21 CO 288/2022-112 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se umístění kamer na pozemcích ve svém vlastnictví namířených na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce v k.ú. a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], KP [obec] (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce ve výši 25 024 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Podle odůvodnění tohoto rozsudku žalobce žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem (mimo jiné) pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaný je v témže katastrálním území vlastníkem (mimo jiné) pozemku č. parc. [číslo], na němž provozuje kamerový systém, přičemž jedna z kamer je umístěna směrem na pozemek žalobce a snímá jej s možností záznamu. Přes výzvy žalobce jej neodstranil, a když žalobce před kamerou vyvýšil svůj plot, žalovaný ji umístil na sloupek, aby opět zabírala pozemek žalobce. Žalobce má na svém pozemku v blízkosti kamery zahradní domek s pergolou, koupací sud, ohniště a stůl na stolní tenis, tento prostor využívá k odpočinku se svou rodinou a užívají jej i jiné osoby včetně pořádaných svatebních obřadů. Umístěním kamery tak žalovaný zasahuje do jeho osobnostních práv, jakož i práv jeho rodiny, přičemž jde zároveň o nepřípustnou imisi pohledem. Žalovaný na svou obranu tvrdil, že kameru nepoužívá ke sledování žalobce, ale zvířat, o která se stará a která mají pastvinu na pozemcích č. parc. [číslo] a [číslo] propachtovaných žalovanému za tím účelem, přičemž dříve měl propachtovaný jako pastvinu i pozemek žalobce č. parc. [číslo]. Od února 2020 je předmětný pozemek součástí rekreačního areálu s názvem [anonymizována dvě slova] ve vlastnictví žalobce a v té době žalobce v areálu provozoval ubytovnu pro sociálně slabé spoluobčany, takže žalovaný kameru umístil i s ohledem na ochranu svého zdraví a majetku. Nyní předmětný pozemek užívá pouze žalobce tak, že na něm občas seká trávu nebo kultivuje nově vysazený sad. Pozemek žalobce je evidován coby součást zemědělského půdního fondu jako orná půda, což vylučuje jeho využití jako zahrady pro rekreační účely. Po vyvýšení plotu žalovaný již nemá možnost, jak by mohl, byť jen teoreticky, narušovat soukromí žalobce, neboť pohled na zahradní domek a přilehlé okolí není možný. 3. Jednotlivé skutečnosti má soud za prokázané následujícími důkazy: Pozemek žalobce se nachází mezi pozemkem žalovaného č. parc. [číslo] a dalšími pozemky (č. parc. [číslo] a [číslo]), které má žalovaný propachtované (prokázáno kopií katastrální mapy). Na svém pozemku má žalovaný umístěné kamery, jedna z nich je otočena směrem na pozemek žalovaného a je nad vyvýšeným dřevěným plotem, vedle něhož je dřevěná stavba zahradního domku s pergolou; tento domek a přilehlé okolí však kamera nezabírá, je namířená na vzdálenější stranu pozemku žalobce (prokázáno fotografiemi přiloženými k žalobě i fotografiemi žalovaného). Na pozemcích propachtovaných žalovanému se pasou koně (prokázáno fotografií). Pozemek žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako orná půda a chráněn jako součást zemědělského půdního fondu (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Ve věřejném rejstříku je zapsána společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [datum narození] (podle žalobních tvrzení jde o syna žalobce). [právnická osoba] je inzerován jako zrekonstruovaný statek s apartmány a možností pořádání svateb včetně hostin a večerní zábavy (prokázáno obsahem internetových stránek resortu). Žalobce žalovaného vyzval k odstranění kamer přípisem ze dne [datum]. Přípisem Policie ČR bylo žalovanému dne [datum] sděleno, že jeho oznámení přestupku bylo vyřešeno pokutou příkazem na místě. 4. Za účelem zjištění místních poměrů soud I. stupně provedl dne [datum] na pozemcích místní šetření, přičemž vedle protokolu byla pořízena i fotografická dokumentace. Z šetření a pořízených fotografií vyplývá, že na hranici pozemku žalovaného, na němž byla umístěna kamera, a pozemku žalobce je zástěna (vyvýšená část dřevěného plotu), pod ní je koupací sud, vedle něho zahradní domek, respektive pergola, jinak je pozemek tvořen rozlehlou zatravněnou zahradou s novou výsadbou stromků či keřů a pingpongovým stolem a ohništěm v blízkosti plotu. K domu žalobce se jde kolem zahradního domku, za nímž je plot s vrátky, přičemž následuje další rozlehlá zatravněná zahrada s výsadbou nových sadových stromků, poté následuje dvůr a nemovitost žalobce, na hlavní ulici pak ústí vjezdová brána a cedule [anonymizována dvě slova]. 