21 CO 148/2022-1507 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha – východ (dále jen soud I. stupně) rozhodl rozsudkem ze dne 11.2.2022 č.j. 5 C 217/2014-1443 určil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], určených v k. ú. [část obce] geometrickým plánem [číslo] vypracovaným dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. Geometrický plán [číslo] tvoří nedílnou přílohu rozsudku (výrok I). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha-východ na nákladech státu částku 88.067,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III) a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha-východ na nákladech státu částku 88.067,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). 2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud I. stupně z provedených důkazů zjistil, že ve vytyčovacím náčrtu z [datum] vyhotoveném panem [příjmení] bylo uvedeno, že jihovýchodní délka hranice pozemku parc. [číslo] činí 2,90 metru. Z předávacího protokolu [číslo] z [datum] vyhotoveného panem [příjmení] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že dne [datum] bylo provedeno zaměření vytyčení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Nové hranice byly označeny obetonovanými železnými trubkami, přičemž jihovýchodní délka hranice pozemku parc. [číslo] činí 2,00 metru. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného dne [datum] panem [příjmení] bylo zjištěno, že byl vypracován pro oddělení pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z pozemku parc. č. st. [číslo] o původní výměře 772 m2 byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře 229 m2. Pozemek parc. [číslo] o původní výměře 100 m2 byl rozdělen na pozemky parc. č [číslo] o výměře 76 m2 a parc. [číslo] o výměře 24 m2. Nové hranice v terénu byly označeny obetonovanými trubkami. Ze záznamu podrobného měření změn [číslo] z [datum] bylo zjištěno, že mezi nově vytvářenými pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je hranice vedena po spojnici bodů [číslo] [číslo]. Z bodu [číslo] vychází současně i hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Z předávacího protokolu [číslo] [rok] z [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] provedl dne [datum] pro právní předchůdkyni žalovaných kontrolní zaměření vlastnických hranic mezi pozemky parc. [číslo] to dle geometrického plánu [číslo] polního náčrtu [číslo] z [datum] a katastrálních map. Bylo zde uvedeno, že jihovýchodní délka hranice pozemku parc. [číslo] činí 2,01 metru. Z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že tento znalec v oboru geodezie a kartografie uvedl, že základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením. Katastrální mapa v k.ú. [část obce] je vedena analogově (kresbou na plastové fólii). Podkladem pro vytyčení jihovýchodního bodu hranice mezi pozemky parc. [číslo] je záznam podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo]. Podkladem pro vytyčení severozápadního bodu hranice mezi předmětnými pozemky je pouze její zobrazení v katastrální mapě. Jiným výsledkem zeměměřičských činností může být ohlašovací list [číslo] z roku 1902. Vytyčovací náčrt z [datum] a předávací protokol z [datum] nejsou součástí ZPMZ [číslo] nejsou tedy podkladem pro vytyčení vlastnické hranice. V těchto podkladech je odlišná vzdálenost mezi bodem [číslo] rohem budovy na pozemku parc. č. st. [číslo], která činí cca 0,90 m. Bod [číslo] byl v ZPMZ [číslo] určen zřejmě na základě ohlašovacího listu [číslo] z roku 1902. Tento ohlašovací list vyznačoval novou hranici budovy na pozemku parc. č. st. [číslo]. Vzdálenost 2 m byla měřena pouze kontrolně. Tato vzdálenost neměla být použita, neboť vytváří na původně rovné hranici pozemku parc. [číslo] lomový bod. Původní hranici lépe interpretoval vytyčovací náčrt z [datum]. Z technické zprávy [číslo] [rok] [právnická osoba], resp. