsudku ve výroku II. tak, že žalobě bude v tomto rozsahu vyhověno. 3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila, k jednání se nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s.ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném výroku II. v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání je důvodné. 5. Skutková zjištění, která okresní soud přijal na základě provedených důkazů považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá. 6. Okresní soud žalobě ve výroku I. vyhověl ohledně požadavku na zaplacení nedoplatku ceny elektřiny, když dospěl k závěru, že žalobkyně dodala sjednaná plnění, žalovaná však cenu neuhradila. Okresní soud naopak dospěl k závěru, že požadavek na smluvní pokutu není důvodný a žalobu ve výroku II. částečně zamítl. 7. Okresní soud správně zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9. 3. 2020 dle § 50 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb., na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa s