21 CO 253/2021-275 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha – východ (dále jen soud I. stupně) rozhodl rozsudkem ze dne 14. května 2021, č.j. 22 C 173/2020-235 o povinnosti žalovaných 1 a 2 vyklidit pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] stavbu nacházející se na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví č [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to to 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Žalobu s návrhem, aby 1. žalovaný a 2. žalovaný byli povinni do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku odstranit z pozemku parc. [číslo] z pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] plot, z pozemku parc. [číslo] čističku odpadních vod a odtok z čističky do potoka, [územní celek], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], soud I. stupně zamítl (výrok II). Zamítl rovněž žalobu s návrhem, aby soud určil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, a to 1. žalovaný [jméno] [příjmení] podílu ve výši jedné poloviny, 2. žalovaný [jméno] [příjmení] podílu ve výši jedné poloviny pozemku parcela [parcelní číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] (výrok III). Dále rozhodl, že na náhradě nákladů řízení jsou 1. žalovaný a 2. žalovaný povinni uhradit žalobkyni částku 29 872,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). 2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobkyně se žalobou podanou u soudu I. stupně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovaným uloženo vyklidit pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], které jsou ve vlastnictví žalobkyně, dále odstranit z předmětných pozemků plot a čističku odpadních vod včetně odtoku z čističky do potoka a vyklidit stavbu nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Uvedla, že žalovaní protiprávně užívají pozemky žalobkyně, postavili na nich plot, na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] postavili čističku odpadních vod a užívají stavbu žalobkyně, kterou bez jejího souhlasu částečně přestavěli na tréninkovou halu. Tímto zasahují neoprávněně do vlastnického práva žalobkyně a brání žalobkyni a společnosti [právnická osoba] v realizaci obnovy [anonymizováno] parku a potoka. 3. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a uplatnili vzájemný návrh na určení vlastnictví pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že jsou podílovými spoluvlastníky, každý jednou ideální polovinou pozemků p. [číslo] v obci [obec] zapsaných u Katastrálního úřadu [anonymizována tři slova], sousedící s pozemkem parc. [číslo] [list vlastnictví] [územní celek], který vlastní žalobkyně. Uvedli, že více nežli 20 let užívají nemovitosti jako své výlučné vlastnictví a teprve asi před 2 roky jim byla předložena informace, že objekty se mají zčásti nacházet na pozemku žalobkyně. Upozorňovali na mimořádné vydržení podle ustanovení § 1095 občanského zákoníku. 4. K vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že odmítá, že by na základě kupní smlouvy nebo darovací smlouvy přešel na žalované pozemek parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec], o výměře 1632 m2 nebo pozemek parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec] nebo plechová hala na pozemcích žalobkyně. Kupní smlouva ani darovací smlouva se o pozemcích žalobkyně v žádné části nezmiňuje a současně absentuje jakékoliv ujednání, které by zmiňovalo plechovou halu, která v dané době stála výlučně na pozemcích žalobkyně a žádných způsobem nezasahovala na sousední pozemky. 5. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně dále vyplývá, že soud I. stupně z provedeného dokazování zjistil, že [jméno] [příjmení] jako prodávající a [jméno] [příjmení] (právní předchůdce žalovaných) jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, na základě které prodávající převedla na kupujícího zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 3037 m2 a zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 2779 m2, vše zapsáno u katastrálního úřadu [okres] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Před uzavřením kupní smlouvy byl vypracován znalecký posudek [číslo] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] o ceně zemědělské usedlosti [adresa] v [obec], v němž uvedl, že k oceňovaným objektům patří také hospodářské budovy a ocelokolna. [jméno] [příjmení] jako dárce a žalovaní jako obdarovaní uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu, na základě které dárce žalovaným daroval výše uvedenou zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] a zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno]. