19 CO 168/2022-58 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem pro uznání č. j. 11 C 298/2021-22 ze dne 12. 1. 2022 uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.). 2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že postupoval podle § 153a odst. 3 o. s. ř. a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť žalovaná ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznala. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného a nesjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná je provozovatelem nepojištěných vozidel a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 citovaného zákona s tím, že žalované byly marně doručeny výzvy k zaplacení, jakož i následné upomínky. Celkem se jedná o příspěvek za 12 nepojištěných vozidel provozovaných žalovanou, přičemž kromě příspěvku žalobkyně požaduje i poplatek ve výši [částka] u každého nezaplaceného příspěvku podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Jedná se celkem o 12 vozidel [registrační značka], [anonymizováno] [číslo], [příjmení] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [příjmení] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]. U všech těchto vozidel žalobkyně vyčíslila období, za které byly nepojištěny, uvedla i denní sazbu příspěvku podle vyhlášky č. 168/1999 Sb. a vyčíslila jednotlivý nárok u každého ze shora uvedených vozidel. Celkem se tak jedná právě o částku [částka]. Současně v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu předložila žalobkyně soudu výzvy k úhradě jednotlivých příspěvků i upomínky žalované. Protože příspěvek ani poplatek žalovanou uhrazen nebyl, domáhá se jejich zaplacení předmětným návrhem. 3. Soud žalobnímu návrhu vyhověl elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací] ze dne 26. 10. 2021, jehož součástí byla i výzva podle § 114b odst. 1 o. s. ř. Žalované bylo uloženo v případě podání odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že žalovaný nárok neuznává, ve vyjádření vylíčila rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojila i listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Ve výzvě byla žalovaná poučena i o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). Elektronický platební rozkaz s výzvou podle § 114b odst. 1 o. s. ř. byl žalované doručen do datové schránky dne [datum] spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu sice žalovaná podala včasný odpor, avšak pouze v blanketní formě a tento odpor nebyl nijak odůvodněn. Následně ve stanovené lhůtě elektronickým platebním rozkazem (30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu) se k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřila a nesdělila ani jakýkoliv vážný důvod, který by jí v tom bránil. Soud prvního stupně tak vycházel z fikce uznání v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 o. s. ř. a podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání. Žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno a současně soud rozhodl o nákladech řízení, kdy postupoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která byla v odůvodnění rozsudku náležitě specifikována. 4. Proti tomuto rozsudku pro uznání si žalovaná podala včas odvolání, které však odůvodnila pouze obecně tím, že soud při svém rozhodování vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a neprovedl důkazy navržené žalovanou. Nesouhlasila tak s rozhodnutím o žalobě rozsudkem pro zmeškání, přestože soud prvního stupně rozhodoval nikoliv rozsudkem pro zmeškání, ale rozsudkem pro uznání. Následně pak žalovaná namítala, že měla zájem na soudním řízení participovat a uplatněným nárokům oponovat, čemuž nebylo vyhověno a vydaný rozsudek hodnotí jako výraz přepjatého formalismu. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a doplnění dokazování. Z podaného odvolání je současně zřejmé, že k faktickým důvodům vydání rozsudku pro uznání se žalovaná nijak nevyjádřila. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ve smyslu § 212 a § 212a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Odvolací jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žádost žalované o odročení jednání nebyla odvolacím soudem shledána jako důvodná. Z úředního záznamu ze dne [datum] a připojené žádosti o odročení jednání je zřejmé, že o odročení požádala jiná osoba než osoba žalované. Žádost o odročení jednání nebyla podepsána a měla být podána z advokátní kanceláře [jméno] [příjmení], aniž by do spisu byla založena plná moc udělená žalovanou tomuto advokátovi. Odvolací soud tak žádosti o odročení nevyhověl a ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků. 7. Odvolací soud vycházel z důkazů založených do spisu žalobkyní, z nichž dovodil, že žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), tak jak byla v dané věci podána, byla projednatelná a obsahovala všechny požadované náležitosti. Všechny rozhodné skutečnosti byly uvedeny jak v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tak v jeho přílohách a byly doručeny i žalované spolu s vydaným elektronickým platebním rozkazem. Soud prvního stupně ve věci žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací] ze dne 26. 10. 2021, jehož součástí byla i výzva žalované podle § 114b odst. 1 o. s. ř. Platební rozkaz byl spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalované doručen dne [datum] a žalovaná podala dne [datum] proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu odpor, který však nebyl nijak odůvodněn a jedná se pouze o blanketní podání. Následně ve stanovené třicetidenní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu se již žalovaná k žalobnímu návrhu nevyjádřila a ani neuvedla, jaký vážný důvod by jí v tom bránil. Žalovaná tak nesplnila výzvu, která byla součástí elektronického platebního rozkazu ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně vycházel z toho, že nárok žalobkyně byl žalovanou uznán tzv. fikcí a ve věci rozhodl dne [datum] rozsudkem pro uznání. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, ve kterém však žádným způsobem nezpochybnila důvody pro vydání rozsudku pro uznání. Její námitky výslovně směřovaly proti tzv. rozsudku pro zmeškání a zpochybňovala pouze neúplně zjištěný skutkový stav věci soudem prvního stupně. Na základě těchto zjištění pak odvolací soud ve věci rozhodoval. 8. Podle § 212a odst. 4 o. s. ř. rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumává jen z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř. 9. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.). 10. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal podle § 114 odst. 5 o. s. ř. Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 11. V posuzované věci žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nároku vyplývajícího ze zákona č. 168/1999 Sb., tedy nároku na příspěvek a poplatek z nezaplaceného a nesjednanéh