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], úředně oprávněné zeměměřické inženýrky, ze dne [datum], bylo zjištěno, že dne [datum] proběhlo kontrolní měření hranice mezi předmětnými pozemky účastníků. Ing. [příjmení] souhlasí s odborným vyjádřením [anonymizována dvě slova]. Ve vytyčovacím náčrtu z [datum] je vzdálenost mezi rohem domu na pozemku parc. č. st. [číslo] a hranicí pozemku parc. [číslo] okótována mírou 2,90 m. V předávacím protokolu z [datum] je míra mezi rohem domu na pozemku parc. č. st. [číslo] a bodem [číslo] na hranici pozemku parc. [číslo] m. Hranice pozemku parc. [číslo] by měla vycházet z rohu domu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a dále vést k bodu styku parcel [číslo] (PK) 509 v přímé spojnici bez vložených lomových bodů. Hranice dle interpretace pana [příjmení] neodpovídá plotu v terénu ani průběhu hranice dle mapového podkladu, ale je rovnoběžná s hranicí mapového podkladu. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem v oboru geodezie a kartografie, bylo zjištěno, že tento znalec dospěl k závěru, že všechny dosavadní snahy o vytyčení předmětné hranice vycházely z mylného předpokladu, že hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] končí na rohu budovy na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Tento předpoklad nebyl správný. Katastrální mapa stabilního katastru (císařský otisk) vykazující stav k roku [číslo] je méně vhodná jako podklad pro vytyčení předmětné hranice z důvodu tiskařské techniky (litografie), resp. z důvodu, že tisk bylo nutné provádět na mokrý papír, čímž docházelo k deformacím kresby vytištěné mapy oproti originálům těchto map. Nejvhodnějším podkladem pro vytyčení předmětné hranice je archivní stejnotisk mapy z roku [číslo], která vznikla překreslením předchozí mapy zobrazující stav vlastnických hranic k roku [číslo] a původních předloh. Po roce [číslo] byl již tisk na papír prováděn suchou cestou a nedocházelo k deformacím kresby vytištěné mapy oproti originálům těchto map. Předmětný tisk byl uložen jako archivní a proto nebyl nikterak poškozen běžným používáním. 3. Znalec [příjmení] [příjmení] při svém výslechu dne [datum] uvedl, že digitalizace v ČR probíhala tak, že se katastrální mapy z papírové formy převáděly do souřadnic do počítačové formy. Domnívá se, že pozemek parc. [číslo] (PK) je v tuto chvíli zapsán v katastru nemovitostí a určitě má jiné číslo. Pravděpodobně došlo k tomu, že katastrální úřad vzal jeho znalecký posudek jako podklad pro digitalizaci předmětné hranice, neboť při provádění digitalizace bere katastrální úřad v potaz všechny podklady, které by se mohly týkat vytýčení hranic. Při doplňujícím výslechu dne [datum] Ing. [příjmení] uvedl, že hranice mezi pozemky č. st. [anonymizována dvě slova] a pozemky [číslo] vznikla zaměřením v rámci původního mapování stavebního katastru před rokem [číslo]. Tato hranice se od doby původního zaměření nezměnila. Podle císařského otisku z roku [číslo] byla budova spalná, čili dřevěná. Na situaci mapy z roku [číslo] je tato budova vyznačená jako zděná. To znamená, že muselo dojít k přestavbě uvedené budovy. Při této přestavbě evidentně došlo ke zmenšení půdorysu uvedené budovy, resp. k zúžení a zkrácení budovy. Tato změna rozměrů ovšem nebyla do katastrální mapy zanesena. Z tohoto důvodu se v okamžiku, kdy se zaměřil přístavek uvedeného domu a zakreslil do mapy, došlo k pochybení. Jinými slovy řečeno, celý problém nastal tím, že z dřevěného domu byl přestaven dům, který je užší a kratší. To, že původní spalná budova předchůdců žalobce byla při přebudování na budovu zděnou zkrácena, usoudil z indicií, kterými jsou například zákres z roku 1934, který je přílohou [číslo] posudku. Bod [číslo], jak jej označila [anonymizováno] [příjmení], je na samé hranice dopustných odchylek pro testování na identické body. Souhlasil s tím, že původní síla čáry v mapě podle původního katastru nemovitostí je zhruba cca 0,5 metru šíře. Při doplňujícím výslechu dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že původním výsledkem zeměměřické činnosti je to, co bylo zaměřeno metodou tzv. měřičského stolu, zaměřeno v terénu a uloženo v archivech. V dané věci je pracováno s císařským otiskem z roku [číslo] a mapou stabilního katastru z roku [číslo]. Obě mapy vznikly z původního obrazu, který vznikl přímo v terénu a tento byl potom pomocí tzv. pantografů litografickou kresbou přenesen na papír. Mapa z roku [číslo] je podstatně méně přesná, neboť k výslednému tisku byla použ