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 4 017 m2 a parc. [číslo] (zahrada) o výměře 1 632 m2, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] Tyto pozemky nabyla od své právní předchůdkyně [právnická osoba] s. r. o., na základě smlouvy o rozdělení [právnická osoba] [anonymizováno] odštěpením a sloučením odštěpované části jmění s nástupnickou [právnická osoba], a.s. ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto pozemky nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] se nachází plechová hala, která zde byla vystavěna ještě předtím, než se vlastníkem pozemku stala žalobkyně. Žalovaní ji využívali jako sklad krmiva pro zvířata, následně ji zrekonstruovali a zrekonstruovanou část začali využívat jako tréninkovou halu pro artisty a zvířata. Pozemek parc. [číslo] žalovaní užívali jako pastvu pro svá zvířata. Jednatel žalobkyně (tehdy jako jednatel společnosti [právnická osoba]) v roce 2004 proto kontaktoval žalované, aby s nimi jednal o užívání pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Výsledkem tohoto jednání bylo uzavření nájemní smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a 2. žalovaným jako nájemcem, na základě které pronajímatel přenechal nájemci pozemek parc. [číslo] k ustájení a výběhu zvířat a nájemce se zavázal hradit za to nájemné ve výši 4 000 Kč ročně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na jeden rok, od [datum] do [datum]. Během jednání žalovaní projevili zájem o koupi pozemku parc. [číslo] včetně plechového objektu, k prodeji však následně nedošlo z důvodu nesouhlasu dalších dvou jednatelů žalobkyně. Jednání tlumočila [jméno] [příjmení], která si v průběhu jednání činila ručně psané poznámky, z nichž vyplývá, že žalovaní měli zájem odkoupit od právní předchůdkyně žalobkyně pozemek par. [číslo] včetně plechové haly s tím, že jednatel jim měl do konce roku sdělit, zda bude prodán celý pozemek nebo jen část pozemku pod halou. K uvedeným závěrům o průběhu schůzky v roce 2004 dospěl soud I. stupně zejména na základě výpovědi jednatele žalobkyně a svědkyně [jméno] [příjmení]. Výpovědi svědkyně [příjmení] soud I. stupně uvěřil, neboť nemá žádný zájem na výsledku řízení, její výpověď lze považovat za věrohodnou i z hlediska jejího vystupování při výslechu. Jmenovaná vypovídala věcně, její výpověď nepůsobila naučeným dojmem. Výpovědi jmenované odpovídají i poznámky, které si během jednání činila. Soud I. stupně rovněž uvěřil výpovědi jednatele žalobkyně, který při výpovědi působil klidným, věcným dojmem. Uvedl, že z hlediska celkového majetku, s nímž žalobkyně nakládala a který spravovala, se jednalo o marginální záležitost, cílem žalobkyně bylo pozemky zrekultivovat a předat je do vlastnictví obce, aby mohly být využívány veřejně jako součást parku. Bylo zřejmým, že skutečnosti popisuje tak, jak si je vybavuje, čemuž odpovídá i to, že některé uváděné skutečnosti nebyly zcela přesné. Bylo evidentní, že věc hodnotí výhradně z hlediska obchodního, nemá k ní žádnou citovou vazbu. Jednatel žalobkyně neměl důvod vypovídat nepravdivě a jeho výpověď lze považovat za věrohodnou. Odlišná situace je na straně žalovaných a jejich rodinných příslušníků. Tito tvrdili, že na jednání v roce 2004 se komunikovalo pouze o pozemku parc. [číslo] jeho nájmu, o pozemku [číslo] se vůbec nejednalo, neboť byli přesvědčeni o tom, že je v jejich vlastnictví. Zde je třeba přihlédnout k té skutečnosti, že žalovaní a svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou rodinnými příslušníky. Pokud byly svědkovi [jméno] [příjmení] pokládány další otázky, byl žádán, nechť se vyjádření podrobně o situaci v místě, působil netrpělivým dojmem. Emoční zainteresovanost vyplynula také z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že hala je stěžejní proto, aby mohlo být zachováno jejich umění a podnikání pro děti. Je zřejmým, že na rozdíl od žalobce [příjmení] [jméno], který na věc nahlíží výhradně z hlediska obchodního, přičemž daný majetek je v podnikatelském portfoliu jmenovaného marginální a svědkyně [jméno] [příjmení], svědkyně [příjmení] má k věci osobní vztah, její výpověď je tak z hlediska nestrannosti na úrovni výpovědi účastnické. I výpověď svědka [jméno] [příjmení], který je