5. Všechny výše uvedené důkazy jsou věrohodné, když si neodporují vnitřně ani navzájem a vytvářejí ucelený obraz skutkového stavu. Dokazování doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je zjištěn s potřebnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Soud tak neprováděl další důkazy navržené žalovaným u jednání dne [datum], tedy výslech jeho manželky a syna, jakož i technika montujícího kameru a čtení listiny (trestního oznámení podaného vůči žalobci dne [datum]). Manželka a syn žalovaného měli být slyšeni k důvodu instalace kamery v období, kdy v resortu žalobce bydleli nepřizpůsobivé osoby, a docházelo k menším krádežím. Soud však rozhoduje podle skutkového stavu v době rozhodnutí (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), takže v řízení jde o důvody umístění kamery v době současné, nikoliv v minulosti. Výslech technika k tvrzeným výhrůžkám žalobce a trestní oznámení rovněž nemohou prokázat žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, když je i jinak evidentní, že sousedské a mezilidské vztahy mezi účastníky jsou vážně narušeny (způsob vyřízení trestní věci se navíc podává z přípisu policie ze dne [datum]). Žalovaný dále navrhl k důkazu pachtovní smlouvy k pozemkům č. parc. [číslo] a [číslo], místo toho posléze předložil čestné prohlášení ze dne [datum], jímž spolu se společností [právnická osoba] potvrdil, že mu uvedené pozemky byly přenechány do užívání a požívání za účelem zemědělského hospodaření na dobu neurčitou. Způsob užívání těchto pozemků žalovaným jednak plyne z ostatních provedených důkazů, ale zejména není mezi účastníky sporný. 6. Soud I. stupně akcentoval, že na konci prvního jednání konaného dne [datum] účastníky řádně poučil o koncentraci řízení podle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. Opožděně, a tedy v rozporu s koncentrací řízení, žalobce navrhl k důkazu územní souhlas [stát. instituce] ze dne [datum], k tomuto důkaznímu návrhu tedy soud nepřihlížel. Koncentrace řízení se vztahuje nejen na nové důkazní návrhy, nýbrž i na nová tvrzení, i k opožděně uplatněným tvrzením nelze přihlížet. To se týká zejména polemiky účastníků nastalé po prvním jednání o tom, kdy, za jakých okolností a zda vůbec může být pozemek žalobce užíván jinak než jako orná půda, zda je pozemek žalobce zastavěn stavbou zahradního domku v rozsahu souladném s předpisy veřejného práva, jakým způsobem může být tento domek užíván apod. Přihlížet tak nelze ani k důkazu navrženému žalovaným k těmto tvrzením (přípisu [stát. instituce] ze dne [datum]) ohledně (ne) odnětí půdy (pozemku) žalobce ze zemědělského půdního fondu, byť sám tento důkaz vznikl až po koncentraci řízení. K posledně uvedenému nadto soud podotýká, že uvedená (opožděná) tvrzení ani nejsou pro rozhodnutí věci podstatná, když místní poměry soud v souladu se zásadou bezprostřednosti zjistil při místním šetření. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 86, § 88 odst. 1, § 82 odst. 1, § [číslo] odst. 1 a § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. 8. K nároku na ochranu vlastnického práva soud I. stupně připomněl, že soudní praxe dospěla již za účinnosti předchozího občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) k závěru, že soustavné a závažné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu může být imisí ve smyslu ust. § 127 odst. 1 obč. zák. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle soudní praxe platí, že v režimu ust. § 1013 odst. 1 o.z. je možné poskytnout ochranu i proti tzv. imateriálním imisím v podobě obtěžování pohledem, fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu. Obtěžování pohledem je imisí, proti které právo poskytuje ochranu jen v případě, jde-li o mimořádnou situaci a zvlášť závažné a soustavné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti. Musí tak jít o případy svou intenzitou a rozsahem výrazně a neodůvodněně zasahující do soukromí vlastníka, který se proti takovým imateriálními imisím brání. Zda tomu tak je, je nutno posoudit vždy s přihlédnutím k individuálním okolnostem každého případu. K tomu Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je-li fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti, jde o imisi. Ochrany proti takovému jednání se lze domáhat i žalobou na ochranu osobnosti, nicméně v závažných případech se tato ochrana částečně překrývá s ochranou posk